|

2013-033-07-205

205. Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Date2015-10-22
Meeting2013/033
Agenda Item2013/033/205
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/033schuz/bqbs/b27720501.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index Page 001 > 002

Místopředseda PSP Vojtěch Filip 205. Odpovědi členů vlády na písemné interpelace Jsou to odpovědi na písemné interpelace, se kterými nevyslovili poslanci souhlas. Začínáme přerušenou interpelaci podle sněmovního tisku 517 a to je interpelace Zdeňka Ondráčka ve věci ohledání místa činu při násilné smrti muže v Jihlavě. Pan poslanec Ondráček je tady, pan ministra vnitra je také tady. Můžeme pokračovat v přerušené interpelaci. Pane poslanče, máte slovo. Poslanec Zdeněk Ondráček Děkuji, pane předsedající. Dobré dopoledne, kolegyně, kolegové. Jsem zde počtvrté. Třikrát jsme přerušili. Jsem rád, že dnes se můžeme dostat k této interpelaci, kdy jsem interpeloval pana ministra vnitra ve věci ohledání místa činu při násilné smrti muže v Jihlavě. Šlo o konkrétní případ, kdy policie v březnu tohoto roku přijela na místo, provedla určité ohledání, přivolala lékaře, lékař provedl ohledání těla, následně přivolali koronera, provedli ohledání těla a tělo odvezli na Ústav soudního lékařství, kde měla být provedena zdravotní pitva. Při zdravotní pitvě lékař konstatoval, že osoba nezemřela na infarkt nebo na normální chorobu, ale že prostřelenou hlavu, takže pitvu přerušili, oznámili to Policii České republiky, policie přehodnotila požadavek a nařídila pitvu soudní. Bylo konstatováno, že osoba zemřela násilnou smrtí střelnou ranou do hlavy. jsem se pana ministra dotazoval, zda se domnívá, že postup policie na místě byl profesionální a zda byl v souladu s trestním řádem a se všemi interními akty řízení Policie České republiky, které upravují ohledání místa činu a prohlídku těla, a to s ohledem na to, že při ohledání nebo při prohlídce na místě samém nebylo odhaleno střelné poranění hlavy. Dotazoval jsem se, protože předtím, než jsem pracoval na korupci, tak jsem osm let byl na kraji, kde jsem i vyšetřoval násilnou trestnou činnost a vyšetřoval jsem i několik vražd. Tento postup mi přišel, řekněme, velice nestandardní a hodně neprofesionální. Pan ministr mi odpověděl, že z údajů poskytnutých službou kriminální policie a vyšetřování vyplývá, že policisté na místě postupovali zcela standardním způsobem, kdy po ohlášení uvedené události a nálezu zemřelého byl na místo přivolán lékař rychlé záchranné služby. Tento lékař v rámci prohlídky těla - podotýkám prohlídky těla, asi neprohlížel také hlavu - ve smyslu § 84 zákona o zdravotnických službách konstatoval, že není schopen sdělit, zda se jedná o přirozené, nebo násilné úmrtí. Nevím, jak prováděl tento lékař prohlídku těla. Vím, že jste někteří z vás tady lékaři. Shodou okolností koukám tamhle na kolegu Štětinu, který byl ředitelem Záchranné služby v Královéhradeckém kraji, takže asi , jak takové výjezdy vypadají. Následně tedy byl přivolán lékař koroner, který dnes vyjíždí k těmto událostem. Koroner, nebo koronerka, pokud bychom chtěli být genderově vyvážení, konstatovala, že smrt byla způsobena chorobou - zajímalo by , jak takový lékař koroner prováděl prohlídku těla, když nezjistil, že někdo střelné poranění hlavy -, která souvisí se zjištěnou předchozí anamnézou zemřelého. Policisté se s tím samozřejmě ztotožnili, nebo řekněme spokojili, a tělo nechali odvézt právě na zmiňovanou pitvu lékařskou, která by asi měla konstatovat, že ta smrt byla v příčinné souvislosti s tou předchozí anamnézou, to znamená s nějakou nemocí, kterou ten pacient, nebo ta oběť tohoto trestného činu, měl. Následovalo to, že za dva dny prováděli lékaři z Ústavu soudního lékařství v Brně pitvu a zjistili, že ten člověk prostřelenou hlavu, takže to oznámili policii. Policie přehodnotila tento postup, nařídila soudní pitvu, soudní pitva prokázala, že příčinou smrti bylo střelné poranění hlavy, které si nemohl způsobit sám, protože předpokládám, že při ohledání nenašli žádnou střelnou zbraň, která by to mohla být. Následně začali pátrat s odstupem několika dní. Vzhledem ke schopnosti policejních orgánů v poměrně krátké době zadrželi podezřelého, který se k tomu trestnému činu následně doznal a byl obviněn z trestného činu vraždy. se nemohu jako bývalý policista, který takovouto trestnou činnost vyšetřoval, ztotožnit s tím, že policie, resp. útvar služby kriminální policie, řekne, že vše bylo v pořádku a že postupovali standardním způsobem. Jestli takto pracuje česká policie teď, v této době, a je to pro ni standardní způsob, tak jsem z toho trochu zděšen a ptám se, kolik takovýchto vražd máme a kolik obdobných podezřelých úmrtí je díky nekvalitní práci policie takto zahnáno do nějakého koutu. jsem kdysi tady pořádal kolokvium Aktuální problémy při vyšetřování podezřelých úmrtí, kde jsme se shodli s odborníky z Ústavu soudního lékařství, s koronery, ale i se státními zástupci a dalšími, že nám to trochu upadá a že se můžeme dostat do problému, který jsme zde měli před řekněme pár lety, a možná vzpomenete kauzu Stodolovi. A bych byl nerad, abychom zase tady měli mrtvé a odkládali tuto věc. se domnívám, že tento postup policie byl velice neprofesionální. Měla se tím zabývat Generální inspekce bezpečnostních sborů. A chtěl bych vám říct, pro vás, kteří jste řekněme méně znalí trestního práva, že u nás v trestním právu, v trestním zákoníku máme § 330 Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. Budu vám citovat první odstavec: Úřední osoba, která při výkonu své pravomoci z nedbalosti zmaří nebo podstatně ztíží splnění důležitého úkolu, bude potrestána. Vymezení okamžiku, kdy k takovému zmaření, respektive podstatnému ztížení splnění důležitého úkolu dochází, představuje jeden z nejdůležitějších problémů spojených s tímto trestným činem. V odborné literatuře se za zmaření důležitého úkolu považuje znemožnění jeho splnění v době, kdy měl být splněn. Podstatné ztížení splnění znamená vytvoření takových podmínek, za kterých je ke splnění potřeba vynaložit více energie, času nebo prostředků, než by bylo potřeba za obvyklých podmínek. Pro nastínění, co platná judikatura považuje za zmaření důležitého úkolu ve smyslu § 330 odst. 1 trestního zákoníku, zmiňuji, že se tím rozumí také porušení povinností oprávněné úřední osoby projednat správní delikt a rozhodnout o něm v zákonné prekluzivní lhůtě. Proto v případě, že úřední osoba způsobí svou nečinností zánik správní odpovědnosti konkrétní osoby, lze vůči vyvodit trestní odpovědnost. Jiný příklad tohoto trestného činu, kterého se dopustil zaměstnanec katastrálního úřadu, který si spolehlivě nezjistil skutkový stav věci, a přesto rozhodl o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, ačkoliv z předchozího průběhu řízení o povolení tohoto vkladu, například z vyjádření některého z účastníků, bylo patrné, že takové rozhodnutí neodpovídá skutečnostem. Jiný příklad, kdy úřední osoba z nedbalosti vydala stavební povolení v rozporu s územním plánem obce. V tomto konkrétním případě je třeba konstatovat, že stavební zákon představuje jistě důležitý prvek veřejné správy, ale na druhou stranu určitě nejde o prvek mimořádného významu, který však pro , a doufám, nejen pro , je trestní řízení. Jestliže tedy i "obyčejné" povolení stavby v rozporu s územním plánem představuje zmaření důležitého úkolu, je tím otevírán velmi široký prostor pro trestněprávní postih zmaření či ztížení dalších úkolů veřejné správy na řadě jiných úseků. Zcela nepochybně proto musí být důležitým úkolem řada úkolů policisty či strážníka městské policie, již jde o úkony policistů v rámci trestního řízení, či jiné úkoly, jimiž tyto úřední osoby bezprostředně chrání právo občanů. A ono takové rozhodnutí již existuje. Například policista v rámci výkonu své činnosti spočívající v kontrole osob umístěných v policejní cele rozhodl o propuštění zadrženého na svobodu, ačkoliv věděl, že v době již byl u příslušného soudu podán návrh na vzetí do vazby. Učinil tedy takové rozhodnutí, k němuž nebyl oprávněn podle trestního řádu, protože k takovému úkonu je oprávněn toliko soudce. Znemožnil tento policista uvedeným postupem zároveň soudci rozhodnout o návrhu na vazbu a zmařil tím splnění důležitého úkolu v rámci trestního řízení. Vrátím se zpět. Kdo podstatně ztíží splnění - znamená vytvoření takových podmínek, za kterých je potřeba vynaložit více energie, času nebo prostředků, než bylo potřeba za obvyklých podmínek. A to je přesně tento případ. Kdyby hned na místě zjistili, že osoba prostřelenou hlavu, mohli pátrat takzvaně po horké stopě, pachatel mohl být odhalen řekněme v rozsahu několika málo hodin. Takto se po takovém pachateli začalo pátrat po 48, ne-li více hodinách. Mezitím mohly být zmařeny, nebo smazány záznamy kamerových systémů, které nakonec vedly k usvědčení pachatele, ale co víc, taková osoba klidně mohla pokračovat ve své trestné činnosti a dopustit se obdobného jednání vůči další osobě. Vážené kolegyně, kolegové, nejde mi o kriminalizaci žádného policisty. Jde mi o výkon služby Policie České republiky, o kvalitu práce, kterou někdo odvádí. V případě, že tu práci neodvádí, tak být také potom náležitě za to odměněn, respektive potrestán. V tomto případě se tak nestalo a se nemůžu ztotožnit s tím, že odpověď pana ministra zní, že vše bylo provedeno v souladu s právními předpisy, jaké jsou. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name