|

Text view

45. Žádost o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání poslance Andreje Babiše a poslance Jaroslava Faltýnka

Date2017-09-06
Meeting2013/060
Agenda Item2013/060/045
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/060schuz/bqbs/b03004501.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   023 < Page 024 > 025
Místopředseda PSP Jan Bartošek Já vám také děkuji. Nyní s přednostním právem pan místopředseda Vondráček. Prosím, máte slovo. Místopředseda PSP Radek Vondráček Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem viděl ty pohledy kolegů, jak jsem nesl ty papíry. Ale nebojte se, já opravdu výrazným způsobem zkoriguji svůj projev, protože už jsem si mnohé řekl. Teď jsem si všiml, že jsem něco zapomněl nahoře, tak to bude ještě o to jednodušší. Samozřejmě jsem se na tuto debatu nějakým způsobem připravoval, protože je to vlastně první chvíle, kdy se k tomu člověk může uceleně vyjádřit, samozřejmě, vyjadřoval jsem se i do médií. Nicméně tam člověk většinou reaguje na nějaké otázky a nemůže předestřít svoje myšlenky. Já považuji za důležité, mám niternou potřebu vám sdělit, proč se zachovám při hlasování tak, jak se zachovám, ačkoli vlastně ta prvotní pozice hnutí ANO byla naprosto jednoznačná v roce 2013. My jsme v roce 2013 přicházeli s tím, že považujeme za vhodné, aby byla zachována pouze tzv. indemnita, kdežto imunita, o které nyní hovoříme, je v podstatě reliktem a historickým přežitkem ve fungujícím právním státu, který má justici, které můžeme důvěřovat. Bohužel, některé osobní zkušenosti jsou opravdu nepřenosné, nenahraditelné a my zde čelíme konfrontaci s realitou a se situací, která kolem nás nastává, která se kolem nás děje. My jsme především vycházeli z toho, a byla to taky součást debaty s panem kolegou Polčákem, že vlastně imunita původně vznikla v Anglii na ochranu členů parlamentu v absolutistické monarchii před panovníkem a probíhala 40 dnů před a 40 dnů po zasedání parlamentu. Sloužila k tomu, aby je král nemohl zavřít cestou do parlamentu, aby se mohli zúčastnit jednání parlamentu. Takže to nebyla ochrana parlamentních členů, ale byla to ochrana parlamentu, aby se vůbec mohl konat a aby jednoduchým způsobem jim král nezamezil v jejich činnosti. Postupně se ta imunita vyvíjela, nicméně stále to není právem jednotlivce, imunita, ale je to privilegium Sněmovny a my jsme pouze její nositelé. Já jsem se už víckrát... naštěstí tedy už v rámci faktických poznámek jsme se vypořádali s tím, že už nebudu číst sám sebe, nicméně rád bych skutečně poukázal na tu debatu, která má hodně společného s tím, co se děje dnes. A jedním z hlavních aktérů byl skutečně třeba Stanislav Polčák, který už dnes není členem parlamentu, který třeba uváděl: "Musím říct, že po pečlivém prostudování spisu a dalších materiálů jsem dospěl k závěru, že zde není trestní stíhání namístě. A stejně jako pan kolega Tejc musím do jisté míry zapochybovat nad tím, zdali ta kvalifikace úmyslného trestného činu, kterou nám předložila policie, není dostatečně opřena o konkrétní skutkové okolnosti, z níž by to zavinění ve formě úmyslu vyplývalo." My jsme se už u pana kolegy Svobody hádali o ten úmysl. To, co jsme naznačovali s paní poslankyní Válkovou v rámci technických poznámek, podstatný byl ten úmysl. A tehdy argumentoval také Stanislav Polčák judikaturou, která je plně použitelná například pro případ pana kolegy Faltýnka, kdy uvedl judikát, že jestliže se laické osoby, což pan Faltýnek je v tom postavení, ve kterém měl uzavírat smlouvu, spolehnou na právní rady poskytnuté advokáty nebo jinými samozřejmě osobami znalými práva, aniž by zde byly nějaké další konkrétní okolnosti, ze kterých by bylo možno usuzovat na nesprávnost takových rad, nelze u nich zpravidla dovodit úmyslné zavinění. To je rozsudek Nejvyššího soudu, který je zcela protichůdný proti tomu, co bylo už v kauze pana Svobody předloženo orgány činnými v trestním stíhání, a je to také v rozporu s tím, co nám bylo předloženo jako žádost. Zvlášť přihlédneme-li k tomu, co už nám pan Faltýnek řekl, a tedy k tomu, že ta společnost byla prodána se ziskem, nad účetní hodnotu. Tam skutečně jen velice těžce spatřuji jakýkoli úmyslný trestný čin. Přeskočím několik dalších projevů a rád bych se dostal nakonec k tomu, co říkal kolega Polčák: "Já chci říci, že jsem byl docela horlivý zastánce zrušení imunity. My jsme dokonce na to organizovali petici ve Zlínském kraji, já jsem sbíral podpisy občanů. Ale poté, kdy se člověk uvnitř toho orgánu seznámí s různými možnostmi, jak některé kauzy byly vyvolány, tak musí změnit názor, a já se k tomu tedy takto veřejně hlásím." Takže trošku mě z té paralely až zamrazilo, protože jsem tam hodně nesouhlasil s panem Polčákem. Nebudu to číst. Já jsem ho nedávno potkal na vyhlašování Vesnice roku u nás ve Zlínském kraji a on se ke mně celkem hrnul a s velkou chutí mi to připomněl. S takovým úsměvem. No a mně bohužel tady po tom všem, co vidím a sleduji, nezbývá než mu dát za pravdu. Co se týče toho konkrétního načasování. Tady zazněly některé argumenty, vůči kterým se musím postavit. Opakovaně ve sdělovacích prostředcích, tady na tomto plénu je uváděno, a ještě konkrétně, že Agrofert, Agrofert činil vše pro to, aby vytvářel překážky řádnému vyšetřování. My v současné době víme prostřednictvím toho, co je veřejně dostupné a co vědí právní zástupci, že trestní řízení v podstatě v prvních devíti měsících, než byly zahajovány nějaké úkony, které vyžadují součinnost osob, trvalo devět měsíců, než k tomu policie přikročila. Do té doby byla nečinná. Naproti tomu třeba jestliže je tady kladeno za vinu některým osobám, že neposkytly součinnost, tak např. společnosti IMOBA, což je opravdu velká akciová společnost, která je správcem realit, pokud vím tedy, v rámci koncernu, tak byla poskytnuta lhůta v řádu dnů, aby poskytla kompletní účetnictví společnosti za dobu osm let. Prosím vás, kdo se pohybuje v podnikatelské sféře a ví, co to je za kvantum informací, kompletní účetnictví za osm let firmy, která má možná miliardové, milionové, nevím, obraty. Tak si požádali zdvořile o prodloužení lhůty a tu lhůtu splnili. Pak se tam několik lidí údajně omluvilo, že byli nemocní, ale hned si domluvili náhradní termín a vypovídali. Prosím vás, kde je to zdržení? Je to nepravdivé tvrzení, zavádějící. A bohužel tedy, jestli toto konstatovala i dohledová zpráva - pan Stanjura tu teď zrovna není, tak já jsem mu slíbil, že to řeknu tady i na mikrofon - ano, není to pravda. Jestli toto je tvrzeno ve zprávě státního zástupce, není to pravda. Úkony nikdo nemařil, všichni se řádně omluvili. Pokud budu hodnotit samostatně žádost o vydání a tam popsaná jednání, tak vám tady za sebe říkám, že tu objektivní stránku, to je sled těch událostí, které si z velké části můžeme najít v obchodním rejstříku, je schopný koncipient, advokátní koncipient zdokumentovat a dát dohromady za dva dny. A když k tomu přidáme ještě třeba nějaké vydání informací podle § 106/1999, tak to maximálně je půl roku. Na to není policie odkázaná. Takže tedy vyvstává otázka, jaké další důkazy policie shromažďovala bezmála další rok, proč tyto nebyly předloženy případně členům mandátového a imunitního výboru, kteří zde už uvedli, že nebyli seznámeni s kompletním spisem. To všechno vyvolává spekulace o řádném postupu a načasování kroků policie. A prosím, nevkládejte nám do úst, že za to můžeme my. Primárně za to může ta policie, která má dbát primárně na to, aby zachovala důstojnost a dobré jméno policie. Já mám podstatnou připomínku ještě k tomu, co tady zaznělo hned na začátku, že by ti dva poslanci měli možnost se očistit. Do voleb je 45 dnů. I kdyby měli to usnesení o zahájení trestního stíhání napsané a předávali ho, tak jaké úkony budou činěny za těch 45 dnů? Jaké procesní postupy mají teď následovat? Protože je tady jedna podstatná věc. Podle § 11 trestního řádu v případě, že by došlo - a je to v tuto chvilku stále očekávatelné - k opětovnému zvolení těchto dvou poslanců, tak ne že bude řízení přerušeno do dalšího vydání, ale to řízení se zastavuje. Musí být zastaveno. Tak se přesně mluví v trestním řádu. A všechny úkony spadající do zastaveného trestního řízení už nebudou použity případně v novém řízení, kdybychom znovu rozhodli o vydání. Nebo event. kdyby třeba nebyli ti poslanci zvoleni, tak dobrá, to by šlo. Takže to je buď, anebo. Odpovězte si sami, co je pravděpodobné. A ti policisté přece nežijí v ulitě. Oni vnímají společenské dění kolem sebe. Oni musí taky trošku samy sebe konfrontovat s realitou, nejsou odstřiženi. A zásada hospodárnosti trestního stíhání stále ještě je zásadou trestního stíhání. Pěkně jsme si to probrali na klubu, já budu kratší, opravdu 11.42... Ale opravdu si myslím, že pro orgány činné v trestním řízení je jedna z nejdůležitějších věcí, aby navenek vytvářely dojem o důstojnosti instituce a o její nestrannosti. A to v této kauze hrubě porušují a opakovaně zavdávají důvody pro divoké spekulace o nezávislosti jejich postupu. To je můj pohled na věc. My si stále pleteme příčinu a následek. Presumpce neviny svědčí každému, včetně politiků. A já osobně bych to bral jako výzvu pro novou Sněmovnu, abychom se nějak právně, nějak doktrinálně, funkčně, filozoficky znovu zabývali otázkou imunity a možná upravili i právní předpisy, protože ukazují se jako nedostatečné i ve vztahu mandátového a imunitního výboru a jeho styku s policií. V podstatě tam neexistují pravidla. A to, jak bude nahlíženo do spisů, to byla vlastně věc určité dohody stran. Já vám třeba přečtu rozhodnutí Ústavního soudu k imunitě: Smysl a účel institutu poslanecké imunity, jak se vyvinul v Evropě v procesu utváření demokratického parlamentního systému, je ústavně garantovat svobodu a nezávislost členů parlamentů, zabránit jejich možnému omezení ze strany moci výkonné cestou případného zneužití jejich trestního stíhání. Jde zejména o významnou garanci ochrany parlamentní menšiny, reálného fungování parlamentní opozice v systému, v němž jsou orgány přípravného řízení trestního podřízeny moci výkonné, jež je v rukou parlamentní většiny. K tomu očištění bych ještě rád připomněl, že přípravné řízení trestní je neveřejné. A já se tady s kýmkoli v sále vsadím, už jsem to nabízel v rádiu kolegovi, že za těch 45 dnů k podání obžaloby nemůže dojít. S oporou svých veškerých znalostí, jak probíhá trestní stíhání v České republice, my se do 21. října nedočkáme podání obžaloby. Není to možné. Tam spousta těch osob, které nejsou poslanci, nebyla ani vyslechnuta. Slyšeli jste, že třeba paní Babišová vůbec nevypovídala. Všechny tyto úkony musí proběhnout, další zhodnocení musí proběhnout. Pak to musí být předáno státnímu zastupitelství a to musí zpracovat obžalobu. Skutečně k obžalobě dojít nemůže a očištění je čistě iluzorní. My jsme stále na poli tvrzení proti tvrzení. A to, že ta žádost, jak jsme ji tady obdrželi, je právně nekvalitní, tak za tím si stojím. A je to právě chyba té žádosti, že se tu pohybujeme v kategorii věříš - nevěříš. Někdo zkrátka věří, že je tam komplot, že je tam organizovaná skupina, a tím pádem to dáno je, prostě věří v příběh. A když někdo nevěří, tak zkrátka nevěří. Bohužel ta žádost neobsahuje jediný relevantní důkaz nebo odkaz na důkaz, že tomu tak není a že se nejedná pouze o nějaké vyprávění. Protože jsem si četl stenozáznamy, ještě přečtu, co tady někdo říkal: A víte, on je jeden aspekt, který je důležitý. Kdybych byl přesvědčen, že tam jsou nějaké důkazy, které nebude možno provést třeba za dva, za tři roky, až skončí tohle období Sněmovny, třeba pachové stopy nebo nějaký svědek, když tam umírá a prostě už nebude potom schopen dojít k soudu, tak bych možná šel na argument, že je potřeba vydat. Ale je potřeba si uvědomit, že to nemá jenom právní rozměr. Ono to má i rozměr politický a za to se nestyďme. Práce poslance ovlivňuje životy tisíců, statisíců lidí. A teď se vás zeptám. Může poslanec, který je trestně stíhán za něco, co vůbec nesouvisí, i když to vůbec nesouvisí s jednáním v této sněmovně, který je v médiích honěn při každém výslechu, který absolvuje při každém papíru, který obdrží, může opravdu řádně vykonávat tuhle funkci? - Kdo to řekl? Pavel Blažek, 10. 6. 2014. Mrzí mě, že tady Pavel dnes není, mohl nám na to reagovat. Já jsem se na jeho účast v debatě těšil. Další stenozáznamy, kterých tady mám opravdu hodně, o tom, jaký kdo měl postoj, co třeba říkali zástupci opozice u vydávání pana Svobody, nechám tedy být. Já bych chtěl ještě zdůraznit, že my jsme v minulosti po nikom nechtěli, aby skládal mandát. Nikdy jsme nevyzvali k tomu, aby někdo skládal mandát. Ctíme presumpci neviny a každý má právo se očistit, jak tady s námi sedí několik kolegů, kterým jsme to umožnili. Tyto výzvy považuji za ryze předvolební a ryze pokrytecké. Když tak nečiním sám, nemohu tak vyzývat, aby tak činil někdo druhý. Já tedy na závěr musím říct, že ani tak ne na politickou kulturu, tak spíš to vrhá špatné světlo na právní stát, že po víc jak dvaceti letech od sametové revoluce stále mezi lidmi, mezi poslanci, ale mezi obyčejnými lidmi stále přetrvává pocit, intenzivní pocit, že trestní řízení se může v této zemi vyrobit. A odpovědnost je prakticky nulová. Tady už zazněly kauzy, jako byla paní Parkanová, která čeká snad sedmým rokem? Teď nevím, pátým rokem? Je tady kauza Nečas, která v podstatě skončila úplně do ztracena. Tady padla vláda, tady byly bombastické tiskovky, a přitom nemáme ani jedno pravomocné odsouzení. Za celou tu dobu. Za celé volební období, co jsme tady. Kolega Blažek třeba na ústavněprávním výboru použil srovnání s obviněním německého prezidenta, který byl obviněn, následně se očistil. A jakou přijali odpovědnost ti, kteří ho obvinili? Neznám podrobnosti - říkám, škoda, že tady kolega není. Já bych chtěl po tom všem, co tady zaznělo, odkázat na svoje faktické poznámky, kde mám výhrady k právní kvalitě toho dokumentu. Mám výhrady k tomu, že tady máme lhůtu 45 dnů. Víte, tady vůbec nejde o to vydání. Ono je to skoro jedno. Z faktického hlediska, když se na to budeme dívat selským rozumem, tak je to skoro jedno, jestli vydáme, nebo nevydáme. Kromě toho, co tady někteří předjímají, že by snad mohlo dojít, že říkají: Zahájení trestního stíhání je přece nezbytné pro případné vzetí do vazby, zajištění majetku, pro domovní prohlídky. Prosím vás, bavíme se o kauze staré deset let, která už je naprosto ustálená. Tam prostě těžko můžou vznikat důvody vazby. Já s tím zásadně nesouhlasím. Ale přesto přání je otcem myšlenky, tohle jsem od některých kolegů slyšel na vlastní uši, a nejen na jednání výboru, ale skutečně i v médiích. Skutečně žijeme v zemi, kde se předpokládá, že by se někdo mohl zavírat, zabavovat se mu majetek? Bavíme se samozřejmě... Majetek Andreje Babiše má hodnotu výrazně převyšující 50 milionů korun. Resp. tento je umístěn ve svěřeneckém fondu. To by se napadal celý tento převod? Tyto transakce? A byl by zajišťován miliardový majetek kvůli 50 milionům? Byly by domovní prohlídky? Proč? Jediný důvod spatřuji v tom, že se jedná o politicky angažované osobnosti a že by to bylo mediálně velmi atraktivní. Prosil bych také, abychom trošku rozlišili kauzu našeho pana předsedy a pana předsedy klubu, který skutečně, když si najdete odvahu se na to podívat objektivně, nemá s kauzou Čapí hnízdo v podstatě nic společného. Jenom chvíli seděl v nějakém orgánu. Na závěr svého vystoupení bych chtěl říct, a v podstatě to tady řekl i pan Babiš, že jestli o tom, že Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek mají, nebo nemají setrvat v politice, zda mají, nebo nemají usednout ve Sněmovně, tak aby o tom rozhodl volič, a ne policejní důstojník. Neodpustím si trošku tady za tím pultíkem, někdy to tak na člověka přijde, neodpustím si mírný patos. Chtěl bych přečíst celý citát Johna Donneho, který si půjčil Ernest Hemingway pro svou knihu Komu zvoní hrana: "Žádný člověk není ostrov sám pro sebe. Každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny. Spláchne-li moře hroudu, je Evropa menší, jako by to byl nějaký mys, jako by to byl statek tvých přátel nebo tvůj. Smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy neptej, komu zvoní hrana. Zvoní tobě." Upozorňuji vás, že modus operandi tady této kauzy je univerzálně použitelný fakticky pro kohokoli. Stačí posbírat veřejné a poloveřejné informace, upravit je do zdánlivě logického příběhu a bez konkrétních důkazů, které jsou nezbytně požadovány v trestním řízení, dát na papír a předložit je jako fakt. Už jsem se tady omluvil za své předchozí hlasování. Já jako dřív člen mandátového a imunitního výboru jsem skutečně nevěřil, že ve věci kolegy může být vůbec vydán rozsudek. Ale možné je všechno. A proto pod tíhou čtyř let, která jsem strávil tady ve Sněmovně, svého působení v mandátovém a imunitním výboru, teď díky vhledu, který mám trošku i díky členství v komisi pro vyšetřování úniků z trestních spisů, kdy se dovídám další a další informace, které ve mně nevyvolávají pozitivní pocity, tak se skutečně musím vyjádřit v tom smyslu, že mé názory v roce 2013 byly mladické a neodpovídaly realitě České republiky. Člověk to musí zažít na vlastní kůži. Pro mě je tady stěžejní, že tady dochází ke stíhání nejen toho člověka, ale i jeho rodinných příslušníků. Myslím si, že taková kauza v České republice ještě nebyla, tak masivní. Myslím, že o této kauze si to neuvědomujeme. My tady žijeme. Ale tato kauza bude možná jednou součástí výuky. Tohle je tak velká aféra, že se o ní bude třeba učit a politologové se o ní budou zmiňovat ještě dlouhé roky. Za sebe říkám, že jsem vždycky byl pro vydání. Proč, jsem vám řekl. Protože jsem to považoval za historický přežitek, který v podstatě v právním státu už postrádá smysl. Taky jsme v drtivé většině vydávali v této Sněmovně. Ale po tom všem, co vím, že už se stíhají i rodinní příslušníci, poté, co vím, že se roky potom nedočkáte satisfakce... A říkali jsme tady konkrétní jména. Říkali jsme pana kolegu poslance Svobodu, který minulý týden dostal rozsudek, čekal na něj rok. Pokud vím, paní poslankyně Kailová na něj čeká osm měsíců a ještě ho nedostala. Kde je to očištění? Kde je ta šance se očistit? Nechci opustit svůj názor, že imunita nepatří do moderní demokracie. Ale ve světle těchhle událostí nemůžu jít dál, nebo nemůžu tady u toho svítit, a maximum, čeho jsem schopen, tak se zřejmě hlasování o vydání či nevydání nebudu účastnit. A do budoucna říkám, že jsem výrazným způsobem přehodnotil svoje názory. To je na vysvětlení pro paní kolegyni, která mi tady četla moje výroky. Já si za nimi stojím. Ale zkrátka dneska vím víc. (Řečník tři kroky poodejde a pak se vrátí kvůli ohlasu v pravé části sálu.)Ještě s dovolením, ještě tam jsem něco zaslechl. Ano, taky jsem to řekl, některé zkušenosti jsou nepřenosné, nenahraditelné a musí být osobní.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name