|

2013-044-08-161

161. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 610/ - třetí čtení

Date2016-04-22
Meeting2013/044
Agenda Item2013/044/161
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/044schuz/bqbs/b26916101.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index Page 001 > 002

Místopředseda PSP Petr Gazdík 161. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 610/ - třetí čtení Tímto sněmovním tiskem jsme se zabývali dne 15. dubna. Přerušili jsme rozpravu. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele ministr Jiří Dienstbier a zpravodaj garančního kontrolního výboru pan poslanec Štěpán Stupčuk. Nyní budeme pokračovat v přerušené rozpravě. O slovo se přihlásil pan poslanec Vladislav Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Vladislav Vilímec Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, zákon o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, to je takový politický evergreen stejně jako argumenty pro nebo proti jeho přijetí. Přestože většina padla na půdě Poslanecké sněmovny opakovaně, jsem k tomu sám vystupoval jak v prvém, tak v druhém čtení a nechci se úplně k nim vracet, nemohu si odpustit několik aktuálních postřehů. Pan ministr Dienstbier si tu během druhého čtení, pokud si dobře pamatuji, pochválil věcnou debatu v příslušných výborech. No, mám spíše dojem, že nějaká větší debata se nekonala. Pan ministr předloženou podobu zákona prezentoval jako jedině možnou a varoval před jakýmikoliv zásahy, a to proto, že zákon musí být takzvaně v souladu s návrhem ústavní změny, která již leží v Senátu a byla tady schválena někdy v březnu roku 2014. To se přiznám, že jsem ještě ani nebyl v tomto volebním období poslancem této Sněmovny. A tak jednou z mála změn k původní předloze, kterou tu možná Sněmovna dnes odhlasuje, je navýšení počtu členů kolegia NKÚ nebo případně zvýšení limitního věku členů kolegia s argumentem, že to je třeba dát do souladu se služebním zákonem. To jsou všechno víceméně symbolické změny oproti předloze, a když se podíváme na předlohu samotnou, kterou nám vláda předložila, a pan ministr Dienstbier ji velmi výrazně obhajuje, tak bude znamenat zvýšení počtu kontrol a samozřejmě i logicky bude takzvaně bobtnat samotný Nejvyšší kontrolní úřad. se přiznám, že nechci hlasovat pro zákon jen proto, že tu leží dlouho a že to podporuje Rekonstrukce státu, že Senát na něj čeká a že se dopředu počítá s jeho přijetím. Obzvláště pokud si myslím, že zákon je velmi sporný, z mého pohledu v mnoha ohledech i zbytečný. Navýšení počtu pracovníků Nejvyššího kontrolního úřadu, a tedy i zvýšení finančních nákladů na činnost úřadu bude nakonec jediným okamžitým důsledkem jeho přijetí. Kontroly nebudou kvalitnější. Úřady a radnice nezačnou pracovat jinak nebo lépe než doposud, žádné peníze se samosprávám neušetří, ani veřejným rozpočtům. V dlouhodobém výhledu se změní jediné - naroste administrativa, naroste počet kontrol. Často zaznívá také obava, že se zvětší prostor pro účelové kontroly. Osobně bych kontrolorům Nejvyššího kontrolního úřadu snahu o nějakou cílenou účelovost nebo šikanu vybraných subjektů nepodsouval. To se přiznám, že nemám v úmyslu. Přehled kontrol Nejvyššího kontrolního úřadu za poslední roky ukazuje, že úřad směřuje svou pozornost skutečně na různé cíle a při kontrole centrálních úřadů odvádí dobrou práci. Je otázka, jak na kontrolní zprávy pak reagují příslušná ministerstva. Přesto se nemůžeme divit především starostům, že se možnosti další kontroly ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu obávají. Dnes ráno jsem poslouchal vyjádření pana prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, který uvedl, že Nejvyšší kontrolní úřad rozhodně nebude kontrolovat výstavbu nějaké místní komunikace chodníků v malé obci, že to dokonce vylučuje, protože to není pro Nejvyšší kontrolní úřad zajímavé. Přesně takováto slova volil. Nevím, co je pro Nejvyšší kontrolní úřad zajímavé, co nebude zajímavé, a nedivím se starostům, že pak samozřejmě nerozumí kritériím, podle kterých si Nejvyšší kontrolní úřad bude mezi nimi vybírat. Asi podle toho, co bude pro Nejvyšší kontrolní úřad zajímavé či nezajímavé. Není tedy jasné, na základě jakého systému bude kontrola územních samosprávných celků probíhat, jak se bude vytvářet plán kontrol a jak se budou vybírat subjekty, do kterých se NKÚ vypraví. Vzhledem k počtu potenciálně kontrolovaných subjektů - a těch obcí, a pan ministr to určitě dobře , je 6 248 - je jasné, že buďto budou kontroly spíše nahodilé, anebo jako na Slovensku, kde Nejvyšší kontrolní úřad obce kontroluje, bude muset výrazně narůst počet kontrolních pracovníků Nejvyššího kontrolního úřadu. Určitě to neskončí s počtem deset, který je uveden v důvodové zprávě. Příznivci rozšiřování kontrol se tváří především u obcí a krajů, jako by tady žádné kontroly doposud neprobíhaly. Opak je pravdou. Česká republika je v jejich množství v porovnání s dalšími státy docela přeborník. Velké množství však nezajišťuje kvalitu, je tomu právě naopak. V této souvislosti, a to je poslední, o čem chci mluvit, a myslím, že by aspoň pan ministr mohl poslouchat, mi dovolte citovat z koaliční smlouvy stávající vládní sestavy, kde se doslova píše: "Předložíme návrh na rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu tak, aby mohl kontrolovat veškeré výdaje veřejných rozpočtů při současném odstranění duplicit kontrolních systémů." Je zřejmé, že vládní strany si byly v době podpisu koaliční smlouvy vědomy toho, že v současném systému kontrol jsou duplicity, které vedou ke zbytečným a opakovaným úkonům a k plýtvání energií úředníků i penězi daňových poplatníků. Záměr navázat rozšíření pravomocí NKÚ na odstranění těchto duplicit kontrolních systémů je na první pohled možná chvályhodný, jenže je tu problém. Na stole máme pouze návrh zákona o rozšíření kontrolních pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, nikde však neleží návrhy, jak odstranit duplicity. je aspoň neznám. Přestože nejsem členem sněmovních výborů, které se zákonem o NKÚ zabývaly, měl jsem možnost nahlédnout do materiálu Ministerstva financí, který zde mám k dispozici, který obsahuje nástin časového harmonogramu pro přípravu analýzy duplicitních kontrol ve veřejné správě. Výbor pro veřejnou správu i podle mých informací dodal v březnu tohoto roku a výbor pro veřejnou správu tuto informaci vzal na vědomí na své poslední schůzi 31. března. Co z materiálu vyplývá? Z materiálu vyplývá, že Ministerstvo financí v tuto chvíli nemá k dispozici přesnou analýzu duplicit kontrol ve veřejné správě. Podle nástinu časového harmonogramu by mu zhruba půl roku trvalo, než by ji připravilo a předložilo vládě. Tato analýza je podle mého názoru přitom nezbytným podkladem pro zpracování případných legislativních změn, které by duplicity odstranily. Je zřejmé, že v tomto ohledu tady vláda docela zaspala, protože tady máme pouze novelu zákona o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Zákon o řízení a kontrole veřejných financí také dosud nedorazil do Sněmovny, nedorazily ani jiné návrhy zákonů, které by odstraňovaly duplicity. A než je vláda připraví, pokud se k tomu bude chystat, tak budou parlamentní volby. Mělo by tu proto jasně zaznít, že vládní koalice se vlastně nechystá naplnit ani svou vlastní koaliční dohodu, vlastní koaliční smlouvu, a z dvou provázaných bodů, které jsem přečetl, jejichž spojení by možná dávalo smysl, si vláda vybrala jen jeden, a to zákon o rozšíření pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu, který zavede novou a ve stávající situaci zbytečnou kontrolu. S takovým postupem nemohu souhlasit, upozorňoval jsem na to v prvním i ve druhém čtení, a proto určitě budu hlasovat pro zamítnutí tohoto zákona. Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name