parczech-ps7-1.0 yes2015-09-2920132013/0312013/031/095 tokenized, tagged and lemmatized using xmlmorphodita.pladd pagebreak using paginator.plchange pos style using pdt2uposf.pltagged using xmlnametag.pl Předseda PSP Jan Hamáček 95. Návrh poslanců Soni Markové, Stanislava Grospiče, Stanislava Mackovíka, Miroslava Opálky a Josefa Šenfelda na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 393/ - prvé čtení Stanovisko vlády vám bylo doručeno jako tisk 393/1. Prosím za navrhovatele paní poslankyni Soňu Markovou. Ještě než jí dám slovo, tak musím přečíst omluvy. Pan poslanec Fiedler rozšiřuje svoji omluvu až do 15. hodiny, pan poslanec Sedláček mezi 14. a 15. hodinou z pracovních důvodů. Pan poslanec Štětina je tady, takže omluva se ruší. Pan poslanec Kudela z dnešního jednání z pracovních důvodů a poslední je pan předseda Mihola od 14.43 hodin z pracovních důvodů. Nyní prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Soňa Marková Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vám popřála hezké odpoledne a zároveň krátce odůvodnila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Připomínám jednu důležitou věc, že se toto jednání dnes bude týkat především otázky prvních tří dnů nemocenské, která, jak jistě víte, přestala být vyplácena v době vlády ODS, KDU-ČSL a Strany zelených pod vedením Mirka Topolánka od ledna 2008. Začátkem roku 2009 nabyl odložené účinnosti zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, podle něhož nemocenská přísluší zaměstnancům vždy až od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Zákoník práce proto stanovil proplácení náhrady za ušlý příjem zaměstnance za prvních čtrnáct dní pracovní neschopnosti, kterou hradí zaměstnavatel od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013. Pak bylo toto období poskytování náhrady mzdy zaměstnavatelem dočasně prodlouženo ze 14 dnů na 21 dnů s tím, že za první tři dny nemoci, které připadnou na pracovní dny zaměstnance, není poskytnuta náhrada žádná. To znamená, že touto právní úpravou došlo ke zmíněnému znovuzavedení karenční lhůty ve formě neproplácení prvních tří pracovních dnů v nemoci. Výsledkem toho všeho, tedy takové té snahy za každou cenu ušetřit, je stav, kdy převážná většina zaměstnanců zůstává po dobu prvních tří dnů pracovní neschopnosti bez jakýchkoli prostředků, jejich povinnost platit pojistné ale zůstala nedotčena. Zvlášť nepříznivý dopad byl nebo je na zaměstnance s nižšími příjmy, sociálně slabé, zejména matek samoživitelek. Zaměstnanci jsou tak nuceni čerpat na nemoc buďto svou dovolenou, což je v příkrém rozporu s účelem dovolené, anebo, a to si myslím, že je horší, své nemoci přecházejí bez návštěvy lékaře. Tím se otevírají dveře k šíření některých onemocnění mezi spoluzaměstnanci a následně dochází k větším škodám na zdraví v budoucnu. To může mít samozřejmě vliv na nezanedbatelné zvýšení nákladů na léčení. Když to tedy shrnu, stát na jedné straně šetří, ale na druhé straně se mohou zvyšovat, a také se jistě zvýší, výdaje na zdravotnický systém. Aby byly výše uvedené nespravedlnosti odstraněny, předkládáme jako KSČM tento návrh novely zákoníku práce. Smyslem a účelem toho je zrušit institut tzv. karenční doby, po kterou se v případě dočasné pracovní neschopnosti neposkytuje osobě v zaměstnaneckém poměru náhrada mzdy nebo platu. Chtěla bych podotknout, že vláda, která v současnosti vládne, tedy sociální demokracie, KDU-ČSL a ANO 2011, zatím nepředložila svůj návrh zákona, i když toto je součástí programového prohlášení vlády. Známe pouze návrh jednoho ze senátorů, o kterém se začalo mluvit už na konci roku 2014, ale doposud nebyl Senátem projednán a nebyl postoupen do Poslanecké sněmovny. Proto KSČM přišla s vlastním návrhem už v lednu 2015, v únoru k němu vláda zaujala neutrální stanovisko s tím, že by tuto problematiku měl řešit vládní návrh. Bohužel ale máme konec září 2015 a žádný vládní návrh zatím nebyl této Poslanecké sněmovně předložen. Jenom připomínám, že ve stejný den, kdy KSČM předložila tento návrh zákona, se v médiích vyjádřil i předseda této vlády k tomu, že je třeba znovu zavést vyplácení nemocenské i v prvních třech dnech nemoci. Takže podle jeho vyjádření stojí za tímto návrhem. Stejně se vyjádřily i odbory, odborové organizace. To je tedy důvod toho, že očekáváme, že tento návrh projde prvním čtením a budeme moci vypracovat takový návrh zákona, který případně odstraní ty drobné nedostatky, které jsou tomuto návrhu vytýkány. Jen pro všechny náležitosti, aby byly splněny, tak podotýkám, že tento návrh zákona... (Předsedající žádá pravou stranu sálu o klid. Nesrozumitelné výkřiky z pravé strany.)No my učitelé a učitelky bychom to viděli trochu jinak, ale přesto. Děkuji. Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, ani s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Návrh je také v souladu s právem Evropské unie. Nemá dopad na životní prostředí. Dopad na podnikatelské prostředí, který bezesporu bude, je zčásti kompenzován, neboť fakt, že zaměstnanec nebude okolnostmi nucen i v době nemoci jít do práce, zamezí šíření nemocí na pracovišti a zaměstnavatel se tak nebude muset vypořádávat třeba v době epidemií s tak masivním úpadkem produktivity. Z hlediska rovnosti mužů a žen je návrh neutrální, neboť právní úprava je pro obě pohlaví stejná. Důležité je, že návrh má sice vliv na státní a jiné veřejné rozpočty, ale jelikož dojde ke stejnému efektu jako v případě dopadu na podnikatelské prostředí, nelze je považovat za zásadní. Výši těchto dopadů však ani zde nelze přesně vyčíslit, neboť dojde zřejmě ke změnám vzorce chování dotčených pracovníků, které nelze plně kvantifikovat. Návrh zákona má obecně pozitivní sociální dopady, protože zvyšuje reálnou ochranu sociálních práv zaměstnanců a zajišťuje jim zabezpečení podle článku 30 odst. 1 Listiny základních a svobod i při krátkodobé nemoci. Z výše zmíněných důvodů prosím o podporu návrhu zákona a propuštění do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk převážně z levé strany sálu.) Předseda PSP Jan Hamáček Děkuji. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, kterou je paní poslankyně Gabriela Pecková. Aha. Nemáme paní zpravodajku? Dobrá, ano, to máte pravdu, paní poslankyně Pecková je evidentně omluvena z důvodu zahraniční cesty. Tak budeme muset najít jiného zpravodaje. Zeptám se, zda se někdo dobrovolně chce této role ujmout. Pan předseda sociálního výboru sám osobně? Takže prosím, budeme hlasovat o změně zpravodaje, že místo kolegyně Peckové se této role ujme pan poslanec Zavadil. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu? Těm, co přicházejí, připomínám, že se jedná o změnu zpravodaje. Hlasování má číslo 149, přihlášeno je 162, pro 138, proti nikdo. Tento návrh byl přijat a prosím pana zpravodaje, aby se ujal slova. Poslanec Jaroslav Zavadil Děkuji, pane předsedající, dobré odpoledne, dámy a pánové. Já si myslím, že velice krátce mohu říci, že už v době, kdy jsem byl na jiné židli a v jiné funkci, tak jsme karenční dobu vždycky odsuzovali a bojovali jsme proti ní. Koneckonců, v jednu chvíli Ústavní soud udělal to, co udělal. Takže já se domnívám, že návrh na zrušení karenční doby je naprosto správný. Jen je otázka nastavení těch pravidel. Mám na mysli nastavení částky, kterou by zaměstnavatelé anebo i někdo jiný hradil. Pokud vím, už v minulosti došlo k podstatnému snížení plateb zaměstnavatelů do politiky zaměstnanosti a tehdy pro zaměstnavatele to dělalo poměrně dost slušnou částku, tuším, že to bylo asi devět miliard, které jim přispěli do vínku, a přesto ta karenční doba zůstala tak, jak je. Takže já osobně budu podporovat zrušení karenční doby. Myslím si, že by bylo vhodné, aby to také prošlo sociálním výborem a abychom se pobavili o těch pravidlech, o kterých zatím tady řeč nebyla, ale předpokládám, že v tom výboru bychom se o nich pobavili. Také jsem zvědavý, protože mám informace, že v tomto nebo příštím týdnu by mělo dojít k určitým dohodám na půdě tripartity mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, protože jich se to nejvíce týká, a sám jsem zvědavý, jaká ta dohoda bude, a na základě této dohody potom můžeme i tady - nejenom na základě té dohody - ale můžeme k tomu přispět tím rozhodnutím o tom, jakým způsobem se s karenční dobou naloží. To je všechno, děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček Já děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se pan poslanec Beznoska. Poslanec Adolf Beznoska Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, hezké odpoledne. Já se naopak domnívám, že tento zákon odporuje rovnému přístupu k pojištěncům, protože se týká prioritně pouze těch, kteří jsou zaměstnáni v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce, a proto jako takový navrhuji, abychom tento zákon zamítli v prvním čtení. Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček Děkuji. Prosím, paní poslankyně Hnyková. Poslankyně Jana Hnyková Vážené kolegyně, vážení kolegové, přeji hezké odpoledne. Já bych chtěla velmi, abyste podpořili tuto novelu zákoníku práce. Chtěla bych se velmi přimluvit za pracovníky v sociálních službách a ve zdravotnictví, u kterých se píše plán směn. Abych vám to vysvětlila: plán směn je, když máte všechny pracovníky, napíše se na celý rok, to znamená, když takové zdravotní sestře vyjdou služby na pondělí, středu a pátek a ona onemocní, tak je vlastně celý tento týden doma zadarmo. Takže já bych se velmi přimluvila, aby tato doba neplacené nemocenské byla zrušena. Byla bych velmi ráda, abychom tento návrh podpořili a propustili do druhého čtení. Děkuji vám. Předseda PSP Jan Hamáček Děkuji. Další bude pan poslanec Vilímec. Poslanec Vladislav Vilímec Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, zrušení karenční doby je velmi oblíbeným tématem levicových poslanců. Bylo tomu tak i v minulém volebním období, především poslanců za Komunistickou stranu Čech a Moravy, kteří od počátku zavedení té karenční lhůty argumentují tím, že se snížilo finanční zajištění zaměstnance v nemoci a zvýšila se administrativa jak u lékařů, zaměstnavatelů i správ sociálního zabezpečení. Já nechci dlouho mluvit, ale možná je potřeba jít trochu do historie. Paní předkladatelka správně uvedla, že karenční lhůta ve formě tedy neproplácení těch tří prvních dní dočasné pracovní neschopnosti byla schválena v roce 2008 a zavedena definitivně od 1. ledna 2009. Ale v této souvislosti je třeba také ještě zmínit, že od 1. ledna 2009 došlo zároveň také ke snížení sazeb nemocenského pojištění. To paní předkladatelka úplně neuvedla. Přímo zaměstnanci totiž od 1. ledna 2009 neplatí z titulu zaměstnanců žádné nemocenské pojištění. A podotýkám, že dříve do toho 31. 12. 2008 platili 1,1 % z vyměřovacího základu. Nemocenské pojištění platí za zaměstnance tedy pouze zaměstnavatel, a to ve výši 2,3 %, tam také došlo ke snížení o 1 %, to tady vzpomínal pan zpravodaj, byť nevím, jestli je to zrovna 9 miliard úspory. I tuto skutečnost, tedy nejen to zavedení karenční lhůty, ale i tuto skutečnost, to snížení pojistného, vzal Ústavní soud na vědomí. I v odůvodnění svého nálezu v roce 2012 k návrhu 45 poslanců levicových, především poslanců za Komunistickou stranu Čech a Moravy, na zrušení karenční doby neshledal rozpor s ústavním pořádkem. Dle odůvodnění Ústavního soudu, a myslím, že je dobré to zde zmínit, zavedení karenční doby je samo o sobě rozumným, a dokonce v evropském kontextu obvyklým opatřením. Ústavní soud pak rovněž zmínil, že na celkovou sociální situaci zaměstnanců také pozitivně působí zrušení povinnosti zaměstnanců platit pojistné na nemocenské pojištění a další věci. Dámy a pánové, je běžnou zásadou v pojistných systémech, aby si drobné újmy nesl pojištěnec sám, a pojistný systém jej pojišťuje od škody určitého rozsahu. V oblasti nemocenského pojištění je pak menší újmou ztráta příjmů po určitou krátkou dobu. Když se na to dnes zpětně podíváme, na zavedení té karenční lhůty, tak jednak odborníci většinou se shodují v tom, že zavedení karenční doby s návaznou úpravou výše nemocenského pojištění přineslo pozitivní efekty. Dokonce to přiznávají i navrhovatelé zákona, protože v odůvodnění píší, že tento princip měl faktický dopad v přínosu pro zaměstnavatele a - cituji přesně - "sporný dopad ve snížení počtu čerpání volna při nemoci". I na mnohých číslech - a některá zde uvedu - která byla publikována Českou správnou sociálního zabezpečení, se prokázalo, že došlo ke snížení pracovní neschopnosti o téměř polovinu na úroveň běžnou v Evropské unii. Ocituji přesně z vývoje základních ukazatelů, z analýzy nebo z informací České správy sociálního zabezpečení základních ukazatelů v případě nemocenského pojištění, že "počet ukončených případů dočasné pracovní neschopnosti vykazuje ze všech tří ukazatelů nejvyšší pokles. Zatímco v roce 2007, tedy před zavedením té karenční lhůty, bylo vykázáno 2 800 tisíc ukončených případů, v roce 2012 to byla méně než polovina, zhruba 1 200 tisíc ukončených případů dočasné pracovní neschopnosti. Počet prostonaných kalendářních dnů klesl za sledované období o 45 %. V roce 2007 bylo 100 milionů prostonaných dnů, v roce 2012, tedy o pět let později, to bylo zhruba 55 milionů prostonaných dnů, to znamená zhruba o 46 milionů prostonaných dnů méně." Komunistická strana teď přichází se snahou zrušit karenční dobu. Je zajímavé, že nepřichází v této souvislosti s návrhem na obnovení placení nemocenského pojištění i u zaměstnanců, protože to bylo spojeno také se zrušením karenční lhůty, a dokonce nepřichází ani s tím, co platilo před zavedením karenční lhůty, že za první tři dny příslušelo nemocenské pouze ve výši 25 % vyměřovacího základu. Návrh zákona, tak jak byl předložen, předpokládá, že i v prvních třech dnech by příslušela náhrada mzdy ve výši 60 % z takzvaného redukovaného vyměřovacího základu. No nevím, jaké stanovisko zaujme k tomuto návrhu tripartita, ale koaliční, a já k tomu uvádím socialistická vláda zaujala takové zvláštní stanovisko. Ono je trochu jiné, než uvedla paní zpravodajka - paní předkladatelka, pardon. V tom vládním stanovisku se píše, že v obecné rovině sice vláda podporuje zrušení karenční doby, ale upozorňuje na nedostatky předloženého návrhu, nikoliv na to, že by to mělo být stanoveno vládním návrhem. Je to samozřejmě na zvážení - určitě je evidentní z těch čísel, že došlo za tu dobu, za tu zkušenost s karenční dobou, k omezení zneužívání krátkodobé pracovní neschopnosti a také ke snížení samozřejmě i nákladů zaměstnavatelů na nemocenské pojištění, protože s tím bylo spojeno i snížení toho nemocenského pojištění. Já se dívám na tuto záležitost tak, že poté, co skupina levicových poslanců neuspěla u Ústavního soudu v roce 2012, tak to zkouší znovu legislativní iniciativou. S touto iniciativou přišli poslanci Komunistické strany Čech a Moravy - nevím, jestli přijde s takovou iniciativou případně i vláda, to skutečně nevím -, ale přitom předkladatelé, skutečně se jednoznačně domnívám, nevidí pozitivní efekty, které zavedení karenční doby přineslo, tak jak jsem demonstroval na určitých číslech, ani nevidí skutečnost, že tento institut je běžný i v dalších zemích Evropské unie. Tady nejsme nějakou výjimkou. Karenční lhůtu má zavedeno mnoho zemí Evropské unie. Mně tedy nezbývá nic jiného než se připojit k návrhu pana kolegy Beznosky a navrhuji také zamítnutí návrhu již v prvním čtení. Předseda PSP Jan Hamáček Nyní je tady jedna faktická poznámka, to je pan poslanec Grospič, a potom tři přednostní práva, a to v pořadí pan místopředseda Bartošek, pan předseda Stanjura a pan zpravodaj. Nyní faktická poznámka, dvě minuty. Poslanec Stanislav Grospič Děkuju, pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, dovolil bych si fakticky reagovat za předkladatele předloženého návrhu na svého předřečníka prostřednictvím pana předsedajícího. Myslím si, že bychom neměli přijímat a Poslanecká sněmovna by neměla přijímat úzus, že vlastně krátkodobá nemocnost je potenciálně zaměstnanci zneužívána a že karenční doba toto eliminuje a ulevuje nejenom veřejným zdravotním pojistným systémům, ale samozřejmě chrání také zaměstnavatele před těmi, kteří chtějí získat krátkodobé volno na něco jiného. Myslím si, že bez ohledu na rozhodnutí Ústavního soudu, které neřeklo, že by měla být nebo neměla být karenční doba, že je potřeba zohlednit to, že Ústavní soud také primárně neřekl, že odstranění karenční doby by bylo v rozporu s právním řádem, a myslím si, že jde o oprávněný požadavek nejenom odborových svazů a odborových centrál, ale i v zájmu zaměstnanců, že pokud přispívají do pojistných systémů, tak by neměli být prvé tři dny ztráty pracovní neschopnosti z těchto pojistných systémů vyloučeni. To je podstata tohoto návrhu. A za jeho podporu se velice přimlouvám. Předseda PSP Jan Hamáček Nyní pan místopředseda Bartošek s přednostním právem a po něm pan předseda Stanjura. Místopředseda PSP Jan Bartošek Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Osobně si myslím, že to, že první tři dny neschopenky jsou neplacené, patřilo k reformním krokům, protože v České republice skutečně docházelo ke zneužívání tohoto institutu a máme zde něco, co funguje. Obávám se, že propuštěním do dalšího čtení uděláme pouze to, že rozvrtáme něco, co je funkční a skutečně vedlo k tomu, že se institut prvních tří dnů neschopenky, které... Svým způsobem jsme byli unikátem v Evropě, kdy docházelo ke zneužívání a nadužívání těchto tří dnů. Ale je potřeba si říct, že to byli nejenom zaměstnanci, ale i někteří podnikatelé, kteří posílali lidi, aby šli krátkodobě marodit, protože pro ně neměli práci. To znamená, myslím si, že kdybychom se měli vrátit a přenastavit tento nástroj, tak to bude špatně a opět se budeme potýkat s něčím, co budeme muset v budoucnu napravovat. Já osobně podporuji zamítnutí tohoto tisku v prvním čtení. Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček Ano. Pan předseda Stanjura a po něm pan zpravodaj. Pardon. Omlouvám se, omlouvám se, pane předsedo, přehlédl jsem dvě faktické poznámky. První je poznámka pana poslance Grospiče, ale to byla ta původní, takže potom už jenom pan poslanec Plzák. Poslanec Pavel Plzák Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, chtěl jsem reagovat na kolegu Grospiče, takže je to ob vlastně. Nikdo nemůže říct, že krátkodobé nebo jaké procento krátkodobých pracovních neschopností je zneužíváno a jaké procento si je opravdu zaslouží. Faktem je, že krátkodobá neschopnost v sobě nese riziko zneužívání, jelikož ten člověk není do dvou tří dnů doma kontrolovatelný. Z vlastní zkušenosti to vím, protože jsem také zastupoval na obvodě jako praktický lékař. Vím, že chodili lidé a zkoušeli to i na mě, protože říkali, že potřebují někam nuceně odjet a zaměstnavatel jim nechce dát pracovní neschopnost, a zkoušeli se se mnou domluvit. Se mnou se nedomluvili. Možná že s někým se domluvili. Samozřejmě jako lékař vím, že říct, že mám gastrointestinální potíže, to znamená nějaký průjem, nebo že mi zrovna ruplo v zádech a nemůžu se hýbat, není žádný problém. A vím, že ti lidé chodili dokonce s tím, že říkali ve středu: pane doktore, napište mi to do pátku, v pátek už budu zdravý, můžete mi to rovnou ukončit. Takže vím, že k tomu zneužívání dochází. Samozřejmě záměr předkladatele, to riziko šíření infekčních nemocí na pracovišti, to znamená ohrožování vlastního zdraví tím, že přecházíme onemocnění, chápu taky, ale já pořád vidím větší riziko ve zneužívání. Možná by se o tom dalo uvažovat, pokud by tady byl nastaven nějaký mechanismus, aby kontrola nemocného mohla být třeba ten samý den nebo druhý den. Ale zatím ve stavu, jak to funguje, to asi možné není. Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček Děkuji. Nyní má slovo pan předseda Stanjura. Poslanec Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Tak v návrhu jde podle slov pana zpravodaje, nemám důvod je zpochybňovat, o 9 miliard korun ročně. A já se chci zeptat pana ministra Dienstbiera, předpokládám, že stanovisko vlády předkládá Legislativní rada vlády, aspoň tak to vždycky bývalo k poslaneckým návrhům... (Domluva gestikulací.)Tak potom paní ministryně Marksové, to je jedno, někoho ze členů vlády. Jak to, že tak odflákli stanovisko vlády? Vůbec nezmiňují nic o finančních dopadech. To je ideový či ideologický pohled, že když pravice předloží nebo my když předložíme, no tak jako i když nám tam chybí středník, tak je to na osmi stránkách pěkně popsáno, jak je to legislativně technické, a velmi často se říká, že finanční dopady nejsou dobře spočítány. Dostaneme se k tomu bodu 105. Já vám přečtu, co je v tom tisku, kdybyste náhodou zapomněli, napsáno k finančním dopadům, k 9 miliardám podle slov pana zpravodaje. Píšou předkladatelé: Návrh má vliv na státní a jiné veřejné rozpočty, jelikož ale dojde ke stejnému efektu jako v případě dopadů na podnikatelské prostředí, nelze je považovat za zásadní. Výši těchto dopadů však ani zde nelze přesně vyčíslit, neboť dojde zřejmě ke změnám vzorce chování dotčených pracovníků, které nelze plně kvantifikovat. Jinými slovy, jedná se o 9 miliard, dopad na veřejné rozpočty bude stejný jako na podnikatelskou sféru, ale my nevíme, kolik bude dopad na podnikatelskou sféru. A co k tomu je ve stanovisku vlády? Ani jedno písmenko! Takže buď paní ministryně Marksová, nebo pan ministr Dienstbier - já bych rád věděl, jak vláda posoudila dopady, že to je nedílnou součástí návrhu zákona a povinnou součástí. Vůbec se o tom nemluví. Chci se zeptat předkladatelů a ohnivého zastánce pana zpravodaje, kdo těch 9 miliard zaplatí. Veřejné rozpočty? Ze sociálního pojištění? Někteří se mylně domnívají, že nemocenská se platí ze zdravotního pojištění. Bohužel. Anebo zaměstnavatelé? A pokud zaměstnavatelé, no tak jim zvyšujete daně o 9 miliard. Nic jiného to není. To je třeba si říct a podle toho se rozhodovat. Ale než budeme hlasovat, tak bych byl rád, aby předkladatelé, zpravodaj či členka vlády nám zdůvodnili, jak to že není ani slovo ve stanovisku vlády o 9 miliardách. Možná zapomněli. Tak já to řeknu na mikrofon: Kdo těch 9 miliard zaplatí? Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček Pan zpravodaj se dožaduje slova, ale musím dát přednost faktické poznámce. Když pustím přednostní, tak potom všechny tři. Tak to by pak už asi nemělo úplně smysl. Dám dvě minuty pro pana předsedu Kováčika s faktickou a potom budou pokračovat přednostní práva. Prosím. Poslanec Pavel Kováčik Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážená vládo, paní a pánové, přeji hezký dobrý den. Rád bych k diskusi poznamenal, jestli jsme schopni se jaksi soustředit na to hlavní. My spatřujeme to hlavní v tom, že sociální dopad neproplácení nemocenské prvních tří dnů je dramatický především na skupiny obyvatelstva, o kterých hovořila paní předkladatelka, to znamená na sociálně slabší, na matky samoživitelky a taky na třeba i chronicky nemocné, na zaměstnance s nižšími příjmy. My tady hovoříme o tom, že tady hrozí jakési zneužívání. Ne úplně přesně lze vyčíslit jakékoli dopady ať už na podnikatelskou sféru, nebo na státní rozpočet, mimo jiné také proto, že nejsme schopni, ani lékaři nejsou schopni vyčíslit, kolik procent zneuživatelů je, doopravdy s rukou na srdci říct to tak, že ano, ten to zneužil, zatímco u toho je pochybnost a tenhle ten pacient je doopravdy tak vážně nemocný, že to prostě nemohl zneužít. Nejsme schopni vyčíslit ani toto. Pojďme se spíše bavit tedy o odstranění sociálních následků, to zrušením karenční lhůty bezesporu můžeme dokázat, a pojďme se také bavit o tom, že zlepšení zdravotního stavu, které bezesporu nastane, třeba i infekční situace na pracovišti, může být zase tím pozitivním dopadem, a to jak do státního rozpočtu, tak do podnikatelské sféry. A koneckonců ten návrh tady leží už dost dlouho na to, aby třeba mohlo dojít k nějakým posunům, a chceme-li tedy vážně naplnit programové prohlášení vlády, které o tomto hovoří, tak se pojďme bavit také o tom, že ve druhém čtení bude dostatek prostoru na to, abychom diskusi vedli doopravdy vážně a návrh upravili tak, aby vyhovoval po všech stranách. Já bych chtěl, aby doopravdy byly vyčísleny třeba dopady - vedle státního rozpočtu také, kolik zneužívačů vlastně je. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji. Přeji hezké odpoledne a prosím k mikrofonu s faktickou poznámkou pana poslance Bendla, poté se připraví s faktickou pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. Poslanec Petr Bendl Děkuji za slovo, paní předsedající. Kolegyně, kolegové, já bych poprosil, kdyby se pozorně pan kolega předřečník Pavel Kováčik podíval na ta čísla, jak to ve skutečnosti vypadalo v situaci, než k této regulaci došlo, a jak to vypadalo po ní, a on bude tvrdit, že ale v tom jsou určitě někteří, kteří jsou v tom nespravedlivě atd., nicméně každý je schopen si třídenní nemocnost, tedy ne vážné onemocnění, určitě vyřešit se svým zaměstnavatelem sám a na margo toho přijde tedy částka, kterou pravděpodobně paní ministryně nebo pan ministr Dienstbier vysvětlí, kde těch 9 mld. případně vzít. Já jsem přesvědčen o tom, že pokud existuje nějakých 9 mld. korun, které máme využít, tak ne na podporu těchto krátkodobých nemocí na tři dny, ale na nemoci, na které stát evidentně finanční prostředky nemá. Jsou zde prokazatelně lidé, kteří jsou nemocní, potřebují více finančních prostředků a stát jim dlouhodobě není ochoten pomoct. Shání se různé sponzorské příspěvky apod. To je něco, co si myslím, že je pod úroveň. A tam tedy bychom finanční prostředky, pokud existují, měli nasměrovat. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji a prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Stanjuru, připraví se pan poslanec Zavadil a poté pan poslanec Kováčik. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura Já bych chtěl také reagovat na slova pana předsedy Kováčika, aby neodváděl pozornost. Já jsem nemluvil o tom, jestli se to zneužívá, nebo ne. Těch 9 mld. je odhad, co by se stalo podle stávající legislativy, podle stávajícího počtu, kolik by to stálo. To není vůbec debata o tom, jestli to někdo zneužívá, nebo ne. To je jiná debata. A reálně dopad bude vyšší, když to schválíte, protože ten počet naroste. Já vycházím z čísla, které řekl pan zpravodaj, a to bezesporu vychází ze stávajícího počtu nemocných u prvních tří dnů, kde je nyní nula a kde by se platilo. A ještě navíc nenavrhuje těch 25 %. Když už o tom mluvíme, tak přece pravda je taková, že jestli si někdo nebere nemocenskou v našem solidárním systému, tak to jsou vyšší příjmové skupiny, protože je limit na nemocenskou. To všichni víme. Tito lidé si raději berou dovolenou i u delších nemocí, protože by výrazně pocítili dopad do rodinných rozpočtů, tak abychom v té debatě nezapomínali, že neberou všichni stejně, když jsou nemocní. To je ta solidarita. A můžeme se bavit někdy jindy, jestli je vysoká, nebo ne. Já myslím, že je příliš vysoká. Znáte přece lidi ze svého okolí, kteří mají nadprůměrné platy a kteří si nemocenskou nevezmou nikdy - mají hypotéky, mají nájmy a nemohou si dovolit žít dlouhodobě, pokud ta nemoc není opravdu vážná, z nemocenského pojištění. Ale já jsem chtěl říct, že se bavíme o těch devíti miliardách. Ty by se zdůvodnit měly. To není vůbec odhad o tom, jestli to někdo zneužívá, nebo ne. A nedá mi to, mělo by to spíš zaujmout vládní poslance, když předseda klubu KSČM říká: tak chceme naplnit programové prohlášení vlády, nebo ne? Tak za nás já říkám, že my ne, my jsme v opozici. Vy jste taková fakt, jak říkám, víc než polovládní strana, tak vy možná chcete naplnit programové prohlášení vlády. Za nás říkám, že ho podporovat nechceme, možná v rozumných věcech, ale necítíme se, že jsme tady proto, abychom podporovali vládní prohlášení. A chci říct, že to není vládní návrh, ale opoziční. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Zavadila s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Kováčik. Prosím, máte slovo. Poslanec Jaroslav Zavadil Já vám děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, 9 miliard. Mě mrzí, prostřednictvím vaším, Zbyňku, k tobě. Tys byl přeci u těch jednání, kdy se dohadovalo, jestli zaměstnavatelé mají platit 14 dní, nebo nemají a co za to dostanou. A to, co za to dostanou, je právě navíc těch 9 miliard. Takže těch 9 miliard nemá vazbu na žádný státní rozpočet, na žádné jiné věci, ale pouze výdělek zaměstnavatelských skupin činil v této transakci zhruba 9 miliard. To je jenom na podporu toho, že na tom neprodělávají, a že jestli mají platit, a teď se nebudu bavit, jestli to mají být zaměstnavatelé, nebo někdo jiný, ty tři dny, tak prostě tam ty finanční prostředky jsou. Druhá věc je - víte, já se omlouvám, prostřednictvím, k panu kolegovi Bendlovi. Je sám schopen - v některých případech máte pravdu - ale v 90 % není schopen. A když už jste na to narazil, tak je tady ještě, když se bavíme o zahraničí, mnoho jiných zemí, kde je normální a běžné, že pět šest sedm dní mají zaměstnanci placeny, aniž by měli jakýkoliv instrument. U nás tohle není. To je také potřeba vzít v potaz. Ano, Zbyněk Stanjura má pravdu, týká se to převážně vyšších skupin. To tak je. Ale přece to také není dobře, že oni tedy nemarodí, že přenášejí nemoci do prostředí, ve kterém jsou. V tom se shodneme. Takže jenom aby bylo jasno: Ano, týká se to vyšších skupin, ale u nižších výdělkových skupin to už je velmi tristní a i tam - a my jsme ty statistiky měli velmi dobré - skutečně dochází k tomu, k čemu dochází, že oni nejdou marodit, protože i těch pár stokorun pro ně je poměrně dost důležitých. Takže mně je jedno, odkud ten návrh jde. Možná, že jsem trošku jiný než vy. Mně je úplně jedno, odkud ty návrhy padají, ale když jsou smysluplné, když jsou se sociálním zaměřením, tak to vždycky budu podporovat. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu s faktickou poznámkou pana poslance Kováčika, připraví se pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo. Poslanec Pavel Kováčik Děkuji za slovo, paní předsedající. Paní a pánové, tady se hází hausnumery v podstatě, protože ani tak nejsme schopni úplně domyslet, a nám jde o ty, jak jsem už řekl a jak bylo řečeno i v předkládací zprávě, nižší příjmové kategorie, o ty, kteří skutečně jsou vážně sociálně postiženi tím, že třeba i lehce, ale i horším způsobem onemocní a první tři dny nemají žádný příjem. A vysvětlujte to matce samoživitelce nebo člověku, který bere zhruba nebo stěží deset tisíc čistého. A tito lidé si místo toho - proto ta čísla byla tak dramaticky rozdílná - jsou nuceni vzít dovolenou, aby měli nějaký příjem, jsou nuceni první tři dny místo toho, aby byly pokryty systémem, si vzít dovolenou, která mimochodem je určena pro daleko jiné věci. A ještě k tomu programovému prohlášení. Tam jsme se dočetli, že se vládní strany zavazují tuto věc vyřešit. A my jenom trváme na tom, aby v tomto případě, kde jsme souhlasili s tím, že vláda by to měla udělat, a protože tak nečiní, tak já si troufnu říci, že jí možná pomáháme, možná ji v tom tak trošku nahrazujeme, možná není ve vládě, ve vládní koalici, mezi jednotlivými stranami dostatek odpovědnosti nebo dostatek šancí se dohodnout, takže my jako KSČM toto sociální téma posouváme dopředu, aby to s plněním tohoto bodu programového prohlášení vláda měla lehčí. To je mimo jiné také opoziční role, kterou KSČM plní. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Já děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Stanjuru. Prosím, máte slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura K panu zpravodaji. Já jsem proti tomu návrhu ne proto, kdo ho předložil, ale protože ho považuji za chybný a špatný. Takže i kdyby ho předložila vláda, tak bych argumentoval úplně stejně. K těm číslům. Z vystoupení pana zpravodaje, i když vím, že on není předkladatel a nezodpovídá za to, vyplývá, že on počítá s tím, že to bude k tíži zaměstnavatelů. A říct: mně je jedno, kdo těch 9 miliard zaplatí, hlavně ať to někdo zaplatí, tak to mi chybí ve stanovisku vlády! Vládě je to evidentně také jedno. A když se o tom mlčí a státní rozpočet to skutečně nebude, pokud se nebude navyšovat platba za státní pojištěnce, zeptejte se, jestli těch 9 miliard bude chybět, nebo nebude chybět v systému, když je dáme takhle. Pokud mluvíte o sociálních dopadech, tak to navržené opatření - a to vláda píše velmi správně - se netýká vojáků, hasičů, policistů atd., máte to všichni ve stanovisku vlády, takže podle mě znovu a lépe, pokud to chcete opravdu prosadit. My jsme proti, ale ten dopad je výrazný v řádu miliard a není možné, aby se vládní poslanci tvářili, že jim to je jedno. Říkám, když budeme projednávat jiné návrhy zákonů, tak najednou 9 miliard výpadku je nepřekročitelné. A má to charakter daní, pokud to Sněmovna schválí. Takže řekněte napřímo - a vyzývám tedy členy vlády, kteří to mají na starosti - chceme zatížit podnikatelský sektor výdaji přibližně v hodnotě 9 miliard ročně. Takhle to skutečně je myšleno, aspoň já jsem to takhle pochopil. Já jsem nepochopil, že by to mělo být placeno z jiného systému než od těch zaměstnavatelů, a o tom je ta debata. A 9 miliard není marginální částka, aby vláda přešla mlčky bez jediného písmenka větu: neumíme to spočítat, nějak to bude. To je prostě špatně. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Já děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Sklenáka. Po něm se připraví pan poslanec Bendl. Všechno to jsou faktické poznámky. Prosím, máte slovo. Poslanec Roman Sklenák Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně a kolegové, já se musím ohradit proti slovům pana kolegy Stanjury, nebo zastat vlády, když on řekl, že vládě je jedno, kdo to zaplatí. Já si myslím, že postoj vlády právě v této otázce je velmi zodpovědný. Když se podíváte do programového prohlášení vlády, se kterým vláda předstoupila před tuto Sněmovnu a získala důvěru, tak tam je uvedeno, že vláda podporuje zrušení karenční doby, ale chce dohodu v tripartitě. Čili nám jde o ten princip. Otázka zní ne jestli se zneužívá nemocenská nebo jaká je praxe, ale otázka zní, jestli člověk má mít nárok na plnění z nemocenského pojištění i v prvních třech dnech nemoci. My si myslíme, že ano, a proto za náš klub mohu říci, že my podporujeme tento návrh v tom smyslu, aby prošel přes první čtení, aby diskuse byla nastolena možná i mezi sociálními partnery a abychom se skutečně dobrali dohody tak, aby s ní souhlasili jak zaměstnanci, tak odbory, tak zaměstnavatelé. Když už mám slovo - myslím pan kolega Plzák tady nabízel svůj pohled z praxe lékaře, za kterým chodí pacienti a snaží se získat neschopenku, protože si potřebují vyřídit nějaké osobní věci. Já jsem se také nenarodil ve Sněmovně. Než jsem přišel sem, tak jsem působil na místech, kde jsem měl podřízené. A běžná praxe byla taková, že ráno někdo zavolal "jsem nemocný, beru si dovolenou, jestli můžu". Já jsem řekl "ano, můžete", a tím to bylo vyřešeno. Horší varianta byla, že ten člověk neměl dovolenou, přišel a nad šálkem horkého čaje strávil celý den - Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Pane poslanče, omlouvám se, váš čas. Poslanec Roman Sklenák Děkuji. Jenom s dovolením dokončím větu: roznášel bacily. Myslím si, že to asi není to, co chceme, a právě proti tomu směřuje tento návrh zákona. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Bendla s faktickou poznámkou. Připraví se pan poslanec Stanjura, poté pan poslanec Filip a pak pan poslanec Laudát. Všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo. Poslanec Petr Bendl Děkuji za slovo. Já vidím, že evidentně se k těm devíti miliardám nikdo nehlásí, ale přihlásit byste se k nim měli. To není tak jednoduché říci "zaplatí to podnikatelé". Vy všichni přece musíte vědět, že ve svém důsledku si to podnikatelský sektor odečte z daní a dojde k nějakému výpadku daní. A asi by i vláda měla spočítat, jak velký daňový výpadek, to znamená dopady v řádech miliard korun na státní rozpočet mají být. Tady v tom vládním posouzení nebo vládnímu stanovisku je plochá věta "vláda v obecné rovině podporuje zrušení karenční doby v prvních třech dnech pracovní neschopnosti, nicméně současně je nucena upozornit na nedostatky předloženého návrhu, které, pokud by v dalším legislativním procesu nebyly odstraněny, by měly za následek nerovný přístup k různým osobám, vykonávajícím závislou práci". To je taková oblečená neoblečená. Je to opravdu spíš snaha vyjít komunistům vstříc, aby ten návrh nějak prošel, protože to je obchod, ke kterému je tady potřeba... Řeknu, tak jakoby navenek to vypadá že ne, ale ve skutečnosti tak jo, nějak se domluvíme. Takhle já jsem to pochopil, že vláda se snaží vyjít vstříc KSČM. Je to v pořádku, pokud si to obhájí před svými voliči. Já s tím tedy takto nesouhlasím a dožaduji se toho, abyste alespoň veřejnosti, když už ne nám tady, poslancům, řekli, jaké budou dopady do státního rozpočtu, abyste to měli spočítané a řekli efektivně - ano, my chceme od podnikatelského sektoru dalších 9 miliard, ale bude to znamenat nějaký nevýběr daní ve státním rozpočtu. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura Já už jenom krátkou poznámku. Mnozí zaměstnavatelé vycházejí zaměstnancům vstříc při těch náhlých - a teď to nechci zlehčovat - nevolnostech. Je to takové škaredé anglické slovo - sick day. Podle mě, nechci radit, nikdy jsem odborář nebyl, ale to je práce na vyjednávání v kolektivní smlouvě, aby zaměstnavatel sick day při té náhlé nevolnosti umožnil svým zaměstnancům. Ne hned změnu legislativy, která se týká všech, nejen sociálně slabých. Chci říci, že je to dobrá praxe, kterou dělají mnohé firmy, malé, střední i velké. A ty řeší tyhle případy, o kterých mluvíte, když člověku prostě není dobře a nemůže z různých důvodů přijít do práce. Mnohé firmy to už mají. Je to dobrovolné, je to osvěta a je to podle mě cesta, jak to řešit. Ne změnou legislativy s dopadem v řádu mnoha miliard. A není to jediná firma a podle mě každý z vás by měl nějakou takovou firmu znát, nebo zná někoho, kdo to využívá. Je to na důvěře zaměstnavatele a zaměstnance, že se ten sick day nezneužívá. Tam, kde ta důvěra funguje, to zaměstnanci čerpají, když mají nějaký náhlý problém, a nepřicházejí o své zdroje, nemusí chodit k lékaři a jsou schopni se z toho za den nebo za dva dny dostat, mají to prostě v rámci podniku, firmy či instituce zařízené. A to je dobrá praxe a to bychom měli podporovat a ne hned měnit zákony. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Filipa. Prosím, vaše dvě minuty. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji, vážená paní předsedající. Členové vlády, paní a pánové, já jsem se raději přihlásil k faktické poznámce, nebudu to příliš komentovat, protože to je mimoběžná komunikace, co tady předvádíme. ODS a další nechtějí přiznat, že zaváděli kvazidaň. A tady ta falešná argumentace i nálezem Ústavního soudu pokračuje. Přece buď jde o princip pojištění, a oni jsou ti, kteří drží na principy, a když je to pojištění, tak jakmile nastane pojistná událost, od roku 1924 to na území České republiky platilo. To, že v roce 2012 Ústavní soud na základě změny některých ústavních soudců udělal něco jiného, než udělal v roce 2008, resp. 2009, to je přece jiná záležitost. A on nás odkázal i v roce 2012 na to, ať si to tady rozhodneme politicky. A já jenom říkám, že buď platí princip pojištění, a potom tedy nemůže být při pojistné události neplacení nemocenské, nebo platí princip daňový, a pak tam můžete mít tři nebo čtyři dny něco takového klidně. Ale přiznejte se, že buď je tady pojistný princip, a potom tedy nemůže být karenční doba, anebo je daň. A přiznejte se otevřeně, řekněte lidem, že chcete tolik a tolik peněz na daních. Přece celé vyjednávání, které vy jste vedli, připomněl to tady kolega Zavadil, tak přece bylo o tom, kolik se sleví podnikatelům, že budou platit. A nezapomeňte, že v sousedních zemích se neplatí 14 dní, ale šest neděl nebo ještě mnohem delší doba a nemají za to žádné slevy, protože daňová zátěž například ve Spolkové republice Německo je mnohem vyšší, a to nemluvím ani o severských zemích, jako je Švédsko nebo Dánsko. Takže prosím, pokud jsem za principy, tak karenční doba má být škrtnuta. Děkuji vám. (Potlesk zleva.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Já děkuji a prosím s faktickou pana poslance Laudáta. Připraví se pan poslanec Plzák. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec František Laudát Děkuji za slovo. Já jsem chtěl říci totéž, co už tady říkal kolega Stanjura. Já když jsem řídil firmu, tak tam bylo 70 zaměstnanců a 135 tak různě na úvazky. Když byl někdo nemocný nebo měl náhlou nevolnost, tak byla domluva, nebral si žádnou dovolenou, nepřišel o žádné peníze. Buď ten zaměstnavatel bere, že se zajímá, jakou skutečnou práci ten člověk odvede, nebo potom se točí na formálních záležitostech. Musím říct, že tenhle přístup se mi vyplatil. A jak znám menší firmy, když jsou ti podnikatelé slušní, tak k tomu přistupují tímto způsobem a vyřeší si to, aniž by možná znali zákon. Já jsem ho také neznal. To je jedna věc. Druhá věc je, že sice se platí pojištění, platí se na penze a podobně, ale v logice té věci, co říkal kolega Filip, tak bych potom také řekl, proč se bere až od 65 let nebo podle nějakých jiných kritérií, kdy člověk odchází do důchodu, a nebere se hned? Když platí, tak na něj má nárok. Takže já si myslím, že to omezení, ta karenční lhůta je v pořádku, a myslím si, že dramaticky přispěla k tomu, že se snížila takzvaná nemocnost. Tím vůbec neříkám, že někteří zběsilci neuštvou své zaměstnance až do beznaděje, že si pak berou dovolenou. Je to smutné, když dospějeme k tomu, že dneska už u sociálně slabých skupin počítáme jednotlivé dny, kdy nemají příjem. To je smutné, že jsme tohoto dosáhli, ale myslím si, že ten klíč leží někde úplně jinde než v tom dávkovat, dávkovat, dávkovat, až se někdo možná i předávkuje. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji. A s další faktickou prosím k mikrofonu pana poslance Plzáka. Prosím, máte slovo. Poslanec Pavel Plzák Děkuji, paní předsedající. Já bych chtěl reagovat na pana kolegu Filipa. Mě tak napadlo, když mluvil o tom pojištění - vždyť jsou i jiné druhy pojištění, kde nemáte stoprocentní plnění. Když máte takovou havarijní pojistku na auto, tak vám také nezaplatí opravu v plné výši, ale je tam nějaká spoluúčast nebo nějaké omezení. A já si myslím, že tomu odpovídá i to, jak to bylo nastaveno původně, to znamená těch 25 % v ty první dny. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Já děkuji. A nyní tady mám čtyři přednostní práva. Jenom se zeptám pro jistotu, zda páni poslanci Zavadil a Filip trvají na přednostním právu, nebo vyčerpali svůj příspěvek ve faktické. Je to tak. Tak tedy prosím pana ministra Dienstbiera, připraví se paní ministryně Marksová. Prosím, máte slovo. Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, páni poslanci, čistě z procedurálního hlediska bych zareagoval na otázku pana poslance Stanjury. Jednak bych rád upozornil na to, a očekával bych od pana Stanjury jako exministra, že tuto proceduru zná, že Legislativní rada vlády a její pracovní komise neprojednávají poslanecké, senátní ani krajské návrhy zákonů. Podle legislativních pravidel projednávají tyto orgány pouze vládní návrhy právních předpisů, zcela mimořádně cokoliv jiného na základě rozhodnutí předsedy Legislativní rady vlády. Projednávání v těchto orgánech není ani možné vzhledem k tomu, že Ústava stanoví na vyjádření třicetidenní lhůtu, a to včetně přeposílání různých návrhů od premiéra předsedovi Legislativní rady, příslušným resortům, kdy tyto resorty následně zasílají své postoje, a z nich se v zásadě dává potom dohromady návrh stanoviska vlády. Toto stanovisko je politickým stanoviskem a nenahrazuje standardní legislativní procedury, tedy nezpracovává se například hodnocení dopadů regulace. To by v tak krátkém čase ani možné nebylo. Takto je ta stanoviska potřeba chápat. A samozřejmě že vláda se ani nesnaží nahrazovat například chybějící nebo nedostatečné části důvodové zprávy. Může a nemusí na to upozornit, podle toho, co politicky uváží za vhodné nebo jak se rozhodne. Tolik k proceduře. Meritorně, předpokládám, že se vyjádří paní kolegyně Marksová, která toto má v gesci. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Já děkuji. A dříve než pozvu paní ministryni, musím dát přednost panu poslanci Bendlovi, který se hlásí s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo. Poslanec Petr Bendl Děkuji za slovo. Já ještě na margo pana ministra Dienstbiera bych chtěl říct, že jednací řád ukládá předkladateli, ano, v důvodové zprávě předkladateli, zdůrazňuji, aby náklady, které se tímto návrhem přenesou na veřejné rozpočty, zde byly zmapovány. A protože je evidentní, že nejsme v řádech milionů, desítek milionů ani stamilionů, ale v řádech jednotek miliard korun, a tento návrh, jak už jste řekl, vláda tady říká politické stanovisko, tomu jsem rozuměl, a myslím si, že je evidentní, že se vláda snaží předkladateli, to znamená komunistickým poslancům, vyjít vstříc, pak ale by bylo dobře, aby aspoň vláda si byla vědoma toho, že jednáme o nákladech v řádech miliard korun. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji. A ještě další faktická poznámka pana poslance Mackovíka. Prosím, máte slovo. Poslanec Stanislav Mackovík Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já tady poslouchám stále se opakující slova o tom, kolik to bude stát, že to bude nějakých 9 mld. Tak bych si dovolil připomenout, že ten stávající zákon, který platí, ta jeho stávající forma, je produktem kleptokracie zastoupené v Poslanecké sněmovně, a ta se snaží si samozřejmě i nadále udržet ten příjem takový, jaký je. Chci upozornit na jednu věc. Když tady vyčítáme, že to bude stát 9 mld, tak si řekněme, kolik stál projekt IZIP, který stál minimálně 2 mld. z veřejných rozpočtů. To není málo z těch 9 mld. Kolik stály takové kauzy jako CASA, Pandur, ProMoPro? To jsou miliardy, které vytekly z veřejných prostředků a které jsme mohli dát na to, aby těm sociálně nejslabším, kteří jsou vlastně postiženi stávající platností zákona tak, aby jim bylo hůře, když jim je špatně. Takže já prosím všechny rozumné poslance, aby podpořili náš návrh novely tohoto zákona. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji. A nyní již prosím s přednostním právem paní ministryni Marksovou. Prosím, máte slovo. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, poslankyně a poslanci, já bych chtěla zopakovat, že v koaliční smlouvě je napsáno, že vláda změní nebo zruší karenční dobu ve chvíli, kdy na tom bude shoda všech sociálních partnerů. K této shodě zatím nedošlo. A jinak my jako ministerstvo budeme předkládat na tripartitu materiál, kde se budeme snažit co nejvíce, jak umíme, vyčíslit tyto náklady. Samozřejmě si musíme říci, že je velice komplikované dát proti sobě to, co ti lidé, kteří nenastoupí na tu třídenní nemocenskou, jak to zatíží zdravotní systém. To není lehké. A je zde také diskuse o tom, jak třeba někteří praktičtí lékaři až moc vyhovují a píší nějaké neschopenky. Ale zase my v tuto chvíli nejsme schopni třeba dohledat, kteří to jsou, a to vzhledem k nedostatečné, nebo doposud vlastně neexistující elektronizaci neschopenek. Pořád máme ty tři papírky, takže Česká správa sociálního zabezpečení dostane ten jeden průklep, a velice špatně v tuto chvíli, dokud skutečně ti lékaři nebudou online, se to sleduje. Ale jinak sama za sebe bych ráda řekla, že nemocenskou čerpají ti, kteří si platí pojištění. A myslím si, že ti, co si platí pojištění, tak si ho platí proto, aby z toho potom čerpali. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji. A nyní eviduji faktickou poznámku pana poslance Borky? Ne, tak to je omyl. Tudíž prosím k mikrofonu řádně přihlášenou paní poslankyni Maxovou. Připraví se paní poslankyně Šánová. Prosím, máte slovo. Poslankyně Radka Maxová Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, mnohé již bylo řečeno, možná se v některých věcech budu opakovat. Já si myslím, že není potřeba měnit systém, který funguje. Česká republika, jak jistě všichni víte, patřila v podstatě k zemím, které měly před zavedením karenční doby nejvyšší míru pracovní neschopnosti v Evropě. Jak bylo řečeno, tato novela není zaměřena na všechny v podstatě pracovníky, tudíž je nespravedlivá. Je zaměřena výhradně na zaměstnance v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce, ale jak říkal kolega Stanjura, nejsou tam zahrnuti vojáci z povolání, příslušníci bezpečnostních sborů, představitelé státní moci a některých státních orgánů a soudců, uvolnění členové zastupitelstev územních samosprávních celků nebo státní zaměstnanci. Těch by se změna, která je navrhována, v podstatě nedotkla. To by podle nás znamenalo nerovné zacházení při poskytování náhrady mzdy. Zrušení karenční doby proto není možné řešit izolovaně, jak je v této novele, jen u zaměstnanců v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce, a u všech ostatních pojištěných osob odměňovaných v rámci závislé činnosti ji ponechat. Za druhé je to skutečnost, že zrušení karenční doby se musí promítnout i do dalších souvisejících právních předpisů, a s tím předložený návrh novely prozatím nepočítá. Zejména jde o zákon o daních z příjmů, zákon o státní sociální podpoře a zákon o důchodovém pojištění. Cílem zavedení karenční doby bylo omezení zneužívání systému, což dokladují čísla, která tu byla několikrát již zmíněna. Je obtížné opravdu uvěřit, že čeští zaměstnanci jsou dvakrát častěji nemocní, než je tomu jinde v Evropě. Efekt se zavedením karenční doby dostavil. V Evropské unii a Švýcarsku je toto opatření zcela běžné. Finsko má dokonce karenční dobu devíti dnů. Mezi další země, kde karenční doba, to znamená nulová náhrada ušlé mzdy, existuje, je třeba Finsko, Francie, Itálie, Rakousko, Řecko, Estonsko, Kypr, Malta, Portugalsko, Španělsko, Irsko, Švýcarsko, Velká Británie. Co zde ještě nebylo řečeno, je, že osoby samostatně výdělečně činné například dosáhnou na nemocenské nejdříve 15. den nemoci, a to pouze v případě, že si platí nepovinnou část sociálního pojištění. Poukazujme zároveň na nález Ústavního soudu, který říká, a v mnohém už tady byl zmíněn, že karenční doba v délce tří dnů nevystavuje zaměstnance hrozbě poklesu standardu k zavedení důstojného života. Navíc, jak opět mluvil kolega Stanjura, řada malých středních i velkých podniků má v rámci svých benefitů zavedeny tzv. sick days, což je jeden až tři dny ročně, které mohou zaměstnanci během roku zcela bez problému vybrat. A je to pouze na domluvě zaměstnanec-zaměstnavatel. Je třeba zdůraznit, že za zaměstnance je navíc samozřejmě odváděno v průběhu karenční doby plné sociální i zdravotní pojištění ze strany zaměstnavatele. Odpovědnost za svůj zdravotní stav by měl tedy nést i sám zaměstnanec. Navíc zaměstnavatel má omezené nástroje kontroly nemocných zaměstnanců v prvních třech dnech. Odvodové břemeno a další povinnosti zaměstnavatele jsou již nyní na hraně mezinárodní konkurenceschopnosti. Proto nelze návrh na zrušení karenční doby akceptovat, stejně jako jakoukoli novou variantu řešení, která by dále zatížila zaměstnavatele. A co tady ještě nebylo řečeno, je, že se naopak zvýšila průměrná délka trvání jedné pracovní neschopnosti. Zatímco v roce 2008 byla v průměru dlouhá 39,5 dne, v roce 2009 trvala 48,43 dne. Je tedy zřejmé, že lidem, kteří se bez důvodu hodí marod, už se tento fígl příliš nevyplatí. Stonají spíše opravdu nemocní, proto se také prodloužila průměrná délka trvání nemoci. Vážené kolegyně, vážení kolegové, paní předsedající, já se musím přidat k návrhu na zamítnutí této novely zákona. Děkuju. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji a prosím k mikrofonu paní poslankyni Šánovou. Připraví se pan poslanec Opálka. Prosím, máte slovo. Poslankyně Zuzana Šánová Vážená paní předsedající, milí kolegové, tak už mi toho moc nezbývá, co bych tady měla říct, protože hodně toho bylo řečeno. Ale přece jenom ještě něco řečeno nebylo. Když byl tento systém v roce 2009 - tuším - zaveden, tak také platilo to, že zaměstnavatel dostával od státu, potažmo od České správy sociálního zabezpečení vrácenu polovinu vyplacené náhrady. Nevím, jestli s tím paní navrhovatelka je - vaším prostřednictvím (paní předsedající)- obeznámena, ale jsem přesvědčena o tom, že pokud by se měla snad zrušit karenční doba, pak by se mělo uvažovat o tom, že zaměstnavatel by dostal zpátky a myslím si, že by to byly hodně vysoké náklady, do státního rozpočtu, a ne, jak tady bylo řečeno navrhovatelem, že to státní rozpočet nijak nezatíží. To je jedna věc. Druhá věc je, že pokud - slyšeli jsme tady o infekcích, jak se šíří - pokud se jedná o... teď nevím, aby mě lékaři nenapadli, ale pokud se jedná o infekční chorobu, na kterou se vztahuje karanténa, tak karenční doba odpadá a náhrada za nemoc je vyplácena od prvního dne. A ještě bych chtěla prostřednictvím paní předsedající kolegovi Zavadilovi říct, že tady říkal, jak se na tripartitě dohodl a co za to zaměstnavatelé, potažmo ty naše OSVČ dostali. Dostali za to to, že tu polovinu náhrady, kterou dostávali asi po dva roky, tak ta jim byla odebrána. A dneska náhradu platí v plné výši ze svého. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Opálku. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Miroslav Opálka Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, hodně již tady toho bylo řečeno, ale hodně taky ještě ne. Zřejmě se nedostane dnes na všechny plánované opoziční balíčky, ale to už tak bývá, když se začne zdržovat při schvalování programu. I tento tisk si zaslouží větší pozornost, neboť není ve Sněmovně poprvé. A dovolte mi, abych než začnu vzpomínat, vyjádřil alespoň v úvodu jednu tezi: Na chudý lid musí být přísnost. Vážené kolegyně, kolegové, kolikrát slyšíme z tribuny omluvu za nemoc poslankyně či poslance. Ptám se vás: Kolik z vás přineslo nemocenský lístek? Tak to je i u uvolněných členů na krajích, na obcích. Na všech ministerstvech existuje tzv. indispoziční volno, kdy si může zaměstnanec bez nemocenské za plný plat první dny nemoci nějak řešit. Osoby samostatně výdělečně činné, které si neplatí dobrovolně nemocenské a mají zaměstnance, tak jim samozřejmě zisk jde tím, že pracují zaměstnanci. Tak chci jenom říci, že když tady někdo hovoří o tom, že je to diskriminační, že to není stejné na všechny, tak musím říci, že současný systém je diskriminační. Každá skupina má možnost nějakého jiného úniku, jenom ten obyčejný zaměstnanec bohužel ne. Proto jsem byl taky v minulém volebním období předkladatelem sněmovního tisku s vysokým číslem 788. Ukázalo se, že nemocenské pojištění, lépe řečeno náhrada mzdy podle zákoníku práce, dělí tuto i tu minulou Poslaneckou sněmovnu velmi ostře na pravicové a levicové vidění. I když měla tehdy pravice většinu, tak jsme se dopracovali ke třetímu čtení po dvou letech 27. ledna 2010. Dovolte mi malou reminiscenci, je velice zajímavá. Ten den bylo zahájeno třetí čtení rozpravou, ale když mělo dojít k hlasování, odešel ze sněmovny místopředseda vlády pan Barták z ODS a ta zpochybnila možnost dalšího jednání. Jelikož taková situace, kdy není přítomen člen vlády, ještě nenastala, byl na vedení Poslanecké sněmovny pozván předseda vlády, kterého jsem rovněž interpeloval i já v souvislosti s touto obstrukcí člena vlády. Slyšeli jsme jenom výmluvy. Znovu jsme se k tomuto bodu vrátili 3. února, kdy se mělo dokončit hlasování, ale paní ministryně Jurásková svým vystoupením otevřela znovu již uzavřenou rozpravu a s obstrukčním vystoupením se předvedl pan exposlanec Nečas, který vyčerpal vymezený čas, aniž v diskusi vlastně došlo k hlasování. Vzhledem k obstrukci ministryně jsem znovu interpeloval předsedu vlády. Výsledek: zase výmluvy. Dne 26. února se uskutečnila mimořádná schůze, která byla svolána za účelem doprojednání i tohoto sněmovního tisku, ale pak exkolega Nečas pokračoval ve své diskusi, kterou nazval edukativní misí. Bylo to jeho desáté vystoupení k tomuto bodu. Poznamenávám, že se jen opakoval. Říkal to, co už jednou bylo řečeno. A aby se nemohlo pokračovat dále, přerušil projednávání kolega Rabas s přestávkou na jednání poslaneckého klubu Strany zelených. A tak až 12. března se Poslanecká sněmovna vrátila k tomuto tisku znovu, ale vymezený čas tentokrát vyčerpal svým vystoupením pan kolega Kalousek a bod byl opět v rozpravě přerušen. Tak jsme pokračovali, až přišly volby. A nikdo neřekl, že existuje taky nějaký průzkum, který odhaluje, že 42 % nemocných si bere dovolenou, a tím si ubírá čas na řádnou regeneraci, že 34 % občanů nemoci přechází a zadělávají si tak do budoucna na nebezpečnější nemoci a že pouze 24 % nemocných využívá nemocenskou tak, jak by mělo. Nehovoří se také o tom, že nový systém ušetřil zaměstnavatelům na sníženém pojistném a na zdánlivě menší nemocnosti vyvolané tím, že lidé tráví nemoc o dovolené či v práci, více než 10 mld. korun. Ale na druhé straně nový systém vyrobil na nemocenském pojištění loni rozpočtový schodek. Zamlčuje se i to, že ve Spolkové republice Německo proplácí zaměstnavatel náhradu mzdy v nemoci bez karenční lhůty, a to ve výši 90 %, v případě, že mají uzavřenou kolektivní smlouvu, tak 100 %. U nás jde o 60 % redukovaného základu s třídenní karenční lhůtou. Tolik k historii, která se promítá samozřejmě i do dneška. Malé srovnání bychom si mohli udělat také v tom, že v zemích Evropské unie výška náhrady neklesá pod polovinu výdělku, naopak spíše činí 70 a více procent. S 60 % patříme spíše k nižší polovině států. Nedomnívám se proto, že bychom v době prvních tří dnů nemoci měli klesnout s náhradou výdělku pod 60 %. Pokud takhle zvažujeme, musím říci, že jakési zavedení karenční lhůty zde předložila vláda v roce 2004. Šlo tedy o karenční lhůtu, která v podstatě vyplácela 25, resp. 22,5 %. A pro zajímavost můžu říci, že tehdy měl ten sněmovní tisk stejné číslo 393 jako ten dnešní. Jenomže v té době se vyplácelo 69 % redukované náhrady mzdy a redukce snížená o 10 %. Dneska jsme na 60 %. Takže zaměstnavatelé získali 9 % plus schválené tři dny bez náhrady mzdy. Ano, tam je těch 9 mld., se kterými bychom měli počítat. Jinak pro zajímavost, nemocenské pojištění, myslím kromě dvou tří roků, od roku 1993 bylo vždy v přebytku a pro státní rozpočet tato kumulovaná částka činí 78 mld. Docela solidní daň. I tam by se mohlo samozřejmě zvažovat, jakým způsobem snížit tyto náhrady. Lépe řečeno toto pojistné. Tak jak to vychází, fakticky v 12 zemích Evropské unie žádná karenční lhůta, tzn. žádné první tři dny neplacené, není. V 11 je to obdobně jako v České republice, tři (řečeno třináct)či dva, nebo dokonce jeden den. Nejvíce z toho vyniká Irsko, které má karenční lhůtu 6 dnů. Ale na druhé straně náhrada v těch dalších dnech je daleko, daleko vyšší. A jestli spočítáme skutečnost, kdy samoživitelka se dvěma dětmi bere 2,5 tis. (?)hrubého, spočítáme si, z jakého základu se jí vypočítává nemocenská, tak vás musím ujistit, že jí ty první tři dny opravdu, ale opravdu chybí. Já jsem se pohyboval, než jsem šel do Sněmovny, v obchodní sféře. Víte, v tom kolektivu, kde těžko hledáte náhradu, kdy musí nastavit svůj čas kmenoví zaměstnanci, můžu vám říci, že veřejné mínění vůči těm, kteří systém zneužívají, zrovna kladný vztah nemá. A takový člověk v takovém kolektivu ani dlouho neobstojí. Proto si říkám - pořád šermujeme nějakými počty, ale nikdo není schopen říci, jaké procento je těch, kteří zneužívají. Statistiky ukazují a ukazovaly i v minulosti, že největší nemocnost je v době prázdnin a v předvánočním období u úředníků. Ono to vychází, že v jiných profesích ta situace je trošičku jiná. Omlouvám se všem těm úředníkům, kterých se to dotklo a kterých se to netýká. Když se podíváte na situaci, kdo vlastně rozhoduje o tom, zda je člověk nemocen, nebo ne, pak bychom museli říci, že na vině jsou lékaři. Na druhé straně víme, že řada nemocí, jestli je, či není, se nedá odhalit z hodiny na hodinu. A tak si myslím, že návrh, který je před vámi a který, pokud by neměl být jednostranný, by se měl rozšířit - a ten pozměňovací návrh mám připraven - taky o změnu o daních z příjmů, rozšíření zákoníku práce o další paragrafy jako 94 či 370, změnu zákona o sociální podpoře či zákona o důchodovém pojištění, jak o tom hovořila paní kolegyně Maxová, či otázka vojáků z povolání, zákona o obcích, zákona o krajích, zákona o hlavním městě Praze či služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a změna zákona o státní službě. Je možno toto diskutovat samozřejmě na výboru pro sociální politiku a hledat společný konsenzus. Osobně si myslím, že tato materie, ač je samozřejmě, jak jsem již naznačil, v pravo-levém spektru velice konfliktní, že se dá hledat i cesta prostřednictvím jak snižování pojistné sazby, tak cesta návratu k tomu, co bylo dle mého názoru nerozumně a neracionálně změněno, tzn. ty některé prvky, které zákon doznal, protože málokterý zákon od roku 2004 do roku 2012, 2013 doznal takových přemetů, že se jimi musel zabývat i Ústavní soud. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Já děkuji panu poslanci a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak. Tudíž obecnou rozpravu končím a táži se paní navrhovatelky, zda má zájem o závěrečné slovo. Je tomu tak. Prosím. Poslankyně Soňa Marková Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych jenom krátce shrnula. Myslím si, že na všechny položené otázky, které tady byly kladeny opakovaně kolegyněmi a kolegy - když to shrnu, tak v rozpravě vystoupilo 18 kolegyň a kolegů, někteří opakovaně v technických poznámkách - že na ty otázky, které tady byly položeny, tak ve slovech mého spolupředkladatele tohoto zákona kolegy Opálky byly nalezeny odpovědi a i východiska a zároveň jakási podaná ruka všem, kteří chtějí naplňovat nejenom programové prohlášení vlády, tzn. vládní poslankyně a poslanci, ale také my jako poslankyně a poslanci za KSČM, kteří se dlouhodobě tuto problematiku snažíme tlačit a držet ji a prosazovat i přes nepřízeň tu pravicových a tu i středových poslanců a poslankyň, jak jste měli možnost slyšet. (Rušivý hluk v sále.)Já si myslím, že lze najít rozumný kompromis napříč politickým spektrem a že tady skutečně nejde o to, kdo co předkládá, ale co kdo předkládá. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Paní poslankyně, já se omlouvám. Sál se zaplnil, samozřejmě se zvýšila hladina hluku. Poprosím kolegy, aby se ztišili, abyste je nemusela překřikovat. Děkuji. Poslankyně Soňa Marková Já také děkuji, paní předsedající. Jestliže to pomůže většině občanů České republiky, tak by bylo fajn ukázat vlídnou tvář Poslanecké sněmovny a domluvit se na takovém řešení, které bude prospěšné. My jako předkladatelky a předkladatelé tohoto návrhu zákona jsme tomuto velmi otevřeni. Jenom drobná poznámka k paní kolegyni Šánové prostřednictvím paní předsedající. Jenom bych řekla, že jsem skutečně neřekla, že to nezatíží státní rozpočet. Naopak já jsem řekla, že návrh má vliv na státní a jiné veřejné rozpočty. To jenom pro doplnění. Jinak jednotlivá vystoupení nechci komentovat. Děkuji vám za pozornost a prosím vás o to, abyste nepodpořili opakovaně navrhovaný návrh na zamítnutí a propustili tuto novelu zákona do druhého čtení. Určitě se lze dohodnout. Děkuji vám. (Potlesk poslanců KSČM.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Já děkuji a táži se pana zpravodaje, zda má zájem o závěrečné slovo. Je tomu tak. Prosím. Poslanec Jaroslav Zavadil Děkuji. Já už jenom krátce, protože tady bylo hodně řečeno. Jenom snad ještě svým milým kolegyním prostřednictvím vás, paní místopředsedkyně. Když už se říká A, když se vyjmenují státy, kde je karenční doba, tak by to chtělo k tomu říci B, jak to tam vlastně vypadá z té druhé strany. Já můžu říct, že Švýcarsko, Anglie, Francie, Německo a tak dále mají jiné instrumenty, ale tolik snad jenom na okraj. A jinak taky žádám ctěnou Sněmovnu, aby propustila tuto materii z prvního čtení, a hlásím se i k tomu, pokud propustíme, aby výbor pro sociální politiku byl tím výborem, který by byl garanční. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Já děkuji. Dříve než zahájím hlasování, vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami. Vzhledem k tomu, že zde padl několikrát návrh na zamítnutí předloženého návrhu, nechávám tedy o tomto návrhu na zamítnutí hlasovat. Táži se, kdo je pro návrh na zamítnutí předloženého návrhu, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti? Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 150, do kterého je přihlášeno 158 přítomných, pro 69, proti 76. Návrh byl zamítnut. Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku. V souvislosti s novelizací zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny s účinností od 1. 3. 2015 navrhuji, abychom přikázali návrh zákona k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Pan poslanec Stanjura. (Ne.)Ne garanční výbor. Nevidím žádný jiný návrh. Přistoupíme tedy k hlasování. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti? Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 151, do kterého je přihlášeno 160 přítomných, pro 158, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru a já poprosím pana poslance Stanjuru, zda chce navrhnout další výbor, který by se měl tímto návrhem zabývat. Prosím. Poslanec Zbyněk Stanjura Já jsem opakovaně mluvil o dopadech na rozpočty, takže logicky navrhuji, aby se tím zabýval i rozpočtový výbor. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Ano, děkuji. Ještě nějaký jiný návrh? Nevidím. Ještě návrh pana poslance Laudáta. Prosím. Poslanec František Laudát Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, já navrhuji zdravotní výbor, a to z toho důvodu, jestli byste nechtěli diskutovat skutečně ty reálné věcné aspekty, které se dotýkají tohoto zákona. Je to nejenom o sociálních věcech, ale i o zdravotních, proto dávám tento návrh. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji. Ještě nějaký návrh? Žádný nevidím. Budeme tedy nejdříve hlasovat o návrhu pana poslance Stanjury, a to aby dalším výborem, který se bude zabývat tímto návrhem zákona, byl rozpočtový výbor. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti? Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 152, do kterého je přihlášeno 160 přítomných, pro 68, proti 34. Konstatuji, že návrh byl zamítnut. Nyní se budeme zabývat návrhem pana poslance Laudáta, který navrhuje přikázat výboru zdravotnímu. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti? Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 153, do kterého je přihlášeno 160 přítomných, pro 75, proti 38. I tento návrh byl zamítnut. Končím první čtení tohoto zákona. Dříve než přistoupíme k dalšímu bodu, dovolte, abych načetla omluvy, a to pan poslanec Zemek se omlouvá z dnešního jednání od 17.30 z pracovních důvodů a naopak pan poslanec Kudela ruší svoji omluvu, od 16.05 je znovu přítomen v sále. Nyní přikročíme k projednávání dalšího bodu a tím je