|

2013-029-04-029b

29. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku /sněmovní tisk 504/ - prvé čtení

Date2015-06-19
Meeting2013/029
Agenda Item2013/029/029
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/029schuz/bqbs/b14902901.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 001 > 002
Místopředseda PSP Vojtěch Filip 29. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku /sněmovní tisk 504/ - prvé čtení Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, máte slovo. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl návrh zákona o prokazování původu majetku, jehož účinnost je navržena k datu 1. ledna 2016. Jde o legislativní počin, který si vláda stanovila jako jednu ze svých priorit. Cílem návrhu zákona je upravit stávající mechanismy daňového práva tak, aby bylo možné odhalit nepřiznané nebo zatajené příjmy poplatníků daní z příjmů a následně je zdanit. Návrh zákona obsahuje novelu zákona o daních z příjmů a trestního zákoníku. Návrh zákona umožní správci daně vyzvat poplatníka daně z příjmu k prokázání příjmu, pokud existuje významný rozdíl - zákon stanoví hranici alespoň sedm milionů korun - mezi nárůstem jmění poplatníka, jeho spotřebou nebo jiným vydáním a příjmy tvrzenými v daňovém přiznání. Poplatník je povinen prokázat, že majetek byl financován z příjmů, které byly řádně zdaněny nebo zdanění nepodléhají. Pokud poplatník důkazní břemeno neunese, bude mu daň stanovena podle pomůcek. Takto určený základ daně bude zdaněn standardní sazbou daně z příjmů ve výši patnáct nebo devatenáct procent v závislosti na typu poplatníka a poplatník bude zároveň povinen uhradit penále ve zvýšené výši padesát nebo sto procent stanovené daně v závislosti na poskytnutí součinnosti. Předložený návrh současně umožňuje správci daně po naplnění zákonem stanovených podmínek poplatníka vyzvat k podání prohlášení o majetku s cílem zjistit podrobné informace o stavu jeho jmění. Nejde tedy o plošnou povinnost podávat pravidelně majetková přiznání. V případě, že poplatník poruší povinnost učinit pravdivé prohlášení o majetku, vystavuje se hrozbě trestního stíhání pro trestný čin porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku. V návaznosti na to se navrhuje zvýšení horní hranice trestní sazby trestu odnětí svobody za tento trestný čin z jednoho roku na tři léta. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík Já děkuji panu ministrovi financí. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Václav Votava. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Václav Votava Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dovolte mi, abych vás seznámil se svou zpravodajskou zprávou. Koaliční vláda sociální demokracie, ANO a KDU-ČSL předložila svůj koncept řešení v polovině minulého roku v dokumentu Analýza prokazování původu majetku a možnosti jeho odčerpávání. Ministerstvo financí v něm zpracovalo v úzké součinnosti s Ministerstvem spravedlnosti variantní řešení úkolu z programového prohlášení vlády, ve kterém se strany vládní koalice zavázaly, že přijmou vhodná opatření umožňující prokazování původu majetku a jeho odčerpávání, a to v případě důvodné pochybnosti o jeho legálním nabytí. Předložený dokument nabídl dvě cesty řešení tohoto úkolu. Cestu soudní a cestu daňovou. Soudní cesta řešení problému spočívala v zavedení mechanismu zvláštního soudního řízení, nikoliv trestního. To mělo umožnit, aby k odčerpávání majetku došlo v případě, kdy bude shledáno, že určitý majetek s nejvyšší pravděpodobností pochází přímo či nepřímo z nelegálních zdrojů. Rozhodnutí o odčerpání majetku mělo být podle tohoto návrhu svěřeno soudu v rámci zvláštního řízení. Odčerpávání mělo mít charakter konfiskační, reparační a týkat se mělo především majetku, u něhož soud shledal požadovanou míru pravděpodobnosti ohledně nezákonnosti jeho původu. Důkazní břemeno by v rozumném rozsahu bylo přeneseno na osobu disponující majetkem. Druhá cesta je cesta daňová. Daňová cesta řešení problému pak měla spočívat ve zdanění příjmu z majetku, který naplní zákonem stanovená kritéria. Zdanění však ze své podstaty nemá sankční ani reparační charakter a nemůže sloužit k úplnému odčerpání nezákonného majetku či jeho významné části, ale pouze ke zdanění příjmů, které nebyly prokázány jako zdaněné ani osvobozené, respektive dani podléhající. Trochu k historii současného řešení, kterou je právě daňová cesta. Ministerstvo financí na základě provedené analýzy uvažovalo v prvopočátku se soudním řízením. Současně však připouštělo, že k efektivnímu naplnění vytčeného cíle bude klíčové zapojení orgánů Finanční správy ČR, které v rámci výkonu své působnosti správce daně získávají údaje, na jejichž základě lze identifikovat podezření, že daná osoba disponuje majetkem nelegálního původu. Proto doporučovalo, aby vyhledávací činnost a přípravná fáze směřující k podání kvalifikovaného návrhu, na jehož základu by se vedlo soudní řízení, byla svěřena těmto orgánům. To přirozeně nevylučovalo současné působení orgánů Policie České republiky. I když navrhované řešení znamenalo cestu k řešení problému nelegálně nabytého majetku, došlo po projednání tohoto dokumentu ve vládní koalici a následně ve vládě k poměrně výrazné změně zadání. Jeho produktem se stal předložený návrh zákona o prokazování původu majetku, tak jak jej, dámy a pánové, nyní projednáváme. Důvody, proč došlo k poměrně výrazné změně koncepce, uvádí Ministerstvo financí České republiky následovné. Bylo vyhodnoceno, že pozornost by neměla být soustředěna na odčerpávání nelegálního majetku, k tomu je nutné lépe využívat již existujících nástrojů, zejména z oboru trestního práva, ale na efektivnější zdanění nepřiznaných, tzn. nezdaněných příjmů. Návrh zákona tedy necílí na odčerpání nelegálně nabytého majetku či sankcionování pachatelů potenciálně trestné činnosti prostřednictvím daní, ale na zdanění nepřiznaných a utajených příjmů. Jde tedy ve skutečnosti o zúžení, hlavně o otočení tohoto problému. V tom se přístup návrhu zákona výrazným způsobem odlišuje od předchozích návrhů. Jeho účelem je podle předkladatele efektivnější zdanění nepřiznaných příjmů, nikoliv zdanění nepřiznaného majetku. Majetek je hodnota a výše, slouží správci daně jako pomocné kritérium, jehož prostřednictvím posuzuje, zda příjem nebo jiné skutečnosti deklarované poplatníkem odpovídají také realitě, či nikoliv. V tomto směru zákon oproti předchozím řešením prohlubuje koncepci využití kontroly majetku jako specifického zrcadla pro kontrolu příjmů, ze které vycházely návrhy na přelomu století. Vlastní postup je však zásadně odlišný. Jeho východiskem, na rozdíl tedy od předchozích návrhů, není všeobecná povinnost podávat majetková přiznání. Řešení je postaveno na individuálním posouzení správce daně souladu mezi majetkem a příjmem u konkrétního poplatníka. Podle předkladatele tedy řešením tohoto problému nespočívá v zavedení všeobecné povinnosti podávat majetková přiznání, ale v procesním zprůchodnění, zesílení a podpoře současných mechanismů daňového práva. Pan ministr tady základní principy uvedl, takže nebudu je dále uvádět a doporučuji je propustit, tento návrh zákona do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name