Místopředseda PSP Vojtěch Filip
18. Návrh poslanců Stanislava Polčáka, Petra Gazdíka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)
, ve znění pozdějších zákonů /sněmovní tisk 23/ - prvé čtení Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 23/1. Zástupce navrhovatelů kolega Stanislav Polčák už je u stolku zpravodajů. Prosím, aby se ujal slova. Kolega Chvojka jako zpravodaj už je tady také. Prosím, pane poslanče, máte slovo. (V sále je hluk.)
Poslanec Stanislav Polčák
Děkuji vám, pane místopředsedo. Já pouze ve stručnosti uvedu, že tento zákon se snaží řešit jisté interpretační obtíže, které plynou ze stávající podoby zákona, jenž umožňuje státu nevymáhat regresní úhradu po úředních osobách, které způsobily svým zaviněným jednáním fakt škody na úrovni státního rozpočtu, respektive na úrovni rozpočtu územně samosprávných celků. Dnešní podoba zákona zní tak, že stanovuje, že stát a případně další oprávněné subjekty, teď myšleno územně samosprávné celky, mohou - a právě to slůvko mohou - Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Pane poslanče, já vás požádám o chvilku přerušení a ostatní kolegy požádám o klid. Pokud máte zájem diskutovat o jiném textu, než je text tisku 23, prosím, přesuňte diskusi do kuloárů, do předsálí, aby mohl pan zástupce navrhovatelů v klidu přednášet svůj návrh. Děkuji vám. Pokračujte prosím. Poslanec Stanislav Polčák
Já děkuji, pane místopředsedo. Právě to slůvko může působí problémy, které se potom projevují v aplikační praxi zákona tak, že se vlastně škoda po úředních osobách až na výjimky nevymáhá. Z toho důvodu byla předložena i tato novela. Chci říci, že v zásadě odpovídá již dříve předložené novele zákona, kterou předkládala jak skupina poslanců v minulém období, tak následně i vláda premiéra Petra Nečase. Nemíním dále nějak složitě odůvodňovat tuto normu, protože si myslím, že je podle mého názoru způsobilá býti předmětem legislativního procesu a případných úprav v rámci druhého čtení, leč alespoň upozorním na podle mého názoru problematické vyjádření bývalé vlády pana premiéra Rusnoka, protože některá vyjádření, která jsou uvedena ve stanovisku vlády, jsou skutečně úsměvná. Pan premiér Rusnok a jeho vláda totiž tvrdí, že hrozba povinného vymáhání regresní úhrady může vyvolat nežádoucí reakci například ze strany rozhodujících úředníků spočívající v tom, že v obavě z možných důsledků svých rozhodnutí pro ně samé budou k rozhodování přistupovat měkčeji nebo budou rozhodovat ryze formalisticky. Pokud jsem si tedy mohl přečíst toto jedno z těch základních důvodů vlády, které vedou k nesouhlasu s tímto návrhem zákona, tak si myslím, že to je další inspirativní materiál do pořadu Jistě, pane ministře, či premiére, pokud by takovýto pořad měl tedy další pokračování. Já jsem přesvědčen, že právě to, že dnes úředníkům za jejich pochybení nehrozí vůbec žádná sankce, že vlastně jediným poškozeným je stát, tak toto pravidlo bezesporu působí ty největší škody státu právě v tom, že úřední rozhodování je de facto nestíhatelné, pokud to není už vyloženě trestněprávní úroveň. Myslím si, že by měli úředníci mít povědomí o tom, že pokud rozhodují podle zákona, tak jim nemůže hrozit samozřejmě žádný postih, a zároveň tedy že ta sankce přichází v okamžiku, kdy nerozhodují podle zákona, ale rozhodují například podle určitého zadání. Zároveň chci upozornit, že návrh novely zná i ustanovení, které má do značné míry eliminovat případné postihy tvrdosti, tvrdosti postihu, kdy jsou důvody pro to, aby škoda po úředníkovi vymáhána býti neměla. Upozorňuji, že ten výčet je demonstrativní a že by měl být především rozveden pozdější soudní praxí. Jinak ke stanovisku vlády - já tedy bych ho mohl rozporovat v mnoha mnoha bodech, ale považuji to za zbytečné, protože Rusnokova vláda už, jak vidíte, není v těch lavicích a nevím, ke komu bych tyto výtky jaksi přednášel. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu poslanci Stanislavu Polčákovi a žádám pana zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jana Chvojku, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Poslanec Jan Chvojka
Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dobrý večer, dámy a pánové. Pan předkladatel v zásadě řekl všechno podstatné, takže já možná jenom některé věci pro jistotu zopakuji. Jde o tisk číslo 23, který novelizuje zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, notářský řád, ve znění pozdějších zákonů. Tisk byl doručen poslancům dne 29. listopadu 2013 a vláda jej projednala, tuším, 20. prosince 2013. Já zde krátce podotknu, že obdobný tisk byl předložen, jak již řekl pan navrhovatel, v minulém funkční období, kde tuším došel až do třetího čtení, kde nebyl schválen několika hlasy. Já to mám celkem za škodu, protože ten návrh zákona považuji za správný. Určitě souhlasím s některými stanovisky vlády, myslím si, že je potřeba ještě o některých bodech jednat, že například ten rozdíl mezi běžnými úředníky a soudci by nebyl spravedlivý, nicméně principiálně s tímto zákonem souhlasím. Určitě je potřeba, aby úředníci byli více odpovědni za svoji práci, aby byli více pod kontrolou, a možná tato novela zákona by toho docílila. Pokud si dobře pamatuji, v tom minulém funkčním období dokonce důvodová zpráva obsahovala statistiku, tento tisk už ji neobsahuje. Pokud se dobře pamatuji, tak je vymáhána jenom nějaká jednotka procent škod, které jsou způsobeny nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím. Takže já poprosím, nebo navrhuji, aby tento tisk prošel do dalšího čtení s tím, že si zaslouží určitě nějaké zhodnocení a případně nějaký komplexní pozměňovací návrh, ale principiálně lze s tím, aby byli úředníci více odpovědni za svoji práci a aby bylo zvýšeno vymáhání regresních nároků jak státu, tak územně samosprávných celků, tak tento princip považuji za správný. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu zpravodaji Janu Chvojkovi a otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Radek Vondráček. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Radek Vondráček
Pane předsedající, děkuju za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dostáváme se k tomuto návrhu, který je svou podstatou velmi stručný a jednoduchý. Pokusím se být také stručný a jednoduše přednést svoje stanovisko. Já se názorově nacházím mezi stanoviskem vlády a stanoviskem předkladatelů. Jednoduše se nahrazuje slovíčko, že "stát může vymáhat škodu" a bude nahrazeno slovíčkem "musí vymáhat škodu". Dostáváme se tady jakoby od jednoho mantinelu k druhému. Já souhlasím s tím, že situace je tristní, že se státe nestará o své peníze a že nejsou vymáhány regresivním způsobem tyto nároky. Existuje jakási falešná solidarita mezi státními úředníky a určitě si tato problematika zaslouží řešení. Nejsem zcela přesvědčený o tom, že rigidní pravidlo o tom, že stát je povinen za každé situace vymáhat tuto škodu, nepovede zase k nějakým negativním jevům. Ze strany předkladatelů byl možná trochu zlehčen případný psychologický dopad. Představte si, že nad každým tím úředníkem skutečně bude viset ten Damoklův meč. Skutečně vím, jak funguje české prostředí, jak funguje myšlení úředníka. Může se stát, je reálné, že v případě nějaké sporné agendy, finančně náročné agendy, bude docházet třeba k obcházení formálnímu, aby nedocházelo jaksi k správnímu posouzení a rozhodnutí ve věci samé, které by bylo sporné, nebo bývalo by nebezpečí u toho kterého úředníka. Nemůžeme se automaticky dovolávat jakési odvahy, že ten který úředník navzdory tomu riziku rozhodne po právu, jak to bude cítit, bez ohledu, že by přemýšlel o případné náhradě škody. Je zde samozřejmě nějaký demonstrativní výčet, za jakých okolností by toto pravidlo uplatněno nebylo. Zde bych se přimlouval určitě, aby se tam přidalo více položek, třeba sociální důvody. Nebudu zdržovat. Chtěl bych na závěr poznamenat, že si tato problematika určitě zaslouží diskuzi, ta změna je daného předpisu je žádoucí, a v každém případě doporučuji, aby tento tisk prošel do druhého čtení a abychom se mu ještě dále věnovali, například na půdě ústavněprávního výboru. To je vše. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu poslanci Radku Vondráčkovi. S přednostním právem se přihlásil pan... pardon. Tak v tom případě písemně přihlášený je pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Ludvík Hovorka
Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem se zabýval tímto zákonem a našel jsem několik problémových věcí. Byl bych rád, kdyby pan předkladatel mi k tomu mohl dát nějaký výklad, jestli to vnímám správně a jestli si uvědomuje, že může tady být určitý problém. Konkrétně v § 18 na straně 2, společná ustanovení o regresní náhradě, kde v odstavci 7 se uvádí, že za důvody zvláštního zřetele hodné pro nevymáhání regresní úhrady se považují zejména rozdílný výklad právní otázky, která byla důvodem pro vyslovení nezákonnosti rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, nadřízenými orgány nebo soudy, nebo také okolnost, že skutková zjištění v době vydání rozhodnutí, která se následně ukázala nesprávná či neúplná, odůvodňovala vydání daného rozhodnutí. Já bych se rád zeptal pana zpravodaje prostřednictvím předsedajícího, kdo určí, co je rozdílný výklad. Je to klička, například pro zbrojní zakázky nebo pochybné zakázky, které se zadávají na Ministerstvu zdravotnictví, apod.? Budou všechny tyto zakázky posuzovány podle rozdílného výkladu? To by mě zajímalo a chtěl bych to vysvětlit. Potom další věc. Stát má být k tomuto vymáhání přímo zavázán. To už tady zaznělo. Do této chvíle mohl vymáhat škodu, ale za všech vlád, které tady byly, to nikdo - ten stát - nedělal, nebo nejsem si toho vědom, a proto bych rád věděl, jestli po změně zákona, kdyby vymáhat musel, ale podle navrhované změny - nejsou-li dány důvody hodné zvláštního zřetele. Čili znamená to, že dosud to ten stát nevymáhal, teď to vymáhat bude moct, ale jenom v případě, kdy nejsou dány ty důvody hodné zvláštního zřetele. Může to být bráno jako geniální tah. Zahltíme soudy povinností, které nelze dostát, a budeme z obliga. Protože my jsme přece chtěli dobrou věc. Klíčovou fintou ale může být zaručení beztrestnosti poslanců nebo členů městských zastupitelstev a přenesení odpovědnosti na úředníky. Může to být i v krajských zastupitelstvech. Nyní sice budou případy ohlášené korupce přezkoumávat povinně soudy, ale pokud se najde opačný nález, budou viníci s největší pravděpodobností osvobozeni. Ta finta je skryta ve větě: Důvody hodné zvláštního zřetele... Kterých se určitě najde mnoho. V případě soudců a státních zástupců by dokonce musela být vina nejdříve prokázána kárným nebo trestním řízením. Je jasné, že ať už by tyto důvody posuzoval kdokoli, postavení úřednictva by se zhoršilo. Na ně tedy bude bič vždycky, protože všechna jejich rozhodnutí může přezkoumávat soud. A mezitím je mohou vyhodit z práce třeba pro ztrátu důvěry. Je třeba najít skupinu lidí, kterým by navrhovaná novela prospěla. A takovou skupinou mohou být bezpochyby politici. Jim by se stávající prakticky nulová zodpovědnost nezvyšovala, ale zato by jim přibyla páka na neposlušné úředníky. A daňový poplatník by to ještě zaplatil. Přetížené soudy by byly ještě přetíženější a dlouhodobé spory ještě dlouhodobější. Úředníci by se stali rukojmími politiků a vlivných ekonomických skupin mafiánského střihu ještě víc než dnes. Pouhý soud bez ohledu na jeho výsledek dokáže běžného člověka zničit. Miliardář si jej ani nevšimne a skupinu doktorů práv potěší, protože je to jejich způsob obživy. Ještě k § 34 odst. 1: Nárok státu podle § 16 a § 17 odst. 1 a nárok územního celku v samostatné působnosti podle § 23 a § 24 na regresní úhradu se promlčí za rok - tři roky ode dne, kdy byla zaplacena náhrada škody. Poznámka: Mají to být standardní promlčecí lhůty podle trestního zákoníku. Nevím, jestli toto je kratší, nebo delší, ale v každém případě kauzy TATRA, CASA... Už to státní úředník v žádném případě nezaplatí. Tak bych chtěl jenom toto vysvětlení. Kdo bude určovat ten rozdílný výklad, kdo určí přesně, co to je rozdílný výklad, a na koho potom tento výklad dopadne. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Dalším přihlášeným je pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Jeroným Tejc
Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, také podpořím tento návrh tak, aby prošel do druhého čtení, abychom se jím zabývali ve výborech. Rozumím naprosto výhradám, které tady na adresu tohoto návrhu zaznívají, protože ta problematika není černobílá. Není jednoduché rozhodnout v případě, že nad vámi visí hrozba vymáhání škody, kterou ani nechcete způsobit. A to jsou mnohdy případy, které se týkají jak komunálních politiků, tak samozřejmě úředníků na všech úrovních. Já jsem při přípravě novely služebního zákona navrhl, aby částka, která je vymáhána po vysokých státních úřednících, mohla být vyšší než 4,5násobek platu, který pobírají, 8násobek. Bavíme se, jestli to bude 6násobek, 7násobek, 8násobek, nebo to zůstane 4,5násobek. Ono to totiž není úplně podstatné. Podstatné je skutečně to, zda v tom konkrétním případě vůbec dojde k vymáhání škody. A já jsem přesvědčen, že oproti stavu, který je dnes, skutečně musíme najít takovou úpravu, aby to vymáhání bylo úspěšnější, protože největší problém je v tom, že byť formálně někdo odpovídá do 4,5násobku svého platu, fakticky po něm vymáháno - a už o tom tady bylo hovořeno - obvykle nic není. Dám příklad, který by mohl být zcela jasný, a to je např. zcela běžné udělování pokut různými úřady, řekněme Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, za to, že určitá zakázka nebyla v souladu se zákonem, a ta konkrétní instituce nakonec dostane pokutu, kterou musí zaplatit. V zásadě ta pokuta nemá úplně dobrý účinek, protože stát platí státu. Jen se přesunou prostředky z jedné rozpočtové kapitoly do druhé. Pokud by následovalo vždy po takovéto chybě, za kterou stojí konkrétní úředník nebo konkrétní politik, vymáhání pokuty, která byla udělena, pak samozřejmě to může mít pozitivní efekt na hospodaření s majetkem státu a na to, aby nevznikalo tolik chyb, které následně jsou trestány úřady, třeba právě Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Naprosto ale rozumím připomínce, která zaznívala a která je tuším i ve stanovisku vlády, a to je otázka třeba rozhodování úředníků na finančních úřadech, kteří než by si udělali problém, než by odpovídali za škodu, kterou by takto mohli způsobit, alibisticky nerozhodnou, a pak škody na majetku státu a na jeho rozpočtu budou větší tím, že tu úpravu zpřísníme. Takže prosím neberte mé hlasování, kterým podporuji zákon do druhého čtení, jako bianco šek k tomuto návrhu zákona. Já věřím, že najdeme společně, třeba i za účasti odborníků z ministerstev a také těch, kterých by se to mělo týkat, tzn. zástupců i úředníků, takový model, který bude vyvážený. Ale myslím si, že by stálo za to, aby tento návrh do druhého čtení postoupil. A jsem rád, že stávající koaliční strany se nechovají tak, jako tomu bylo obvykle v minulosti, že jednotlivé návrhy posuzují podle obsahu, a podpoří jejich projednávání dál, i když to nejsou návrhy, které jsou předloženy jimi. Myslím si, že jak návrhy v tuto chvíli TOP 09, tak Úsvitu či dalších jsou posuzovány takto. A já jsem za to rád, protože si myslím, že to napomůže lepší atmosféře v této sněmovně pro to, abychom skutečně něco měnili a abychom se na tom dohodli, než abychom se předháněli v tom, kdo který návrh předloží dříve, a blokovali jiné návrhy jenom proto, abychom získali nějaké mediální body. Takže v tomto smyslu návrh má mou podporu pro to, aby postoupil do druhého čtení. Děkuji za podporu. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu poslanci Jeronýmu Tejcovi. Dalším přihlášeným poslancem do rozpravy je pan kolega Blažek. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Pavel Blažek
Já bych navázal v podobném duchu. Pokusím se to říct velmi krátce. Tam jde o to, abychom nevybudovali svět, kdy zákonem o státní službě v zásadě můžeme způsobit, že vlastně s úředníky se téměř nebude dát hnout, pokud neudělají kdovíjakou chybu, a na straně druhé budeme strašit, že pokud udělají nějakou chybu, tak málem přijdou o veškerý majetek. Výsledkem by totiž mohlo být, že nebude fungovat vůbec nic. To znamená, úředníci se usadí, ale nejlepší bude nikdy nic nerozhodnout, protože by mohla hrozit sankce. Já si myslím, že naším cílem by měla být fungující státní správa i samospráva. Proto navazuji na kolegu Tejce a také s podmínkou budu hlasovat pro tento zákon. Je ale potřeba ho domyslet, ale možná bych řekl i v souvislosti s jinými zákony, které v současnosti Sněmovna probírá. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu poslanci Blažkovi. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, kdo další se hlásí. Nikoho nevidím. Rozpravu končím. Pan zástupce navrhovatelů má zájem o závěrečné slovo? Nevidím. Pan zpravodaj, pokud jde o závěrečné slovo? Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Jan Chvojka
Pan zástupce navrhovatelů odešel, utekl, jako kdyby opustil své dítě. Takže já se ho pokusím zastoupit. Pokusím se odpovědět na některé otázky. Zopakuji ještě jednou - a v této důvodové zprávě to není, ale bylo to v důvodové zprávě obdobného tisku, který byl ve Sněmovně v minulém funkčním období: Ze 100 % těchto škod, které se stanou na úřednické linii, tzn. buď nějaký nezákonný postup, nebo nesprávné rozhodnutí, jsou vymáhány pouze 4 % případů. Já si myslím, že to není číslo reálné, že určitě ten zbytek není z obdoby nějaké vis maior události nebo rozličného právního posouzení, ale prostě je to tím, že se ta škoda nechce vymáhat. Já znám poměry na některých městech a vím, jak to chodí. Kolikrát je starosta nejlepším kamarádem úředníka a prostě tu škodu po něm nevymáhá z nějaké solidarity nebo přátelství, i když chyba úředníka je jasná. Takže tady jde o to, aby se aspoň nějakým způsobem regresní náhrady více vymáhaly, protože takto, jak to je dneska postaveno, je to všecko na daňovém poplatníkovi a náhrada škody se nevymáhá na tom, kdo za ni může. Další věc je, na kterou musím odpovědět jako právník. Ono toho úředníka, pokud nesprávně rozhodne úmyslně, tak samozřejmě podle zákoníku práce odpovídá za celou škodu, takže tady se na tom nic nemění. Pokud je to nedbalostně, tak je to 4,5násobek průměrné mzdy. Takže tady nelze hovořit o tom, že úředníka by to mělo zlikvidovat a že by měl přijít o nemovitosti a v zásadě celou životní existenci. Takže opravdu jde o nějaký nedbalostní delikt. A otázka pana kolegy Hovorky. On se ptal pana zpravodaje, kterým jsem já, ale myslel spíše pana navrhovatele. Já nevím. Pan zástupce navrhovatele přišel, takže možná odpoví sám, nicméně rozdílnost právního názoru by měla být určitě určena objektivně, neměla by tam být pouze nějaká subjektivní pochybnost. Kdo bude určovat ten objektivní rozdíl, to já nevím. Možná pan zástupce navrhovatelů ještě odpoví, pokud dostane prostor. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu zpravodaji, ale těžko to mohu zrealizovat, protože rozprava byla ukončena a nejdříve se vyzývá vždycky navrhovatel, poté zpravodaj a opravit to nemohu podle jednacího řádu. Myslím, že na otázky kolegy Ludvíka Hovorky bude možno odpovědět ve druhém čtení, případně ve výborech. Nepadl žádný návrh na vrácení ani na zamítnutí. Pane zpravodaji, že je tomu tak? (Zpravodaj nevěnoval předsedajícímu pozornost.)
Pane zpravodaji, nepadl žádný návrh na zamítnutí ani na vrácení, a budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. (Zpravodaj souhlasí.)
Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Ano, vidím. Prosím, pane kolego, máte slovo. Poslanec Štěpán Stupčuk
Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já se domnívám, že otázka regresivního postihu při vymáhání náhrady škody úzce souvisí i s celkovým hospodařením s majetkem státu. Z tohoto důvodu bych si dovolil požádat, aby to bylo přikázáno i výboru kontrolnímu. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
To byl kolega Štěpán Stupčuk, takže kontrolní výbor. Další návrh? Nikoho nevidím a můžeme tedy hlasovat. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru? Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 96 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám. V hlasování pořadové číslo 96 z přítomných 168 pro 146, návrh byl přijat. Nyní rozhodneme v hlasování pořadové číslo 97 o přikázání kontrolnímu výboru. Kdo je pro přikázání kontrolnímu výboru? Kdo je proti? Děkuji vám. V hlasování pořadové číslo 97 z přítomných 168 pro 129, proti 14. I tento návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru ústavněprávnímu a výboru kontrolnímu. Lhůta k projednání je podle zákona o jednacím řádu. Děkuji zástupci navrhovatelů, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 18. Dalším bodem našeho jednání je
