|

2013-008-05-036

36. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu, Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu a Kjótský protokol k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu /sněmovní tisk 79/ - druhé čtení

Date2014-05-13
Meeting2013/008
Agenda Item2013/008/036
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/008schuz/bqbs/b14503601.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   005 < Page 006 > 007
Předseda PSP Jan Hamáček Ano, samozřejmě vyhovím vašemu návrhu, pouze přivolám kolegy do sněmovny. Pro ty, kteří se vracejí z předsálí, tak pouze upozorňuji, že pan poslanec Kalousek navrhl přerušení schůze do zítřejších 9 hodin. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, aby schůze byla přerušena, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování má číslo 109. Přihlášeno je 127, pro 28, proti 54. Tento návrh nebyl přijat, prosím pokračujte. Poslanec Miroslav Kalousek To mě duševně velmi občerstvilo. Děkuji vám, kolegové. Pochopil jsem, že o můj výklad je přece jenom stále zájem. (Potlesk, smích, pobavení a pokřik v sále.)Tedy můžeme pokračovat. Za základní práva jsou v demokratických státech považována práva či nároky lidí vůči státu, která nenabývají soukromoprávní povahy, tedy subjektivní veřejná práva. Veřejným právem je jednotlivci propůjčeno oprávnění, aby od státu vyžadoval určité chování. Základní práva jsou zpravidla zakotvena v Ústavě a jsou tím závazná nejen pro výkon práva, ale i pro zákonodárce. V ústavách různých států jsou rozličně označována. Základní práva, základní práva a veřejné svobody, ústavně zaručená práva atd. Základní práva jsou nejen zábranou před zásahem státu, ale také závazkem státu k ochraně a zajištění základních práv. Vodítkem pro osvětlení pojmu základních práv a svobod mohou být i mezinárodní smlouvy, které vyjadřují shodu řady národů a států o tom, co rozumějí takovým standardům lidských práv platných univerzálně. Ale ani v nich nenalezneme vyčerpávající odpověď co považovat za práva a atributy uvedené ve druhé větě tohoto článku. Oba pakty se ve svých preambulích dovolávají uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv všech členů lidské rodiny a uznávají, že tato práva se odvozují od přirozené důstojnosti lidské bytosti. Evropská úmluva v článku I stanoví, že smluvní strany přiznávají každému, kdo podléhá jejich jurisdikci, práva a svobody uvedené v úmluvě, umožňuje zároveň v případě války nebo jakéhokoliv jiného veřejného ohrožení státní existence přijmout opatření k odstoupení od závazku z této úmluvy s výjimkou práva na život, zákazu mučení nebo podrobení nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu zákazu otroctví a nevolnictví a zákazu retroaktivity. Zde na tomto místě by asi bylo potřeba uklidnit pana ministra životního prostředí, že přistoupení ke Kjótskému protokolu žádným způsobem neohrožuje tyto závazky, to znamená, že nepřipadá v úvahu otázka mučení nebo podrobení nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu, zákazu otroctví a nevolnictví popřípadě zákazu retroaktivity. V tomto případě můžete být klidný, pane ministře, nicméně řada dalších otázek zůstává stále otevřena. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech v článku 4 stanoví, že za mimořádné situace, která je úředně vyhlášena v důsledku ohrožení života národa, mohou smluvní strany paktu přijmout opatření zmírňující jejich závazky podle paktu v rozsahu, který si vyžadují potřeby takové situace, za podmínky, že tato opatření nejsou v rozporu s jinými jejich závazky podle mezinárodního práva a neznamenají diskriminaci podle rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, náboženství nebo sociálního původu. Ani v takovém případě se nelze odchýlit od článku 6, 7, 8 odst. 1, 2, článek 11, 15, 16 a 18 tohoto paktu. Ohrožení života národa, tedy specifický případ vedoucí k vyhlášení mimořádného stavu, je jediným důvodem umožňujícím podle tohoto paktu za podmínek dále uvedených omezit či pozastavit záruky některých přirozených práv. Ale ani za takové situace nelze oprávnit zásah do absolutního zákazu diskriminace, práva na život, zákazu mučení, podrobení krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu zákazu otroctví a nevolnictví, věznění pro neschopnost dostát smluvním závazkům - tady bych rád upozornil, že věznění dlužníků už je v rozporu s Listinou -, jež jsou ve zmíněných článcích uvedeny. Jen tato práva v obou smlouvách vypočtená se považují za absolutně nezrušitelná pro jejich signatáře. Za podobnou klasifikaci však není v Listině opora. Článek 6 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, toliko stanoví, že současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která vláda (práva)stanovená ve zvláštním zákoně a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají. Podrobnosti má stanovit zákon. Uvedené obecné principy se vztahují podle svobody a rovnosti vyjádřených v předchozí věci zejména k osobním svobodám zrozeným americkou a francouzskou revolucí, jimiž byla omezena státní moc a garantována autonomie člověka. Již po první světové válce se proklamovala některá kolektivní práva. Uplatnění práva národů na sebeurčení bylo jedním z argumentů pro vznik Československa a dalších států. Mezinárodními smlouvami byla tehdy uznána i práva menšin, jež s uznáním práv národů bezprostředně souvisela. Sociální práva byla vyjádřena po vzniku Mezinárodní organizace práce řadou úmluv, k nimž i Československo přistoupilo. Zejména od druhé světové války však patří k mezinárodně uznaným lidským právům i hospodářská, sociální a kulturní práva, již jako práva přirozená obsažená též ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v Paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Požadují pozitivní činnost ze strany státu. Taková práva jsou označena za nezcizitelná i v dalších smlouvách, k nimž Československo přistoupilo a která jsou podle článku 10 Ústavy bezprostředně závazná pro Českou republiku, a mají dokonce - prosím pěkně, tady zpozorněte - přednost před zákonem. Tak tomu je např. v Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen uzavřené 18. prosince 1979 v New Yorku, která označuje v článku 11 za nezcizitelné právo všech lidských bytostí právo na práci. Dále k nim přistupují taková práva, jako jsou práva na zdravé životní prostředí, na přírodní zdroje a jiná kolektivní práva. Opět, pane předsedo, promiňte, obávám se, že Poslanecká sněmovna takto závažný text nechce sledovat. (Poloprázdné lavice.)Proto si dovoluji dát procedurální návrh o přerušení rozpravy do zítřejšího dne do 9 hodin.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name