|

2013-048-05-222

222. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 841/ - prvé čtení

Date2016-07-12
Meeting2013/048
Agenda Item2013/048/222
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/048schuz/bqbs/b18522201.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 001 > 002
Předseda PSP Jan Hamáček 222. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 841/ - prvé čtení Z pověření vlády předložený návrh uvede paní ministryně školství, mládeže a tělovýchovy paní Kateřina Valachová, kterou prosím, aby se ujala slova. A prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan poslanec Kořenek, který je zpravodajem tohoto tisku. Prosím, paní ministryně, máte slovo. (Poslanci se baví mezi sebou, v sále je hluk.)Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych vám představila vládní návrh zákona, kterým se mění školský zákon a který obsahuje změny financování regionálního školství. Chtěla bych říct, že co se týká změn financování regionálního školství, tak je to záležitost, po které dlouhodobě volají odborné asociace, odbory, zaměstnavatelské svazy, ale i školy samotné - Předseda PSP Jan Hamáček Paní ministryně, já se velmi omlouvám, ale prosím všechny kolegy, kteří chtějí diskutovat, aby tak činili mimo jednací sál! Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Stejně jako obce a kraje. Návrh zákona je předkládán v souladu s programovým prohlášením vlády a cílem navržené novelizace je zakotvit změny ve financování mateřských, základních a středních škol. Co se týká současného systému financování regionálního školství, ten trpí četnými nedostatky. Systém nezohledňuje skutečný rozsah vzdělávání poskytovaný žákům konkrétní školou, dostatečně nezohledňuje rozdíly mezi jednotlivými obory. V oblasti nepedagogické práce bezdůvodně zvýhodňuje školu s vyšší naplněností tříd oproti stejně zorganizované škole s naplněností tříd nižší a nutí k navyšování počtu žáků a studentů na úkor zvyšování kvality vzdělávání. Cílem navrhovaného předpisu je zajištění stabilizace financování regionálního školství a také předvídatelnost financování a finančních prostředků pro ředitele škol. Hlavním smyslem přistoupení k navrženým změnám je odstranění nerovného postavení jednotlivých srovnatelných příjemců, to znamená z hlediska finančních prostředků krajů i jednotlivých krajských a obecních škol. Zajištění skutečně efektivního vynakládání finančních zdrojů státního rozpočtu, tzn. aby finanční prostředky následovaly jak realitu poskytovaného vzdělávání, tak i platovou úroveň v jednotlivých školách. Větší otevřenost a transparentnost pro školy i jejich zaměstnance. Cílem je také větší předvídatelnost pro ředitele škol z hlediska finančního řízení, tak jak už jsem zmínila. Konečně také tyto změny umožní cíleně podpořit prioritní zájmy státu v oblasti vzdělávání z hlediska strategických dokumentů státu, a to jak Strategie 2020, tak dlouhodobého záměru. Navrhované řešení zohledňuje objektivní rozdíly vzdělávacích soustav v jednotlivých krajích, tzn. nesoustředí se na v tuto chvíli jediné kritérium, které je počet vzdělávaných hlav, v uvozovkách, které nerespektuje například zásadní demografické výkyvy z hlediska financování v jednotlivých krajích, zejména v těch, které trpí nižším demografickým vývojem. Odstraňuje rozdílné financování stejných oborů vzdělání, nerovnosti v odměňování zaměstnanců a negativní dopady spojené s takovým snížením počtu žáků, které je z pohledu organizace vzdělávání bezvýznamné, avšak ve stávajícím systému může školu přivést až k vážným ekonomickým problémům. Tady chci jenom doplnit, že se jedná především o střední odborné školství. Koneckonců také snižuje u středních škol ekonomický tlak na přijímání co největšího počtu žáků bez ohledu na kvalitu vzdělávání. V prvé řadě dochází k upuštění od financování prostřednictvím republikových a krajských normativů. To znamená, že tento systém, na který jsme byli doposud zvyklí, zůstane zachován pouze pro financování vzdělávání a školských služeb poskytovaných školskými zařízeními. Tady bych jenom zmínila, že školní družiny se dostávají do systému normativního financování, to znamená, jsou systémově zařazeny do financování, jejichž pravidla centrálně bude stanovovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Nejzásadnější změnou, kterou návrh přináší, je změna financování pedagogické práce mateřských škol, základních škol a středních škol, konzervatoří, a jak jsem zmínila, i školních družin. V těchto zařízeních bude stanoven prováděcími předpisy maximální rozsah přímé pedagogické činnosti hrazený ze státního rozpočtu. Stanovené maximum bude vyjadřovat stav umožňující poskytování vzdělávání v potřebné kvalitě. Tady bych chtěla říct, že se jedná o standard, ne nivelizaci vzdělávání, ke které naopak dochází nyní. A zároveň změny financování umožní tedy také to, aby školy mohly reálně realizovat takové věci, jako je dělení hodin; změny financování zejména pamatují na dělení hodin v případě matematiky, češtiny, cizího jazyka a informatiky. Dále budou stanoveny následující normativy. Normativy nárokových složek platu, to znamená příplatky za vedení, specializační příplatky na jeden pracovní úvazek pedagogického pracovníka. Podotýkám tedy centrálně ze strany Ministerstva školství. Normativy nenárokových složek platů na jeden úvazek pedagogického pracovníka. Tady bych jenom chtěla říct, že tady centrálně budou vlastně alokovány finanční prostředky tak, aby bylo zajištěno, že také nenárokové složky platu jsou živé a mohou je reálně ředitelé využívat. Opravné koeficienty k normativům nenárokových složek platu připadajících na jeden úvazek pedagogického pracovníka zohledňující průměrnou naplněnost běžných tříd a také podíl dětí, žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. U průměrné naplněnosti běžných tříd jenom zdůrazňuji, že vidíte, že to neznamená, že by nový systém financování nerespektoval žádným způsobem počty dětí. To samozřejmě je jedno z kritérií. Nicméně není jediné, protože tento systém se zcela přežil. Co se týká podílu dětí, žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, tak bych zase jenom upozornila na to, že se jedná o reflexi stavu, který v našich školách panuje více než deset let, a tímto způsobem budeme schopni zajistit skutečně to, co dlouhodobě nebylo, aby financovány byly reálné potřeby dětí ve třídách a školách. Znovu bych také chtěla zdůraznit, že se jedná také o děti nadané, nebo mimořádně nadané, nikoli pouze zdravotně postižené, jak se někdy úzce připomíná. Ministerstvo bude dále vykonávat předběžnou kontrolu na základě předběžných údajů, které obdrží od těch zařízení, aby posoudilo, zda definovaný nárok nepřekračuje nárok vyplývající pro příslušné zařízení ze stanoveného maximálního rozsahu. Co se týká celkových změn, tak celkově bude mateřským, základním a středním školám, konzervatořím a školním družinám přiznán objem finančních prostředků na platové tarify pedagogických pracovníků včetně povinných příplatků. Objem finančních prostředků na ostatní nárokové složky platu pedagogických pracovníků a objem finančních prostředků na nenárokové složky platu pedagogických pracovníků. Ministerstvo bude finanční prostředky stanovovat pro jednotlivé právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení. Tady samozřejmě zůstane to, že ačkoli centrální pravidla stanoví Ministerstvo školství, tak daný rozpis a organizaci finančního rozpisu budou nadále vykonávat krajské úřady prostřednictvím svých odborných pracovníků. Ten bude také ověřovat správnost všech jednotek rozhodných pro rozpis. Jako součást dotace krajskému úřadu je navrhováno stanovit určitou rezervu, to znamená, počítá se s tím, že tato rezerva bude umožňovat (reakci?)na průběžný vývoj v rámci školního roku prostřednictvím specifických situací, které mohou nastat. Může se jednat o každoroční změny v organizaci škol spojené se zahájením nového školního roku, protože samozřejmě školní a rozpočtový rok se nepotkávají. Může se jednat také o nově diagnostikované speciální vzdělávací potřeby dětí a podobně. Řešení tohoto problému v reálném čase je možné pouze v rámci určité disponibilní rezervy rozpočtových zdrojů státního rozpočtu, kterou má pro tento účel k dispozici krajský úřad. Co se týká základních uměleckých škol, vyšších odborných škol a takzvaných ONIV, normativy budou centrálně z MŠMT na žáka. Pro komplexní financování základních uměleckých škol, pro financování pedagogické práce a pro financování ostatních neinvestičních výdajů ONIV ve vyšších odborných školách a pro financování ONIV v mateřských školách, základních školách a středních školách a konzervatořích bude zachován stávající systém normativního financování na žáka. Normativy však již nebudou stanovat jednotlivé krajské úřady, ale bude je centrálně stanovovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V případě uměleckých škol a soustavy uměleckého vzdělávání bych chtěla říct, že toto já také pokládám za poměrně klíčový prvek, protože v tuto chvíli je praxe v jednotlivých krajích významně jiná a umělecké školy byly odkazovány na to, co zbude z hlediska rozpisu finančních prostředků, protože přirozeně kraje preferovaly povinnou školní docházku. Domnívám se, že z hlediska odborných trendů ve vzdělávání je zcela namístě propojovat jak formální, tak neformální vzdělávání a umožnit maximální rozvoj talentů dětí, včetně talentů uměleckých. Normativy centrálně z MŠMT na školu, na pracoviště, na třídu. Pro financování nepedagogické práce, tzn. mzdových výdajů pro nepedagogické zaměstnance v mateřských, základních a středních školách, bude systém normativního financování na žáka nahrazen normativním systémem financování kombinací normativů na školu, na pracoviště a na třídu, resp. u středních škol na třídu v oboru vzdělávání a u konzervatoří a ve vyšších odborných školách bude nahrazen kombinací normativů na školu, na pracoviště a na žáka, resp. u konzervatoří na žáka v oboru vzdělávání a u vyšších odborných škol na studenta v akreditovaném vzdělávacím programu. Také tyto normativy bude centrálně stanovovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Navrhované řešení, tak jak je vláda předkládá, respektuje i hodnocení a doporučení OECD pro Českou republiku v oblasti financování. OECD při hodnocení tzv. slabých stránek stávajícího systému financování škol a školských zařízení v České republice upozornilo zejména na toto: Rigidní systém národních, rozuměj republikových, normativů neumožňující zohlednit objektivní specifika vzdělávacích soustav v jednotlivých krajích. Tady zejména upozorňuji na fakt, že tam, kde je méně a méně dětí v rámci demografického vývoje, dostávají kraje méně a méně finančních prostředků, což samozřejmě sekundárně vede zas k tomu, že se kraj nerozvíjí tak, jak by měl z hlediska vzdělávání a vzdělávací soustavy. Stejně tak je zcela nemožné nastavit systém středního školství, sekundárního vzdělávání, např. na uplatnitelnost na trhu nebo rozvíjet speciální obory v rámci krajů, které mají určité regionální charakteristiky. Krajské variace, říká OECD, rozuměj mezikrajové rozdíly v počtech žáků na učitele v krajských normativech mezd pedagogických pracovníků, jsou nám vytýkány. Stejně tak chybějící národní regulace financování nepedagogické práce. Chtěla bych říct, že zatímco u pedagogické práce v tuto chvíli existuje shoda s odbornými asociacemi, se zástupci škol, s kraji, s obcemi, s odbory i zaměstnavateli, v případě nepedagogické práce detaily jednotlivých koeficientů by měly být finalizovány nejpozději během září. Podotýkám, že se jedná o prováděcí předpis a je to poprvé, kdy Ministerstvo školství předkládá Poslanecké sněmovně návrh zákona včetně všech prováděcích předpisů. Dále namítá OECD možnost konfliktu zájmu krajů jako zřizovatelů škol a zároveň prostřednictvím svého úřadu i distributora finančních prostředků státního rozpočtu školám jiných zřizovatelů. Ve svých doporučeních pak OECD považuje za klíčové zejména přenést odpovědnost za financování mateřských a základních škol na stát, zaměřit financování na školu jako instituci a omezit financování vzdělávacích programů. Všechny tyto požadavky změny financování, tak jak jsou předloženy, respektují. Závěrem bych, vážené poslankyně a vážení poslanci, chtěla říct, že bez změn financování mateřských, základních a středních škol nejsme schopni dosáhnout žádného významného pokroku z hlediska vzdělávání a kvality vzdělávání našich dětí a nejsme schopni z hlediska výkyvů demografického vývoje garantovat síť mateřských, základních a středních škol v odpovídající kvalitě a úrovni do budoucna. V neposlední řadě bych chtěla říct, že změny financování jsou základním předpokladem také pro to, abychom zajistili ohodnocení učitelů i ostatních nepedagogických pracovníků a abychom zastavili trend, který v tuto chvíli máme, a sice že se víc a víc začínáme potýkat s tím, že učitelé vůbec nemíří z hlediska pedagogických fakult a absolventů do našich škol. A pokud se potká nedostatek učitelů, vysoký věk ve věkové kohortě učitelů ve stávajících školách a silný demografický vývoj, který se v tuto chvíli přesouvá do základních škol a bude se dál logicky posouvat do středních, tak pokud se tyto dva faktory potkají, tak nejsme schopni garantovat nejenom kvalitu vzdělávání, ale vzdělávání jako takové. Děkuji vám předem za věcnou rozpravu k danému vládnímu návrhu a věřím, že ho propustíte do dalšího čtení. Děkuji vám za pozornost.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name