|

2013-054-06-063

63. Vládní návrh zákona o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě) /sněmovní tisk 994/ - prvé čtení

Date2017-01-18
Meeting2013/054
Agenda Item2013/054/063
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/054schuz/bqbs/b20306302.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   010 < Page 011 > 012
Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu poslanci Klánovi. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Hana Aulická. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Hana Aulická Jírovcová Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte, abych i já trošku přispěla do této diskuse. Musím říci, že my jako klub jsme kvitovali předložení tohoto komplexního zákona, ale jak už zde byly řečeny výtky mého kolegy i dalších, tak se úzce prolíná prostě se služebním zákonem a nemyslíme si opravdu, že ten problém je zanedbatelný, nebo i ta diskuse by měla být rozsáhlá. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vláda přichází s komplexním návrhem zákona o zahraniční službě. Upravuje zásady a způsob výkonu zahraniční služby, postavení, zřizování, zrušení zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí a jejich činnost, výkon konzulární služby, služební a pracovněprávní vztahy v souvislosti s výkonem zahraniční služby. Také přiznávání a propůjčování diplomatických a konzulárních hodností, ale to se již opakuji. Již bylo vše zmíněno mými předřečníky. Tento zákon také zapracovává příslušný předpis Evropské unie a upravuje podmínky poskytování konzulární ochrany nezastoupeným občanům jiných členských států Evropské unie. Zákon komplexně řeší problematiku agendy práce Ministerstva zahraničních věcí v rámci zastupitelských úřadů a konzulární činnosti v intencích zařízení a zákonných úprav v obvyklých zemích Evropské unie. Ale hlavní gros tohoto zákona je, že kompletuje a upravuje paragrafy, které byly doposud řešeny v mnoha zákonech, pouze do jednoho zákona o zahraniční službě. Musíme zde souhlasit i s dalšími předřečníky, že tento směr a snahu vítáme, protože je tato legislativní úprava nutná. Jak už bylo řečeno, je škoda, že přichází až nyní. Vzhledem k rozsahu těchto předložených změn a novelizací však také návrh zákona vyžaduje dle mého soudu i konzultaci s předkladateli a zvláště v oblasti pracovněprávního vztahu. Tato novela se jednoznačně prolíná s problematikou služebního zákona a praxí ve fungování zastupitelských úřadů. Ale o tom, jak už jsem řekla, zde podrobně hovořil kolega Klán, Grospič i kolega, nebo místopředseda Vojtěch Filip. Musím říci, že je také zajímavé si poslechnout samotné úředníky, náměstky, ředitele na samotných ministerstvech, co všechno přináší služební zákon v praxi. Opravdu někdy není co závidět. Vrátím se ovšem k oblasti pracovněprávního vztahu. Jako členka výboru pro sociální politiku musím znovu připomenout, že klub KSČM nemá zásadní výhrady k této novele, ale jsou zde tak závažné oblasti, které si myslím, že by měly být prodiskutovány i na výboru pro sociální politiku. A jak už tady řekl kolega, a v tom s ním opravdu souhlasím, i na ústavněprávním výboru. Já vám děkuji za pozornost. (Potlesk z řad KSČM.) Místopředseda PSP Petr Gazdík Já děkuji paní poslankyni Aulické. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Jestliže ne, tak před uzavřením rozpravy pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Takže děkuji všem vystupujícím za to, že se seznámili se zákonem a že tady v úvodní rozpravě položili některé otázky a také vyjádřili některé obavy. I když těch bylo hodně, tak si myslím, že se na ty otázky odpovědět dá a že snad do toho jsem schopen vést trochu více jasna a možná rozptýlit některé obavy. Za prvé tady byl dotaz, které země zejména z EU nemají zákon o zahraniční službě. Abych to upřesnil, tak zákon o zahraniční službě nemá Malta, nemá ho Maďarsko. Pokud vím, nemá ho Irsko a snad Švédsko. Jinak si myslím, že ho všechny ostatní mají, v těch sousedních zemích mají zákon o zahraniční službě. Já to říkám také proto, aby bylo zřejmé, že tvrzení, že zákon o státní službě, že to je jeho nedostatek, že to nedokázal pokrýt, to úplně nesdílím, protože si myslím, že v drtivé většině zemí se to nedaří pokrýt a musí mít speciální zákon o zahraniční službě. Takže proto si myslím, že ambice, že by zákon o státní službě měl vyřešit všechny problémy zahraniční služby, je přílišná a nedaří se naplnit v drtivé většině zemí kolem nás. Takže to si myslím, že by mohl být docela silný argument. Já si především nemyslím, že - jak tady bylo řečeno - speciální skupina dělá pro sebe speciální zákon. To také podle mě dokládám tím, že je takové množství zemí, které to prostě dělají. To není tak, že si zrovna tady v Česku nějaká skupina - protože všichni vědí, že tohle je speciální typ činnosti, který se nedá pokrýt běžnými zákony, které platí v ostatních oblastech státní služby, tak to musí většina udělat takto. Tady bylo řečeno, že je tu nějaký kompetenční zmatek. Přátelé, tady žádný kompetenční zmatek není! Tento zákon je lex specialis vůči zákonu o státní službě. Je v pozici lex specialis vůči zákoníku práce. A tady není podle mě žádný kompetenční zmatek. My prostě respektujeme kompetenční zákon. Představa, že si tady tím vytváříme - vždyť přece ostatní resorty také mají zákony. Já nevím, zákon o veterinární službě nebo zákon lesní a podobně. To znamená, toto není něco, co tady ještě nikdy nebylo. To je prostě běžná praxe, že si resortní ministerstva upravují své oblasti. Takže v tom si myslím, že to zas tak senzační věc není, že máme tady najednou zákon o specifické oblasti činnosti. Tady se hodně mluvilo o těch 70 letech. Tak aby bylo jasné, v tomto zákonu o zahraniční službě žádných 70 let není zmíněno. Aby to bylo všem jasné. V tomto zákonu to není, to je otázka úpravy, která je v zákonu o státní službě. A my jsme, když se podíváte na § 41, tak jsme si prostě vytvořili prostor, abychom v případě, že jsme s něčím takovým konfrontováni a potřebujeme někoho zaměstnat déle, abychom to prostě mohli provést tím, že bude ne ve služebním poměru, ale bude v pracovním poměru. Takže my jsme vlastně to, co bylo tehdy tou výjimkou, která se tady... Tak tady žádná duplicita není. Tento zákon o zahraniční službě prostě vytváří podmínky pro to, abychom v případě, že bychom čelili podobné situaci a potřebovali zaměstnat někoho, kdo je nad těch 70 let, tak my to jsme schopni prostě provést. Protože tak jako jsme to udělali v tom případě ještě mimořádně, než jsme měli zákon o zahraniční službě tady ve Sněmovně - a opakuji, žádná duplicita tady nevzniká, protože nyní je to řešení daleko přirozenější a ve výjimečných situacích si dneska poradíme pracovním poměrem. To ten zákon o zahraniční službě podle mě zjednodušuje. Významná byla také ta otázka navýšení rozpočtu. To cítím jako důležitou věc, kterou bych tady měl také říci. Protože tady díky tomu zdravotnímu připojištění vzniká nárok - je to asi 27,3 milionu. Ale tady mohu říci, že s ministrem financí jsme dohodnuti, tady je souhlas s těmi 27,3 milionu, které by nám měly být poskytnuty. A protože je to věc určité základní ochrany, je-li ta možnost připojištění, vše, co by šlo nad tuto sumu, která se týká připojištění, jsme my schopni zaplatit z vlastního rozpočtu. Takže tím žádné další nároky na státní rozpočet nevznikají. A co se týče toho, když tady byla diskutována otázka připojištění, možná by tady stálo za to říci, že české zdravotní pojištění nepokryje zdaleka vše ani v zemích Evropské unie. A druhá věc, naše připojištění pokrývá všechny v celém světě. V té debatě také byla zmínka o honorárních konzulech. Tady bych rád řekl k tomu, co tady bylo zmíněno, ať se dotyčný podívá na § 7 odst. 6 a 7. Honorární konzulové nemají české diplomatické pasy. Chtěl bych také reagovat na to, co tady zaznělo z úst pana poslance Bendy. Tady si skutečně myslím, že nemá pravdu. To osvědčení o žití, které tady zmiňoval pan poslanec Benda, je velmi často vydávaný dokument. To není žádná rarita. To se vydává velmi často právě v souvislosti s důchody vyplácenými v zahraničí. Takže je to poskytované poměrně často. Ono to osvědčení o žití vypadá fantasticky, ale ujišťuji vás, že to je velmi potřebná věc. Bohužel musím pana poslance Bendu také ujistit, když mluvil o těch paragrafech 32, 33, to opravdu nebylo správné čtení, které tady předvedl. Nadále platí pravidla o přijetí do služebního poměru podle zákona o státní službě. A takhle bych mohl postupovat i u celé řady dalších věcí, které si myslím, že jsme schopni si vysvětlit na výborech, kde to budeme projednávat. Mně tedy připadá - a ta rozprava ukázala, že bude celá řada věcí, které budeme potřebovat vyjasnit. Ještě tady byla otázka na to, že může být někdo poslaný do zahraničí, aniž by s tím souhlasil, to vyslání bez souhlasu. Tady vám jenom zrekapituluji, že je to jasně upravené. Vyslání bez souhlasu je možné pouze na šest měsíců. Státní zaměstnanec vykonávající službu na Ministerstvu zahraničních věcí nebo na Ministerstvu obrany - to se netýká jenom nás - může být vyslán k výkonu takové služby bez svého souhlasu, nepřevyšuje-li doba jeho vyslání šest měsíců a je-li to nezbytné k výkonu zahraniční služby, a to nejvýše jednou za období pěti let. Pak může být tedy to vyslání bez souhlasu státního zaměstnance. Takže to je platné pravidlo také pro Ministerstvo obrany, nejenom pro Ministerstvo zahraničí. Byl jsem dotázaný také na účinnost toho zákona. Odkazuji na § 64. Tady je napsané, že s ohledem na nezbytnost a potřebnost navrhované úpravy navrhujeme účinnost první den kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení zákona. Takže my tady navrhujeme první den měsíce po vyhlášení zákona. A protože bychom to skutečně potřebovali časově zvládnout a záleží mi na tom, abychom to zvládli, tak vám tady navrhuji zkrácení lhůty projednávání tohoto zákona z té zákonné lhůty 60 dnů na 30 dnů. To je tedy to, co tady oficiálně vznáším ještě v rozpravě, abychom tu lhůtu projednávání zkrátili na 30 dnů, abychom měli šanci toto včas projednat a zavést. Ještě se dívám na poznámky, které jsem si dělal, protože toho padlo hodně. Chtěl bych ujistit, když tady byla otázka na Diplomatickou akademii, že pokud se někdo dostane do Diplomatické akademie, stává se součástí toho systému a pak už by neměl být problém s jeho dalším zařazením. Takže to není tak, že když jsou studenti přijímáni do Diplomatické akademie, musí se potom dále ucházet o to, aby se dostali do diplomatické praxe. Přijetím do Diplomatické akademie se stávají součástí a počítá se s nimi a neměla by být obava o jejich budoucnost. Ti už se potom na Ministerstvu zahraničí někde uplatní. To bych mohl tady garantovat. Ještě se snažím si vzpomenout, co tam bylo. Pan předseda Schwarzenberg měl docela zásadní připomínky. Musím ale tady říci, že nejsou součástí, nebo problémem tohoto zákona. To, co navrhoval pan předseda, by bylo věcí debaty o Ústavě. To by znamenalo změny na úrovni Ústavy a to je samozřejmě něco, co tento zákon nemůže postihnout. To je vlastně podle mě trochu jiná debata. To je vlastně také, co tady říkal pan poslanec Klán, když tady mluvil o těch prováděcích předpisech. Chtěl bych upozornit na to, že nelze - pokud se chci v něčem odchýlit od služebního zákona, mohu to udělat pouze a jenom zákonem. To je základní ústavní pravidlo. Tady nemůžeme mluvit o prováděcích předpisech. Myslím, že ty další věci, které tady zaznívaly, jsem připraven si vyjasnit do detailů ve výboru, protože si myslím, že to bude vyžadovat ještě důkladnější a možná rozsáhlejší debatu. Ale jako úvod k té výborové debatě děkuji za všechny dotazy, které jsem tady dostal, a jsem připraven v debatě pokračovat třeba už příští týden ve výborech, abychom to stihli v té zkrácené lhůtě, kterou doufám, že přijmete. Snad jsem tedy ty základní věci postihl a zbytek budeme pokračovat.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name