|

2013-015-02-001

1. Stanovisko vlády České republiky k sankcím Evropské unie vůči Ruské federaci

Date2014-09-16
Meeting2013/015
Agenda Item2013/015/001
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/015schuz/bqbs/b02900101.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index Page 001 > 002

Místopředseda PSP Petr Gazdík 1. Stanovisko vlády České republiky k sankcím Evropské unie vůči Ruské federaci Tímto bodem jsme se zabývali již ve středu 10. září, kdy jsme přerušili všeobecnou rozpravu. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal předseda vlády Bohuslav Sobotka, a určený zpravodaj tohoto bodu je pan poslanec Jaroslav Foldyna. Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené všeobecné rozpravě, v níž jsme skončili u pana poslance Ivana Gabala, který se přihlásil o slovo. Pan poslanec Gabal nebude pokračovat ve své řeči. Dále tedy je přihlášen pan poslanec Jaroslav Holík. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Jaroslav Holík Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vás vítám po přestávce, kdy jste načerpali řadu sil. A dostáváme se k bodu sankce vůči Ruské federaci. Poprosím ještě kolegy, že byste se malinko utišili... Místopředseda PSP Petr Gazdík také prosím, pane poslanče, kolegy, aby se malinko utišili, případně své jednání přenesli mimo tento sál, a prosím pana poslance, aby pokračoval. Poslanec Jaroslav Holík Děkuji. Jak jsem řekl, sankce vůči Ruské federaci. Tento bod byl probíraný před týdnem, od doby se situace částečně změnila. Víte, že dnes Kyjev schválil status povstaleckých oblastí většinou hlasů, a tak vzniká řada otázek. Dobře, ale proč tyto sankce prosazujeme? Podle slov prezidenta Porošenka Rusko stáhlo většinu svých vojáků. Samozřejmě k tomu nejsou žádné fotografie, tak jak nebyly fotografie, že tam ti vojáci byli. A objevují se další otázky. Dobře, Ukrajina řekla, že nebude pouštět do Evropy plyn, ale sankce dáme Rusku. Takže to teď malinko uvolním, a povím vám svůj příběh. Vždycky bylo, proč tedy ti utečenci utíkají do Ruska, proč to není do Běloruska, proč to není k nám do Evropy, proč to není do Polska. A tuto otázku jsem si vždycky dával, když jsem poslouchal naše masmédia. Znovu opakuji, když humanitární pomoc byla jenom zástěrka toho, aby mohli Rusi odvézt z Ukrajiny vojenské zařízení, tak jak jsem řekl, stokrát řečená lež se stává pravdou. Ale u to nějak neplatí. Takže namísto nějaké exotické dovolené, třeba Seychely nebo Benátky nad Jizerou, že, jsem si vystál frontu, vyřídil jsem si vízum a rozhodl jsem se strávit dovolenou v zemi, kde podle jednoho z našich kolegů zlý agresor si brousí zub a dráp. V rámci své dovolené jsem veliký čas strávil setkáními s utečenci. Projel jsem trasu od Kavkazu, od Přielbrusí po hranici Azovského moře. Zastavoval jsem všechna auta, která byla ověnčená balíky, měla ukrajinskou poznávací značku, a všem jsem dával stejnou otázku. Prosím vás, proč utíkáte zrovna do Ruska, do země vašeho nepřítele? A ty odpovědi byly téměř stejné jako přes kopírák. A kam jinam bychom utíkali? Vždyť toto je jediná země, která se o nás postará. Podotýkám, jednalo se převážně o lidi, kteří byli z Doněcka a z Luhanska. Jak jsem řekl, navštívil jsem oblast Elbrusu, čili města Čeget, Baksan, ale také jsem navštívil Krasnodar, navštívil jsem místo Severnaja, kde jsou uprchlické tábory. Pokročím teď v tom, kdy, jak jsem řekl, odpovědi byly jako přes kopírák. Vždyť Porošenko nám posílá jenom vojáky, kteří nás okrádají. My mu nevěříme. Jeho vojáci bombardují mateřské školy, bombardují železnice, abychom nemohli vyvážet naši základní surovinu, uhlí. Vypínají elektřinu, takže v Doněcku je v současné době osm šachet, které jsou zalité vodou. Copak my jsme horší lidé jenom proto, že mluvíme rusky? Pro nás ruské postavili dva takzvané filtrační tábory, abychom věděli, co nás čeká, pokud dojde k nějaké další eskalaci. My prostě chuntě nevěříme. Říkám: Jak chuntě? Vždyť to je oficiální vaše vláda. Ne, pokud vláda posílá vojáky proti svému lidu, je to junta. Dotazoval jsem se také na humanitární pomoc, která přišla. Říkám, ale dobře, přece kyjevská vláda vám slíbila, že vám poslala humanitární pomoc. Odpověď: Ne, odtamtud jsem dostali zatím jenom bomby. Ukrajinští vojáci místo toho, aby pomáhali sklidit úrodu, která je víceméně nejlepší za poslední roky, tak lítají s letadly a zapalují pole, abychom pomřeli hlady. Před dvěma lety tady nedaleko Doněcka rozebrali jeden starý závod. A teď to v televizi ukazují, že je to dílo, nebo zlodílo separatistů. Ptal jsem se také na přítomnost ruských jednotek. Říkali: Ale my nevíme, že by tady ruské jednotky bojovaly. Říkám: Jak nevíte? Vždyť vezměte to tak, že je tam hrstka povstalců, kteří tady zametají regulérní armádou. Říkají: Jsou to rolníci, kteří bojují za svou vlast. Říkám: Dobře, ale vždyť sakra práce, jak je to možné, že jsou tak dobří? Jedna paní, která nechtěla být jmenována ani fotografována, mi říká: Můj syn byl důstojník a velitel jedné z částí ukrajinské armády. Když viděl zvěrstva, která Azov a Levý blok dělají, tak přeběhl na stranu separatistů včetně techniky. Dobře, přeběhl i s technikou. Ale kde berete vlastně náboje, střelivo? No jo, v Luhansku byla výroba munice, takže toto jsme získali. A oni nebojují za peníze, oni prostě bojují za místa, kde žili, a za své rodiny. Čili takové a podobné odpovědi jsem získal téměř od všech. Lidi mi říkají: My jsme nepodporovali Majdan, my jsme na podzim makali ve fabrikách a události v Kyjevě nám byly víceméně šumafuk, protože my jsme chtěli, abychom se dostali na nějakou solidní úroveň jako vy v Evropě nebo naši sousedé v Rusku. Podívejte, jak se tady víceméně o nás Rusové starají, protože třeba přijedeme sem, dostáváme práci, i naši 85letou babičku přinesli, starají se o nás i lékaři. My chceme, abychom se mohli zapojit do pracovního procesu. Samozřejmě moje přítomnost tam nezůstala úplně utajená. Podotýkám, že jsem tam jel sám, za své peníze, na normální cestovní pas, ale velice brzy si tam také všimli, takže jsem měl možnost pak ke konci setkání i přímo mluvit s místními představiteli. Podle oficiálních zpráv uteklo do Ruska 750 tisíc lidí. Podotýkám, že podle oficiálních. Ve skutečnosti je to asi dvojnásobek, protože ti, kteří tam mají příbuzné, tak tito lidé nežádají po Rusku pomoc a víceméně žijí díky pomoci těchto svých možná švagrů, možná bratranců atd. Vedení města Krasnodar, které je v současné době centrum, kam lidí nejvíce utíká, protože minule to byla oblast Rostova na Donu, jenže v současné době, tedy před dvěma týdny, se boje přenesly na jih, tam se utíkat nedalo, takže současná cesta je utéct na Krym, v Simferopolu, tam čekají autobusy, odvezou je do přístavu Kerč, z Kerče lodí do Port Kavkaz a odsud autobusem do Rostova na Donu. Radnice v Rostovu na Donu vyčlenila část přízemí, kde jsou připraveni místní úředníci, každý z utečenců víceméně vyplňuje dotazník, převádí se to okamžitě do elektronické formy, u každého se píše jméno, popř. prochází lékařskou prohlídkou, jestli je někdo nemocný, diabetes nebo hepatitidu nebo cokoli jiného, odchází do nemocnice, rozdělují si je podle profesí a okamžitě zařazují tam, kde je možné, aby tito lidé mohli být něco platní. Když jsem tam byl, byl to konec srpna, školáky: Ano, ty půjdeš do školy, máš střední školu, půjdeš tam a tam, studuješ vysokou školu, půjdeš tam a tam. Sám jsem byl překvapený, říkám tomu představiteli: Vždyť to stojí hromadu peněz. Platíme asi 10 milionů rublů denně. A říkám: Ale proč to děláte? Vy vlastně omezujete vlastní lidi a dáváte přednost utečencům. On se na podíval jako na pitomce a říkal: Ale vždyť jsou to lidé, kteří potřebují pomoc. Takže řeknu asi následně: Je mi jasné, že všichni jste asi tak překvapeni, jak jsem byl překvapený , že se vám to nebude chtít věřit. Podotýkám, se nepovažuji za povolaného, abych tuto situaci hodnotil. jsem prostě řekl to, co jsem viděl a co jsem slyšel. A podotýkám, že všechna tato slova mohu doložit natočeným filmovým záznamem a řadou fotografií. Děkuji.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name