|

2013-044-10-058

58. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony /sněmovní tisk 642/ - prvé čtení

Date2016-05-04
Meeting2013/044
Agenda Item2013/044/058
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/044schuz/bqbs/b35205801.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 001 > 002
Předseda PSP Jan Hamáček 58. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony /sněmovní tisk 642/ - prvé čtení Prosím opět pana ministra spravedlnosti, aby tento tisk uvedl. Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dalším návrhem, který vám předkládám, je vládní návrh novely občanského zákoníku. K tomu pár slov úvodem k historii vzniku tohoto návrhu. Víte, že já se netajím svým poněkud negativním vztahem k tomuto našemu novému kodexu. Domnívám se, že nebyl zpracován úplně dokonale, nebo tak, jak by bylo bývalo záhodno a hodno takto významného zákona. I když od té doby, co jsem ministr, tak vím, že ono je to taky těžší, než jsem si myslel. Původně jsme předpokládali v prvním roce účinnosti toho zákona, že by bylo vhodné připravit poměrně rozsáhlou novelu, která by odstraňovala všechny nám v té době známé vady a nedostatky zákona. Tu práci jsme odvedli. Nicméně jsme narazili na velice silný odpor odborné veřejnosti, nebo výrazné části odborné veřejnosti, která říkala, že to je unáhlené a že bychom tedy měli nechat ten zákon si sednout a že je možné, že mnoho z těch věcí se překoná judikaturně a tak podobně. My jsme nakonec přijali tento přístup, jakkoliv se v mezidobí naplňují naše obavy, že doba, než budeme mít měřitelné nebo zaznamenatelné praktické zkušenosti, bude mnohem delší, než si všichni mysleli. Pro vaši představu, nyní zjara jsme provedli velké dotazníkové šetření mezi okresními soudy z hlediska jejich zkušeností s aplikací nového občanského zákoníku, abychom zjistili, že zkušenosti jsou dosud s 90 procenty toho textu nulové, nebo limitně se blížící nule. Jediné připomínky, které se nám sešly, nebo reakce, které se nám sešly, se týkaly zkušeností s aplikací práva opatrovnického, popřípadě ještě dědického, prostě věcí, které se soudí v trochu jiném rytmu než běžné občanskoprávní věci. Takže vzhledem k tomu, že dosud ani na okresních soudech, jak máme zprávy z terénu, tak teď se tam vlastně teprve začínají projednávat první věci podle nového občanského zákoníku, a to už jsme v roce 2016, tak než budeme schopni zjistit, co s tím dělá judikatura vyšších soudů, lze očekávat, že uplynou ještě další dva nebo tři roky. Pokud bychom skutečně na něco takového měli definitivně čekat s nějakou rozsáhlejší novelou, počkáme si velmi dlouho a možná způsobíme nebo vzniknou nějaké nenapravitelné škody. Nevylučuji, že v návaznosti na další sběr informací, který teď provádíme, přijdeme s nějakou další a rozsáhlejší novelou. Nicméně to, co nyní předkládám, je skutečně novela troufnu si říci nepatrná, ne proto ovšem nedůležitá, která mění celkově jedenáct věcí v našem občanském zákoníku, který má přes tři tisíce paragrafů, takže jsou to nějaká tři promile textu. Jsou to věci, které jsou dobře identifikované tak, že se zdá alespoň, že je na nich shoda v odborné veřejnosti, nebo v její větší části, protože plnou shodu bohužel nenaleznete asi nikdy, že jsou opravdu potřebné. Řeknu vám velice stručně, o jaké změny jde. První se týká úpravy předpokladů pro zaměstnávání osob starších 15 let, věc požadovaná sociálními partnery v rámci tripartity, v podstatě návrat do stavu před nový občanský zákoník, do stavu, který nedělal žádné problémy na rozdíl od stavu současného, který podle vyjádření sociálních partnerů, jak odborů, tak zaměstnavatelů, způsobuje problémy při startování pracovní zkušenosti mladistvých, kteří již nechtějí pokračovat ve svém vzdělávání. Druhá změna, a ta je mimořádně důležitá a zejména kvůli ní vás také chci prosit o co nejrychlejší projednávání tohoto návrhu - přičemž připomínám, že bohužel čeká v Poslanecké sněmovně na tento slavný okamžik prvního čtení již od září loňského roku -, je prodloužení doby takzvaného přezkumu svéprávnosti ze tří na pět. Nový občanský zákoník zavedl pravidlo, velikou změnu, že pokud je někdo zbaven, nově omezen na svéprávnosti pro svou nějakou duševní poruchu nebo jinou nedostatečnost obdobného typu, tak že to není natrvalo, ale že periodicky musí soud přezkoumávat ten jeho stav a znovu a znovu rozhodovat o tom, že stále se nic nezměnilo, ten stav trvá, mentálně retardovaný nepokročil a tak podobně. Zákonodárce tehdy tu lhůtu bez jakéhokoliv bohužel zjišťování, zda to je vůbec realizovatelné, stanovil na tři roky. To znamená, že každé tři roku musí soud znovu vzít každého toho člověka do rukou a přezkoumat, zda stále ještě u něj ty podmínky trvají. Znamená to bohužel v současné verzi také vypracovat nový znalecký posudek. A již z té první vlny přezkumů svéprávností nám vyplývá, že přes veškerou snahu, a skutečně musím říci, že soudy dělají, co mohou, že ti znalci dělají, co mohou, to nejsme schopni v těch třech letech stihnout, a to poměrně zásadně nejsme schopni to stihnout. Bohužel ten zákon říká, že pokud se to nestihne, tak uplynutím toho termínu, což je tři plus jeden rok, se ty osoby stávají plně svéprávnými. A já chci zdůraznit, že ta jejich svéprávnost je omezována v jejich prospěch, proto, že oni jsou schopni si ublížit svým jednáním, pokud nebudou zbaveni svéprávnosti. Takže navrhujeme jednak prodloužení téhle lhůty na pět let, což je standard v okolních zemích, a jednak také to, že při tom opakovaném přezkoumávání již potom nebude třeba pořizovat nové znalecké posudky, pokud již v tom původním bude napsáno, že stav se změnit z hlediska dnešního medicínského poznání nemůže. Takže výrazné ulevení. Pokud nestihneme do konce tohoto roku přijmout tuto změnu, Česká republika bude aspirovat na nové a velké Lurdy, protože se nám zázračně uzdraví přes deset tisíc, asi patnáct tisíc lidí. Ale bohužel oni se uzdraví jenom na papíře a s největší pravděpodobností řada z nich sama sobě potom ublíží, stane se obětí různých kořistníků, lichvářů. Takže z tohoto důvodu opravdu považuji za velice urgentní tuto předlohu a velice potřebujeme, aby se stihla projednat ještě letos, což si zároveň uvědomuji, že nebude jednoduché. Další změna se týká takzvaných patologicko-anatomických pitev, kde vlivem nedostatečné provázanosti a určitých formulačních nejasností či neobratností v novém občanském zákoníku vyvstala výrazná pochybnost o tom, zda lze v některých typech případů konat pitvu, a to poměrně častých typech případů, takže klesá propitvanost, jak jsem se dozvěděl. Já to trochu zlehčuji, ale myslím to vážně. Je to důležité z hlediska řádného fungování medicíny. Bohužel tohle je něco, co nám judikatura neodstraní, protože neodpitvaný se asi nepůjde soudit o to, že měl být odpitván, asi se nám soud nikdy k této otázce nevyjádří. Jde k tomu dojít rozumným výkladem, že se dá pitvat, ale bohužel nemocnice se pochopitelně bojí to dělat a judikatura jim tady sotvakdy pomůže. Další změna je zrušení požadavku na sepsání plné moci ve formě veřejné listiny v případech, kdy ve formě veřejné listiny musí být potom dokument samotný. Po tom volá praxe, vstoupil do toho Nejvyšší soud nějakým svým rozhodnutím, ale je zase potřebné to podle našeho názoru postavit najisto. Dále pak odstranění pochybnosti o tom, zda v případě, kdy nabude manžel za trvání manželství obchodní podíl, se stává druhý manžel jenom spolumajitelem majetkové hodnoty podílu, anebo také spoluspolečníkem společnosti, do které druhý manžel vstoupil. Tady nám zatím funguje jakási výkladová setrvačnost. Lidé to dál berou tak, že určitě platí prvé, to znamená, nestává se také společníkem, nicméně zákon hovoří v tomto případě celkem jasně a hovoří opačně, takže vznikají pochybnosti. Pokud by převládl názor, který bohužel text celkem nepřipouští, nebo obtížně připouští jiný výklad, že se druhý manžel také stává společníkem, tak se nám objevuje problém ve všech typech společností, kde je nějak omezena možnost být společníkem, jako jsou třeba společnosti advokátů, auditorů a tak dále a tak podobně. Dále oprava, už jsem v polovině, pochybení, kdy se napsal do zákona úpadek místo konkurz a výsledkem je, že se nyní říká, že povinnost rodiče pečovat o jmění dítěte zaniká již zjištěním úpadku, a není tam vlastně jasné, kdo o to má pečovat do prohlášení konkurzu, kdy tam teprve nastupuje insolvenční správce. Dále chceme usnadnit pořizování závěti osobám nevidomým a osobám se smyslovým postižením, kde zcela nelogicky tyto osoby musí mít mnoho, a nevím kolik, tři nebo pět svědků a nemohou pořídit běžným notářským zápisem, ačkoliv všechny ostatní osoby takto pořídit mohou, což je obtížně pochopitelné a rozhodně to není správné. Osmý bod je zase něco velmi důležitého, druhé asi nejdůležitější, a to je zavedení evidence svěřeneckých fondů. O tom, očekávám, bude největší debata. Svěřenecké fondy jsou dnes něco, co se nikde neeviduje, může to volně vznikat. Jak nám ukazují i Panama Papers, jsou to struktury, které umožňují ukrývat majetek, a myslím si, že v době, kdy se celá Evropa snaží potírat terorismus a bojovat s financováním terorismu, není rozumné, abychom tu měli takovou strukturu, která umožňuje okultní vlastnictví majetku. Čili se navrhuje zavést jejich registrace v částečně veřejném rejstříku. Dále se navrhuje snížit nejvýše přípustnou výši peněžité jistoty skládané při zahájení nájemního bydlení z šesti měsíčních nájmů zpět na to, co bylo ve starém občanském zákoníku, a to jsou tři měsíční nájmy. Zde to vychází zejména z požadavků našich kolegů z Ministerstva práce a sociálních věcí a vůbec odborníků na problematiku nájemního bydlení, kteří pozorují v praxi, že dochází ke zneužívání institutu a určitá část obyvatelstva je vylučována z možnosti dosáhnout na nájemní bydlení tím, že je požadována šestiměsíční záloha, když to řeknu zjednodušeně, kterou oni prostě nejsou schopni nikdy dát dohromady. Výsledkem je, že nám lidé končí na ubytovnách, kde pochopitelně nemohou vést nijak řádný život a ještě ke všemu jim to potom často musíme platit v rámci různých dávek. A poslední dva body. Jeden z nich je zrušení požadavku úpravy názvu spolků a společenství vlastníků vzniklých před účinností nového občanského zákoníku. Tam jsme pozorovali, že míra recepce změny ve veřejnosti je dosti nízká. Zejména se to týká společenství vlastníků, u kterých víte, že rozhodovací procedury jsou často složité, obtížně se scházejí, právní servis tam také nebývá zrovna velký, takže je velké procento těch, kteří si prostě nezměnili název jednoduše proto, že považují za blbost, troufnu si říci, si ho měnit. Já to takhle ostrým slovem za sebe nenazvu, ale řekněme, že to byl trochu neuvážený požadavek vůči nim, který jim zbytečně komplikuje život. Myslíme si, že je namístě lidem spíše ulevit a povinnost jim prostě odpustit, nic špatného se tím nestane. A poslední, požadavek sociálních partnerů - vypuštění pojmu pobočné odborové organizace a pobočné organizace zaměstnavatelů, které se tam dostaly zase trochu omylem a komplikují vytváření zejména odborových organizací u jednotlivých zaměstnavatelů zbytečně, přidělává to administrativu jim i nám potom na soudech. To bylo stručně, omlouvám se, že jsem vás dlouho unavoval, 11 bodů, které navrhujeme. Jak říkám, z důvodu zejména toho jednoho bodu, prodloužení lhůty pro přezkum svéprávnosti, ale i z obecného hlediska si dovoluji poprosit nejen o propuštění do prvního čtení, ale o co nejrychlejší projednání této věci a o jistou střídmost v tvorbě poslaneckých návrhů. Mohu občanskému zákoníku vyčítat leccos, ale přece jen je to nějaká rozsáhlá stavba, do které není rozumné neuváženě zasahovat. Obávám se trochu, aby se při projednávání v Poslanecké sněmovně neobjevila nějaká záplava návrhů na zlepšení občanského zákoníku. Prosím, to si schovejte. Jak říkám ministerstvo přijde s nějakou další novelou, je otevřeno vašim podnětům a bude je zpracovávat do takové větší novely při snaze zachovat logickou koherenci zákona jako celku. Děkuji.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name