Předseda PSP Jan Hamáček
47. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv)
/sněmovní tisk 647/ - prvé čtení Z pověření vlády předložený návrh opět uvede ministr vnitra Milan Chovanec. Ministr vnitra ČR Milan Chovanec
Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Tento návrh je předkládán v návaznosti na souběžně předkládaný návrh zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Jeho cílem je novelizace některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, tedy provedením legislativních změn zaměřených na celkovou elektronizaci tvorby a vyhlašování práva a na zakotvení používání úplného znění právních předpisů při tvorbě a vyhlašování právního předpisu. Navrhovaná právní úprava přináší především nezbytné změny zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, zákona o jednacím řádu Senátu a zákona o Ústavním soudu. Navrhovaný zákon dále provádí terminologické změny v řadě zákonů v souvislosti se sjednocením Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv do jedné Sbírky zákonů a mezinárodních smluv. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Děkuji vám a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Martin Plíšek. Prosím, pane poslanče. Poslanec Martin Plíšek
Děkuji za slovo ještě jednou. Milé kolegyně, vážení kolegové, předložené sněmovní tisky nově upravují Sbírku zákonů a mezinárodních smluv, zavádí se zde elektronický systém Sbírky zákonů a mezinárodních smluv a obecně upravují také tvorbu právních předpisů. Lze přivítat, že návrh se snaží jít s dobou a využívá moderní možnosti elektronických systémů a databází. Sbírka zákonů má být nově závazná také v elektronické podobě, pro adresáty právních norem bude mít velký význam také povinné uvádění textů celého novelizovaného předpisu ve Sbírce zákonů, což jistě přispěje k větší přehlednosti celého právního systému. Návrh zakotvuje elektronický systém Sbírky zákonů a mezinárodních smluv jako informační systém veřejné správy. Prostřednictvím tohoto systému se povede Sbírka zákonů a mezinárodních smluv, která bude přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. Systém má také sloužit jako databáze s platným zněním právních předpisů. Širší součástí tohoto systému má být také přehled souvisejících dokumentů vzniklých při přípravě návrhu právního předpisu včetně jeho odůvodnění, to znamená průběh legislativního procesu od přípravy právního předpisu až prakticky po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů bude možné sledovat elektronicky. Já bych zde zároveň vytkl některé věci, které se týkají doprovodné legislativy. Týká se to tedy například novely jednacího řádu Poslanecké sněmovny, protože ten obsahuje obsáhlé požadavky na důvodovou zprávu k návrhu právního předpisu. Dochází tím k podstatnému rozšíření náležitostí důvodové zprávy. Lze se proto důvodně obávat, že navrhovaný rozsah důvodové zprávy prakticky zkomplikuje, nebo dokonce znemožní zákonodárnou iniciativu zejména nevládních subjektů, nebo povede k tomu, že důvodová zpráva bude pouze formálně splňovat předepsané náležitosti, avšak obsahově se nebude jednat o kvalifikovaný a relevantní rozbor. Ani jedna z těchto možností přitom není akceptovatelná. Adekvátní splnění navrhovaných požadavků vyžaduje početný tým a informace, kterými fakticky disponuje pouze vládní aparát, nikoliv jednotliví poslanci, kteří samozřejmě mohou předkládat ve smyslu Ústavy zákony. I ti však mají zákonodárnou iniciativu a nelze jim toto právo fakticky omezovat rozsáhlými formálními požadavky na důvodovou zprávu. Když to řeknu ve zkratce, tak je skutečně nemožné jak od poslanců opozice, nebo od poslanců vládní koalice vyžadovat, aby vytvářeli takzvanou RIA, to znamená dopady na jednotlivé oblasti na různé mezinárodní smlouvy, rovnost pohlaví, životní prostředí, podnikatelské prostředí. Vládní RIA obsahuje v tuto chvíli tuším devět položek, které se vypracovávají k právním předpisům. Tady zmíním, že nedávno proběhl seminář na půdě podvýboru pro Ústavu a parlamentní procedury a v této věci je dohoda poslanců jak opozice, tak vládní koalice, že ve druhém čtení by se tento návrh měl upravit a měl být zachován stávající stav požadavků na odůvodnění návrhu zákona, který předkládají nejenom poslanci, ale například i kraje a podobně. To znamená, v této věci bude nutné návrh změnit. Zástupci Ministerstva vnitra přislíbili součinnost při úpravě této části zákonů. Takže rozsáhlá RIA, tak jak ji známe z vládních návrhů, by neměla být od poslaneckých návrhů zákonů vyžadována. Také se zmíním o nákladech na ten systém, který je tady vyčíslený. Samozřejmě nejsou zde bohužel ta data úplně detailní. Předkladatel uvádí v souvislosti s vyčíslením těch přínosů, že tady budou přínosy odhadující ve výši 359 milionů na rok v průběhu následujících deseti let, aniž by tato částka byla nějakým způsobem konkrétně vysvětlena. Nutno také upozornit, že náklady na vybudování požadovaného informačního systému nebudou malé. Podle předkladatele dosáhnou 527 milionů korun plus náklady na provoz a obnovu systému, které mají za deset let činit dalších 389 milionů korun. Dle odhadů předkladatele tedy přijde plánovaný systém na téměř miliardu korun, avšak velká část má být financována z operačních programů Evropské unie. Ani tyto náklady nejsou nějak dostatečně vysvětleny nebo podloženy. Úspory tedy soukromých i veřejnoprávních subjektů jsou odhadovány. Takže návrhu bych vytkl především nejasné dopady na veřejné i soukromé rozpočty. Přesto si myslím, že tento návrh je systémový a je správný a že bychom ho měli postoupit do druhého čtení a o detailech samozřejmě jednat ve výboru. Už jsem zde zmínil i některé nutné úpravy zejména doprovodné legislativy z hlediska zákona o jednacím řádu, které si myslím na půdě ústavněprávního výboru budeme diskutovat a budeme navrhovat úpravy tohoto tisku. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Já vám děkuji. A nyní tedy otevírám sloučenou rozpravu. Sloučená rozprava k bodům č. 46 a 47 /sněmovní tisk č. 646 a 647/ Táži se, kdo se do ní hlásí. První je přihlášen pan poslanec Chvojka. Prosím, pane poslanče. Poslanec Jan Chvojka
Děkuji za slovo. Hezký večer, dámy a pánové. Já bych chtěl velmi pochválit tuto novelu, protože si myslím, že zakotvuje něco, co nám tady v podstatě chybělo od roku 1989, a to je to, že se na internetu dostaneme na kompletní právní řád České republiky. Myslím, že to byl velký dluh této republiky, protože každý člověk, který si chtěl najít na webu nějaký zákon, tak ho hledal velmi těžce, velmi složitě. V zásadě člověk, který není advokát, notář nebo někdo, kdo vykonává právní profesi, neměl v podstatě žádnou možnost najít nějaký zákon v nějakém normálním znění a v nějaké normální formě. Samozřejmě asi s tímto nebudou úplně spokojeni ti, kteří právě dlouhá léta provozují různé právní informační systémy. Nicméně ty zase mají samozřejmě přidanou hodnotu v tom, že obsahují už dneska komentáře, různé knihy, judikaturu. A to si myslím, že tato sbírka zákonů v nějaké webové aplikaci obsahovat nebude, ale bude obsahovat to hlavní a to je kompletní právní řád České republiky. Já jsem nedávno do nějakého média komentoval článek, který se objevil někdy na počátku roku v jedněch českých novinách, ten článek se nazýval Právní apokalypsa. Bylo to o tom, že tady schvalujeme spoustu zákonů, spoustu různých pozměňovacích návrhů a že ani právníci se v tom nevyznají. Já jsem argumentoval tím, že podle mě žádná právní apokalypsa není. Myslím si, že stát reguluje věci, když je společenská potřeba věci regulovat, že to není o nějaké bezdůvodné a bezvýznamné regulaci, o regulaci pro regulaci. Nicméně ten zásadní problém, ta právní apokalypsa, by opravdu přišla tehdy, když už ani advokáti či právníci by se v tom právním řádu nevyznali. Já si myslím, že tohle to je velmi dobrá věc. Já za ni děkuji. Myslím si, že to je něco, na co jsme čekali dlouhou dobu, a pojďme to postoupit do druhého čtení a pobavme se o tom ještě v ústavněprávním výboru. Děkuji. (Potlesk z řad sociální demokracie.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek
Já vám také děkuji, pane poslanče. Táži se, zda někdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestli nikdo... Prosím, pane poslanče. Řádně přihlášený pan poslanec Heger. Prosím. Poslanec Leoš Heger
Děkuji. Já budu vystupovat jenom krátce. Přeji vám dobrý večer. Víceméně jsem se chtěl předkladatele nebo předkladatelů zeptat. To, co tady říkal pan kolega Chvojka, už říkal blahé paměti prof. Vojtěch Cepl ve svých hovorech o demokracii, že náš právní řád je tak strašně složitý, že vyžaduje jakési počítačové zpracování, aby se v něm dalo orientovat. Každý, kdo trošku někdy zavadil o informatiku z hlediska jejího obsahu, ví, že uspořádanost informací je naprosto klíčová věc a stojí do ní investovat, podobně jako se investuje do sběru dat v každé instituci, tak do přehlednosti těch dat, velké peníze, které se vrátí. Takže z tohoto směru je to počin opravdu velmi pozoruhodný. Můj dotaz směřuje víceméně k tomu, co všechno do právního řádu patří a kam až, do jaké hloubky - Místopředseda PSP Jan Bartošek
Já se omlouvám, pane poslanče, že vám vstupuji do řeči. Ale požádám poslance zvlášť v levé části o ztišení, aby bylo slyšet, co se přednáší. Stejně tak i ostatní poslance a poslankyně. Jestli máte potřebu něco řešit, řešte to v předsálí, prosím vás. Děkuji. Prosím, pokračujte. Poslanec Leoš Heger
Tak já už nebudu dlouho zdržovat. Ten dotaz, do jaké hloubky ten systém půjde a výhledově bude moci jít. Já jsem tady, už je to déle než rok asi, interpeloval ministra průmyslu a obchodu kvůli technickým normám. Ony asi nepatří do právního řádu, ale je to systém, který na to právo víceméně navazuje. Apeloval jsem tenkrát na to, aby technické normy byly veřejně přístupné na internetu, jako je přístupná Sbírka zákonů. On mně tehdy sdělil, že to není možné, že Ministerstvo financí si přeje, aby se za ty technické normy platilo a posiloval se tak státní rozpočet, což je tak trošku v diskrepanci k tomu procesu, který je společensky velmi významný a nezbytný tak, jak ho tady popsal pan kolega Chvojka. Tak se ptám, jestli takovýhle výhled do budoucna můžeme někdy mít, že takovýhle systém se rozšíří ještě dále. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Já vám také děkuji, pane poslanče. Táži se, zda někdo další se hlásí do sloučené rozpravy. Nikoho nevidím. V tom případě sloučenou rozpravu končím. A vidím, že pan ministr se hlásí se závěrečným slovem, stejně tak pan zpravodaj. Prosím, pane ministře. Ministr vnitra ČR Milan Chovanec
Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, je slušné odpovědět na otázku, takže vaším prostřednictvím panu kolegovi Hegerovi. V kostce ten systém by měl stát zhruba 489 mil. korun, z čehož větší část by měla být hrazena z evropských prostředků. De facto posláním systému je umět v tomto systému nejenom zákony tvořit, ale zároveň do něj přenést platné znění zákonů, tedy celou Sbírku zákonů, tak aby občan České republiky mohl bezplatně získat obsah, který je státem garantován, kde si bude moct najít úplné znění zákona, s nímž může operovat i jako právní laik. Bohužel ty technické normy, o kterých hovoříte, součástí toho systému nejsou. To je asi potom úvaha, která může směřovat k Ministerstvu průmyslu a obchodu, příp. k nějakému jinému správnímu orgánu. Ale tato ambice tady zatím není. V této podobě by se tam mělo jednat o platné zákony a platné mezinárodní smlouvy, které budou k dispozici občanům a laické i odborné veřejnosti. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Já vám děkuji. Nyní tedy pan zpravodaj se svou závěrečnou řečí. Poslanec Martin Plíšek
Děkuji za slovo. Já velmi krátce ještě doplním, že tato legislativa má nabýt účinnosti 1. ledna 2019, tzn. bude poměrně slušný čas se jak na straně exekutivy, tak administrativy v Poslanecké sněmovně i Senátu na to připravit. A probíhají intenzivní jednání se zástupci legislativ Poslanecké sněmovny a Senátu i vládní legislativy. Také je nutno pohlídat, aby autorská a licenční práva k tomuto informačnímu systému držel stát, aby samozřejmě nemohla patřit nějakému soukromému subjektu, tak, aby tyto systémy mohly samozřejmě fungovat. To je nutno ošetřit potom při samotném zadávacím řízení, které může začít až poté, co legislativa bude schválena. Já jenom krátce shrnu rozpravu. V rozpravě vystoupili dva kolegové poslanci. Žádný poslanec nenavrhl ani zamítnutí ani vrácení k přepracování. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek
Já vám děkuji, pane zpravodaji. Sloučená rozprava skončila. Nyní se tedy budeme zabývat bodem
