Person name

Místopředseda PSP Vojtěch Filip 217. Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2014 /sněmovní tisk 667/ Požádám pana ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, a pana poslance Josefa Nekla, který je zpravodajem tohoto tisku, aby také zaujal místo u stolku zpravodajů. Tento sněmovní tisk projednal výbor pro životní prostředí, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 667/1. Nyní žádám pana ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby se ujal slova k tomuto tisku. Prosím pane ministře, máte slovo. Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuju pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nebojte se. Já jsem si sice vzal celou tu zprávu, ale budu číst jenom její půlku, takže je to asi jenom 96 stránek... To jsem vyplašil i paní kolegyni zapisovatelku. (Velký hluk v sále. Předsedající přerušuje řečníka). Místopředseda PSP Vojtěch Filip Ještě požádám sněmovnu o klid pane ministře, než budete mít úvodní slovo. Opravdu, kdo diskutuje jinou věc, než je zpráva o životním prostředí, ať tu diskuzi přenese do předsálí, aby tady byl potřebný klid. Děkuji, můžete pokračovat pane ministře. Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za podporu, pane předsedo. Dovoluji si vám představit materiál, který dobře znáte, protože - za prvé jste ho určitě dostali v elektronické podobě. Je to materiál, který tato Sněmovna projednává pravidelně, tedy zprávu o stavu životního prostředí České republiky, v tomto případě v roce 2014. Ta zpráva, jak víte, je vždycky důležitým zdrojem informací o stavu a vývoji životního prostředí v České republice, a to včetně mezinárodního srovnání. Zpráva obsahuje soubor 42 klíčových indikátorů včetně jejich hodnocení a na základě doporučení Senátu Parlamentu České republiky z minulého roku jsou nově součástí zprávy také samostatná podkapitola věnovaná starým ekologickým zátěžím a doplněné údaje o míře znečištění ovzduší takzvanými ultrajemnými částicemi na základě dostupných dat. Zpráva byla vládou schválena 20. listopadu loňského roku a následně byla projednána a schválena na výboru pro životní prostředí 13. ledna. Byla rovněž projednána a schválena na výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu. Včera byla projednána na plenární schůzi Senátu. Zpráva, jak jsem říkal, vám také byla distribuována v elektronické podobě. Toť suchý jazyk úřední a teď několik informací konkrétních, které jste se tam určitě dočetli, a já bych jenom rád zdůraznil. Jsou tam zprávy dobré a jsou tam zprávy horší. Tou horší zprávou a tou hlavní zprávou je, že stav životního prostředí v roce 2014 stále nebyl vyhovující a zastavil se určitým způsobem pozitivní trend vývoje předchozích let, a to i přesto, že klesá negativní vliv národního hospodářství na životní prostředí. Důvodem je do značné míry to, že se poměrně hodně vyčerpal potenciál těch velkých opatření, která se učinila v minulých letech. A tou příčinou aktuálního vývoje stavu životního prostředí je rostoucí význam a vliv spotřeby domácností. Zásadním problémem životního prostředí České republiky je, a to se nemění ve srovnání s předešlými lety, zhoršená kvalita ovzduší především v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Zásadními faktory, které ovlivňují kvalitu ovzduší, je pak vytápění domácností, a to především v malých sídlech. Pak má negativní vliv doprava. Přestože množství vypouštěného znečištění v oblasti vod z bodových zdrojů pokleslo, tak kvalita povrchových vod se zlepšuje, ale zlepšuje se pouze pozvolna. Má to souvislosti s přetrvávajícím značným znečištěním vodních zdrojů ze zemědělské činnosti. Toto znečištění je také ovlivněno velkou rozlohou intenzivně obhospodařované orné půdy. Dobrou zprávou je, že stále klesá materiálová a energetická náročnost hospodářství. Postupně se snižuje význam uhelných elektráren, naopak se zvyšuje podíl jaderné energie a obnovitelných zdrojů. V důsledku těchto pozitivních trendů klesají emise skleníkových plynů a emise znečišťujících látek. Dobrou zprávou také je, že roste podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie v dopravě. Ale využívání alternativních paliv je stále relativně zanedbatelné. Dochází také k zastavení individualizace osobní dopravy a naopak dochází k příznivému nárůstu významu veřejné dopravy. Významně v roce 2014 vzrostly veřejné výdaje do ochrany životního prostředí, a to zejména ze státního rozpočtu a díky výrazným akceleračním opatřením, která jsme přijali také z operačního programu Životní prostředí. Závěrem, kolegyně, kolegové. Pevně věřím, že už v roce 2015 uvidíme některé pozitivnější trendy. Musíme si ale uvědomit, že vliv jednotlivých opatření má velkou setrvačnost. Projevuje se v horizontu mnoha let. A jestliže dneska rozjíždíme klíčové projekty, jako třeba právě kotlíkové dotace pro oblast vytápění domácností nebo další, tak samozřejmě ten efekt se projeví. Já doufám, že se projeví dokonce velmi významně, ale můžeme to očekávat až v roce 2016 nebo 2017, až řekněme potenciál toho opatření bude opravdu významný v celé České republice. Takže doufám, že v příštím období vám - nebo případně nějaký můj nástupce - budu moci říkat lepší zprávy o stavu životního prostředí v České republice. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu ministru životního prostředí Richardu Brabcovi. Žádám zpravodaje výboru pro životní prostředí pana poslance Josefa Nekla, aby nás informoval o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Poslanec Josef Nekl Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, členové vlády, než přečtu usnesení výboru životního prostředí, tak bych si dovolil jako zpravodaj vás informovat o některých věcech, které pan ministr samozřejmě ve svém vystoupení řekl a zdůraznil, ale abychom si uvědomili, v čem žijeme a co můžeme ovlivnit, doplnil bych to některými čísly. Prosím vás, neberte to jako strašení, ale berte to jako fakt. Jak už bylo řečeno, zpráva je podávána na základě zákona o právu občanů na informaci o životním prostředí. Zde musím konstatovat, že výbor pro životní prostředí hodnotil tuto zprávu kladně jak po stránce zpracování, tak po stránce obsahové, jako že je srozumitelná, dobře členěná. Jak pan ministr zdůraznil, byly tam přidány některé nové kapitoly a některé nové podkapitoly, takže je to členění podrobnější, a proto se všichni, kdo se zajímají o životní prostředí, mohou lépe orientovat v dopadech současného světa na životní prostředí. Dalším kladem, který výbor pro životní prostředí ohodnotil velmi příznivě, je to, že Ministerstvo životního prostředí vyslechlo požadavek výboru pro životní prostředí a tuto 220stránkovou zprávu s přílohami a tabulkami doplnil i o zprávy životního prostředí za jednotlivé kraje České republiky, což zprávu zpřehlednilo. Každý se může podívat, jakým způsobem si žije ve svém kraji. Nyní k těm trendům. Jak bylo řečeno, není situace vyhovující. Bohužel se zastavil trend zlepšování životního prostředí z předchozích let - bylo zdůvodněno panem ministrem. A bylo také zdůvodněno, že i když klesá dopad národního hospodářství na životní prostředí, přece jenom vzrůstající vliv je dopad z domácností. Zásadní problém jsou domácnosti, doprava, vytápění a podobné věci. Z toho vyplývá, a to jsou ta čísla, která - říkám, nechci strašit, ale ve zprávě to je, že 25 % populace naší země je vystaveno nadlimitní koncentraci částic PM10, což je ta prašnost významná atd., což přispívá k navýšení úmrtnosti a k předčasným úmrtím. Statisticky je to podchyceno - asi 5 500 občanů ročně. Více jak 50 % občanů naší země žije v oblastech, kde jsou překračovány přípustné koncentrace karcinogenních látek, zejména benzopyrenu. Více jak 50 %. Velmi pomalu se také zlepšuje situace v kvalitě povrchových vod. Bylo zde řečeno - vliv zemědělství a podobně. Na druhé straně víme, že víc jak 20 %, nebo 20 % domácností není ještě napojeno na kanalizaci, která je ukončena čistírnou odpadních vod. Myslím, že ten trend se postupně zlepší, protože - předejdu možná zprávu za rok 2016 - v letošním roce národní program v rámci Státního fondu životního prostředí počítá i s čističkami pro menší obce, které doposud na to nemohly dosáhnout. Zajímavý údaj a taky něco vypovídající je, že dlouhodobě klesá populace více běžných druhů ptáků a živočichů v našem prostředí od roku 1982 do roku 2014. Všech druhů pokleslo o 7,6 %, běžných druhů o 18 % a třeba lesních ptáků o 27,5 Ą%. A pokračuje významná fragmentace krajiny zejména dopravou a výstavbou komplexů na zelené louce. Zastavěná plocha nyní zaujímá necelých 11 % území České republiky a zábor orné půdy v roce 2014 byl 2 441 hektarů. Je to mnohem méně než předtím. Tam to šlo i k desetitisícům, ale přece jenom ten zábor je pořád veliký. Klady. Klesá vliv národního hospodářství na životní prostředí zejména díky poklesu energetické náročnosti. Doprava zde byla zmíněná, že klesá podíl individuální dopravy ve prospěch dopravy hromadné, ale přesto roste objem nákladní automobilové dopravy, což ovlivňuje nejen kvalitu ovzduší, ale také úroveň hluku v sídelních místech. Kladem také je, že stagnuje produkce odpadu včetně komunálního odpadu. V nakládání s odpady převažuje materiálové využití, které je necelých 80 %, i když skládkování odpadu činí 10,5 %, ale materiálové využití komunálního odpadu stouplo na 35 % a věřím, že díky dobrému třídění a všem pobídkám poroste dále. Bylo zde řečeno, že výdaje na ochranu životního prostředí vzrostly o 12,5 miliardy korun v roce 2014, což je skoro o 50 % více, s tím, že byl výrazně posílen Státní fond životního prostředí a všechny ty programy, které k tomu vedou. Takže ve výboru jsme to obšírně prodiskutovali. Byly tam četné dotazy a podrobné rozbory například dálkového přenosu PM2+ z Polska na Ostravsko, což činí prakticky 40 % znečištění této oblasti. Bylo konstatováno, že je rozpracován společný projekt s polskou stranou, který bohužel současná polská vláda zastavila, a zatím se k tomu nestaví čelem. Byl také diskutován akční plán snížení dopadu dopravy na životní prostředí. Hovořilo se o ochraně ovzduší i v souvislosti s kotlíkovými dotacemi, které se právě rozjely. A zde byl diskutován zejména problém kvality topiva, tzn. kvality hnědého uhlí, i ceny tohoto kvalitního topiva do kotlů a dopad na sociálně slabší rodiny. Další problém, který tam byl velmi diskutován, bylo zadržování vody v krajině. Diskuse se dotkla i varovného poklesu živočišných druhů v přírodě. Ke zkvalitnění zemědělské půdy se také rozvinula velká diskuse zejména v otázkách toho, že z půdy mizí biomasa, že se nezaorávají zelená hnojiva apod. Proto byly časté dotazy na úzkou spolupráci Ministerstva životního prostředí s Ministerstvem zemědělství a s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Po těchto všech projednáních přijal výbor usnesení z 28. schůze výboru pro životní prostředí ze dne 13. ledna, kdy se usnesl, že po odůvodnění náměstka ministra životního prostředí inženýra Ladislava Smrže a zpravodajské zprávě poslance Josefa Nekla a po rozpravě výbor životního prostředí doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby zprávu o životním prostředí České republiky v roce 2014 vzala na vědomí, pověřuje mne jako zpravodaje seznámením Sněmovny s tímto usnesením a ukládá předsedovi výboru, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu zpravodaji za přednesenou zpravodajskou zprávu a zahajuji všeobecnou rozpravu, do které mám přihlášku pana poslance Jana Zahradníka. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Jan Zahradník Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, chtěl bych se vyjádřit k této Zprávě o životním prostředí za rok 2014 z pozice představitele opoziční Občanské demokratické strany. Pan ministr i pan zpravodaj poměrně podrobně seznámili plénum Sněmovny se strukturou té zprávy. Tady si myslím, že není potřeba něco dodávat. Je to tradiční osnova, tradiční schéma, do kterého jsou vkládána nová, aktuální data, která za daný rok byla nashromážděna. Tady nemám žádnou velkou výhradu, snad jedině takovou, že stále čekám, kdy vyprší ten čas a konečně bude ve zprávě o životním prostředí za daný rok také pojednáno podrobně o stavu životního prostředí např. v Národním parku Šumava, což se pořád neděje. Asi ten interval, který tam je vymezený, je stále nějak prodlužován, nebo je moc dlouhý. Musím říci, že na výboru jsem podpořil zprávu a diskusi. Celkem jsem dostal patřičné odpovědi. Tady bych chtěl zmínit jednu věc. A tou věcí je, že bych chtěl upozornit na hlavní sdělení té zprávy, kterým je věta, že stav životního prostředí nebyl v roce 2014 vyhovující. Já chápu argumenty, které pan ministr a hlavně pan zpravodaj tady předložili, že je to tak asi půl na půl, některá kritéria se zlepšují, jiná se malinko zhoršují. Ale tvrdit, že stav životního prostředí není vyhovující, to myslím, že je velké zahrávání si s realitou. Vzpomeňte si, jaké bylo životní prostředí, jaký byl jeho stav na konci vlády komunistů. Ovzduší, které se ve městech nedalo dýchat, zamořené, znečištěné řeky. Odpadky, které nikdo neřešil. A tady si myslím, že došlo k obrovskému zlepšení a celkem můžeme být spokojeni s tím, jak se životní prostředí vyvíjí. Je možné, že tato věta bude znít pro některé ekologické nevládní organizace jako rajská hudba. Prostě když životní prostředí není vyhovující, je tady obrovské pole, obrovský prostor pro jeho neustálé zlepšování, pro neustálý tlak na to, aby docházelo k tzv. jeho zlepšení. Ovzduší a klima. Včera jsme tady mluvili velmi dlouho o zákonu na ochranu ovzduší a o jeho určitých aspektech, mj. také o tom, jak v jeho rámci chce ministerstvo prolomit domovní svobodu. Je tady vodní hospodářství, jakost vody. Mluvíme o problému s vodou. Zaznamenali jsme nárůst sucha a problémy, které z toho vycházejí. Myslím, že tady také ekologové nejsou přímo přáteli tomu řešení, řešit tu situaci. Veškeré nápady na to, jak akumulovat vodu v krajině, narážejí právě na jejich odpor, ať už je to odpor k budování přirozených nádrží na Šumavě a jejich obnově, anebo ať už je to jejich odpor k budování nebo chránění území pro případné nádrže, které by v okamžiku, kdy nastane masivní sucho, mohly vodu u nás zadržovat. Kapitola příroda. Celkem tady je uvedeno, kolik bylo všech možných soustav chráněno. Opět tady budou mít ekologové možnost, včetně ekologů v Evropské komisi, navyšovat rozlohu soustavy Natura 2000. Tady je napsáno, že je pomocí soustavy Natura chráněno téměř 21 % celkové rozlohy. To je obrovská rozloha a myslím si, že na celém území je významně blokována možnost rozvoje a různých rozvojových aktivit ať už obecních, nebo podnikatelských. Vyjádření k lesům. Tady se samozřejmě mluví o lesích hospodářských, ale samozřejmě ve zprávě, jak už jsem řekl, se zapomíná na lesy v chráněném Národním parku Šumava, které dostávají velmi významné rány. Půda a krajina. Pan kolega Nekl zmínil pokračující proces fragmentace krajiny dopravou. Já si myslím, že jsme svědky i toho, že dochází naopak k řešení těchto problémů v rámci pozemkových úprav, které bych chtěl významně ocenit, dochází k scelování určitých územních celků, řešení dostupnosti, aniž by byl porušen přírodní charakter těchto území. Čili jsou budovány cesty, které zpřístupní pozemky, ale které nenaruší danou strukturu krajiny. Zemědělství, tady myslím, že ta zmínka tady je namístě. Průmysl a energetika, no, opět budou mít ekologičtí aktivisté možnost, jak zlepšovat naše životní prostředí, které je, jak říkáte, nevyhovující, tím, že budou zvyšovat, budou tlačit na stálé zvyšování limitů, které omezují konkurenceschopnost našeho průmyslu. Doprava. Jsme svědky obrovského negativního vlivu, který má novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, tedy EIA, na to, co se u nás v současné době může stavět. A nemůže se stavět skoro nic. Všechny EIA, které byly schváleny před rokem 2004, jsou zpochybněny, a dopravní stavby, na které byly vystaveny, vlastně se nehýbou z místa. I toto je třeba zmínit jako negativní vliv fundamentální snahy chránit přírodu, kterou zejména představují ekologické neziskové organizace. Odpady a materiálové toky. Chystá se nový zákon o odpadech, který významně zpřísní limity. Evropská unie plánuje zavedení oběhového hospodářství, které dále bude limity na nakládání s odpady velmi významně zpřísňovat. Navíc my jsme v některých aspektech sami na sebe přísnější, než jak od nás Evropská unie vyžaduje. Zatímco unijní návrh počítá s možností skládkovat 10 % možného odpadu, my jsme si od roku 2024 stanovili zákaz skládkování. Ano, řeknete možná, budeme ty odpady spalovat. Ale uvědomte si, že nemáme kapacitu spaloven dostatečnou, a jakoukoli novou spalovnu budeme chtít postavit, tak její prosazovatelé, kteří ji budou chtít jako podnikatelský záměr stavět, narazí na takřka obrovskou gigantickou bariéru právě zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, který to všechno může nadlouho zastavit a znemožnit. Otázka financování, tady samozřejmě se to financování snižuje. V Státním fondu životního prostředí jsem svědky toho, že se rozpočty snižují. Je při tom vždycky trochu argumentováno tím, že se přece stav životního prostředí zlepšuje, takže spotřeba financí na jeho udržování je stále nižší. To mi trochu nejde dohromady. Tady se vyjadřuji kriticky. Mám ještě jednu takovou drobnou připomínku a tou je, že tady pořád píšete o parních elektrárnách. Přitom jaderné elektrárny mezi ně nepočítáte. Jaderná elektrárna, jak všichni víme, je parní elektrárna, kde se akorát pára vyrábí ne tak, že se tam spaluje uhlí, ale že se tam topí jadernou reakcí. Tak si to příště prosím vás nějak opravte. Doporučil jsem našemu klubu, abychom hlasovali kladně pro vzetí na vědomí. Teď bych se chtěl ještě vrátit k jedné věci. Asi zhruba před rokem, když jsme tuto zprávu projednávali za rok 2013, tak jsem navrhl a upozornil na to, zdali by nebylo možné pokračovat nebo vrátit se k tradici vydávání zpráv o životním prostředí za jednotlivé kraje. To se nakonec podařilo. Do novely zákona č. 123/1998 Sb., která byla v loňském roce schválena, byla právě ministerstvu povinnost tyto zprávy vydávat stanovena. A tedy ministerstvo zase poprvé od roku 2010 vydalo zprávy o životním prostředí v jednotlivých krajích. Tady musím, i když jsem tady panem ministrem brán jako významný kritik jeho ministerstva a jeho osobně jako předkladatele návrhu, tady musím ministerstvo pochválit, poděkovat mu za to, za tuto aktivitu. Zprávy o životním prostředí v jednotlivých krajích jsou nové, přinášejí novou strukturu. Nejsou to pouze a jenom vytržená data ze zprávy o životním prostředí ČR, jsou zde mezikrajová srovnání ať už z hlediska ekonomického dopadu, nebo i z hlediska samotných údajů a dat týkajících se životního prostředí. Takže tady bych si dovolil vyslovit ministerstvu a panu ministrovi uznání a poděkování. Čili my budeme hlasovat kladně v případě vzetí na vědomí a za zprávy o životním prostředí v krajích ministerstvu děkuji. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu poslanci Janu Zahradníkovi. To byl jediný písemně přihlášený. Nyní vidím pana poslance Leoše Hegera přihlášeného do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Leoš Heger Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, členové vlády, já bych si dovolil několik málo poznámek k té zprávě, které mají spíš než politický takový technický charakter. Nebudu nijak tu zprávu negovat nebo kritizovat, spíš jenom upozorním na některé problémy, které budou trvat asi věčně, bilancování toho, co je prospěšné pro život lidský a ekonomický a co je prospěšné pro životní prostředí. Jak všichni víte z lehké mediální hysterie, i když celkem podložené, máme nové nebezpečné agens na světě, virus zika, který šíří komáři. Komár, který ho šíří, se tady v Evropě kromě nějakých extrémně vzácných výjimek nevyskytuje, ale velmi intenzivně se zkoumá, jestli jeden druh, který se vyskytuje v jižnějších partiích i u nás, náhodou není přenašečem, což je takový hezký příklad právě té obtížně balancovatelné situace. A spojeno s tím, jak se mění klima a jak se velká pozornost přenesla z oblasti ochrany před povodněmi na oblast ochrany před případným blížícím se suchem, tak se velmi často ozývá zase zpětně to, jak je potřeba, aby příroda absorbovala vodu, zadržovala ji v krajině, a jak je potřeba, aby tady byly menší oblasti, které tu vodu budou držet. Což já si vždycky představuji jako močály na jižní Moravě a v jižních Čechách, které bývaly dříve. A ono to s tím trošku souvisí, protože ty močály v dřívějších dobách, pár století zpátky, vedly k tomu, že se v těch jižních partiích ČR občas vyskytovala malárie, která tady už u nás naštěstí není, a jenom případy, které jsou známé, se objevují spíše u lidí, kteří přijíždějí ze zahraničí. Takže to riziko, kdyby té vody tady bylo zase příliš moc a v nevhodné koncentraci takové nebo v nevhodném výskytu takovém, který podporuje výskyt komárů, by určitým způsobem jisté riziko mohlo být. S tím souvisí docela zajímavý vývoj, který nepatří ani tak do naší republiky jako do celosvětového pohledu, který se při takových příležitostech čas od času vyskytne, a to jsou debaty okolo toho, jestli lidstvu prospělo DDT, nebo mu uškodilo. To se už před třiceti čtyřiceti lety, když DDT bylo označeno za prostředek, který je nebezpečný pro přírodu a životní cykly, tak se dalo do klatby a od té doby se jednou za pár let objeví úvaha, co vlastně je lepší zejména pro rozvojové země, to se nás tak netýká, jestli použití toho DDT se všemi riziky, která možná má a která jsou někdy lehce zpochybňovaná, anebo to riziko malárie. Tak v případě viru zika se ty debaty objevily opět. Já nejsem samozřejmě žádný velký odpůrce aktivistů, kteří bojují za životní prostředí. Je potřeba, aby to bylo vybalancované s jinými proudy ve společnosti. Takže takové příhody, jako že někde se objeví vlk a je chráněný a roztrhá nějaké ovce, tak to je asi tolerovatelné. Jistě by nebylo tolerovatelné, kdyby tady běhali vlci po každém lese a nikdo by nemohl bezpečně vyrazit do přírody. Tak to jsou extrémy. Ale ti komáři přece jenom určité riziko jsou a chtěl jsem na to upozornit. Jinak proti té zprávě tedy nevystupuji, aby to bylo zcela jasné. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Bendl. Poslanec Petr Bendl Kdyby to šlo, pane předsedající, neboť není nikdo přihlášen, tak s řádnou. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Může být. Poslanec Petr Bendl Děkuji. Ale budu se snažit vejít do těch dvou minut. Já nemám problém hlasovat pro tuto zprávu v souladu s doporučením pana kolegy Zahradníka, a to i když jde o zprávu, která už je vlastně dva roky stará a reflektuje něco, co se nedělo vloni. Ale to je dlouhodobá bolest Poslanecké sněmovny, že projednává zprávy o činnosti různých organizací či o situacích v jednotlivých sektorech života občanů v ČR zpětně, někdy i více než dva roky staré, vzhledem k tomu, jak je Sněmovna zaplavena často nesmyslnými návrhy zákonů. Já jsem chtěl ale upozornit na věc, která je aktuální a která s životním prostředím extrémně souvisí, zmiňovali ji tady i mí předřečníci a týká se nedostatku vody a problému sucha v ČR. Neboť se objevuje čím dál tím více snaha stavět přehrady v ČR. Postavit přehradu znamená do budoucna provést změnu, která je nevratná. Taková záležitost by měla být opravdu promyšlena všemi směry. A existuje-li varianta, jde-li o udržení vody v krajině, která by nás nenutila k postavení přehrady, pak máme jít spíše tou variantou, která nebude z hlediska budoucích generací a vůbec života nebo existence přírody v ČR způsobovat nevratné změny. Já jsem se dozvěděl, že se má - nebo existuje nějaká studie, že se má stavět přehrada na Berounce. Já dnes budu interpelovat ministra zemědělství, který má tuto záležitost na starosti. Chtěl bych apelovat na vás, pane ministře, a na českou vládu, aby stavěla přehrady teprve tehdy, neexistuje-li variantní řešení. Myslím si, že máme především prozkoumat krajinu z hlediska možností obnovy rybníků. Česká republika v minulosti přišla opravdu o desítky tisíc rybníků a vodních ploch. Česká republika také tím, že vybudovala a udělala hodně pro ochranu životního prostředí, v okamžiku, kdy vystavěla čistírny odpadních vod, které tady v minulosti nebyly, ta kvalita vod jako takových se velmi zlepšila, ale došlo k tomu, že máme málo vody v půdě, protože ji stahujeme z domácností sběrem do čistíren odpadních vod, do potoků, do řek a do moře. Velmi rychle u nás - jsme střechou, jsme evropským rozvodím, k nám žádná řeka vlastně nepřitéká, ale všechny od nás odtékají a my jsme i tímto krokem způsobili, že se vody v České republice rychle zbavujeme. A proto je podle mě extrémně důležité z hlediska ochrany životního prostředí, ale i z hlediska fungování zemědělství, které tady také bylo zmiňováno, abychom hledali spíše než za každou cenu výstavbu přehrad a investice v řádu desítek miliard korun do jednotlivých betonových hrází, abychom se bavili o možnostech zásadního - zásadního - investičního vkladu peněz daňových poplatníků do oblasti obnovy rybníků. Dneska vyčistit rybník, to jsou náklady neuvěřitelné a nikomu se to v podstatě nevyplatí, protože to není ekonomicky zajímavé. Ale z hlediska ochrany přírody to má svůj obrovský význam. Chtěl jsem vás vyzvat, pane ministře, abyste spolu s kolegou ve vládě, s ministrem zemědělství, zvažovali varianty a nutili sami sebe do variantního řešení, než se rozhodnete pro to, abyste stavěli přehrady. Myslím si, že Česká republika a ochrana životního prostředí v tom rozumném smyslu slova si toto zaslouží. Děkuji vám za pozornost. Předseda PSP Jan Hamáček Děkuji. Další přihlášky do obecné rozpravy nemám, tím pádem obecnou rozpravu končím. Zeptám se pana ministra nebo pana zpravodaje, zda si přejí závěrečné slovo po obecné rozpravě. Je tomu tak. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuju za slovo, pane předsedo. Já jenom v rychlosti zareaguji na ty podněty. Děkuju za ně. Včera jsem poměrně dlouho mluvil o této zprávě v Senátu a tam padaly také podobné výzvy. Chtěl bych ujistit pana kolegu Zahradníka vaším prostřednictvím - a jinak děkuji panu kolegovi rovněž vaším prostřednictvím, a pak mu poděkuji i bez vašeho prostřednictví, pane předsedající, za to ocenění krajských zpráv. To si určitě potom nechám podepsat ten výpis ze zápisu, když mě pan kolega Zahradník chválil. Ale chci ujistit, že se velmi intenzivně zabýváme věcmi, jako je právě plán odpadového hospodářství. A záležitost, která je také velmi důležitá, stala se trošku ideologickou, a já ji jako ideologickou odmítám, protože ona je ryze věcná, a to je třeba právě ta alokace mezi recyklaci, třídění odpadů jako priority, předcházení vzniku a také spalování. V našem plánu odpadového hospodářství máme jasně řečeno, že tady vidíme volnou kapacitu, která by v podstatě mohla být až jednonásobkem stávající kapacity spaloven v České republice, jakkoliv pro nás nejsou prioritou, ale jsou vhodným doplněním toho, co se potom bude dít po roce 2024, až vlastně skončí možnost skládkování recyklovatelných a jinak využitelných odpadů. Pana kolegu Bendla rovněž vaším prostřednictvím, pane předsedo, bych rád ujistil, a měl jsem to říct v úvodním slově, že problematika zadržení vody v krajině a problematika sucha je minimálně druhým, ne-li prvním nejvážnějším problémem životního prostředí, nebo vůbec kvality života v České republice, že ho takhle vnímáme a že už dnes děláme celou řadu opatření. A naprosto správně pan kolega Bendl říkal právě ta opatření týkající se obnovy menších vodních zdrojů jako právě rybníků, protože to je to nejrychlejší společně s mokřady, zakládání různých zatravňovacích pásů, retenčních nádrží atd., prostě to nejlevnější a relativně nejrychlejší, co můžeme udělat, protože každá přehrada bez ohledu na to, že je samozřejmě drahá, tak navíc její příprava a realizace se počítá v horizontu deseti i více let. A to už je něco, co má tak obrovskou setrvačnost, že samozřejmě nepomůže aktuálně v oblasti boje se suchem. Takže určitě ta opatření, která zmínil, budeme dělat, děláme. Musím říct konkrétně na ten příklad, na který se pan kolega Bendl chce ptát. Včera jsem to také zaznamenal někde v médiích a opravdu si neumím představit tuhle aktivitu na Křivoklátsku se čtyřicetimetrovou hrází a v podstatě zlikvidováním toku řeky Berounky, tak jak ho dneska známe, byť Berounka je řeka neregulovaná. Je jasné, že obce pod Berounem by s tímhle tím asi problém neměly na tom dolním toku, naopak obce na horním toku Berounky by to považovaly za barbarské. Takže je tam samozřejmě chráněná krajinná oblast Křivoklátsko. Na vládě jsme minulý týden diskutovali čtyři možné přehradní nádrže. Vláda vzala na vědomí jejich přípravu, dvě byly větší, dvě byly spíše menší. Postupujeme vždycky podle toho generelu vodních nádrží, který je už dlouhodobě připraven. Dneska obsahuje 65 území pro budoucí akumulaci povrchových vod. Ministerstvo zemědělství po dohodě tam případně doplňuje nové oblasti, ale vždycky každá ta oblast je posuzována právě podle toho, a to vás chci ujistit všechny, nejenom pana kolegu Bendla, že vždycky Ministerstvo životního prostředí si velmi jasně vymezuje své právo, které tam máme, abychom posoudili také, zda skutečně nelze zvolit jinou variantu. Přehrady jsou pro nás určitě doplňkem, ale určitě by to nemělo být tak, že prostě půjdeme jenom touhle tou cestou. Navíc ta cesta je dlouhá a velmi drahá, v některých případech je ale nezbytná. Takže nicméně je tady celá řada přírodě blízkých opatření a obrovské rezervy máme v potenciálu zemědělské a lesní půdy, aby udržely vodu, protože tato půda ji drží poměrně málo. A tam my máme největší možný potenciál. Takže děkuji za ty náměty. Ještě pro pana kolegu Zahradníka vaším prostřednictvím. Ano, máte pravdu, opravdu i jaderná elektrárna je vlastně parní elektrárnou. Kolegům to určitě vyřídím a už to tam propříště bude v podobě, jak má být. Děkuji vám. Předseda PSP Jan Hamáček Děkuji, pane ministře. Pan zpravodaj si nepřeje závěrečné slovo. Otevírám podrobnou rozpravu. Poprosím pana zpravodaje, aby se odkázal na usnesení, které již přednesl v rozpravě obecné. Poslanec Josef Nekl Ano, děkuji, pane předsedo. Odkazuji se na usnesení 28. schůze výboru životního prostředí, kdy doporučuje Poslanecké sněmovně, aby zprávu vzala na vědomí. Předseda PSP Jan Hamáček Ano. Děkuji, pane zpravodaji. Dále do podrobné rozpravy nikoho nevidím, takže podrobnou rozpravu končím. Závěrečná slova? Není zájem. V tom případě budeme hlasovat. Pan zpravodaj navrhl usnesení, že Poslanecká sněmovna bere tuto zprávu na vědomí. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování má číslo 94, přihlášeno je 139, pro 123, proti nikdo. Tento návrh byl přijat, končím projednávání tohoto bodu. Budeme pokračovat bodem