|

2013-020-01-002

2. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 291/ - druhé čtení

Date2014-11-04
Meeting2013/020
Agenda Item2013/020/002
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/020schuz/bqbs/b00600201.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   003 < Page 004 > 005
Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Než dám slovo s přednostním právem panu předsedovi poslaneckého klubu ODS Zbyňku Stanjurovi, tak tu mám omluvy. Nejprve pan předseda Jan Hamáček se omlouvá z dnešního jednání od 16 hodin z osobních důvodů. Dále pan poslanec Gabal se omlouvá z dnešního jednání v době od 15 do 16 hodin. A pan poslanec Ondřej Benešík se omlouvá dnes od 18 hodin. Nyní prosím s přednostním právem pan předseda Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Já bych měl několik konkrétních materiálů k údajům, které se nacházejí v důvodové zprávě. Zajímalo by mě, jak zpracovatelé či předkladatelé toho materiálu k tomu přišli. Budeme se bavit teď o administrativní zátěži, která dopadne na podnikatele. Podle důvodové zprávy je odhadováno, že náklady podnikatelskému sektoru vzrostou o 1,4 mld. ročně, což za jedno volební období je takřka 6,5 mld. A je odhadováno, že tím, že musí někdo vyplňovat kontrolní výkaz, o kterém nikdo neví, jak bude vypadat, možná někdo to ví, ale nechtějí to napsat do návrhu zákona, že to bude trvat 3,24 hodiny a že při mzdě za hodinu 197 korun to pak dělá v té sumě, když se přepočte počet plátců, počet hodin a mzda 197 korun za hodinu 1,4 miliardy. Za prvé se chci zeptat, jak přišli předkladatelé na mzdu 197 korun. Jestli je to mzda, nebo je to mzda včetně odvodů. Protože pokud je to včetně odvodů, tak nevěřím, že tak důležitou činnost, která bude tak přísně sankcionována, budou dělat lidé s podprůměrným platem. Pokud je to bez odvodů, pak samozřejmě to číslo není relevantní a musíme ho vynásobit krát 1,34. Což 1,4 mld. není určitě malá částka. Takže můj první konkrétní dotaz zní: Za prvé, jak se určilo 3,24 hodiny? A za druhé, jestli 197 korun je odhad jaké kvalifikované síly a zda to je včetně odvodů, nebo bez odvodů. Pak můžeme posoudit, zda odhadované náklady ve výši 1,4 mld. jsou reálné, přeceněné nebo podceněné. Protože v rámci projednávání v rozpočtovém výboru jednotliví poslanci podávali různé pozměňující návrhy, ke kterým, tak jak jsme zvyklí, Ministerstvo financí přijalo buď záporné, nebo kladné stanovisko, tak chci říct, že s našimi návrhy, které přednesl pan předseda Fiala, v zásadě souhlasí i pan zpravodaj a předseda rozpočtového výboru. Protože mnohé jeho pozměňující návrhy, ke kterým ovšem Ministerstvo financí vyslovilo k mému překvapení zásadní nesouhlas, i když je to koaliční předseda rozpočtového výboru, jdou podobným směrem. To znamená zachovat kvartální povinnost těm, kteří mají kvartální povinnost platit DPH. Je tam tedy jiný limit pro ty, kteří by byli osvobozeni od kvartálního plnění nebo měsíčního plnění, ale je tam taky nastaven limit. A podobné věci, které mně osobně jsou sympatické. Nejsou totožné, to bych neříkal pravdu, nicméně jsou tady zajímavé věty, v té důvodové zprávě, proč je Ministerstvo financí proti návrhu pana předsedy rozpočtového výboru. A já bych chtěl vědět, z čeho to vychází, protože nejsem schopen posoudit, jestli ty informace jsou, či nejsou pravdivé. V zásadě se tady píše (cituje z donesených dokumentů), že ty subjekty s kvartálním plněním, s kvartální povinností, tento pozměňující návrh nepokryje značnou část plátců, kteří dnes již patří do segmentu, který se značnou měrou podílí na páchání daňové kriminality. To znamená, že ti, kteří - tady je černé na bílém, že na páchání daňové kriminality se značnou měrou podílejí ti, kteří mají kvartální plnění. Já nejsem schopen posoudit, jestli to je pravda, nebo není, tak by mě zajímalo, zda existuje nějaká statistika, jestli je to ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti či s Ministerstvem vnitra, nebo je to jenom takový argument, kterým se hledaly argumenty proti návrhu pana předsedy rozpočtového výboru. Píše se tady, a může to být zase pravda, že pokud bychom pozměňovací návrh přijali, že by mohlo docházet k daňovým únikům v řádu milionů korun. Což je samozřejmě pravda. Nicméně když se bavíme seriózně o karuselových obchodech, tak se určitě nebavíme o milionových ztrátách, ale o miliardových. Někteří říkají 100 miliard, někteří říkají 50, ale jsou to v řádu miliardy. Potom ta argumentace, která, říkám, může být pravdivá, nevím, na základě čeho vychází, jestli máme nějakou statistiku, kdo páchá daňové delikty a zda jsou odsouzeni k náhradě škody, zda tu škodu jsme schopni vymáhat, nebo nejsme, zda se jim zabavuje majetek. Prostě nevím. Další konkrétní dotaz. Zajímalo by mě, jestli Ministerstvo financí je na ten systém připraveno. Nebo kdy bude. To, že se to bude posílat přes datové schránky či jinou formou, ale vždycky elektronicky v předepsaném formátu, který, opět říkám, bohužel v zákoně není. Nepochopil jsem argumentaci, že když je to v zákoně, je to chaotické, a když to budou dělat úředníci Ministerstva financí, tak to chaotické nebude. To si myslím, že je přesný opak, že nějaké stabilitě by prospělo, kdyby to bylo v zákoně. A nemuseli bychom pokaždé, když někoho něco napadne, všechny, kteří to budou platit - a jsou to statisíce subjektů, podle důvodové zprávy to bude zhruba čtvrt milionu subjektů s kvartálním plněním, asi necelých 120 tisíc subjektů s měsíčním plněním. Takže do kupy takřka 370 tisíc plátců. Přece není možné, aby to pokaždé bylo jinak. V odhadech nákladů v dopadu pro podnikatelský sektor vůbec nejsou zohledněny náklady na nějaký software. Nebo je představa, že to bude excelovská tabulka? Nebo dokument v pdf, který se bude rozesílat a budou ho doplňovat ručně? Já si myslím že ne. Že bude potřeba, pokud se to přijme, upravit ekonomické softwary, a opět to budou další náklady. A o jejich plnění nikdo neuvažuje. Nejsou tady žádné náklady. Pak se chci zeptat, jak to budou dělat samosprávy. Jestli i samosprávy budou posílat ta kontrolní hlášení. Podle zákona ano. A jaká to bude práce v okamžiku, když víme, kolik je v zásadě uznatelná část DPH na jednotlivých samosprávách. Myslím, že každý starosta, který ví, jak funguje rozpočet a jak funguje obec, když je plátce DPH, jak je to složité. A když si představím, že k tomu přibude navíc kontrolní hlášení, které zabere 3,24 hodiny... Mně se tomu nechce věřit. Mně ten čas připadá příliš krátký. Ale ta základní otázka zní: Stát jednou měsíčně dostane 370 tisíc hlášení. Pravděpodobně, protože se má jednat o zjednodušené daňové doklady, to bude seznam všech faktur - s místem plnění, s protistranou, základem daně v jedné, druhé, třetí sazbě a k tomu to DPH. Tomu já rozumím. Co s tím bude daňová správa dělat? Jaké k tomu má dneska softwarové prostředky? Pokud je nemá, kolik bude náklad na jejich pořízení? A zda vůbec bude schopna to vyhodnocovat. Tady se píše de facto o on-line řešení, ale to je opravdu big brother. Vždycky slyšíme, že se máme učit v okolních zemích. Ale tady se učíme v Chorvatsku. Většinou jsme mluvili, že se máme dívat směrem na západ od nás. Ale letmý pohled do mapy mi napovídá, že Chorvatsko není západním směrem. Ale proč ne. Ale opravdu, k čemu ty statisíce hlášení každý měsíc budou? V jakém formátu to bude? Pravděpodobně v nějakém textovém, když to má jít datovou schránkou. Protože když to nebude v textovém, tak kdo vám zaručí, když to bude v excelovském souboru, že do něho nikdo nesáhne, že nepřepíše nějakou hodnotu. A pak budou šikanováni ti, kteří řeknou: Tady máte na řádku 30 něco špatně. V důvodové zprávě je tomu opravdu věnována mimořádně malá pozornost. Návrh pana předsedy rozpočtového výboru, aby v zákoně bylo definováno, co obsahuje kontrolní hlášení, je rozumný. Podle našeho názoru je rozumné mít i ten limit, abychom nezatěžovali malé firmy. Ale zvažoval bych i ty samosprávy, co vlastně budou... Když si představím, jak bude vypadat kontrolní hlášení nebo kontrolní výkaz za České dráhy, když si kupuji jízdenku, dostávám zjednodušený daňový doklad. To nevím, jak bude vypadat takové hlášení. A jak se s ním vlastně bude pracovat? A DPH tam beze sporu je. Podle mě to jsou závažné otázky a byl bych rád, kdybychom v rozpravě ve druhém čtení na ně dostali odpovědi. A ač to nebývá zvykem, tak pan předseda rozpočtového výboru to pravděpodobně vzdal. Nevidím, že by načetl pozměňovací návrh. Ale jeho návrhy - ne že bychom je podporovali ve sto procentech, ale mnohé z nich mířily dobrým směrem. Bohužel Ministerstvo financí se k tomu zachovalo: všechno, nebo nic. A poslední dotaz zní: Když zaváděla vláda třetí sazbu DPH, hlasovala pro to většina Sněmovny. Nejprve se říkalo, že to budou tři položky. V rámci projednávání první novely DPH jsme přidali, nebo vy, kteří jste pro to hlasovali, přidali čtvrtou položku. A jestli dobře čtu pozměňující návrhy, tak je navržena minimálně pátá a šestá položka, možná jich je tam víc, přesun z první snížené sazby do druhé snížené sazby. (V sále je hluk.)Já vím, že vás to nezajímá. Nicméně se potvrzují naše slova, že při každém otevření novely DPH bude útok na to a budou i rozumné důvody, kterými ti, kteří jsou v první snížené sazbě, budou argumentovat: My chceme být taky ve druhé snížené sazbě. Můj dotaz zní: Pokud to projde, včetně těch pozměňovacích návrhů, kolik bude položek v druhé snížené sazbě? Jestli někdo kvantifikoval dopad, jako to bylo u léků, knih a náhradní výživy, protože tam jsme v důvodové zprávě tu kvantifikaci měli v dopadu na veřejný rozpočet, nejenom na státní rozpočet, ale i na rozpočet krajů, měst a obcí. A zda vláda náhodou nechce říct dost? Nebo tady máme skutečně pokaždé načítat, když se otevře novela, další a další položky ve druhé snížené sazbě? A úplně poslední dotaz je, jestli platí plán Ministerstva financí, který deklarovala někde v médiích paní náměstkyně, která to má na starosti, že ta druhá snížená sazba je v zásadě přechodné opatření a že bude platit rok nebo dva a že tak po roce 2016 by se vlastně mohla zrušit. Pokud ano, tak proč se trápíme? Proč? Když ten zákon ještě neplatí, a už zase měníme, co patří do které sazby. Děkuji.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name