|

2013-005-02-005

5. Návrh poslanců Romana Sklenáka, Jeronýma Tejce a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) /sněmovní tisk 71/ - prvé čtení

Date2014-01-22
Meeting2013/005
Agenda Item2013/005/005
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/005schuz/bqbs/b04100501.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   036 < Page 037 > 038
Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu poslanci a paní poslancové přejeme také vše nejlepší. Další řádně přihlášený je pan poslanec Zlatuška. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Prosím o klid v jednacím sále a pečlivé naslouchání panu poslanci Zlatuškovi! Poslanec Jiří Zlatuška Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem tady taky nováček stejně jako můj předchozí kolega, ale mám jistou zkušenost ze dřív, ze Senátu. A tady bych si připomněl to, co jsem tam zažil 18. září roku 2008. Tam vystupoval tehdy za Topolánkovu vládu ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, který sliboval, že ještě Topolánkova vláda připraví nový služební zákon, a tímto odůvodňoval další odkládání účinnosti toho zákona, který je dodnes platný, nicméně nikoli účinný. Toho zákona, kde v doprovodném zákoně k němu i pan poslanec Kalousek hlasoval pro zrušení lustračního zákona pro tyto pracovníky. Pokud se říká: dalo se počkat do 4. září (února), nebo pokud se na tom shodneme, můžeme projednávat služební zákon, tak bych rád připomněl, že už tehdy se říkalo: ještě počkejme, už to připravíme. A shoda nad tím, že máme mít služební zákon, zde panuje od té doby, co jsme vstoupili do Evropské unie. Bylo to součástí našich podmínek vstupu do Evropské unie. Když mě tehdy toho 18. září 2008 v Senátu tehdejší ministr práce a sociálních věcí, pozdější premiér, odpovídal na otázku, proč znovu odkládá účinnost v okamžiku, kdy tvrdí, že napíší zcela nový zákon, tak odpovídal, že to je všechno kvůli Evropské unii, protože bychom za to byli trestáni, protože jsme to slíbili. Čili shoda nad tím, že potřebujeme služební zákon, tady byla, je, potřebujeme ho a potřebujeme ho proto, aby naše státní, veřejná správa byla kvalitní. Domnívám se, že ani tento důraz není věcí, která by nějakým způsobem opravňovala vznášet v souvislosti s lustračním zákonem nebo s hodnocením rizika prostřednictvím lustračního zákona. Lustrační zákon byl přijat na začátku 90. let z toho důvodu, že nebyly k dispozici jiné nástroje. Dnes jsme v situaci, že podle tohoto přístupu člen vlády nebo vrcholný státní úředník musí mít lustrační osvědčení a čestné prohlášení, které se týká dávné minulosti, minulosti, která je více než 24 let stará, minulosti, která je od nás vzdálena delší dobu, než trvala celá první republika, ale přitom nemusí mít bezpečnostní způsobilost podle jiného zákona, podle zákona o utajovaných skutečnostech, protože všechno, oč se tady jedná, jsou jenom fiktivní hrozby minula, nikoliv reálné hrozby vyplývající z bezpečnostních rizik. Když se podíváme na zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, tak v § 14 najdeme bezpečnostní spolehlivost, kde se říká, že podmínku bezpečnostní spolehlivosti splňuje fyzická osoba, u níž není zjištěno bezpečnostní riziko, a v bezpečnostním riziku se v odst. 3 také říká: a) zařazení do složky bývalé Státní bezpečnosti s rozvědným nebo kontrarozvědným určením atd. Čili není pravda, že v okamžiku, kdy nebudeme uplatňovat v rámci nového služebního zákona lustrační zákon, nemáme nástroje, jak toto zabezpečit. Jen jediný rozdíl je v tom, že to, co spadá do lustračního zákona v minulosti, nemusí být nutně pokaždé v okamžiku, kdy se to individualizuje podle tohoto zákona, bezpečnostním rizikem, protože na rozdíl od zákona z roku 1991 se jedná o individuální posouzení případu. Bezpečnostní rizika se zjišťují individuálně v příslušných termínech a mimo jiné se třeba zjišťují proto, když vysíláme naše zástupce do orgánů NATO. I člověk, který nemá lustrační osvědčení a čestné prohlášení, nebo je má negativní, nemusí být bezpečnostním rizikem a může být bezpečnostně způsobilým v přítomnosti. A to je stav, který platí dnes podle současného právního stavu. Máme nástroje, jak to dělat, a není pravda, že se je chystáme tímto zrušit. Debata, která probíhá kolem uplatňování parametrů čisté evidence pro způsobilost vrcholných státních úředníků, a nedomnívám se, že je to záležitost kteréhokoliv ze současných ministrů, myslím si, že je to jenom koincidence jistých vyjádření, která padla na veřejnost, ale že primárně chceme, aby platil služební zákon, tak debata, která zda probíhá, mi těmi předpoklady, které jsou víceméně jen politické, populistické, připomíná starou debatu, která proběhla na přelomu 19. a 20. století v souvislosti s takzvanou hilsneriádou. Tomáš Garrigue Masaryk se tehdy střetl právě s uplatňováním předsudků, o kterých lidé měli naprosto jasno. Měli jasno, kdo je Žid, kdo jaksi čerpá krev nebohých panen. Byla zajímavá debata, která v té době proběhla mezi studenty a Tomášem Masarykem. Ta mi velice připomíná argumenty, pseudoargumenty a víceméně jen mediální klišé, která se používají dneska. Masarykův student, shodou okolností jménem Fiala, ale není to ten, co ho máme zde ve Sněmovně, říkal: "Namítáme Masarykovi, že v tak pohnutých dobách, kdy je nutné, aby národ stál sevřeně proti nepřátelské vládě, chce kvůli jednomu Židovi rozštěpit celý národ a oslabit ho tak. Pracuje do rukou expanzivnímu germanismu. Dále namítáme, že tvrdí: Musím mít pravdu, i když to, co tvrdím, není pravda. Z něho by žádný Hilsner nedostal ani kapku české krve." Toto byly argumenty, které se opíraly o jasné vědomí toho, co Masarykovi protivníci považovali za morální, bezesporné a co nechtěli zkoumat korektními způsoby soudního procesy. Masaryk na to tehdy reagoval: "Tak pohnuté časy máme stále, protože zkorumpovaná žurnalistika vede do útoku část inteligence, která je líná myslet. Žádám fakta, ne fráze." Lenost myšlení mi připadá, že je to, co je za námitkami proti služebnímu zákonu, které se zde ozývají. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name