|

2013-057-01-198

198. Návrh poslanců Zbyňka Stanjury, Andreje Babiše, Martina Plíška, Petra Gazdíka, Pavla Bělobrádka, Romana Sklenáka a Pavla Kováčika na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 1089/ - prvé čtení

Date2017-05-16
Meeting2013/057
Agenda Item2013/057/198
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/057schuz/bqbs/b01019801.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index Page 001 > 002

Místopředseda PSP Petr Gazdík 198. Návrh poslanců Zbyňka Stanjury, Andreje Babiše, Martina Plíška, Petra Gazdíka, Pavla Bělobrádka, Romana Sklenáka a Pavla Kováčika na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 1089/ - prvé čtení Stanovisko vlády vám bylo doručeno jako tisk 1089/1 a nyní prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Pan poslanec Holeček, prosím, uvolní místo panu poslanci Stanjurovi. Děkuji. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura Hezké odpoledne. Budeme projednávat v prvním čtení poslanecký návrh zákona o Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR a jsem rád, že jste vyhověli a ten bod zařadili jako první, protože když se podíváte na seznam předkládajících členů Poslanecké sněmovny u tohoto zákona, tak není úplně obvyklý. Máme tady sedm předkladatelů, a to poslanec - mluvím jménem těch poslanců, ale krom to připodepsal Andrej Babiš, Martin Plíšek, Petr Gazdík, Pavel Bělobrádek, Roman Sklenák a Pavel Kováčik. to čtu proto, abych dokumentoval poměrně výraznou shodu nad textem tohoto zákona. Je to iniciativa Hospodářské a Agrární komory. jsem slíbil dneska na grémiu, že nebudu zdržovat a pokusím se v úvodním slově říct jenom pár základních věcí k tomuto návrhu zákona, zbytek najdete v důvodové zprávě. Dopředu avizuji, že budu navrhovat právě díky velké shodě dva možné termíny na zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením, a to na 20 dnů, a pokud by to neprošlo, tak případně na 30 dnů. Tato právní úprava zavádí do právního řádu povinnost pro stát, aby v samostatných přílohách právních předpisů vyhlašoval přehled povinností, které vyplývají pro uživatele práva z právních předpisů publikovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a také vyhlašovaných jiným způsobem. Typicky to jsou obecní vyhlášky. Zároveň vzniká právo pro uživatele práva, zejména pro podnikatele, aby mohli v jednom informačním systému provozovaném Hospodářskou komorou České republiky získat komplexní přehled o tom, jaké povinnosti pro něj vyplývají ze všech vyhlašovaných právních předpisů. Tato právní úprava povede vedle výše uvedeného z dlouhodobého hlediska ke zvýšení kvality, srozumitelnosti, zpřehlednění a vzájemné provázanosti právního řádu ČR. Nutnost publikace přehledu povinností povede k zavedení samoregulačních principů do tvorby právních předpisů, kde navrhovatel, resp. zákonodárce bude muset jednoznačně identifikovat rozsah povinností vyplývajících z příslušného právního předpisu, právní důsledky, které neplnění povinností , a zároveň i orgán, který je oprávněn splnění povinností jménem státu vymáhat. Zavedením tohoto systému zároveň dojde k odhalení nepřesností v právním řádu, k identifikaci duplicitní právní úpravy pro konkrétní právní vztahy a také k utřídění a zpřehlednění právní terminologie. Ve spojení s informačním systémem Sbírky zákonů a mezinárodních smluv a informačním systémem tvorby právních předpisů bude tvořit vzájemně propojený a uživatelsky jedinečný systém pro orientaci uživatelů, podnikatelů v platném právu na území ČR. Když to přeložím, tento poměrně dlouhý odstavec, tak naší ambicí je získat dvě výhody. Za prvé, aby všichni věděli, jaké povinnosti mají plnit, aby to bylo v samostatné příloze, aby bylo jasné, kdo ty povinnosti vymáhá po státu. A druhý efekt by mohl být v tom, že ti, kteří novely zákonů, případně nové zákony předkládají, aby si uvědomili, jaké všechny nové povinnosti ukládají na ty, kteří je mají plnit. V důvodové zprávě si také přečtete odhad toho, kolik vynakládají podnikatelé na právní služby k tomu, aby se vůbec zorientovali. A víte, že dneska i velmi vysoké soudní autority říkají, že náš právní řád je natolik nepřehledný, že je těžké se v tom orientovat. bych poprosil, abyste věnovali chvilku pozornosti těm číslům. Mikropodniky, kterých je zhruba 650 tis., se odhaduje, že každý z nich 20 tis. ročně na právní služby, což je 13 mld. ročně u těch nejmenších podniků. U malých podniků, kterých je zhruba 250 tis., se odhaduje 100 tis. ročně na právní služby, což je dalších 25 mld. U středních podniků, kterých je 10 tis., se odhaduje, že dají ročně na právní služby zhruba půl milionu ročně, což ovšem v sumě dělá pouhých, v uvozovkách pouhých, 5 mld. A u těch velkých podniků, těch největších, kterých je sto, tak každý z nich dává v průměru 2,5 mil. korun, což je pouhopouhých 250 mil. korun ročně. V sumě je odhad, že na právní poradenství k tomu, aby se podnikatelé zorientovali, vynakládají ročně více než 43 mld. korun. A z toho mikropodniky a malé podniky, to jsou ti, kteří nemohou mít na zaměstnanecký poměr ekonomy, právníky, interní auditory, tak ti zaplatí 38 mld. korun ročně. Neuvěřitelné číslo. A tohle je šance, jak jim to zjednodušit, jak jim výrazně snížit tyto náklady, aby mohli ušetřené peníze investovat do mezd svých zaměstnanců, případně do technologického či jiného vybavení svých firem. Věřím, že tento návrh, který širokou a politickou podporu, podpoříte, propustíte do druhého čtení. Je to jeden z případů návrhu zákona, který bychom mohli, pokud bude dobrá vůle, stihnout v tomto volebním období. Děkuji.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name