|

2013-039-07-119

119. Návrh poslanců Davida Kádnera, Martina Lanka, Marka Černocha, Olgy Havlové, Jany Hnykové, Karla Fiedlera, Jiřího Štětiny a Augustina Karla Andrleho Sylora na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 598/ - prvé čtení

Date2016-02-09
Meeting2013/039
Agenda Item2013/039/119
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/039schuz/bqbs/b29111901.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   001 < Page 002 > 003
Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu navrhovateli. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Stanislav Huml. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Poslanec Stanislav Huml Dobrý podvečer. Já nebudu asi číst totéž nebo opakovat totéž, co už tady řekl Marek, protože mám zpravodajskou zprávu připravenou podrobně a on to v podstatě ve svém vystoupení všechno přečetl, ale musím upozornit na stanovisko vlády, které je zamítavé, a přečtu tedy proč. Předložený návrh zákona má za cíl zpřísnit právní úpravu migrační politiky výrazným rozšířením důvodů vylučujících poskytnutí mezinárodní ochrany v rámci udělení azylu a doplňkové ochrany, přičemž je navrhováno i sjednocení dikce tzv. vylučující klauzulí u obou uvedených režimů. Zákon o azylu se má změnit tak, aby se rozšířily případy, kdy je vyloučeno udělit azyl nebo doplňkovou ochranu na spáchání jakéhokoli trestného činu, nebo dokonce přestupku. Vláda upozorňuje na rozpor s evropským právem, kde v podstatě se naráží zejména na to, že byl aktuálně projednáván i azylový zákon vládní, který prošel Sněmovnou v prosinci loňského roku ve třetím čtení, a jeho součástí byl návrh poslance Lanka a ten návrh nebyl schválen už vlastně před měsícem a půl. Takže to jsou dva zásadní důvody, které uvádí vláda jako důvod, proč nedoporučuje, aby ten zákon byl přijat. To je ode mě zpravodajská zpráva, všechno. Místopředseda PSP Petr Gazdík Já děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Martin Lank. Prosím, pane poslanče. Poslanec Martin Lank Krásný večer, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený člene vlády, děkuji za slovo. Já musím poděkovat panu kolegovi Humlovi, že tady přednesl ta vládní stanoviska, negativní stanoviska a důvody, proč k nim vláda dospěla. A já tady uvedu pár argumentů, které názor vlády vyvrátí. Jak bylo řečeno, vláda svůj nesouhlas zdůvodňuje tím, že návrh odporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána. Hlavně se má jednat o Ženevskou úmluvu o právním postavení uprchlíků a dále o směrnici Evropského parlamentu a Rady o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli využívat mezinárodní ochrany. Je třeba ale jasně říci, že jak mezinárodní, tak evropské právo je založené na tzv. vylučovacích klauzulích, a jak vysvětluje důvodová zpráva našeho zákona, tyto vylučovací klauzule jsou minimem - opakuji minimem -, které je pro smluvní státy povinné. Proto každá země smí vyloučit z postavení uprchlíka i další lidi, a to podle svého uvážení. Vláda naproti tomu tvrdí, že vylučovací klauzule jsou optimem, se kterým stát údajně nesmí hnout. To je ovšem naprosto špatný výklad, kterým vláda podle našeho názoru poškozuje Českou republiku. Z toho jasně plyne, že minima stanovená článkem 1f Ženevské smlouvy nelze pouze podkročit, to znamená jít pod, nic ale nebrání podmínky rozšířit, to znamená jít nad a podmínky pro azyl zpřísnit. Stejně tak lichý je argument vlády ke směrnici Evropské unie. Ta sice umožňuje členským státům Evropské unie zmírnit kritéria pro přiznání mezinárodní ochrany, nicméně z toho, že evropské právo musí členským státům výslovně umožnit jít pod minima, nijak nevyplývá, že členské státy opět nesmějí jít nad minima. Vláda navíc zcela ignorovala skutečnost, že vylučovací klauzule nejsou prostě vytesány do kamene, ale že je možné je rozšířit. Lze tedy uzavřít, že sněmovní tisk č. 598 není v rozporu s mezinárodním právem a evropským právem a ani ústavním právem, neboť vláda své tvrzení o opaku opírala pouze o apriorní tvrzení, že vylučující klauzule jsou optimy, ačkoliv jak z judikatury Evropského soudního dvora, tak ze závěrů doktríny vyplývá, že vylučující klauzule lze rozšiřovat. Důkazem o tom, že Česká republika má nastavený azylový zákon neuvěřitelně benevolentně, budiž to, že sexuální útočníci z Kolína nad Rýnem můžou být vyhoštěni podle německých zákonů, nemohli by být ale vyhoštěni podle zákonů českých. A mimochodem, Německo nebo Dánsko teď narychlo schvalují další zásadní zpřísnění svých azylových zákonů a my budeme zřejmě ještě dále čekat. Já k tomu chci říci ještě jednu podstatnou věc. Ochrana a bezpečí občanů České republiky je pro mě mnohem důležitější než nějaké mezinárodní smlouvy. Omlouvám se, ale je to tak. Ostatně dneska už v Evropě mezinárodní smlouvy stejně nikdo nedodržuje. Kde máte schengenskou dohodu? Kde máte dublinský systém? Ne, nelze se v této krizové situaci odvolávat na dodržování mezinárodních smluv, když jde o naše bezpečí. I kdyby byl tento zákon proti tisíci mezinárodním smlouvám, tak já nikdy neschválím, abychom udělovali azyl podobným sexuálním útočníkům, jako byli ti z Kolína nad Rýnem, a vás bych rád poprosil o totéž. Děkuji za pozornost.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name