|

2013-055-08-022

22. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 928/ - druhé čtení

Date2017-03-03
Meeting2013/055
Agenda Item2013/055/022
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/055schuz/bqbs/b27402201.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   003 < Page 004 > 005
Místopředseda PSP Jan Bartošek Já vám také děkuji, pane poslanče. Eviduji faktickou poznámku pana poslance Chalupy a poté se připraví pan poslanec Leo Luzar. Prosím. Poslanec Bohuslav Chalupa Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové. Děkuji za slovo. Já nebudu opakovat to, co tady řekl předřečník, ale souhlasím s ním a jenom k tomu přidávám to, abychom v rámci diskusí o občanských průkazech se možná zamysleli i nad tím, jestli by občanský průkaz neměl být vydáván zároveň tedy s okamžikem narození. Protože pokud se tady bavíme o elektronické identitě, tak identita občana České republiky vzniká jeho narozením. My potom máme rodné listy, samozřejmě, rodiče si mohou požádat o pas nebo o občanský průkaz, nicméně ten občan už existuje a nemá, nemá doklad. A jde o to, že pokud se bude řešit nastavení různé užitkové hodnoty, tak je to jenom o nastavení pro tyto řekněme nesvéprávné, aby to prostě bylo ošetřeno v rámci té diskuse. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek Já vám také děkuji. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Leo Luzar, který je řádně přihlášen. Prosím, pane poslanče. Poslanec Leo Luzar Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení pane ministře, páni ministři, dámy a pánové, zákon o občanských průkazech se dostává do této Sněmovny docela často, na můj vkus až příliš často. Když jsem před třemi lety přišel do této Sněmovny jako poslanecký elév, tak to byl jeden z prvních zákonů, na který jsem se podíval podrobněji. Měl jsem určitou ambici ten zákon pochopit a navrhnout třeba případné praktické změny. Byl jsem vyveden z omylu, že takhle Sněmovna vlastně nepracuje. Poslanecké, byť dobře míněné nápady jsou brány většinou přes hrubé síto názorů ministerstva a autoři původních předloh vycházejí z filozofie: my sice asi tušíme, že máte pravdu, že to není dobré, my to ale nepřiznáme a my věříme, že novelizace to spraví. Tato filozofie, která je tady všeobecně v této státní správě bohužel zakořeněná, nesvědčí příliš o dobré práci Legislativní rady vlády. To je totiž myslím orgán, který by měl tyto záležitosti řešit a měl by je koordinovat. Občanský průkaz je doklad, dle mého názoru, jeden z nejdůležitějších, který dneska vlastně nahrazuje pasy a další doklady, které známe. Mí předřečníci zde zmínili historii telefonů. Možná že začali od Grahama Bella, ale skončili u mobilních aparátů. Všechny tyto etapy, ať tady kolega Rais hovořil o aparátu s drátem, jestli se nepletu, ale to se přiznám, jsem přeslechl, až po aparáty vytáčené, popřípadě mobilní s různými aplikacemi. Hovořím o tom proto, že všechny tyto historické etapy měly jedno společné. Ten telefon telefonoval, proto se jmenuje telefon. Občanský průkaz ve své historii sloužil jako průkaz občana, to znamená, občan se jím prokazoval vůči orgánům. Protože vznikl v době, kdy o elektronizaci ještě vůbec nebylo ani vidu, ani slechu a údaje v něm byly evidovány v kartotékách, rozsáhlých kartotékách a zákonodárce řešil formu, jak z té kartotéky ty údaje předat občanovi, aby se mohl okamžitě prokázat. Proto občanský průkaz měl formu knížečky. Historický vývoj pokračoval a v té knížečce se objevovaly různé údaje od pracoviště, zaměstnání, trestání, zdravotní způsobilosti. Objevovaly se tam údaje o očkování, popřípadě údaje o zdravotním stavu, které vyžadují lékaři, když takového pacienta přeberou a on není schopen sám sdělit svoji diagnózu, která by mohla být kontraindikací léčby, která by mu byla nasazena. Toto všechno občanské průkazy měly. Přišla ale doba elektronizace a v této elektronizaci některou moudrou hlavu s vlasama, jak říká moje babička, napadlo, že většina těchto údajů je zbytečná. I jal se měnit občanský průkaz a udělal z něho zpátky klasickou kartičku s těmi nejzákladnějšími údaji. A začal budovat rozsáhlé registry. Registry státní správy, tu na to, tu na ono, nebudu je zde vyjmenovávat. Nyní jsme dospěli do situace, kdy opět ta kartička bobtná a hledá se cesta, jak tyto jednotlivé registry, které už samy o sobě jsou obrovským organizačním a datovým molochem a ztrácejí přehlednost, nějak spojit v nějakou funkční aplikaci, která by mohla podávat informace pro občana důležité. Trávil jsem pár hodin debatami s kolegou Koskubou ohledně problému zdravotnictví a prokazování chorob. Obrovsky apeloval na to, aby pacienti měli možnost v nějaké formě dokladu, který mají trvale při sobě, mít záznam o svém zdravotním stavu. Obrovsky by to ulehčilo lékařům práci a mnohdy možná i zachránilo život. O očkování nebo o věcech spojených třeba s vlastnictvím. Uvedu příklad třeba psa nebo kočky a jeho očkování proti vzteklině. Kdo z majitelů psů nosí s sebou na procházky očkovací průkaz psa? A kolikrát se stalo, že ten pes někoho pokousal. Mě třeba pes pokousal a byla to docela velká patálie, než majitel prokázal, že pes je očkovaný. On to byl bohužel bezdomovec, čili o to to bylo komplikovanější a musela zasahovat městská policie. O co jednodušší by to bylo, kdyby mohl lékař, zvěrolékař, zaznamenat do dokladu občana vlastnícího tohoto psa takovýto údaj. Toto všechno jsou data, která by takovýto občanský průkaz ne mohl, ale měl obsahovat. Chápal jsem dobu, kdy miniaturizace pokročila a občanské průkazy se neustále zmenšovaly do velikosti malinkých karet, a že velikost písma má také své nějaké limity, také používám brýle a je problém někdy to přečíst. Tak jsem to chápal. Tím, že na těchto průkazech ale vznikl elektronický čip, se otvírá úplně nový prostor využití toho čipu. Když jsem na začátku své poslanecké kariéry navrhoval, aby do tohoto čipu měly přístup aplikace, navrhoval jsem změny v tom zákoně, doslova aplikace, tak to bylo odmítnuto, byť v zákulisí mi odborníci dávali za pravdu, že by to mohlo otevřít vývoj těchto aplikací umístěných na občanský průkaz. Dneska jsem tu zaslechl, že to je přesně ta chyba, proč by ten čip na té občance být neměl, protože žádná aplikace není. Čili co bylo dřív? Vejce, nebo slepice? Z tohoto pohledu si myslím, že by bylo chybou rušit elektronický čip, když už na těch občanských průkazech je a začíná se docela masivně rozšiřovat. Spíše bych dal k zamyšlení právě jeho rozšíření. Padly tady debaty ohledně bezpečnosti. Nechci se příliš k tomu vyjadřovat. Je tady tolik zmiňovaná bezpečnost aplikací nebo dvoufázového ověřování pomocí SMS zprávy, která přichází v rámci bankovního sektoru. Je vcelku docela lehce nabouratelná, ať již přímým podvodem - vydávající se za někoho, kdo omylem zaslal esemesku, a žádající sdělení kódu. Popřípadě existuje tak zvané klonování SIM karet, které je vcelku pregnantně schopno kopírovat, a než si všimnete, že existuje váš dvojník používající stejnou SIM kartu, může provádět docela zajímavé věci. Dneska se o identifikaci uvažuje dokonce přes oční pozadí, kdy jeho obraz v 3D projevu umístěný, natištěný na ten občanský průkaz je asi momentálně nejdokonalejší formou identifikace pomocí oční sítnice. To vše ale je vývoj do budoucna. Já se chci zaměřit v tomto zákoně na jednu věc, na to, o čem jsem hovořil ze začátku. Jak vznikl tento zákon. Co bylo důvodem, aby vznikl. Dneska jsme ve stavu, kdy veřejná správa obhospodařuje desítky registrů, podobných registrů, ne-li dokonce stejných registrů. I tady v tomto zákoně se hovoří o dvou registrech, které jsou v pravomoci přímo pana ministra. Máme tady základní registr, máme tady evidenci občanských průkazů. A když se podíváte, o obou se hovoří tady v tomto zákoně. Já se ptám, a ta otázka asi bude nevyslyšena, protože jak už jsem tady zmínil, státní správa pracuje salámovou metodou - proč se tyto registry nesjednotí? Jaký je titul udržovat dva tyto registry? Ano, vznikly nezávisle, protože vycházely z papírového systému kartoték navazující (?)na elektronické systémy. Ale proč se tyto systémy nesjednotí? Proč neustále v zákoně držíme tyto dva systémy a pouze poukazujeme, že z jednoho se vytahují tato data, z druhého tady tato data? Je to otázka, zda vůbec byl dán úředníkům úkol od těch, kteří by měli koncepci státní správy řešit, aby na takovýchto úkolech pracovali a takovýto návrh připravili. To je i má otázka na pana ministra, byť už do voleb je kousek, zda by nestálo za to zaúkolovat zodpovědné pracovníky ministerstva na vybudování centrální jednotné databáze, ve které by pouze zákon řešil, kdo ke kterým datům má přístup, a nemít dva tyto systémy, které mnohdy navzájem v komunikaci působí problémy. Chci se ještě vrátit k jedné věci, kterou absolutně postrádám, a to že občan potřebuje některé údaje, aby mohl s tím druhým občanem komunikovat ať již v obchodním, nebo osobním styku. A ten občan mu je úmyslně nebo neúmyslně nemůže poskytnout, nebo nechce poskytnout. Hovořím o evidenci omezení svéprávnosti, která je dle mého názoru docela důležitou v obchodním styku, a není tu žádná povinnost nebo možnost, jak prokázat tady tohleto, a ty následky potom mnohdy končí u soudu. Paradoxně státní správa tuto možnost nahlédnout do registru a zjistit si to má, ale v obchodním, v soukromém vztahu, v soukromoprávním vztahu tato možnost vůbec neexistuje. A již jednou zde zmiňované problémy spojené s prokazováním stavu, myslím teď manželského stavu, kdy to jsou údaje, které jsou dobrovolně evidovány. Ale jakou má možnost občan, který tento občanský průkaz má, požádat si o výpis, popřípadě o získání těchto dat a prokazovat se s nimi v rámci elektronizace? Toto jsou všechno otázky, a nečekám asi, jak už v prvním projednávání před těmi třemi lety podobného zákona, vlastně žádné odpovědi, protože žádné odpovědi za ty tři roky nedošly. Chci upozornit ještě na jednu věc, o které se tady hovořilo. V tom zákoně jsou doplněny údaje komunikace úřadu s občanem. To znamená, je tady doplněna komunikace prostřednictvím SMS, je tady komunikace pomocí e-mailu. Chtěl bych, aby se tady objevila v rámci možná legislativně technické, jestli je to možné, také komunikace datovou schránkou. Stále více fyzických osob má datovou schránku, zřizují si ji dobrovolně. Jinými slovy, mám-li datovou schránku jako občan, tak by mi orgán státní moci tím, že mi vystaví občanský průkaz, mohl dát i přes tu datovou schránku vědět, že už ho mám, a nemusel po mně žádat mobilní číslo, popř. e-mail, aby mi to napsal, když už mám datovou schránku. Toto v tom zákoně v těch navrhovaných změnách je opomenuto, není to zde uvedeno. Čili bych apeloval, aby se tady tohleto do tohoto zákona dalo. Děkuji vám za pozornost.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name