|

2013-026-08-004

4. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 382/ - druhé čtení

Date2015-04-08
Meeting2013/026
Agenda Item2013/026/004
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/026schuz/bqbs/b24700401.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   033 < Page 034 > 035
Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu poslanci Adolfu Beznoskovi. Nyní pan poslanec Jan Zahradník, poté pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Jan Zahradník Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, jenom tedy velmi rychle. Já bych se chtěl vyjádřit k tomu, co bylo významnou část mého života pro mě blízké, to bylo hospodaření územních samosprávných celků, konkrétně tedy krajů. Chtěl bych, abychom si uvědomili, do jaké míry je tento nástroj, který tady se teď chystáme schválit, účinný. Když se tady podíváme, tak ten dluhový limit pro územně samosprávný celek, konkrétně tedy například pro kraj, je 60 % v průměru příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky. Když to vezmeme třeba na příkladu Jihočeského kraje, tak tam můžeme říct, že celkový objem ročních příjmů byl zhruba v řádu 10 miliard korun. Z toho zhruba jedna polovina jsou takzvané vlastní příjmy kraje, tedy příjmy, které kraj získává jako podíl na sdílených daních, a druhá část, tedy zhruba také 5 miliard, jsou státní dotace, které prostě přicházejí. Kraj o nich ve své samosprávné působnosti nerozhoduje, jsou tedy, jak řekl kolega Vilímec, dotacemi průtočnými. O nich tedy nemůže mluvit a rozhodovat. Čili ta laťka je tady nastavena na 6 miliard korun, což je podle mého názoru ztěžka dosažitelný limit. Podle mne se budou moci kraje zadlužovat a ten limit dosáhnou podle mého názoru velmi obtížně. Ledaže by hospodařily skutečně tak málo odpovědně, jak jim tento zákon dovolí. Copak ale by je čekalo, kdyby náhodou, nedej bože, se do tohoto problému dostaly? Tak podle toho odstavce 2 § 16, pokud by ony ani v tom druhém období nesnižovaly svůj dluh, tak by mohlo ministerstvo rozhodnout podle zákona o pozastavení převodu podílu na výnosu daní. Čili celá polovina příjmů by tedy skončila na ministerstvu a kraje by je nedostaly. Co by si takový kraj počal, to tedy je s prominutím neznámo. Asi by jej to ministerstvo potom muselo zrušit. Čili já se připojuji ke kritice svých kolegů. Tento zákon považuji za podle mého názoru nedostatečný zákon, který je spíš jenom určitým alibi této vlády ke slibům, které dávala před volbami. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Nyní pan poslanec Zbyněk Stanjura. Uvidíme, jestli dokončíme tyto body do polední přestávky. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura Uvidíme, pane kolego. Tím, že ta debata je takhle roztříštěná do několika jednacích dnů, tak jistě musím některé věci zopakovat a pak chci položit tři konkrétní otázky, a je jedno, jestli mi odpoví pan ministr, nebo pan zpravodaj, oba dva jsou členové vedení hnutí ANO, tak nechám na nich, jak se k odpovědi na ty otázky domluví. Když jsem v předchozím bodě mluvil o tom, že je to zbytečný zákon, tak o tomhle tom bodě to platí dvojnásobně. My schvalujeme de facto jenom nadpis. Nic jiného tam není. A já už jsem říkal ve svém prvním vystoupení k tomuto bodu, že kdyby ministr financí uspěl na vládě a přišel tady s tím návrhem, který on sepsal a poslal do připomínkového řízení, tak bychom sice možná měli některé kritické výhrady, možná bychom měli nějaké pozměňující návrhy, ale v zásadě jsme byli připraveni takový návrh podpořit. Protože tam skutečně byla dluhová brzda. Můžeme vést debatu, kdy ji spustit, jestli 50 % nebo 55 %. To není tak důležité. Důležité je, aby tam ten mechanismus byl. A pořád to platí, že jsme ochotni akceptovat tu hranici 55% HDP, když jsme si jisti tím, že to v tomto volebním období nebude. Ale to nevadí. Pokud by se ten princip do naší legislativy dostal, tak pokud k tomu někdy dojde, a je jedno, jestli v tomto, v příštím nebo v přespříštím volebním období, tak by automaticky nastupovaly mechanismy dluhové brzdy. Vláda si to ulehčila tím, že vlastně ta opatření dluhové brzdy vyndala z ústavního zákona, jak se všechny předchozí návrhy snažily, to znamená, aby změna byla možná vlastně na základě široké shody v Poslanecké sněmovně, protože 120 hlasů z 200 je široká shoda. Já si nepamatuji vládu, která by měla více než 120 hlasů, a vždycky byla potřebná součinnost aspoň některé části opozice. Vláda si to velmi ulehčuje a vlastně říká - i ta bezzubá pravidla, která navrhuje v bodě 16, může jakákoli vládní většina přehlasovat. Když si řekneme, že by případně to mohl vracet Senát nebo případně by to mohl vrátit pan prezident, tak v obou případech platí, že 101 hlasů stačí. Funkční vládní koalice musí mít alespoň 101 hlasů, anebo kdyby byla menšinová vláda, musí mít vyjednánu podporu. I model menšinové vlády je legitimní a v mnoha zemích na západ od nás, zejména skandinávských, se úspěšně využívá. To znamená, z ústavní pojistky není vůbec nic. Je to běžný zákon, běžná většina, nic proti. Ale pak proč si hrajeme na to, že máme ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, když zejména ty okolnosti dluhové brzdy může měnit kterákoli vládní většina buď počtem přítomných v případě, že to nevrátí Senát či nevrátí pan prezident, nebo počtem 101 poslanců, a to se určitě shodneme, že vláda, která nemá 101 poslanců, nemá dlouhého trvání v Poslanecké sněmovně. To za prvé. To znamená, to je první argument, já bych řekl nefér, který vláda použila. V tom původním návrhu ministra financí byly nástroje dluhové brzdy v ústavním zákonu. To je dobře a to také budeme navrhovat v rámci projednávání ve výborech. My jsme avizovali, že nebudeme navrhovat zamítnutí, protože si myslíme, že ten zákon potřebujeme, ale musí mít smysl. Nemůže být takhle vyprázdněný, jak je v této chvíli. Takže avizuji, že budeme navrhovat několik pozměňujících návrhů, a bude to ve dvou skupinách, respektive ve třech. První bude, že navrhneme to, co navrhl pan ministr financí Andrej Babiš ve svém původním materiálu. I pro to jsme připraveni hlasovat. Druhý blok našich pozměňovacích návrhů bude směřovat k tomu, že tam promítneme svůj pohled na věc, jak bychom to dělali my, kdybychom na to měli politickou sílu, co bychom předkládali my. A třetí - určitě se pokusíme místo 55 % navrhnout 50 %. To třetí není důležité pro naše finální hlasování. Navrhujeme 50 %, protože si myslíme, že je to lepší, ale i kdyby se většina Poslanecké sněmovny rozhodla setrvat na tom původním čísle 55 % HDP, tak i v tom případě jsme schopni ten zákon podpořit. Pokud ovšem neprojdou naše návrhy, nebo návrhy, které podporují původní materiál ministra financí, tak budeme hlasovat proti a budeme se snažit přesvědčit celou opozici, aby takhle postupovala, abychom takový ústavní zákon, který je úplně o ničem, vůbec v naší legislativě neměli. Moji kolegové, kteří mají zkušenost ať už z komunální, či krajské politiky, kladli otázky k tomu limitu 60 % vlastních příjmů, což logicky v tom jsou i příjmy, které posílá stát, nejsou tam daňové příjmy. Ale podle mě je tam závažnější věc. V tom našem návrhu bylo přechodné období a ta dluhová brzda pro samosprávy měla být spuštěna od 1. ledna 2020. Příští komunální volby budou na podzim roku 2018. To znamená, reálně se dá aplikovat až v rozpočtu v roce 2019. Současně v roce 2018 proběhnou komunální volby a nová politická reprezentace těch měst, a je jedno, v jakém složení, nastoupí, zdědí nějaký stav hospodaření a bude mít v zásadě měsíc na to, nebo možná dva, aby připravila rozpočet, který zamezí nadměrnému zadlužení obce. Na čemž se shodneme. Když máte nějaký volební program, tak ve vašem volebním programu pravděpodobně nebude to, že zastavíte všechny výdaje, abyste je snížili. Kdyby to bylo od roku 2020, tak i ta nová politická reprezentace má minimálně tři rozpočty, respektive dva rozpočty, kterými může upravit hospodaření měst, obcí a krajů, a reálně až v roce 2021 by mohlo být eventuálně přistoupeno k těm sankčním krokům ze strany státu, respektive Ministerstva financí. Ano, je pravda, že máme několik obcí hodně předluženo. Ale já myslím, že jich je méně než 20, nebo někde kolem 20. Z celkového počtu 6 200 mám pocit, že 43 nebo 50, je to zanedbatelné procento. Současně platí, že celkový dluh měst a obcí je zanedbatelný k tomu, co dluží stát. Navíc obce a města splácejí své úvěry. Prostě nemají tu komfortní situaci, kterou má stát. Zase říkám za jakékoli vlády, aby to nebylo vnímáno jako kritika této vlády. Za jakékoli vlády. Česká republika od svého vzniku vlastně nesplatila korunu dluhu, který produkuje. Bavíme se o tom, jestli máme nižší nebo vyšší úroky dluhové služby. Máme je nižší, to je dobře. I tak za loňský rok to bylo myslím, to číslo publikovalo Ministerstvo financí, něco málo přes 55 miliard korun. Když se podíváte do státního rozpočtu, tak to je podle mě třetí nejvyšší položka po důchodech a po platech všech zaměstnanců, ať už podléhají služebnímu zákonu, nebo ne, a je to mnohem vyšší než celkové výdaje, které dáváme na armádu, na policii. A takhle bych mohl jmenovat další a další ministerstva. Ale říkám, je dobře, že platíme nízké úroky. Ale to číslo je mnohem důležitější a závažnější pro celkový stav veřejných financí než zadluženost měst a obcí. Když se podíváte na zadluženost měst a obcí a krajů, zůstanu u těch měst, u komunální politiky, tak to číslo je přibližně 120 miliard a z toho polovinu tvoří čtyři největší města. Já to trošku zaokrouhlím, není to úplně přesné. To znamená, všech ostatních 6 240 obcí má celkové zadlužení 60 miliard a splácí. Někde za výhodnějších podmínek, někde za méně výhodných podmínek. A je dobře, že každá politická reprezentace na tom místě se rozhodne, zda si vezme úvěry, nebo ne. Tady taky hrozí, když to spustíme do roku 2018, víte, že mnohdy musíte předfinancovat evropské peníze. V české společnosti je taková mantra, že musíme vyčerpat každé euro. V okamžiku, kdy to musíte předfinancovat, máte nějaký větší projekt, tak vám skokově jeden rok vyroste celkové zadlužení. Logicky. Protože to jinak nejde udělat. Nicméně návrh zákona na to nepamatuje a může se poměrně jednoduše stát, že těch 60 % se překročí. Zejména jestli menší obec udělá nějakou velkou investiční akci, kde může mít spoluúčast mezi 5 až 15 % podle typu programu, a může to být nějaká kanalizace, kdy objem investice může být větší než roční rozpočet. Banky to tak dělají, že vám poskytnou, když máte zájem o úvěr, pokud máte podepsanou smlouvu s poskytovatelem evropských peněz, tak je to jakási jistota. Banka si jistí to, že ty peníze přijdou přímo té obci a nepřijdou někam jinam. Ta možnost je reálná. A myslím si, že původní návrh k 1. lednu 2020 byl prostě lepší. A to je můj první dotaz na zpracovatele a pana zpravodaje. Proč se vláda rozhodla o dva roky zkrátit přechodné období na to, aby se obce, města připravily o dva roky, přitom to reálný problém českých veřejných financí není? Mně to přijde zbytečné a myslím, že korektnější k datu příštích komunálních voleb nechat ten původní termín 1. leden 2020. Potom druhá věc. V tom původním návrhu, ať už našem, nebo pana ministra financí, bylo, že v okamžiku, kdy stát se dostane do té hranice, která je dneska nastavena na 55 %, vláda musí povinně předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu. To si myslím, že je efektivní nástroj k tomu, abychom se zase dostali pod tu hranici, která bude stanovena nejlépe ústavním zákonem. Nicméně vláda po projednání nejenom že to dostala z ústavního zákona do režimu normálního zákona, o tom jsem už mluvil, ale místo této opravdu brzdy tam vymyslela takové gumové znění, které podle mě prosadili kolegové ze sociální demokracie, které říká, že vláda předloží návrh státního rozpočtu, který zajistí trvale udržitelné veřejné finance. A já nevím, co to je. To je druhý dotaz na pana ministra či pana zpravodaje. Co si máme představit pod pojmem trvale udržitelné veřejné finance? Jestli je to socialistické "zdroje prostě jsou". Nebo co si pod tím máme představit. Co je vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet, chápe každý. Co je rozpočet, který zajišťuje trvale udržitelný rozvoj veřejných financí? Pod to se dá schovat cokoli. Je to podobně gumový paragraf nebo znění, které používá Evropská komise, když mluví o tom, co to je strukturální schodek státního rozpočtu. Kdo z vás se bude poctivě snažit najít přesnou definici, co to je strukturální schodek státního rozpočtu, tak vám garantuji, že se ji nedozvíte. (Hlas z pléna: Čas!)Jaký čas? Já nemám omezený časový limit. Já jsem neměl faktickou připomínku. (Neklid v sále, poslanci upozorňují, že už je po jedné hodině, že už má být obědová pauza.)To musí pan řídící. To nechtějte po mně. Když mě pan řídící schůze přeruší, já to budu respektovat. Pokud ne, tak... Ale ještě se nechystám končit, pro ty, kteří mají hlad, abyste věděli a nebyli překvapení. Protože je to mimořádně vážná věc... Tváří se, že je to ústavní návrh zákona. Vládní koalice se tváří, že stojí o hlasy opozice, resp. musí stát o hlasy opozice, pokud to chce schválit, pokud to není jen takové: máme splněno, předložili jsme, Sněmovna to neschválila, jedeme dál, tohle si můžeme odškrtnout. Takže bych opravdu prosil o nějakou definici, aspoň hrubou, co jsou to trvale udržitelné veřejné finance. Když už překročíme tu hranici 50 % HDP. Když se podíváte na nástroje dluhové brzdy, které jsou v normálním zákoně, ne ústavním, tak se vláda důsledně vyhýbá povinnostem sama sobě. Říká, co mají dělat zdravotní pojišťovny. Říká, co mají dělat ostatní organizace, které jsou státní a které nepatří přímo mezi ústřední orgány státní správy jako ministerstva. Říká, co mají dělat města, obce a kraje. O vládě decentně mlčí. A pak máte tu odvahu říkat, nazývat to návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti - EU. Já tam tu rozpočtovou odpovědnost prostě nevidím. Ta tam prostě není. (V sále je velký hluk, někteří poslanci vstávají a odcházejí.)Já bych poprosil pana místopředsedu, aby mi aspoň zjednal pořádek, když už jsou někteří nervózní, tak aby tady byl klid.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name