Místopředseda PSP Petr Gazdík
219. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé /sněmovní tisk 1000/ - prvé čtení U stolku zpravodajů je pan ministr Lubomír Zaorálek. Obdržel jsem dopis od předsedy vlády, resp. podepsaný místopředsedou vlády, že v zastoupení předsedy vlády pověřuje ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka, aby v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky v přerušeném prvém čtení odůvodnil tento vládní návrh zákona. Víte, že původně byl předkladatelem ministr průmyslu a obchodu, který je ale na dnešní jednání omluven. Tímto návrhem jsme se zabývali 23. února letošního roku na 55. schůzi. Jednání bylo přerušeno v obecné rozpravě. Pan ministr je na místě. Podotýkám, že ještě z té minulé schůze jsou zpravodaji pan poslanec Matěj Fichtner, pan poslanec Milan Urban. To jsme odhlasovali. Pan kolega Fichtner je tady a můžeme tedy jako za zahraniční výbor řekl bych vzít za své, aby pan kolega Matěj Fichtner byl dál zpravodajem tohoto tisku. Má někdo návrh, abychom o vrácení zpravodajských povinností pro kolegu Fichtnera hlasovali, nebo to vezmeme na vědomí jako jednání zahraničního výboru, protože byl původně stanoveným zpravodajem? Pan kolega Urban s tím věcně souhlasí, pan kolega Fichtner je připraven a v tom případě tedy bez hlasování dál bude pokračovat ve své zpravodajské činnosti. Budeme pokračovat v rozpravě. Chce pan ministr zahraničí před otevřením rozpravy vystoupit? Pane ministře? (Ministr Zaorálek naznačuje, že nechce vystoupit.)
Nemá zájem. Pan zpravodaj ano. Tak v tom případě dávám slovo v otevřené rozpravě panu zpravodaji Matěji Fichtnerovi. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Poslanec Matěj Fichtner
Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte mi přednést dodatečně zpravodajskou zprávu, velmi stručně. Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Kanadou je svým způsobem revoluční úpravou transatlantických obchodních vztahů a domnívám se, že je nejvýznamnějším zahraničněpolitickým dokumentem projednávaným v tomto volebním období Poslanecké sněmovny. Podstatou dohody CETA je z pohledu ekonomické teorie sjednocení a rozšíření volného trhu vedoucí k intenzivnější hospodářské soutěži. Mezi důsledky tohoto zintenzivnění hospodářské soutěže patří zejména, nikoliv však výhradně, racionálnější využívání ekonomických zdrojů a racionální distribuce produktů ekonomické aktivity firem, vyšší tlak na efektivitu výroby, vyšší tlak na inovace, širší nabídka zboží a služeb pro spotřebitele, zlevnění výrobních vstupů, zkvalitnění průmyslové produkce a z toho plynoucí vyšší konkurenceschopnost transatlantického ekonomického prostoru proti zbytku světa. Pro české podniky CETA představuje příležitost, pokud by chtěly expandovat své aktivity do Kanady. Kanadská vláda navíc otevře své veřejné zakázky pro účast evropských firem a Evropané tak budou mít exkluzivní postavení, mnohem otevřenější než pro jiné obchodní partnery Kanady. Kromě toho Kanada přislíbila, že zjednoduší řízení při zadávání veřejných zakázek a tendry bude vypisovat na jedné společné webové stránce. Pro malé firmy, které se chtějí ucházet o veřejné zakázky na zahraničních trzích, je totiž v současné době největší bariérou nedostatečný přístup k informacím. Evropa bude moci bez přirážek do Kanady vyvážet téměř 92 % svých potravin a zemědělských produktů. I nadále budou přitom chráněna mnohá evropská označení původu, dohromady jich je 143, mezi nimi je například české pivo a žatecký chmel. Pokud by byla Kanada součástí Evropské unie, byla by její sedmou nejlidnatější zemí. Co se týče hrubého domácího produktu, ocitla by se na pátém místě. Její roční HDP činí zhruba 1,4 miliardy... 1,4 bilionu eur. CETA však přináší i efekty, které nelze popsat čistě ekonomickými kritérii. Dohoda přispěje k hlubší integraci euroatlantického prostoru, který sdílí společné hodnoty, společný respekt k volnému trhu, k lidským právům a demokracii, společné kulturní základy a společnou historii. Společný postup států Evropské unie a Kanady v některých politických otázkách, které jsou aktuální i dnes nebo které mohou být aktuální v budoucnu, bude mít vždy větší váhu, než pokud by Kanada, Evropská unie nebo jednotlivé členské státy postupovaly odděleně. To musí v České republice ocenit každý, kdo uznává hodnoty, ze kterých vzešly společenskopolitické změny v naší zemi po roce 1989. Snaha některých politických subjektů v České republice blokovat projednávání dohody CETA vychází dle mého názoru právě z této skutečnosti. Doufám, že se českému Parlamentu podaří i přes tuto skutečnost dohodu CETA řádně projednat a schválit. Paralelně s dohodou CETA je vyjednávána obdobná dohoda TTIP se Spojenými státy. Ta je však v současné době víceméně zmrazena kvůli nejasnému postoji administrativy Donalda Trumpa. Pokud jde o projednávání dohody CETA v orgánech Evropské unie a České republiky, Evropský parlament přijetí CETA odsouhlasil ve středu 15. 2., čímž je splněna podmínka, aby dohoda potenciálně vstoupila v platnost. Pokud se dobře pamatuji, v té první části prvního čtení právě zde bylo odkazováno na to, že Evropský parlament dosud dohodu neprojednal, takže to už není pravda. Pro bylo 408 poslanců Evropského parlamentu, proti 254 a 33 se zdrželo. V Senátu byla CETA předložena dne 28. 12. 2016 jako senátní tisk 38/0. V tuto chvíli již prošla i projednáním výboru pro záležitosti Evropské unie, výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Oba tyto výbory Senátu doporučily, aby Senát vyslovil s ratifikací dohody CETA souhlas. V Poslanecké sněmovně bylo zahájeno první čtení dne 23. února 2017. Pan exministr průmyslu a obchodu dohodu CETA v úvodním slově vcelku detailně přednesl. Nad rámec toho bych si jako zpravodaj dovolil navrhnout přikázání tohoto tisku zahraničnímu výboru a hospodářskému výboru. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu zpravodaji za jeho vystoupení v rozpravě. Dál se do rozpravy hlásí pan ministr zahraničních věcí a potom kolega Luzar. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek
Ano, děkuji. Já jsem si říkal, ono to patří ministrovi průmyslu, ale na druhé straně jsem si řekl, že bych k tomu vystoupit mohl, protože jsem teď v Kanadě byl a vlastně to poměrně dost souvisí s touto projednávanou obchodní dohodou. My jsme tady nedávno projednávali smlouvu o spolupráci mezi Kanadou a Evropskou unií a nyní tedy přichází CETA. A i když mi to tedy úplně nepřísluší, tak je ale pravda, že na té cestě, kterou jsem teď absolvoval v Kanadě, jsem se setkal s ministrem pro mezinárodní obchod, který se jmenuje Champagne. To je takové zvláštní jméno, Champagne, také se to dá vyslovovat "šampejn", ale on chce "šampaň". A pozval jsem ho do Prahy, takže sem brzy přijede k nám ministr mezinárodního obchodu Kanady. Mluvil jsem se dvěma regionálními ministry pro obchod, to je ve Vancouveru a také v Ontariu v Torontu. Takže vlastně ten obchod byl velice významnou součástí té mé cesty. Také mě doprovázelo 21 podnikatelů. A to není jen tato cesta, protože tohle byla vlastně už třetí podnikatelská delegace do Kanady v posledním roce a chystá se čtvrtá. A dokonce ministr pro mezinárodní obchod mi řekl, že by velice rád, pokud by probíhala tady ta závěrečná fáze ratifikace, to hlasování, takže by byl docela rád u toho, a že to je pro něho tak významná věc, že by kvůli tomu do Prahy přijel. Mimo to, že by chtěl se bavit o některých konkrétních projektech spolupráce například v takové oblasti, jako jsou vodíkové baterie a vývoj vodíkových motorů pro automobily. Takže to vám říkám, že ta jednání byla docela zajímavá, především proto, že Kanada v současné době představuje velmi rozvinutý trh. Já jsem tam přijel v době, kdy zrovna projednávali rozpočet, a hlavní téma toho rozpočtu bylo inovace. Oni mají Kanaďané dnes takový rozvinutý systém podpory vědy a výzkumu, jaký si skoro ani nedovedeme představit, protože oni, když to spočítáme na koruny, investují do vědy a výzkumu každý rok 300 miliard korun. Takže to je nepředstavitelné. Investice do oblasti právě vědy, výzkumu jsou mnohonásobně vyšší, než dáváme my. Mají tam rozvinutý princip podpory začínajících podnikatelů. Takové prostě inkubátory, ve kterých podnikatel za sto dolarů měsíčně dostane místnost, má tam základní vybavení, počítačovou techniku, má tam možnost si uvařit kávu a za sto dolarů měsíčně tam může začít pracovat a oni mu tady toto umožní. Takže ty podmínky, které Kanada nabízí podnikatelům, jsou pozoruhodné. A vás by mělo možná zajímat to, že je tam spousta Čechů. Ve Vancouveru působí více než 15 tisíc mladých Čechů, kteří se tam snaží působit, pracovat, podnikat. V Torontu je jich ještě více. Takže je to takové, že ty podmínky, které jim Kanada nabízí, nám v podstatě často schopné lidi vysávají, protože právě to, co oni dělají, je v rozsahu, který tady byste těžko našli. V každém případě takhle dohoda nám otevírá pětatřicetimilionový trh jednoho z nejrozvinutějších států světa, nabízí nám exportní příležitosti. A víte dobře, že při našem rozsahu exportu my z exportu žijeme. Dohoda CETA odstraňuje cla u všech průmyslových výrobků, což především pomůže automobilovému průmyslu, výrobcům pneumatik, zdravotnické techniky. Ti všichni z toho budou moci těžit. Přináší ale zásadní změny v oblasti překonávání netarifních bariér. To velice zlevňuje vzájemný obchod. Proto to má pro nás také velkou cenu. Co je významné v té dohodě, je, že bylo dohodnuto na obou stranách vzájemné uznávání certifikace výrobků, což je neobyčejně zdlouhavé a strašně je to nákladné pro firmy, takže to je často odrazuje. Vím, že existuje studie, která se zpracovala tady v Česku, a ta říká, že to firmám ušetří až sto milionů korun ročně, jenom to, že se budou uznávat certifikace. Bude to podpora především pro malé a střední podniky, což si myslím, že je něco, o co by nám velice mělo jít, protože právě ty malé a střední podniky tyhle věci nejvíce omezují a nakonec je vedou k tomu, že si to raději rozmyslí, než by do toho šly. A pak je tu jedna věc, kterou bych rád zmínil, o které jsme také v Kanadě mluvili. CETA umožní volný a transparentní přístup k veřejným zakázkám, dokonce k veřejným zakázkám i v těch jednotlivých regionech, v jednotlivých státech Kanady, a umožní to jednodušší vysílání českých pracovníků do Kanady. To jsou samozřejmě důvody, firmy o to jeví velký zájem a oceňují už nyní tento výsledek, a protože jsem měl možnost s řadou českých podnikatelů mluvit díky těm nyní neustále vysílaným podnikatelským misím do Kanady, tak vím, že oni se na toto dívají jako na pro sebe nesmírně důležitou věc. Když tedy už jsem si vzal slovo na tu Kanadu, když jsem s tím souhlasil, tak bych rád řekl, že samozřejmě jsem se zabýval i některými kritickými výhradami, které vůči tomu jsou, a rád bych řekl, že se tedy nijak nezasahuje do regulatorních pravomocí Evropské unie a členských států. Na evropský trh budou z Kanady moci být nadále dováženy pouze výrobky, které budou splňovat naše standardy a normy. To byl bych rád, kdyby tady bylo jasně řečeno, že kanadské výrobky musí splňovat naše standardy a normy. Myslím, že asi nepochybujete o tom, že úroveň kanadského strojírenství apod. je poměrně slušná, že to není něco, co by hrozilo, že se nám výrazně zhorší naše konkurence, když budeme obchodovat s Kanadou. A samozřejmě my si uchováváme veškeré možnosti a schopnosti regulovat ve veřejném zájmu a i třeba ochránit veřejné služby a všechny ty základní principy, které tady máme. V tom si myslím, že CETA je moderní smlouva, která rozhodně nevede k nějakému snižování nároku, ale je to smlouva, která podle mne opravdu má šanci podpořit evropskou i českou ekonomiku a může v tomto sloužit jako určitý typ nové smlouvy určité úrovně, která možná ještě tady nebyla uzavřena v podobném stylu. A samozřejmě proč tedy teď Česká republika Kanaďany zajímá? To je dáno samozřejmě jednak tím, že oni sami tu CETA vidí jako příležitost a také s určitými obavami sledují protekcionářské tendence, které slyší z Bílého domu ve Spojených státech, z Washingtonu. A právě když slyší protekcionářské tendence z Bílého domu, tak najednou se dívají na Evropany, kteří přicházejí s tím, aby se obchodovalo, jako na někoho, kdo s nimi sdílí určité základní principy. Kanaďané jsou přesvědčeni, že pro Ameriku a pro Spojené státy bude ale velmi obtížné vážně do takovýchto ochranářských opatření vstoupit mezi Kanadou a Spojenými státy, protože si myslí, že ty ztráty by byly obrovské, především také pro Spojené státy samotné. Na druhé straně nezní jim to příjemně, ale o to řekněme vstřícněji vítají nás, protože jsme pro ně představitel země, která za Evropu prezentuje někoho, kdo právě stojí o obchod, stojí o výměnu, stojí o spolupráci v ekonomické oblasti a dává v tom najevo otevřenost. Takže proto si myslím, že půda dnes v Kanadě pro nás je mimořádně příznivá. Víte, že kanadské vztahy se v poslední době nevyvíjely vždy jednoduše, myslím díky problémům vízovým a jiným, to všechno je dnes vyřešeno, to je vlastně už dneska minulost, nikdo se k tomu už nevrací, a naopak se otevírá jakási velice příznivá půda, opakuji, se zemí a státem, který patří k nejrozvinutějším státům světa a který myslím v řadě oblastí, dokonce i v těch, ve kterých dnes se rozhoduje o tom, kdo bude lídrem, tak právě Kanada... Mluví se o Silicon Valley ve Spojených státech, dnes v Kanadě najdete podobně rozsáhlá centra, která jsou naprosto srovnatelná se Silicon Valley v Kalifornii. Takže to je podle mě něco a doporučuji vám to navštívit. Myslím si, že Kanada je velmi zajímavý partner. A právě CETA vytváří zvláštní příležitost i pro česko-kanadské vztahy ve chvíli, kdy Kanada o to jednoznačně má zájem. A jenom z té své cesty vám mohu říci, že tři ministři obchodu se chystají přijet do Prahy, protože je právě Česko dnes enormně zajímá a protože v nás vidí partnera, industriální zemi, která také má zájem v oblasti vytváření nových technologií, protože my máme také co nabídnout z oblasti nanotechnologií, biotechnologií. A toto je zajímá. Mají zájem o to, abychom své síly spojili. Oni mají v tomto obrovskou sílu, to je třeba si uvědomit, ale pro nás to může být velmi užitečné. Proto si myslím, že ta ratifikace je důležitá i proto, abychom dali najevo, že my také CETA vnímáme jako příležitost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu ministru zahraničních věcí. Budeme pokračovat v rozpravě faktickou poznámkou pana poslance Roma Kostřici. A předtím ještě, než vám dám slovo, pane poslanče, budu konstatovat došlou omluvu pana poslance Františka Váchy, kterou obdržel předseda Poslanecké sněmovny. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. Poslanec Rom Kostřica
Děkuji za slovo. Chtěl jsem se jen zeptat pana ministra zahraničí, že tady - pokud se nemýlím, tak tady zaznělo z úst pana zpravodaje, že ten objem činí 1,3 milionu korun, což je komicky nízké. Já se domnívám, že se musí jednat o 1,3 miliardy, nikoliv miliony. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli je to skutečně tak, nebo to bylo opravdu přeřeknutí. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Pravděpodobně dostanete hned odpověď. Pan zpravodaj s přednostním právem v rozpravě. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Matěj Fichtner
Prosím vás, to byla nepřesnost. Jednalo se o hrubý domácí produkt Kanady, který je někde kolem 1,4 bilionu eur. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Ta obchodní výměna je mimo jiné v té smlouvě poznamenána. Budeme pokračovat tedy v rozpravě vystoupením pana poslance Leo Luzara. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Upozorňuji vás, že ve 13 hodin vás tak jako tak přeruším, pokud byste měl delší projev, a vyhlásím polední přestávku. Prosím, pane poslanče. Poslanec Leo Luzar
Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové, vzhledem k ubíhajícímu času se pokusím omezit na fakta. Předtím mi ale dovolte, abych poděkoval panu ministru zahraničí, že vzal tuto nelehkou roli za svého kolegu. Zároveň říkám, že plně souhlasím s tím, co řekl ve vztahu Česká republika - Kanada. To je bez diskuse a já si myslím, že tady není nikdo, kdo by to oponoval. Ale chci upozornit na to, že vztahy by měly bilaterální. Jsme partnery Kanady, máme společné zájmy, ale v rámci Evropské unie s Kanadou jsme se dostali do pozice - použiji výraz ocásku Evropy. Podle té smlouvy, jak jsem si ji podrobně přečetl, a bohužel ona je docela nepřehledná, protože obsahuje obrovské množství výjimek, jsme se v rámci vyjednávací pozice Evropské unie dostali do silného pozadí. Než rozeberu jen ty základní výjimky, které tady mám, si dovolím ještě jednu politickou poznámku k panu zpravodaji. Ve své zpravodajské řeči se nevyvaroval politického kontextu této smlouvy, čímž mi samozřejmě nahrál k vystoupení. Kdyby se držel faktických věcí, odpustil bych si to, ale použil politického kontextu srovnání této dohody s posametovým vývojem České republiky a výhledem toho postupu, jaký byl. Chtěl bych upozornit, že tuto smlouvu ze strany Kanady vyjednala jedna z nejpravicovějších kanadských vlád v historii Kanady. Jak sami Kanaďané říkají, pravicovější snad už nikdo víc nebude. A dnešní občané Kanady se na to dívají již trochu jinak, stejně jak naši občané se dívají jinak na vývoj pod vládami pravicového premiéra Václava Klause a připomínají kriticky některé kroky, které jeho vláda učinila, atd. atd. Čili pohledy na tu věc z historické souvislosti mají své opodstatnění a je třeba je připomínat a říkat, a ne protože demokratický vývoj začal před pětadvaceti lety a my jsme pokračovatelé atd. Má to tu mezinárodní souvislost, a to souvislost s nejdemokratičtějším státem světa (řečeno ironickým tónem)
, Spojenými státy americkými, a jejich poprezidentským vývojem v rámci mezinárodních smluv. TTIP je pozastavena, byť Američané říkají, že je mrtvá. Dohoda Ameriky s Asií - to už nedoufají ani ti Číňané, že by se mohla nějaká sjednat. Zůstává historicky podepsaná dohoda NAFTA. Američané již dneska avizují, že by ji rádi revidovali. Kanaďané tady zůstávají jakoby chladní a čekají, jak to dopadne. Mexičané se už pod dojmem stavění plotů k tomu stavějí trochu odmítavě, nebo naopak vnímají konec této dohody už z pohledu toho, jak zde byla na návštěvě mexická delegace a na přímou otázku, jak vnímají výhody obchodní dohody NAFTA, řekli: ano, americké zboží proudí do Mexika plnými náklaďáky, mexické zboží v náklaďácích stojí na amerických hranicích. Čili to má své vždy pro a proti a všechny mezinárodní dohody postavené na bázi velkého obchodu, velkého byznysu obvykle nekončí dobře. Nyní už opravdu k věci, protože nechci až tak dalece filozofovat, popř. se politicky obouvat do ekonomiky. Včera jsem tady otevřel problém, který vyvstal se zákonem, který jsme tady probírali, a to zákonem o silničním provozu a o regulaci taxislužby. Včera to neprošlo, aby se v tomto zákoně debatilo i o této smlouvě. Ale z podstaty smlouvy CETA vyplývá, že pokud si ve výjimkách nevymůžete možnost regulace v určitém odvětví průmyslu, nejste schopni tu regulaci zpětně zavést. Je možná pouze liberalizace toho trhu. To znamená odregulování. Ale zpětná regulace není možná, protože se dostanete pod sankce investiční rozhodované rozhodci. Ve sjednaných výjimkách, které Evropská unie sjednala, je oblast dopravy pominuta - Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Pane poslanče, myslím si, že věcná argumentace bude muset být upravena v jiném termínu, protože mně nezbývá vzhledem k tomu, že je čtvrtek, den, kdy jsou písemné a ústní interpelace, než neprodlužovat vaší řeč, protože mám další přihlášené do rozpravy. Takže děkuji panu ministrovi zahraničních věcí, děkuji panu poslanci Fichtnerovi jako zpravodaji, který se ujal své zpravodajské zprávy, a přerušuji bod číslo 219 s tím, že přerušuji i naše jednání, a to do 14.30 hodin, kdy budou probíhat ústní interpelace. Vylosované pořadí jednotlivých poslanců už máte na stolech a prosím o dochvilnost. Přeji dobrou chuť k obědu a těším se s vámi na shledanou. (Jednání přerušeno ve 13.02 hodin.)
(Jednání pokračovalo ve 14.31 hodin.)Místopředseda PSP Radek Vondráček
Vážené kolegyně - akorát žádná paní kolegyně tu není. Takže vážení kolegové, já vás tu vítám a budeme pokračovat v programu 56. schůze Poslanecké sněmovny. Nejprve mi dovolte načíst omluvy. Paní ministryně Karla Šlechtová se omlouvá z důvodu dlouhodobě plánovaného pracovního jednání, dále se omlouvá pan poslanec Martin Kolovratník od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, dále se omlouvá pan poslanec Martin Komárek dnes od 14.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů. Otevírám bod 289, kterým jsou
