|

2013-031-05-095

95. Návrh poslanců Soni Markové, Stanislava Grospiče, Stanislava Mackovíka, Miroslava Opálky a Josefa Šenfelda na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 393/ - prvé čtení

Date2015-09-29
Meeting2013/031
Agenda Item2013/031/095
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/031schuz/bqbs/b22009501.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   011 < Page 012 > 013
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji. A ještě další faktická poznámka pana poslance Mackovíka. Prosím, máte slovo. Poslanec Stanislav Mackovík Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já tady poslouchám stále se opakující slova o tom, kolik to bude stát, že to bude nějakých 9 mld. Tak bych si dovolil připomenout, že ten stávající zákon, který platí, ta jeho stávající forma, je produktem kleptokracie zastoupené v Poslanecké sněmovně, a ta se snaží si samozřejmě i nadále udržet ten příjem takový, jaký je. Chci upozornit na jednu věc. Když tady vyčítáme, že to bude stát 9 mld, tak si řekněme, kolik stál projekt IZIP, který stál minimálně 2 mld. z veřejných rozpočtů. To není málo z těch 9 mld. Kolik stály takové kauzy jako CASA, Pandur, ProMoPro? To jsou miliardy, které vytekly z veřejných prostředků a které jsme mohli dát na to, aby těm sociálně nejslabším, kteří jsou vlastně postiženi stávající platností zákona tak, aby jim bylo hůře, když jim je špatně. Takže já prosím všechny rozumné poslance, aby podpořili náš návrh novely tohoto zákona. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji. A nyní již prosím s přednostním právem paní ministryni Marksovou. Prosím, máte slovo. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, poslankyně a poslanci, já bych chtěla zopakovat, že v koaliční smlouvě je napsáno, že vláda změní nebo zruší karenční dobu ve chvíli, kdy na tom bude shoda všech sociálních partnerů. K této shodě zatím nedošlo. A jinak my jako ministerstvo budeme předkládat na tripartitu materiál, kde se budeme snažit co nejvíce, jak umíme, vyčíslit tyto náklady. Samozřejmě si musíme říci, že je velice komplikované dát proti sobě to, co ti lidé, kteří nenastoupí na tu třídenní nemocenskou, jak to zatíží zdravotní systém. To není lehké. A je zde také diskuse o tom, jak třeba někteří praktičtí lékaři až moc vyhovují a píší nějaké neschopenky. Ale zase my v tuto chvíli nejsme schopni třeba dohledat, kteří to jsou, a to vzhledem k nedostatečné, nebo doposud vlastně neexistující elektronizaci neschopenek. Pořád máme ty tři papírky, takže Česká správa sociálního zabezpečení dostane ten jeden průklep, a velice špatně v tuto chvíli, dokud skutečně ti lékaři nebudou online, se to sleduje. Ale jinak sama za sebe bych ráda řekla, že nemocenskou čerpají ti, kteří si platí pojištění. A myslím si, že ti, co si platí pojištění, tak si ho platí proto, aby z toho potom čerpali. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji. A nyní eviduji faktickou poznámku pana poslance Borky? Ne, tak to je omyl. Tudíž prosím k mikrofonu řádně přihlášenou paní poslankyni Maxovou. Připraví se paní poslankyně Šánová. Prosím, máte slovo. Poslankyně Radka Maxová Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, mnohé již bylo řečeno, možná se v některých věcech budu opakovat. Já si myslím, že není potřeba měnit systém, který funguje. Česká republika, jak jistě všichni víte, patřila v podstatě k zemím, které měly před zavedením karenční doby nejvyšší míru pracovní neschopnosti v Evropě. Jak bylo řečeno, tato novela není zaměřena na všechny v podstatě pracovníky, tudíž je nespravedlivá. Je zaměřena výhradně na zaměstnance v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce, ale jak říkal kolega Stanjura, nejsou tam zahrnuti vojáci z povolání, příslušníci bezpečnostních sborů, představitelé státní moci a některých státních orgánů a soudců, uvolnění členové zastupitelstev územních samosprávních celků nebo státní zaměstnanci. Těch by se změna, která je navrhována, v podstatě nedotkla. To by podle nás znamenalo nerovné zacházení při poskytování náhrady mzdy. Zrušení karenční doby proto není možné řešit izolovaně, jak je v této novele, jen u zaměstnanců v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce, a u všech ostatních pojištěných osob odměňovaných v rámci závislé činnosti ji ponechat. Za druhé je to skutečnost, že zrušení karenční doby se musí promítnout i do dalších souvisejících právních předpisů, a s tím předložený návrh novely prozatím nepočítá. Zejména jde o zákon o daních z příjmů, zákon o státní sociální podpoře a zákon o důchodovém pojištění. Cílem zavedení karenční doby bylo omezení zneužívání systému, což dokladují čísla, která tu byla několikrát již zmíněna. Je obtížné opravdu uvěřit, že čeští zaměstnanci jsou dvakrát častěji nemocní, než je tomu jinde v Evropě. Efekt se zavedením karenční doby dostavil. V Evropské unii a Švýcarsku je toto opatření zcela běžné. Finsko má dokonce karenční dobu devíti dnů. Mezi další země, kde karenční doba, to znamená nulová náhrada ušlé mzdy, existuje, je třeba Finsko, Francie, Itálie, Rakousko, Řecko, Estonsko, Kypr, Malta, Portugalsko, Španělsko, Irsko, Švýcarsko, Velká Británie. Co zde ještě nebylo řečeno, je, že osoby samostatně výdělečně činné například dosáhnou na nemocenské nejdříve 15. den nemoci, a to pouze v případě, že si platí nepovinnou část sociálního pojištění. Poukazujme zároveň na nález Ústavního soudu, který říká, a v mnohém už tady byl zmíněn, že karenční doba v délce tří dnů nevystavuje zaměstnance hrozbě poklesu standardu k zavedení důstojného života. Navíc, jak opět mluvil kolega Stanjura, řada malých středních i velkých podniků má v rámci svých benefitů zavedeny tzv. sick days, což je jeden až tři dny ročně, které mohou zaměstnanci během roku zcela bez problému vybrat. A je to pouze na domluvě zaměstnanec-zaměstnavatel. Je třeba zdůraznit, že za zaměstnance je navíc samozřejmě odváděno v průběhu karenční doby plné sociální i zdravotní pojištění ze strany zaměstnavatele. Odpovědnost za svůj zdravotní stav by měl tedy nést i sám zaměstnanec. Navíc zaměstnavatel má omezené nástroje kontroly nemocných zaměstnanců v prvních třech dnech. Odvodové břemeno a další povinnosti zaměstnavatele jsou již nyní na hraně mezinárodní konkurenceschopnosti. Proto nelze návrh na zrušení karenční doby akceptovat, stejně jako jakoukoli novou variantu řešení, která by dále zatížila zaměstnavatele. A co tady ještě nebylo řečeno, je, že se naopak zvýšila průměrná délka trvání jedné pracovní neschopnosti. Zatímco v roce 2008 byla v průměru dlouhá 39,5 dne, v roce 2009 trvala 48,43 dne. Je tedy zřejmé, že lidem, kteří se bez důvodu hodí marod, už se tento fígl příliš nevyplatí. Stonají spíše opravdu nemocní, proto se také prodloužila průměrná délka trvání nemoci. Vážené kolegyně, vážení kolegové, paní předsedající, já se musím přidat k návrhu na zamítnutí této novely zákona. Děkuju.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name