|

2013-031-03-214

214. Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Date2015-09-17
Meeting2013/031
Agenda Item2013/031/214
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/031schuz/bqbs/b10521401.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   007 < Page 008 > 009
Místopředseda PSP Jan Bartošek Já vám také děkuji, pane místopředsedo. Pan ministr se chystá odpovědět. Máte slovo. Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, obávám se, že ani ve své ústní reakci pana poslance a kolegu úplně neuspokojím. V prvé řadě skutečně Ministerstvo spravedlnosti nemá vůbec žádné nástroje směrem k Ústavnímu soudu. Rozhodne-li o něčem plénum Ústavního soudu, Ministerstvu spravedlnosti nezbývá než to respektovat, ať se mu to líbí, nebo nelíbí. Pan poslanec má pravdu, zmiňuje-li, že nad Ústavním soudem v jistém smyslu stojí ještě jeden soud, to je Evropský soud pro lidská práva. Není ovšem nejen úkolem Ministerstva spravedlnosti, ale není ani v pravomoci Ministerstva spravedlnosti věc k tomuto soudu vznášet. Právě naopak, Ministerstvo spravedlnosti v takovém případném sporu bude stát zastupovat na té druhé straně. Bude nuceno opět, ať si o tom budeme myslet cokoliv, obhajovat postupy České republiky, všech jejích orgánů včetně Ústavního soudu. Takže moje odpověď a moje rada zní: Nechť se v souladu se svými právy ti domněle poškození obrátí na Evropský soud pro lidská práva a uvidíme, co ten nám řekne. Když se na chviličku pokusím vrátit k podstatě té věci, v kostce - pan poslanec to docela dobře vysvětlil - jde o to, že vedle restitučních pravidel, která jsme si tu nastavili, se v jisté době objevila další cesta, jak se dostat zpět k majetku fakticky, totiž objevit někde v archivech nebo na půdě nebo v krabici staré akcie, protože formálně často se stalo, že ta akciová společnost nikdy nebyla prohlášena za zaniklou, takže formálně ona vždycky existovala a formálně se nikdo neobtěžoval ji vyvlastnit, takže také formálně ona byla po celou dobu vlastníkem toho majetku. Takže na první pohled stačilo přijít a říct: Vždyť já tu pořád jsem, ten majetek je pořád můj, tak mi ho dejte! Některé soudy tomu skutečně vyhovovaly, jiné soudy tomu nevyhovovaly. A Ústavní soud tedy nyní sjednotil ten přístup tak, že se tomu vyhovovat nemá a nebude. Chápu pana poslance, shledává-li v tom jisté bezpráví vůči těm, kterým takto vyhověno nebylo a nebude, dívají-li se na situaci těch, kterým vyhověno bylo. Ale tak je to při sjednocování judikatury nakonec bohužel vždycky. Je to něco, co je v právu nutné a neodstranitelné. Můj osobní názor je, že Ústavní soud tentokrát rozhodl správně. Jsem přesvědčen o tom, že to pouto, které existovalo mezi tím majetkem a těmi osobami, je vzdálené a skutečně čistě formální. Jak k tomu zase přijdou ti, kdo si ty bezcenné papírky v té krabici neschovali, netušíce, že jednoho dne je bude možné proměnit zpět v barák na Václavském náměstí? Takže moje odpověď bude upřímná v tomto. Já nejen že s tím nic dělat nemohu, já s tím opravdu ani nic dělat nechci. Chápu situaci těch lidí, chápu, že to pociťují jako jistou křivdu, ale bojím se, že kdyby Ústavní soud rozhodl opačně, byla by to možná křivda ještě větší. Děkuji.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name