|

2013-049-02-008

8. Vládní návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti /sněmovní tisk 411/ - druhé čtení

Date2016-09-07
Meeting2013/049
Agenda Item2013/049/008
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/049schuz/bqbs/b06400801.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index Page 001 > 002

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová 8. Vládní návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti /sněmovní tisk 411/ - druhé čtení Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Pane místopředsedo, prosím, ujměte se slova. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, ve druhém čtení se vracíme k projednávání vládního návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti. Jedná se o právní předpis zastřešující národní rozpočtový rámec a definující jeho hlavní principy a zásady. Úzce na něj navazují návrhy zákonů o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti. Předkládaná právní norma vymezuje dlouhodobé směřování veřejných financí v České republice. Jejím hlavním cílem je zajistit jejich zdraví a udržitelnost, tedy poskytnout dostatečný prostor pro realizaci rozpočtové a fiskální politiky a zajistit respektování mezinárodních závazků, a to i v případě běžných výkyvů hospodářského cyklu. Ústavní zákon pomůže zlepšit celkové hospodaření České republiky, posílit transparentnost a efektivnost veřejných financí a ve výsledku též podpoří konkurenceschopnost české ekonomiky. Zároveň si dovolím upozornit, že příprava ústavního zákona sleduje některé požadavky v roce 2011 reformovaného Paktu o stabilitě a růstu. Návrh je také součástí transpozice směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států do vnitrostátního právního řádu, která měla proběhnout již do konce roku 2013. Státu a územním samosprávným celkům je návrhem uloženo dbát o zdravé a udržitelné veřejné finance jakožto nutnou podmínku pro podporu hospodářského a společenského rozvoje, který umožňuje dosažení vysoké zaměstnanosti a zajištění mezigenerační soudržnosti. Zdravé a udržitelné veřejné finance patří mezi hlavní zásady koordinace hospodářských politik členských států Evropské unie upravené Smlouvou o fungování Evropské unie, která je považuje za prostředek posilující podmínky pro stabilitu cen a silný udržitelný růst podpořený finanční stabilitou, což napomáhá k dosažení cílů v oblasti udržitelného růstu a zaměstnanosti. V Paktu o stabilitě a růstu navazujícím na smlouvu se pak všechny členské státy zavázaly dodržovat tzv. střednědobý rozpočtový cíl, jenž umožnit rychlý pokrok směrem k udržitelnosti veřejných financí a vytvořit prostor pro rozhodování vlády při nakládání s rozpočtem, a to především pokud jde o potřeby veřejných investic. Předkládaný návrh dále řeší rozpor mezi odpovědností vlády za dodržování mezinárodních závazků v oblasti fiskální disciplíny a nástroj, kterým k tomu disponuje. Vláda přímo kontroluje jen vybrané ústřední vládní instituce, nicméně fiskální a rozpočtová politika je realizována všemi úrovněmi vlády v nejširším slova smyslu. Ústavní zákon proto vychází ze shodného institucionálního pokrytí, jaké je používáno pro rozpočtový dohled v Evropské unii. Veřejné instituce návrh na ústavní úrovni zavazuje k tomu, aby při výkonu své činnosti dodržovaly pravidla transparentnosti, účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti nakládání s veřejnými financemi. Těžiště navrhované úpravy spatřuji v zavedení nových číselných fiskálních pravidel, která jsou ve svém základu zakotvena již na úrovni ústavního zákona. Za základní fiskální pravidlo považuji pravidlo pro stanovení celkových výdajů sektoru veřejných institucí. Jeho smyslem je, aby veřejné finance ve střednědobém horizontu se nacházely v blízkosti střednědobého rozpočtového cíle. Od souladu s pravidlem stanovených celkových výdajů sektoru veřejných institucí bude odvozován výdajový rámec státních rozpočtů a rozpočtů státních fondů. V navazující právní úpravě je dále navržen automatický nápravný mechanismus, který by měl veřejné finance ke střednědobému rozpočtovému cíli trvale vracet. Principiální pravidlo je konzistentní s požadavky Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii. Specifické pravidlo je navrhováno pro jednotlivé územní samosprávné celky, které v zájmu zdravých a udržitelných veřejných financí budou hospodařit tak, aby výše jejich individuálních celkových dluhů nepřekročila mez stanovenou zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Pro případ nedostatečné účinnosti uvedených pravidel promítajících se do nárůstu zadluženosti sektoru vložených financí je navrženo zavedení dluhové hranice 55 % HDP, při jejichž dosažení se v sektoru veřejných institucí uplatní opatření vedoucí k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. Stejně jako u předcházejících číselných fiskálních pravidel je konkrétní podoba pravidla definována zejména návrhem zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. V neposlední řadě je ústavním zákonem navrženo zřídit Národní rozpočtovou radu, která bude působit jako nezávislý odborný orgán v oblasti fiskální a rozpočtové politiky. Jejím úkolem bude sledovat vývoj hospodaření sektoru veřejných financí a zejména pak dodržování ústavním zákonem zavedených pravidel, která bude také hodnotit. Předseda a další dva členové rady budou voleni Poslaneckou sněmovnou. Podrobnosti týkající se jejich fungování budou stanoveny zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Děkuji za pozornost.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name