2013-049-02-007
7. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 783/ - druhé čtení
View options
Text: - Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová
Já děkuji paní zpravodajce a otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji přihlášku pana poslance Vilímce. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vladislav Vilímec
Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně a kolegové, já jsem již v prvním čtení avizoval, že chceme ve výborech a během druhého čtení zodpovědně posoudit adekvátnost některých ustanovení této novely jak především z pohledu vůbec kompetencí obcí při schvalování doplatku na bydlení, při zajištění takzvané místní znalosti, ale i té započitatelné hranice odůvodněných nákladů na bydlení u těch ubytoven, u toho substandardního bydlení. Paní ministryně zde mluvila o tom, že návrh, který předložila, jaksi jiným způsobem, než je stávající úprava, zapojuje obce do mechanismu schvalování doplatku na bydlení. I v debatě na výboru pro sociální politiku i tady paní ministryně tak učinila, překrývá pojmy obce obecní úřad, pověřený obecní úřad apod. Já myslím, že to je zcela zásadní. A když mluvíme o vstupu obcí do dejme tomu zjišťování tzv. místní znalosti, tak to nemůžeme redukovat na obecní úřady a ještě určitý typ pověřených obecních úřadů, tedy víceméně státní správu prováděnou na území více obcí tzv. sociálními pracovníky. To je třeba si uvědomit. Díval jsem se, kolik je zhruba obcí. Aktuálně to sice vím téměř zpaměti, ale je to 6 253 podle statistiky a pověřených obecních úřadů, tzn. toho typu, který je zakomponován do toho návrhu zákona, těch tzv. dvojkových obcí, je pouze 393. Pokud se tedy nastavují tímto vládním návrhem jakési kompetence na pověřené obecní úřady, tak to v zásadě znamená, že 5 850 obcí, tzn. obcí, které nemají pověřený obecní úřad ani v pověřené působnosti, ani v samostatné působnosti, nemá jakoukoli možnost ovlivňovat či regulovat poskytování doplatku na bydlení. Takový je prostě stav. Zvláště v případě ubytoven však vyplácení doplatku na bydlení může vést k nadměrné koncentraci určitých sociálních dopadů pro konkrétní obec, aniž by příslušná obec měla alespoň zprostředkovaně právní nástroj takovému nebezpečí předcházet. Podotýkám, že celá řada ubytoven je umístěna v obcích, které nemají ani pověřený obecní úřad, ani obecní úřad s rozšířenou působností. Je to právě umístěno v malých obcích. Zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí uváděli na sociálním výboru, ne tedy přímo paní ministryně, že původním záměrem Ministerstva práce a sociálních věcí bylo do posuzování místních podmínek zapojit také všechny obce, ale Legislativní rada vlády to odmítla s tím, že Ministerstvo práce a sociálních věcí si musí vybrat pouze jednu kategorii obcí. No, já tomu moc nevěřím, ale pokud je to pravda, tak to leccos svědčí o práci Legislativní rady vlády. Je evidentní, že obec i v samostatné působnosti musí dostat určitou možnost se vyjádřit k doplatku na bydlení, resp. k těm místním podmínkám především v případě toho substandardního bydlení. To nemůže s nějakou autoritou skutečně činit nikým nevolený úředník, pracující ještě na jiné obci. Pravomoc, kterou obce získaly při rozhodování o doplatku na bydlení na základě návrhu pana poslance Stanjury, je Ministerstvem vnitra považována za ne zcela v souladu s Ústavou. Nechci to rozebírat. Samozřejmě jedinou institucí, která to může konstatovat, není Ministerstvo vnitra, ale Ústavní soud. Ministerstvo práce tedy navrhuje v této věci změnu. V takové legislativní ustrašenosti volí cestu, která opět mnohé obce staví víceméně do role statistů. Již na výboru jsem podával pozměňovací návrh, ten tady rozebírala paní zpravodajka Nytrová, který se týkal jednak zrušení podmínek sepisování tzv. motivačních plánů. Tam ten návrh byl vlastně totožný s paní poslankyní Pastuchovou, pouze jinak formulovaný. A jednak stejně tak v situaci, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí se přiklonilo nakonec k velmi mírnému snížení hranice tzv. uznatelných nákladů těch ubytoven, tedy z 90 % na 80 %, považuji za nemyslitelné, aby legisvakanční lhůta tohoto opatření činila dvanáct měsíců. Nevidím pro to žádné zdůvodnění. Možná nějaké politické, ale to tady teď rozebírat nechci. Proto jsem tedy podal už na sociálním výboru návrh, aby ubytovny neměly tu výjimku, protože považuji za neopodstatněné, aby účinnost toho opatření, toho snížení z 90 na 80 %, nastala tak jako u jiných ustanovení zákona od šesti měsíců po účinnosti zákona. Považuji to za zjevně dostatečný čas na přizpůsobení, který by měl naopak motivovat žadatele vyhledat přiměřené bydlení. Tyto mé návrhy na výboru pro sociální politiku byly schváleny, ale jak známo, výbor pak nepřijal žádné usnesení. Musím říci, že i po jednání sociálního výboru jsem celý problém s doplatkem na bydlení a zapojení obcí do toho procesu konzultoval se Svazem měst a obcí České republiky, protože pro mě je důležité, aby obec v samostatné působnosti se v nějaké formě mohla k doplatku na bydlení vyjádřit. Proto doplňuji v pozměňovacím návrhu, který pak načtu v podrobné rozpravě, možnost obcí se ústavně konformním způsobem podílet na předcházení sociálně nežádoucích jevů spojených s další koncentrací obyvatel, žadatelů o doplatek na bydlení v ubytovnách. Smyslem této novely by nemělo být, jak zaznělo i na sociálním výboru z úst Dana Jiránka, obchodování s chudobou, ale naopak nastavení určitých pravidel, jak takovým jevům předcházet. Podstatou tedy toho mého návrhu je oprávnění obce - a tady podotýkám v samostatné působnosti, tzn. obce, nikoliv obecního úřadu - určit na svém území lokality, kde další koncentrace osob s doplatkem na bydlení může znamenat významné sociální dopady na území obce, a případně doporučit maximální počet osob, jimž by měl být v dané lokalitě poskytnut doplatek na bydlení. Je to jakýsi doplněk k zjišťování místní znalosti pověřenými obecními úřady, který dává obcím přiměřené pravomoci. Tento návrh víceméně není nastaven tak, že by se jednalo přímo o vetování poskytnutí doplatku na bydlení, jako je stávající úprava v té současné podobě, ale jedná se o významný nástroj, se kterým se musí úřady práce ve správním řízení vypořádat. Stejně tak navrhuji stanovit oprávnění obce požadovat od úřadu práce v rámci vzájemné součinnosti agregované údaje o počtu osob, jimž je v dané lokalitě poskytován doplatek na bydlení. Jsou to dílčí návrhy, kterým se paní ministryně nebrání, jak uvedla, ale podotýkám, velice důležité návrhy, které podporuje i Svaz měst a obcí České republiky. Dokonce tyto návrhy padaly ve vnějším připomínkovém řízení ze strany Svazu měst a obcí České republiky a především umožňují obcím se do rozhodování o doplatku na bydlení v rámci samostatné působnosti zapojit. Děkuji za pozornost.
Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name
