206. Ústní interpelace

This is where the footnotes go.

View options

Text: Transcription Written form - Show: Colors - Tags: PoS Tag Features Lemma

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu poslanci Zahradníčkovi. Pan premiér odpoví. Prosím, pane předsedo vlády, máte slovo. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, já jsem na tu věc reagoval. Myslím si, že každý, kdo to viděl, určitě musel přemýšlet o tom, jestli neselhala ochranná služba, jestli neselhala hradní stráž při ostraze areálu Pražského hradu. Myslím si, že zvláště naléhavé je to v situaci, kdy už se delší dobu diskutuje vůbec třeba i o riziku zvýšení možnosti bezpečnostních incidentů v Evropě, a tohle samozřejmě do značné míry byl bezpečnostní incident, takže chápu reakci Kanceláře prezidenta republiky, její kritickou reakci jak vůči ochranné službě, tak vůči hradní stráži. Pokud jde o to věc samu, musím říci, že policie se tou věcí začala bezprostředně zabývat a celou záležitost vyšetřuje, a je nepochybně na orgánech Policie ČR, aby ve vhodnou chvíli vhodnou formou o výsledku vyšetřování veřejnost informovaly. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu premiérovi a ptám se pana kolega Zahradníčka, jestli má doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče. Poslanec Josef Zahradníček Děkuji. Děkuji, pane premiére, za velice krátkou odpověď, ale přesto věřím, že bude záležitost řádně vyšetřena a že ta skupina bude potrestána, aby se něco podobného nemohlo opakovat i na ostatních budovách nebo na jiných budovách v České republice, kde vlaje např. vlajka České republiky. Děkuji za odpověď. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji. Ptám se, jestli pan premiér chce doplnit - nechce doplnit svou odpověď. Budeme tedy pokračovat interpelací pana poslance Jiřího Zlatušky. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Jiří Zlatuška Vážený pane premiére, politika ČR směrem k uprchlíkům, kteří přicházejí na naše území nebo přes ně procházejí, je zjevně postavena na chování se k běžencům způsobem, který pro ně bude co nejpotupnější a povede k tomu, aby o naší zemi šířili dojem země k cizincům z jiných zemí či víry zásadně nepřátelské. Extrémní stránkou tohoto chování je nakládání s běženci v zařízeních pro zajištění cizinců, které, jak jsem měl možnost se osobně přesvědčit, vcelku zjevně naplňuje znaky, které jsou v rozporu, např. s Úmluvou Rady Evropy pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1987, resp. konkrétně Standardy CPT z roku 2004, což se týká i elementárních požadavků typu přístupu k právní pomoci nebo informovanosti, nemluvě o prostředí, které je v řadě prvků horší než prostředí ve vězení, což se specificky týká internovaných dětí, u kterých Česká republika zjevně porušuje článek 3 uvedené úmluvy a kde znepokojení nad podmínkami dětí, konkrétně v zařízení Bělá-Jezová vyjádřil již dříve za podmínek, které byly méně dramatické prostorově i kapacitně, Výbor pro práva dítěte Organizace Spojených národů v červnu 2011. Chápu, že bezcitné zacházení s běženci je v souladu s většinovým postojem málo konkrétně informované české veřejnosti a koneckonců i většiny politické reprezentace. Tyto postoje by však dokázalo naplnit uplatňování naší poměrně přísné azylové legislativy, aniž by bylo nutné budovat pověst země, která získání utečeneckého statusu klade všemožné právní překážky, a kombinovat je s postupy, které negativní obraz ČR pěstují tak, že daleko přerůstá obraz země s přísnými a vymáhanými zákony. Tyto postupy v gesci Ministerstva vnitra jsou však dnes realitou a de facto vládní politikou, byť nebyla přijata na formální úrovni, již proto, že by odporovala lidskoprávním závazkům ČR. Rád bych proto vznesl otázku, jak vnímáte -