|

2013-039-05-032b

32. Vládní návrh zákona o zadávání veřejných zakázek /sněmovní tisk 637/ - druhé čtení

Date2016-01-27
Meeting2013/039
Agenda Item2013/039/032
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/039schuz/bqbs/b21203201.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 001 > 002
Předseda PSP Jan Hamáček 32. Vládní návrh zákona o zadávání veřejných zakázek /sněmovní tisk 637/ - druhé čtení ve kterém je první přihlášena do podrobné rozpravy paní poslankyně Jana Černochová. Máte slovo, paní kolegyně. Prosím. Poslankyně Jana Černochová Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, vážení kolegové a kolegyně, vzhledem k tomu, že jsem se nepřihlásila do obecné rozpravy, abych odůvodnila věci, které jsem podávala písemně, tak mi prosím dovolte, pokusím se být stručná, odůvodnit pozměňovací návrhy, které jsou obsaženy v mém pozměňovacím návrhu pod číslem 3583. Je tam celkem šest bodů. Jeden bod se týká § 38 odst. 1, druhý bod se týká § 38 odst. 2, kde se jedná o úpravu vyhrazených veřejných zakázek v podobě, v jaké je navrhována, ta je příliš zpřísňující ustanovení čl. 20 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES a směrnice - prostě všech těch dokumentů, které se výběrových řízení týkají. Zadávací směrnice stanoví - cituji: "Členské státy mohou vyhradit právo na účast v zadávacím řízení chráněným dílnám a hospodářským subjektům, jejichž hlavním cílem je sociální a profesní začlenění osob s postižením nebo osob znevýhodněných, nebo mohou vyhradit plnění veřejných zakázek v rámci programů chráněného zaměstnání, pokud alespoň 30 % zaměstnanců těchto dílen, hospodářských subjektů nebo programů jsou osoby s postižením nebo osoby znevýhodněné." Jedná se zcela evidentně o chybně provedenou transpozici směrnice jdoucí proti zájmům zdravotně postižených či jinak znevýhodněných občanů České republiky. Podle návrhu zákona je vyžadováno zaměstnávání alespoň 50 % postižených osob, zatímco zadávací směrnice v tomto ohledu vyžaduje pouze 30 % osob s postižením nebo znevýhodněných osob. Podle návrhu zákona dochází i k zúžení okruhu dodavatelů možných plnit vyhrazené zakázky o ty zaměstnávající i další skupiny znevýhodněných osob. Je zřejmé, že návrh je v tomto směru asociální a zároveň jdoucí proti věcnému záměru zákona o sociálním podnikání. Současně omezením okruhu možných soutěžitelů omezuje hospodářskou soutěž a diskriminuje zejména malé a střední zaměstnavatele. Předkládaný návrh změny odstraňuje alespoň dílčím způsobem uvedené nedostatky a snižuje množství postižených zaměstnanců na úroveň zadávací směrnice. Ten přesný text vám číst nebudu, odvolávám se na to, že jsem to řádně podala do systému. Třetí mnou navrhovanou změnou je úprava § 40, kde navrhuji zrušit odst. 4, protože se domnívám, že se jedná o velmi nestandardní ustanovení, které jde nad rámec evropských zadávacích směrnic. Opět jsme papežštější než papež, protože podle současné právní úpravy uplynutím zadávací lhůty dochází pouze k zániku vázanosti nabídkou, ale zadavatel je nadále oprávněn zadávací řízení dokončit a smlouvu s vybraným dodavatelem podepsat, čímž může předcházet zmaření účelu a nákladů zadávacího řízení. Podle návrhu zákona předloženého Poslanecké sněmovně však bez ohledu na vůli zadavatele a vybraného dodavatele dochází automaticky k ukončení zadávacího řízení. Zadavatel má být podle návrhu zákona zároveň povinen uhradit všem účastníkům zadávacího řízení náklady. Přitom není specifikováno, co se považuje za účelně vynaložené náklady a ani tyto náklady nejsou nijak limitovány, což si jistě umíte představit, co bude v praxi znamenat. Zadavatel tak tedy může být vystaven nereálným nárokům ze strany účastníků, a to i těch, kteří neměli šanci zakázku získat, či dokonce kteří mohli přispět k marnému plynutí zadávací lhůty neposkytováním součinnosti či neudělením souhlasu s jejím prodloužením dle § 40 odst. 3. Opět nebudu číst tu přesnou změnu v textu, tak jak ji navrhuji. Předposlední můj bod, který navrhuji v tomto pozměňovacím návrhu, se týká § 79 odst. 4 písm. a), kdy se slova: "a to v plném rozsahu zakázky" nahrazují slovy "a to v rozsahu, v jakém se na plnění dodávky, služby nebo stavební práce podílel". Můj názor je ten, že návrh tohoto ustanovení není transpozicí zadávací směrnice. Ustanovení zároveň zavádí nerovnost mezi formami účastenství v zadávacím řízení, když účastníkům "sdružení" je referenční zakázka uznána v plném rozsahu, avšak poddodavatelům je uznávána pouze ta část, na které se podíleli, byť fakticky, materiálně, se jedná o totožnou situaci. Návrh ustanovení umožňuje, aby dodavatel, který se ve sdružení na plnění referenční zakázky podílel, byť pouze v minimální části, mohl pro prokázání technické kvalifikace tuto referenci využít v plném rozsahu. Připuštěním této možnosti zároveň dochází k razantnímu odklonu od stávající rozhodovací praxe - tou praxí víme, koho myslím, myslím tím Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a naše soudy -, podle které má takový dodavatel možnost uplatnit pouze svůj procentuální podíl, tj. rozsah provedených prací, kterým se dodavatel na realizaci referenční zakázky jakožto účastník sdružení, což je společnost bez právní subjektivity, skutečně podílel, nikoliv celý rozsah takové zakázky. Ustanovení představuje velké riziko zejména pro zadavatele z řad obcí - a samozřejmě, že i já jsem komunální političkou a mám starost o to, jak bude tato norma realizována v praxi - obce, které zadávají významnější veřejné zakázky v režimu zákona ojediněle a nemají propracované specifické zadávací podmínky. Byť je zadavatelům ponechána možnost aplikace této právní úpravy v zadávací dokumentaci vyloučit či upravit, zadavatelé by měli mít možnost spoléhat se na funkčnost prokazování technické kvalifikace v zákonném režimu. Navrhované ustanovení je však nestandardní a vysoce rizikové z důvodů uvedených a citovaných mnou výše. Nelze spoléhat na to, že zejména příležitostní zadavatelé rizika této zákonné úpravy předem odhadnou nebo zjistí a využijí možnost odchylné úpravy, přičemž se v zadávacím řízení následně kvalifikují dodavatelé, kteří k realizaci veřejné zakázky nebudou objektivně kvalifikováni. Navrhovanou změnou dochází k odstranění popsané diskriminace a dodržení stávající osvědčené praxe. Opět vám nebudu číst přesně to znění paragrafu, z čeho na co navrhuji úpravu. V pátém bodě, což je část osmá, navrhuji hlavu IV včetně § 186 vypustit, a to z toho důvodu, že se jedná o zvláštní úpravu týkající se pouze územně samosprávných celků a koncesních smluv, která jde nad rámec evropské koncesní směrnice. Dochází tak k uplatnění nerovného přístupu, když povinnost vyžádat si dotčené stanovisko nedopadá na jiné veřejné zadavatele a fakticky představuje zásah do zaručeného práva obcí a krajů na samosprávu. Tady by měli opravdu zpozornět všichni komunální politici. Samotná zákonná úprava zároveň pouze předepisuje povinnost si stanovisko předem vyžádat, aniž by specifikovala důsledky vydání tohoto stanovisko na uzavření či změnu smlouvy pro obce a kraje, tj. zda či nakolik je výsledek z tohoto posouzení závazný či s jakými následky je spojen. Pro vydání stanoviska je ovšem nutné počítat minimálně s dvouměsíční lhůtou, jak to je uvedeno v § 186 odst. 6 návrhu, přičemž tato lhůta se může prodlužovat v případě vyžádání si doplnění ze strany Ministerstva financí. Jedná se tedy pouze o administrativní krok, který nemá pro kraje a obce žádnou právní závaznost, a přitom představuje nadbytečnou administrativu jak pro kraje, obce, tak i pro samotné Ministerstvo financí a prodlužuje samotný zadávací proces. Přitom pokud má být účelem získání statistických dat, pak takové údaje může získat Ministerstvo financí jistě i jiným způsobem, například z Věstníku veřejných zakázek či v budoucnu z registru smluv. Návrh tohoto ustanovení neprošel posouzením z pohledu dopadů RIA a dopady spojené s tímto institutem tak ani nebyly řádně zváženy z pohledu účelnosti a přiměřenosti. Snaha zjednodušit, zefektivnit a odbyrokratizovat zadávací postupy byla přitom jedním z hlavních cílů při přípravě nové úpravy. V neposlední řadě je nutno připomenout, že za nedodržení této povinnosti, která, jak jsem říkala, je skutečně spíše formálním krokem, hrozí obcím a krajům nepřiměřený postih, neboť nevyžádání tohoto stanoviska spadá pod správní delikt podle § 267 odst. 1 písm. a) návrhu zákona, za který hrozí pokuta ve výši 10 % z veřejné zakázky, resp. koncese, nebo do 20 mil. korun, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit. Jistě si umíte představit, jaký dopad to může mít do obecních rozpočtů. Šestý můj bod obsažený v pozměňovacím návrhu pod číslem 3583 se týká § 222 odst. 5, kde navrhuji vypustit slova "jejichž potřebu nemohl zadavatel jednající s náležitou péčí předvídat". Odůvodnění, které by tady mělo při mém návrhu zaznít, je takové, že kategorie změn upravená v odst. 5 návrhu zákona zahrnuje změny, kdy se vyskytne potřeba dodatečných stavebních prací, dodávek nebo služeb, které jsou nezbytné pro dokončení původní zakázky, a změna dodavatele by byla obtížná nebo by způsobila výrazné zvýšení nákladů. Jedná se například o situace, kdy zadavatel poskytl zhotoviteli výkaz výměr, ale v průběhu výstavby se ukáže, že výkaz výměr neobsahoval některé položky, které jsou nutné k dokončení stavby. V praxi takové situace nastávají poměrně běžně, protože objektivně není vždy možné nebo v rámci přípravy projektu účelné v naprosto vyčerpávajícím detailu předem stanovit, kolik položek a jakých bude nezbytné k dokončení stavby. Mluvím z vlastní zkušenosti, kdy jsme skutečně i v režimu památkové ochrany a některé ty vícepráce vyplynou právě z požadavku památkářů. Problémy nastávají typicky například při rekonstrukcích nebo větších infrastrukturních a technologických staveb, kdy je přesné určení výkazů výměr předem fakticky nemožné. Ne, nebudu tady zmiňovat Blanku. Vládou doplněná podmínka kromě nezbytnosti zavádí navíc nad požadavek článku 72 zadávací směrnice nutnost odůvodnit a doložit, že zadavatel jednající s náležitou péčí skutečně nemohl potřebu změny v budoucnu předvídat. Pokud tuto nepředvídanost není schopen zadavatel odůvodnit podle požadavků kontrolních orgánů, což je v praxi kontrolními orgány často hnáno až do extrémních výkladů, také to víme všichni, nebude schopen právně správně změnu provést, ačkoliv změny jsou nezbytné pro dokončení a jejich provedení je i hospodárné a účelné, neboť novela toho zákona nenabízí žádný právní prostředek, jak takové změny provést - na rozdíl od evropských směrnic a praxe běžné v zahraničí. Může se tedy jednat o poměrně významnou administrativní překážku čerpání evropských fondů, která je vytvořena výlučně národním rozhodnutím. A říkám si, jestli to není škoda. Jedná se tedy o odstranění administrativně byrokratické zátěže a potenciálně šikanózního nástroje výkonu veřejné moci typicky vůči zadavatelům, kteří nedisponují odborným aparátem. Jsou to opět mnou již několikrát dnes zmiňované malé a střední podniky, které obdržely dotaci z evropských fondů, případně i malé obce, a která jde nad rámec evropských zadávacích směrnic, a myslím si, že naprosto nadbytečně. Kolegyně a kolegové, paní ministryně, děkuji vám za pozornost a prosím vás o podporu mých pozměňovacích návrhů. Děkuji.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name