|

Text view

18. Návrh poslanců Jana Farského, Andreje Babiše, Pavla Bělobrádka a dalších na vydání zákona o Registru smluv a o změně zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 42/ - druhé čtení

Date2015-06-18
Meeting2013/029
Agenda Item2013/029/018
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/029schuz/bqbs/b09601801.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 001 > 002
Místopředseda PSP Petr Gazdík 18. Návrh poslanců Jana Farského, Andreje Babiše, Pavla Bělobrádka a dalších na vydání zákona o Registru smluv a o změně zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 42/ - druhé čtení Žádám pana poslance Farského, aby za skupinu poslanců uvedl tento návrh. Já bych ještě, pane kolego, konstatoval ty závěry, které jsou zatím z těch jednání. Dne 21. ledna 2014 na 5. schůzi Poslanecké sněmovny byl tento tisk přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru, hospodářskému výboru, kontrolnímu výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Vzhledem k tomu, že to bylo před novelou zákona o jednacím řádu, musíme se řídit přechodnými ustanoveními novely našeho jednacího řádu s tím, že když není zřejmé při projednávání návrhu zákona předloženého Poslanecké sněmovně, který výbor je výborem garančním, musí určit garanční výbor Poslanecká sněmovna. Navrhuji tedy, abychom určili garančním výborem výbor ústavněprávní. Má někdo jiný návrh z těch přikázaných výborů? Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat určení garančního výboru, aby jím byl ústavněprávní výbor. Rozhodneme v hlasování 81, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro ustavení garančního výboru, aby jím byl ústavněprávní výbor. Kdo je proti? Děkuji vám. V hlasování pořadové číslo 81 z přítomných 141 poslance pro 113, proti nikdo. Garanční výbor byl schválen. Usnesení výborů byla doručena Poslanecké sněmovně jako tisky 42/2, 3, 4, 5, 6, 7 a 8. Budeme tedy projednávat jednotlivé zpravodajské zprávy a já budu jednotlivé zpravodaje vyvolávat. Ptám se ale, jestli se před zahájením jednání chce vyjádřit navrhovatel kolega Farský. Ano. Takže nyní žádám pana poslance Jana Farského, aby se ujal slova za skupinu navrhovatelů. Ale ještě vás, pane kolego, požádám o strpení, přečtu jenom dvě omluvy, a to do 13 hodin se omlouvá pan kolega Benešík a od 18 hodin se z důvodu diplomatického jednání omlouvá předseda výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch z dnešního jednání. Pane poslanče, máte slovo. Poslanec Jan Farský Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, asi bych nemusel tady dlouze představovat zákon o Registru smluv, protože to je zákon, který je tu už dlouho, často je zmiňován, mnohokrát jsme ho už měli na té tabuli jako jeden z těch, který bude následovat, a mnohokrát se také na něj nedostalo. Ale právě proto, že od prvního čtení k dnešního dni uplynulo takřka rekordních 521 dní a my jsme si jako Sněmovna určili, že to chceme vrátit do 90 dnů na naše jednání, tak si dovolím připomenout dlouhou genezi krátkou řečí tohoto tisku a připomenout jeho podstatu. Myšlenka není originální, je v podstatě opsaná ze slovenského modelu, kde v srpnu roku 2010 tehdejší premiérka paní Iveta Radičová přišla s myšlenkou, že pokud se hospodaří s veřejnými prostředky, tak se s nimi má hospodařit veřejně. Vypadá to jako naprosto jednoduchá myšlenka a na Slovensku také jako jednoduchá myšlenka se ujala, takže byl v rychlosti připraven zákon, zákon byl nakonec 9. prosince roku 2010 schválen, mluvím tedy o slovenské verzi, s účinností od 1. ledna 2011. Od nápadu po schválení uběhly nějaké čtyři měsíce, legisvakance byla třítýdenní a zákon ve své pionýrské podobě a ve své, řekl bych, i daleko přísnější podobě, než která je aktuálně navrhovaná v České republice, začal platit a byl účinný. Proč ten slovenský příklad vůbec zmiňuji. Protože po roce fungování jsme se s tehdejšími kolegy vydali na Slovensko za ministryní spravedlnosti, za lidmi na Úřad vlády, kteří ho měli na Slovensku na starosti, za poslanci, kteří ho prosazovali, byl to březen roku 2012, a s jejich pomocí a v debatách toho, co se v zákoně na Slovensku osvědčilo, co se neosvědčilo, jsme připravili takovou, řekněme, třetí verzi slovenského návrhu zákona a ten po debatě s mnoha neziskovkami, s mnoha odborníky na transparentnost vložili do Sněmovny v červnu roku 2012. V listopadu roku 2012 pak proběhlo první čtení a v srpnu byla rozpuštěna Sněmovna. To byl 292. den od prvního čtení. Teď jsme už v rekordním čase, ale pevně věřím, že to není na překážku toho, aby zákon byl nakonec schválen. Zákon se stal předvolebním tématem. Asi jste se mu málokdo mohl vyhnout a také jste se málokdo vyhnul tomu, abyste se podepsali pod závazek, že zákon budete podporovat a nakonec ho schválíme. Myslím, že podpisů se snad našlo mezi poslanci asi 160. Ale samozřejmě víme, že je ďábel vždy skryt v detailu a v tom, jak je výsledné znění. V prosinci roku 2013 byl zákon předložen znovu, v lednu proběhlo první čtení, lhůtu, protože jsme si byli vědomi jako poslanci, že jde o složitou materii, jsme ze standardních 60 dnů prodloužili k projednání ve výborech na 90 dnů, a jak už jsem zmínil, dnes je to 521. den a my se dostáváme ke druhému čtení. V květnu a v červnu projednal hospodářský výbor, kontrolní výbor, oba přerušily, a ústavněprávní výbor pak některé z jeho pohledu komplikované nebo problematické věci definoval a vrátil předkladatelům k tomu, aby v debatě s vládou tento zákon upravili, aby byl stravitelný pro všechny zúčastněné. V červenci 2014 proběhlo zadání od pana premiéra na Ministerstvo vnitra, v srpnu proběhla trochu nešťastná epizoda, která ze zákona o zveřejňování smluv udělala spíše zákon o začerňování smluv, a potom od září do dubna letošního roku se scházela koaliční skupina, která tento návrh zákona postupně upravovala. Desetiparagrafový návrh zákona zůstal zákonem o Registru smluv, ale samozřejmě tak jak vždycky kompromisy přinášejí nějaké úpravy, tak i v tomto případě ke kompromisům došlo. Podle zákona o registru smluv se už neuvažuje podle koaliční verze o zveřejňování faktur a objednávek, neuvažuje se o povinnosti zveřejňování pro ČEZ, u smluv je to o hodnotě nad 50 tisíc korun, je vložena výjimka pro menší obce. Menší obce, tím myslím přes šest tisíc obcí z celkového počtu 6250, ale to byla dohoda, která už byla předtím, než koalice převzala všechny obce pod velikost obcí s rozšířenou působností. Ale podstata je v tom, že základní samovykonatelná, samovymahatelná sankce je to, že smlouva, která není zveřejněna, jako by neexistovala, je smluvně neúčinná, tak to v návrhu zůstalo. To je totiž celé gros, ten šém zákona o registru smluv, který podmiňuje jeho funkčnost. To, že smlouvu nejprve je nutno zveřejnit předtím, než nad ní lze provést jakékoli plnění. To je totiž opatření, které nevede k tomu, že je potřeba přijmout desítky nebo stovky úředníků, kteří budou kontrolovat obce. Já mluvím o obcích, protože jsem dlouho fungoval jako starosta a v debatách o registru smluv jsem strávil mnoho času právě se starosty, ale týká se to samozřejmě celého veřejného sektoru a alespoň, co jsme počítali, tak objem financí, který teče přes obecní rozpočty, je cca pět procent objemu, na který se registr smluv bude a měl by se vztahovat. Těch jednoduchých deset paragrafů z původního návrhu zůstalo, původní šém neplatnosti smluv zůstal také. Částečně byl registr smluv osekán, já se pokusím pak pozměňovacími návrhy, ke kterým se přihlásím, tu osekanou část do něho vložit. To, co považuji za největší slabinu, je odsunutí účinnosti sankce v koaličním návrhu, protože ten v podstatě znehybňuje zákon. Víceméně navrhuje to, že tato vláda má zákon schválit, ale platit účinně má až pro příští vládu, což si nemyslím, že je úplně ten správný postup. Jen krátce. Zákon samozřejmě vyvolal velkou kontroverzi, vyvolal ji vcelku pochopitelně, protože jde trochu jiným směrem, než jak jsme za této, ale i mnohých minulých vlád zvyklí. On se totiž obrací dovnitř. On, když si představíme rozpočet jako sud, do kterého přitékají finance prostřednictvím daní, tak on neřeší to, že se snaží daní z povinných subjektů vypumpovat víc různými způsoby, dalším hlídáním, další evidencí tržeb, dalšími komplikacemi a překážkami pro podnikatele. On říká, že ten sud je nejdříve potřeba ucpat, aby z něho ty finance neutíkaly, aby se s nimi nakládalo efektivně. A až když jednou budeme moci jako představitelé státu prohlásit, že s vybranými daněmi nakládáme hospodárně, transparentně a kdokoli si to může zkontrolovat, tak pak teprve podle mého názoru je možný čas na to debatovat o tom, jakým způsobem přistoupíme k úpravám daní a případným zpřísňujícím systémům. Není také samozřejmě žádným tajemstvím, že zákon svým způsobem jde i proti podstatě politiky, protože my se jím připravujeme o část své moci, o část informační moci, protože informace, které náležely jen nám politikům, tak najednou budou veřejné. Přesto myslím, že tento krok máme udělat, protože zákon v deseti paragrafech v té své jednoduchosti, a dovolím si to říci jen proto, že nejsem tím původním autorem myšlenky, ale protože jsem to opsal ze Slovenska, tak si myslím, že v tom konceptu je skutečně geniální. On je totiž samovymahatelný. Nemusíte přijímat úředníky, dokonce ten systém na Slovensku, zveřejňovací, tam vyšel na nějakých 600 tisíc korun, u nás už je funkční, od roku 2013 na stránkách Ministerstva vnitra na portálu veřejné správy registr smluv existuje, mnoho subjektů tam své smlouvy zveřejňuje. Takže ani náklady s jeho zavedením by neměly být tím, co nás od schválení tohoto zákona odradí. To, co poslední bych k tomu chtěl říct, samozřejmě to vypadá, že když nepřijmeme další úředníky, nebudeme mít kontrolní orgány, tak k čemu to je, když někde budou viset nějaká data. A kdo se na ně bude dívat. Já jsem přesvědčen, že se na ně bude dívat hodně subjektů a hlavně těch, které to zajímá. Asi nemůžeme čekat od běžného daňového poplatníka, že on svým způsobem bude procházet jednu smlouvu za druhou a bude kontrolovat jednotkové ceny a říkat, jestli odpovídají průměru, nebo neodpovídají. Ten, od koho to ale můžeme jednoznačně čekat a kde si myslím, že ten tlak bude naprosto přirozený, jsou samozřejmě konkurenční subjekty. A když bude zřejmé, a byl to zmiňovaný příklad, použiji ho i teď, že někde v rámci České republiky jsou území, kde se staví metr čtvereční chodníku za sedmi-, osminásobek cen v jiném regionu, tak očekávám, že firmy, které se v této oblasti pohybují, tak si zaplatí to, aby někdo vytáhl data ze systému a řekl jim, kde je ještě pro jejich podnikání prostor a na které území se mají soustředit. To, k čemu to povede, že budou vítězit efektivní, budou vítězit ti, kteří se k práci dostanou za nejlepších podmínek, a bude ve finále i vítězit daňový poplatník a státní rozpočet, protože buď dojde k úsporám, anebo se toho opraví řádově více za stejné prostředky. Z toho pohledu si myslím, že ten zákon je určitě dobré, když bude schválen. Pozměňovacích návrhů samozřejmě máme hrozně moc, některé ho zpřísňují, některé ho vylepšují, některé ho spíše oslabují, ale to je standard pozměňovacích návrhů a ty tady samozřejmě budou představeny a o nich budeme hlasovat až ve třetím čtení. To je v tuto chvíli ode mě vše. Děkuji.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name