|

2013-047-08-160

160. Vládní návrh zákona o spotřebitelském úvěru /sněmovní tisk 679/ - třetí čtení

Date2016-06-03
Meeting2013/047
Agenda Item2013/047/160
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/047schuz/bqbs/b25016001.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 001 > 002
Předseda PSP Jan Hamáček 160. Vládní návrh zákona o spotřebitelském úvěru /sněmovní tisk 679/ - třetí čtení Prosím pana vicepremiéra Andreje Babiše a současně zpravodaje pana poslance Klašku, aby zaujali místa u stolku zpravodajů. My jsme tento bod přerušili, a to v obecné rozpravě. Hovořil pan předseda Stanjura, takže se ho zeptám, zda si přeje dokončit své vystoupení. Po něm se hlásí s přednostním právem pan ministr financí. Pan kolega Stanjura dává přednost panu ministrovi. Slovo má pan ministr financí. Prosím. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, předtím než konečně přistoupíme k závěrečnému hlasování o pozměňovacích návrzích k vládnímu návrhu zákona o spotřebitelském úvěru a o zákonu jako celku, dovolte mi krátce reagovat na některá vystoupení, která zde zazněla ve středu, předtím než bylo projednávání tohoto bodu přerušeno. Já a moje ministerstvo jsme zde byli tento týden opakovaně napadáni za to, že v převážné části poslaneckých pozměňovacích návrhů dáváme negativní stanovisko. Pan poslanec Šincl si zde stěžoval, že nejsme ochotni podpořit jeho geniální návrhy k pojišťovnictví, pan poslanec Černoch se podivoval, proč se bráníme tomu regulovat RPSN u úvěru, pan poslanec Stanjura říkal, že jsme z nepochopitelných důvodů proti tomu, aby počet zbytečných exekucí se snížil. Dovolte mi proto nyní opětovně vysvětlit, proč některé pozměňovací návrhy, které jsou načteny u návrhu zákona o spotřebitelském úvěru, považujeme za skutečně nešťastné a škodlivé, a to bez ohledu na to, kdo je jejich autorem. U pana Černocha u regulací RPSN. Pokud jde o regulaci RPSN, o které zde mluvil poslanec Černoch, mohu pouze zopakovat již mnohokrát řečené. Nejde zde samozřejmě vůbec o to, že by nám nevadilo, že jsou někteří lidé ve spárech lichvářů, kteří požadují úroky a poplatky, které v souhrnu vystřelí RPSN až někam do řádu tisíců procent. A už vůbec to není tak, že bychom přehlíželi zkušenosti z jiných okolních zemí. (V sále je velký hluk, řečník se obrací na předsedu s dotazem, zda má pokračovat.) Předseda PSP Jan Hamáček Kolegyně, kolegové, já vás prosím o klid. Je zde opravdu vysoká hladina hluku. Prosím, usaďte se, nediskutujte a poslouchejte pana ministra. Děkuji. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš Naopak, dívali jsme do nich velmi pečlivě. O těchto věcech jsme se zde bavili i na odborném semináři pořádaném v roce 2014 touto Sněmovnou. Na tomto semináři nevystupovalo jen Ministerstvo financí, ale i Česká národní banka, zástupci bank a lidé z neziskových sdružení, kteří působí přímo v terénu, ve kterém se pohybují oni lichváři. Ti všichni se shodli, že cenová regulace formou zastropování RPSN je sice na první pohled líbivou, ale fakticky nefunkční ochranou spotřebitele. Shodli se, že RPSN regulovat dost dobře nelze, protože zejména u krátkých půjček vyskakuje jeho hodnota z matematických důvodů mimo jakékoliv představitelné hodnoty, aniž by přitom taková půjčka byla skutečně likvidační. Skutečně ne vždy je vysoké RPSN nutně lichvou. Navíc se náš právní řád umí vypořádat s neúměrně vysokými úroky. Z rozhodování soudů vyplývá, že smluvní ujednání úrokové sazby, která přesáhne cca čtyřnásobek horní hranice sazby obvyklé na bankovním trhu, je v rozporu s dobrými mravy a takové jednání je neplatné. Další argumenty proti stropování RPSN podrobně uvádí důvodová zpráva, resp. zpráva z hodnocení dopadu regulace, takzvaná RIA. Odkazuji zde na ni, je to skutečně užitečné čtení. Z těchto argumentů uvedu ještě alespoň jeden, přestože již zde rovněž několikrát zazněl. RPSN je standardizovaný ukazatel, který nezahrnuje - zdůrazňuji nezahrnuje - náklady sankční, tedy takové náklady, které se realizují až tehdy, když dlužník nedodrží, byť z malicherného důvodu, sjednané podmínky splácení. Tyto sankce jsou přitom tím hlavním problémem ve světě drobných nebankovních půjček, ty jsou těmi minovými poli, jak trefně uvedl pan zpravodaj Klaška, které spouštějí většinu životních příběhů s nešťastnými konci a které pak zaplatí dílem i každý z nás na daních. A tyto sankce v zákoně hlídané máme. Ať už jde o limity pokut za prodlení se splácením, nebo třeba i o povahu a rozsah náhrad za předčasné splácení úvěru, v zákoně je upravené máme. Kladivem na poskytování úvěru lidem, u kterých je zřejmé, že nebudou schopni úvěrový závazek vzhledem ke sjednaným podmínkám a ve své finanční situaci řádně splácet, jsou pak jednoznačně i přísné soukromoprávní sankce vůči poskytovateli úvěru za špatné či žádné posouzení úvěruschopnosti. Sečteno a podtrženo, regulace RPSN je nevhodná, nefunkční, obtížná a zbytečná. Připomínám, že k tomuto názoru dospěl nejen pan poslanec Fiedler, jak tvrdil on sám ve druhém čtení tohoto zákona, ale především celá tato Sněmovna, a to už v roce 2014, kdy v usnesení k tehdejšímu sněmovnímu tisku číslo 41 konstatovala, že problém predátorských obchodních praktik v sektoru úvěrů se má řešit zcela jinými nástroji. Takovými, které jsou právě obsahem předkládaného vládního návrhu zákona o spotřebitelském úvěru. Kolegové poslanci Stanjura, Kalousek a Benda se zde vymezovali proti navrhované výši kapitálového požadavku na poskytovatele úvěru. Rovnou avizuji, že nebudu polemizovat o tom, jestli je tou správnou částkou 5, 10, 15, 20 nebo 30 milionů. Byli jsme žádáni o náležité propočty dopadů, ačkoliv Ministerstvo financí opakovaně uvádělo, že ty je v zásadě nemožné provést v situaci, kdy dnes k tomuto nemáme žádnou datovou základnu. Víme s jistotou jen to, že bylo vydáno více než 60 tisíc živnostenských listů opravňujících k poskytování a zprostředkování spotřebitelských úvěrů. Kolik subjektů to opravdu dělá, a kolik z nich je poskytovatelů a kolik zprostředkovatelů, nikdo neví. Jak jsou kapitálově vybaveni už vůbec ne. Navrhovaný kapitálový požadavek má sloužit primárně k omezení operačního rizika, případně k umožnění půjčování z vlastních zdrojů. Proto jsme při hledání optimálního kapitálového požadavku, a nejedná se o žádnou kauci, jak se nám někteří snaží podsouvat, ale o standardní kapitálový požadavek, primárně vycházeli z požadavků, které jsou kladeny v ostatních sektorech finančního trhu. A přiměřenost této výše jsme samozřejmě zkonzultovali s Českou národní bankou coby orgánem dohledu. Kolega Stanjura se zde podivoval, že ministerstvo dalo negativní stanovisko k jeho pozměňovacímu návrhu týkajícímu se činnosti takzvaných inkasních agentur. (Odmlčuje se kvůli hluku v sále.)

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name