|

2013-033-06-001b

1. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 /sněmovní tisk 617/ - prvé čtení

Date2015-10-21
Meeting2013/033
Agenda Item2013/033/001
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/033schuz/bqbs/b24900103.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   027 < Page 028 > 029
Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Volný, po něm pan ministr Babiš. Prosím, pane poslanče. Poslanec Jan Volný Děkuji, pane předsedající. Kolegové, kolegové, paní Kovářová mi utekla, nicméně vaším prostřednictvím. Já jsem u toho vyjednávání tenkrát při nástupu vlády shodou okolností byl také a musím potvrdit, že opravdu to bylo složené ze dvou částek. Jedna částka, ta větší, byla navržena paní Kovářovou ze SFDI, to znamená opravdu ze zemědělského projektu, nehledě na to, že když jsme se dohadovali, nebo ze zemědělského podpůrného fondu, ale když jsme se dohadovali o tom, proč jí nedal pan kolega Kalousek ty peníze, tak to vůbec nevysvětlovala tím, že to bylo připraveno a spadlo to spolu s vládou. Říkala to daleko jinými slovy, ale nechtěl bych ji teď kompromitovat. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu poslanci Volnému. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr Babiš. Prosím, pane ministře. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš Děkuji, pane předsedající. No, dneska už naposledy, protože vidím, že to nemá smysl. Před chvílí jsme byli kritizováni, že neinvestujeme, teď jsme kritizováni, že investujeme, dali jsme tomu špatný název. Já si myslím, že těch čtyřicet nebo padesát obcí, které dostaly peníze, aby měly děti kam chodit do školy, jsou asi spokojené. Tak já fakt nevím, pane Stanjuro, o co jde. Investujeme, tak jsem myslel, že nás pochválíte. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu ministrovi. Nyní s přednostním právem pan kolega místopředseda Vojtěch Filip. Prosím, pane místopředsedo. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, paní a pánové, já nezvykle pro sebe odcituji na začátek svého vystoupení věc, která se týká materiálu, který předložila vláda v makroekonomických rámcích na léta 2016 až 2018. Prosím, pozorně poslouchejte. Věřím, že jste to četli, ale pro úvod mého vystoupení je to důležité. Česká ekonomika se na počátku roku 2015 nacházela ve fázi dynamického ekonomického růstu. Vývoj v roce 2015 je však do značné míry mimořádný, protože v jeho průběhu působí synergický efekt několika příznivých jednorázových faktorů. Za prvé jde o pozitivní nabídkový šok v podobě nízkých cen ropy. Průměrná korunová cena ropy Brent byla v roce 2015 o čtvrtinu nižší než v roce 2014. Dalším pozitivním faktorem je fiskální stimulace, jejíž vliv na hrubý domácí produkt odhadujeme okolo 0,4 %. Efekt expanzivní fiskální politiky je dále prohlubován čerpáním z fondů Evropské unie z programového období 2007 až 2013, které je možno využít do konce roku 2015. Od roku 2016 by měly výše uvedené jednorázové faktory odeznít a ekonomický růst by měl odrážet normální podmínky a možnosti české ekonomiky. Intenzita růstu bude kriticky závislá - podotýkám kriticky závislá - jak na stabilitě vnějšího okolí české ekonomiky a její ekonomické dynamice, tak i adekvátních hospodářských politikách, respektujících průběh ekonomického cyklu. Nebudu dál citovat, ale je důležité, abychom si tohle uvědomili. Je tedy jasné, že vláda České republiky, když se chlubí svými výsledky, využívá toho, jaká byla situace, a zapomíná na to, že ten synergický efekt není úplně věcí jejího působení. Je pravda, že zdědila šílené dědictví. Deforma - podotýkám deforma - ekonomických procesů v roce 2006 až 2013 byla obrovská. To, jakým způsobem se škrtaly veřejné výdaje, jakým způsobem se prohlubovala krize právě působením bývalých vlád zejména od roku 2008, byl katastrofální výsledek vlád, které působily, změněn tím, že v roce 2013 byly mimořádné volby a vláda mohla nastoupit. Pro Komunistickou stranu Čech a Moravy jako nejsilnější opoziční stranu bylo ještě v roce 2014 pochopitelné, že na začátku ekonomických reforem musí dojít k nějaké stabilizaci. K tomu, aby bylo jasné, jak velký dluh je, jak se bude odstraňovat, k tomu byla potřeba určitá analýza, ale také kroky, které mohou vést k tomu, že se řekl bych vyčistí některé penězovody, které vedou k prohlubování dluhu. Ale otázka rozpočtu roku 2016 je přece jiná. Ta už není ani o stabilizaci ani o tom, jestli někde ušetříme více, nebo méně a jestli snížíme o 10 mld. rozpočet Ministerstva pro místní rozvoj a dáme je někam jinam, ale je o tom, jakým způsobem vláda zásadními kroky změní příjmovou stránku státního rozpočtu, protože bez zajištění příjmů není možné, aby se zmenšoval státní dluh, a to výrazným způsobem, abychom, jak tady říkal kolega Zahradník, vlastně nezůstávali na zadlužení státu v úrovni, která je kritická pro vývoj státního dluhu, ale i možností, které má stát v ekonomickém rozvoji, aby vůbec takový dluh kdy v budoucnosti splatil. Problém je v tom, že vláda se v roce 2015 utápěla v administrování některých problémů, které tady ve státě existovaly. Já to mohu dokladovat třeba jenom těmi faktickými poznámkami, které tady nastaly po vystoupení paní kolegyně Kovářové. Všimli jste si té debaty, která tady byla? To jsem zařídil já, to jsem zařídil já, já jsem u toho byl. Ale to, jaký je efekt, jestli jsme napravili ten stav, o tom tady nebylo. Problém je tedy v tom, že nemáme žádný nový stimul, který by vedl k zajištění příjmů státu. A přitom připomínám, že v době volební kampaně v roce 2013, kdy to bylo téměř všem zcela zřejmé, je nutné udělat něco s daňovou soustavou. Problém tohoto státního rozpočtu je přece v tom, že kromě jedné drobné změny, nebo možná pro někoho významné změny, daně z přidané hodnoty, se daňová soustava zavedená Miroslavem Kalouskem a Mirkem Topolánkem nezměnila. A to je ten hlavní problém, že nerostou příjmy státu a že pan ministr financí a vláda tedy předkládají deficitní státní rozpočet, ve kterém horko těžko hledají nějaký nový stimul, který by nahradil ty příznivé ekonomické podmínky, o kterých mluví. Čili vláda to ví, že se nebude ocitat v tak příznivém prostředí v roce 2016, jako byla v roce 2015. Ale protože ten materiál psala někdy v květnu, tak přece měla šanci změnit daňový systém, přihlásit se k tomu, co bylo předmětem volebního programu sociální demokracie, přihlásit se tedy k daňové progresi a zajistit vyšší příjmy státu. Já nevím, jestli to mám opakovat donekonečna, ale prosím vás, můžete mi vysvětlit úplně jednoduchou úvahou, jakým způsobem se rovná malá akciová společnost, nebo dokonce rodinné s.r.o., které má roční obrat milion až 10 milionů korun, s takovými podniky - teď si nebudu vybírat žádnou nadnárodní korporaci, ale vyberu si ČEZ - jako je ČEZ s jeho obratem. Prosím vás, jak můžete srovnávat daně u malého soukromého podniku s tímto podnikem jako akciovou společností? Přece není možné, aby měly stejnou výši daně. Ta daň se musí rozdělit, protože jestli nezavedeme daňovou progresi u těch, kteří mnohem více zatěžují potřeby státu, společenskou potřebu, tak se prostě k žádnému vyššímu příjmu nedostaneme. A odpusťte mi to, ještě jednou to zopakuji: Jestliže malá akciová společnost s obratem okolo 10 milionů za rok zatěžuje silnice, policii, státní zastupitelství, soudy nějakým způsobem, tak přeci to její zatížení odpovídá její ekonomické aktivitě a také tedy podle toho má odvádět daně. Zatížení takového velkého podniku, který má obrat v miliardách korun, přece zatěžuje celý státní aparát, celou společenskou potřebu mnohem víc. Proč tedy nepožadovat od těch právnických osob vyšší daň? Já nemluvím o daňové progresi pouze u fyzických osob. Mohl bych tady mluvit o tom, že ta deforma přeci nastala ve chvíli, kdy jsme zavedli společné zdaňování rodin, nebylo to spočítáno, když jsme zavedli jiné částky v těch paušálech, a z výběru 26 mld. korun ročně ještě v roce 2008 jsme na výběru 2,2 mld. ročně. U těchto ekonomicky aktivních lidí. Ano, je to výpadek cca 24 mld. Můžete říct, že 24 mld. není mnoho, ale nikdo s tím nic nedělá. Vláda rezignovala na to, aby se zabývala pozitivními kroky v příjmu státního rozpočtu. To je ten důvod, pro který nemůžeme říct, že s tím státním rozpočtem se dá něco udělat. Určitě není cesta, že tady je škrtneme a budeme tzv. znovu škrtit ekonomiku, jako to navrhuje pravicová opozice. Vždyť je to k smíchu! Proč tak špatně skončily ODS a TOP 09? Protože dělaly špatnou ekonomickou politiku a lidé jim to v roce 2013 ve volbách sečetli! A vy chcete pokračovat v jejich politice, v jejich daňové politice? Proč to děláte jako vláda? Proč nevyužijete toho, že můžete nastartovat ekonomiku? Jestliže nechcete, tak prosím neříkejte, že máte aktivní ekonomickou politiku, že dobře řídíte tuto zemi a že jste kromě administrování pokročili v řízení státu k tomu, že se ten dluh jednou zaplatí. Ten dluh jste nezpůsobili. Alespoň ti, kteří tady sedí poprvé za některá hnutí. Ale způsobily ho vlády od roku 1993, pokud tedy si vezmu Českou republiku, nebudu vzpomínat na federaci. A jestliže to chceme odstranit, tak se přeci musíme poučit z tohoto období a ty dluhy a ty chybné kroky pravicových vlád přeci napravovat tím, že odmítneme jejich politiku a vrátíme se k těm ekonomickým krokům, které zavádí ty pozitivní impulsy, které vedou k tomu, že státní rozpočet bude nejen vyrovnaný, ale bude v zisku a budeme schopni zaplatit chyby, které udělali ti, kteří vás předcházeli. Prosím, nezlobte se na nás, ale v tomhle ohledu, protože jste neudělali ani přes roční pauzu, kterou jsme vám nechali jako levicová opozice, a nepředložili jste žádné daňové zákony, nemůžeme tolerovat takto předložený státní rozpočet. Děkuji vám. (Potlesk poslanců KSČM.)

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name