|

2013-044-05-021

21. Vládní návrh zákona o spotřebitelském úvěru /sněmovní tisk 679/ - druhé čtení

Date2016-04-19
Meeting2013/044
Agenda Item2013/044/021
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/044schuz/bqbs/b17502101.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   003 < Page 004 > 005
Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu poslanci Kádnerovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Marek Benda Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy a pánové, už je tedy poměrně pozdě. Původně jsem chtěl jenom odůvodnit návrhy, které chci přednést, ale po tom, co tady teď zaznělo v obecné rozpravě, taková ta představa, jak musíme pořád všechny chránit před vlastní blbostí - já jenom upozorňuji, že nikdy nikdo nikoho ještě nedonutil vzít si spotřebitelský úvěr, že nikdy nikoho nikdo nedonutil podepsat nějakou smlouvu, kde jsou příliš vysoké sazby, že taková ta představa toho, že ti lidé jsou opravdu fakt úplně nesvéprávní - a ona se šíří Evropou. Vím, že půlka z tohohle jsou implementace evropských směrnic a že lidé jsou nesvéprávní a že vždycky, když něco provedou, tak přijdou na stát a řeknou: Jak to, že jste nás víc nechránil? Jak to, že my jsme tak blbí? A teď si jdeme někomu stěžovat a říkat, vy jste nás přece měli chránit víc. Nebudu proti tomuhle návrhu zákona nějak zásadně protestovat. Vím, že jsme v takové společenské evropské atmosféře, ale jenom malinko bych chtěl, aby tady v té rozpravě zaznělo taky trošku to - přece si snad každý za sebe zodpovídá, každý zodpovídá za to, co podepisuje, a měl by si toho být vědom, a nemá si pak chodit stěžovat a říkat: já jsem podepsal něco špatně, státe, chraň mě. Vím, že se tenhle zákon připravoval poměrně dlouho, že byla nějaká snaha dosáhnout kompromisu se všemi subjekty na trhu. On je to prostě problém, protože tam, kde banky nepůjčují, začne půjčovat někdo jiný. Teď tedy se pokusíme zregulovat velmi dramaticky trh těch oficiálních půjčovatelů. Zjistíme stejně, jako zjistili všude na světě, že v okamžiku, kdy z toho trhu část subjektů vytlačíme, tak začnou půjčovat ti černí půjčovatelé. A bude to tak a budeme v té čisté lichvě, která už dneska běží v některých vyloučených lokalitách. Tam se tomu říká užera. Poběží ve větším procentu, protože zregulujeme holt tento trh. Mám dvě pozměňovací návrhy, které bych chtěl uplatnit. S dovolením je tady odůvodním. Jeden je k § 14 a to je základní kapitál. Původní návrh Ministerstva financí byl 20 milionů. Přiznám se, že se v podstatě nepodařilo paní náměstkyni kromě toho, že pak říkala "no tak jsme se na tom nějak tak dohodli, aby těch subjektů bylo méně", zdůvodnit, proč je to zrovna 20 milionů. Na ústavněprávním výboru prošel pozměňovací návrh na 15, ale tak jako že se hlasovalo 5 - 10 - 15. Myslím si, že rozumná hranice je 5 milionů, a asi to do § 14 navrhnu v podrobné rozpravě. Myslím si, že to je ještě nějaká zdůvodněná hodnota vstupního kapitálu. Ale to není žádná kauce. A víme dobře, že už jsme tady jednou řešili problematiku těchto vstupních kapitálů u distributorů pohonných hmot, že se pak ukázalo, že to, co jsme přijali, Ústavní soud odmítl jako neústavní. Takže já jsem pro, jestli se zavádí regulace, zavádějme regulaci s odpovědností, zavádějme regulaci poučenými pracovníky, ale nezavádějme ji výší kapitálu. Nepokládám to za nejchytřejší a je to jenom dohoda s těmi nejsilnějšími skupinami. Druhý pozměňovací návrh, který bych chtěl uplatnit, se týká § 122 a je to omezení plateb souvisejících s prodlením spotřebitele. Tam rozpočtový výbor navrhl nějaké dílčí změny. Uvidíme, jestli byly schváleny, já jim rozumím. Tam je nějaká původní vazba, jaké smějí být smluvní pokuty, jaká smí být výše kombinace smluvní pokuty a původní jistiny. Vládní návrh obsahoval, že nesmí být víc než 0,7 jistiny spotřebitelského úvěru, a rozpočtový výbor navrhuje 0,5. Přesto tam zůstává pro mne nepochopitelná částka v odstavci třetím, která říká: Nesmí být nějaká výše jistiny, ale maximálně však 200 tisíc korun. A já vůbec nevím, proč tam těch 200 tisíc korun je. A dokonce to pokládám za naprosto zbytečné opatření, které zvýhodňuje jenom ty nejbohatší, protože pro ty drobné spotřebitele výše 200 tisíc vůbec nemá žádný smysl, vůbec žádnou hodnotu. Tam je důležité, aby byla nějaká kombinace nějakého koeficientu a jistiny spotřebitelského úvěru. Ale naopak, pokud jsme připustili, a zjevně se to připustilo, že tady budou i spotřebitelské úvěry ve smyslu hypoték na nemovitosti, pokud budou poskytovány někým jiným než bankovním subjektem, tak to můžou být nemovitosti v hodnotě pěti, deseti, ale i mnohem více milionů. Víte dobře, že takové nemovitosti se tady stavějí - někteří staví, teď neříkám, my stavíme, ale někteří staví - a pak ta výše absolutního omezení částkou 200 tisíc nedává vůbec žádnou logiku. Podle mě tam má být samozřejmě kombinace výše spotřebitelského úvěru a nějakého koeficientu. A teď budeme hlasovat, jestli je to 0,7 nebo 0,5, jak navrhuje rozpočtový výbor. Ale zdá se mi naprosto nelogické, aby tam byla ta druhá výše té absolutní částky, protože ta podle mě omezuje a zvýhodňuje vlastně jenom ty, kteří si berou spotřebitelský úvěr v nějaké vysoké výši. A tam nevidím vůbec žádný důvod, proč by oni měli být zvýhodňováni. Protože když už si tedy beru takhle vysoký spotřebitelský úvěr, to je minimálně nad 350 tisíc, tak se mám opravdu podívat, jak tu smlouvu uzavírám, a opravdu se mám podívat, jaké tam mám pokuty. Zdá se mi nesprávné, abychom v tomhle případě říkali: i ti, kteří si berou milion, tři, pět milionů, jsou nezodpovědní, nezodpovídají za nic a potřebujeme, aby to stát nějakým způsobem reguloval. Děkuji za pozornost. Ty návrhy přednesu v podrobné rozpravě.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name