Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
6. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)
, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 546/ - prvé čtení Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš
Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl návrh novely rozpočtových pravidel. Předložený návrh zákona obsahuje zejména ustanovení, která rozšiřují výčet subjektů státní pokladny, a ustanovení, která s tímto rozšířením souvisejí. Rovněž je navržena úprava přijímání úvěrů od mezinárodních finančních institucí, zejména od Evropské investiční banky a Rozvojové banky Rady Evropy. Ministerstvem financí za Českou republiku je také navrženo zkrácení přechodného období pro převod prostředků státních příspěvkových organizací na účty podřízené státní pokladně o patnáct měsíců. Navrhovaná novela rozpočtových pravidel obsahuje také některé další změny, například zrušení povinnosti finančně vypořádávat dotaci poskytnutou v plné výši na úhradu výdajů, případně nákladů, které příjemce dotace uhradil z vlastních zdrojů před jejím poskytnutím. Všechny účty podřízené státní pokladně mají podle návrhu mít státní organizace Správa železniční dopravní cesty, zdravotní pojišťovny a svazy zdravotních pojišťoven, přičemž podřídit tyto účty státní pokladně budou povinny v zásadě do devíti měsíců od nabytí účinnosti zákona. V souvislosti s podřízením účtu zdravotních pojišťoven státní pokladně je navrhovaná také změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky a změna zákona rezortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Návrh obsahuje rovněž změnu zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu. Její podstatou je zakotvení povinnosti vypořádávat některé dotace poskytnuté tomuto fondu ze státního rozpočtu. Od navrženého podřízení výše uvedených účtů státní pokladně Ministerstvo financí očekává možnost centralizace dodatečných minimálně 28 miliard korun volné likvidity plynoucí z veřejných prostředků, což by představovalo roční úsporu na úrokových nákladech státního dluhu v řádech stovek milionů až miliard korun v závislosti na vývoji výnosu státních dluhopisů ČR a situaci na globálních finančních trzích. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Já děkuji a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Roman Kubíček. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Roman Kubíček
Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, cílem návrhu zákona je zejména zapojení dalších disponibilních peněžních prostředků v rámci souhrnných účtů státní pokladny vedených Českou národní bankou, což by mělo vést k racionalizaci nakládání s peněžními prostředky státu a k výrazné úspoře úrokových nákladů v dlouhodobém horizontu. Zajištění tohoto cíle se nově navrhuje zakotvit v zákoně o rozpočtových pravidlech, aby Všeobecná zdravotní pojišťovna, další zdravotní pojišťovny a svazy zdravotních pojišťoven, dále veřejné výzkumné instituce, Správa železniční dopravy cesty podřídily své účty státní pokladně, a vedly je proto pouze u ČNB. Územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a regionální rady regionů soudržnosti musí mít v současné době zřízené účty podřízené státní správě pro příjem dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu, případně státních fondů a národního fondu. Navrhuje se, aby na tyto účty byly přijímány veškeré prostředky poskytované ze státního rozpočtu, případně státních fondů a národního fondu. Rovněž by podřízenými státní pokladně byly i peníze, které na tyto účty vloží nebo přijmou uvedené subjekty dobrovolně samy. Obdobná změna se týká veřejných vysokých škol. U příspěvkových organizací zřízených organizačními složkami státu, které mají v souladu se zákonem č. 501/2012 Sb., článek 1 bod 3, povinnost převést veškeré své prostředky na účty podřízené státní pokladně do České národní banky do 31. prosince 2017, se navrhuje toto období zkrátit tak, aby tuto povinnost musely výše uvedené subjekty splnit již do 30. září roku 2016. Dále novela zákona upravuje i další opatření, která by měla vést k efektivnějšímu plánování peněžních toků státní pokladny a možnosti flexibilnějšího využití úvěrů od mezinárodních finančních institucí. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeného pana poslance Vilímce. Pan poslanec Kalousek má sice přednostní právo, nevyužije. Poprosím tedy pana poslance Vilímce. Prosím, máte slovo. Poslanec Vladislav Vilímec
Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně a kolegové, novela rozpočtových pravidel, tzv. velkých rozpočtových pravidel, na první pohled vypadá jako technická norma, ale ono to tak není. Koneckonců i z úst pana předkladatele i pana zpravodaje jsme slyšeli, jak výraznou změnou by tato norma byla, protože ona především kromě nějakých techničtějších částí především rozšiřuje rozsah subjektů a jejich peněžních prostředků, které by byla podřízeny státní pokladně. To znamená, povinně by musely převést své účty pod Českou národní banku. Já si pamatuju, když se debatovalo o prvním rozšíření státní pokladny v roce 2012, a debatovalo se velmi důkladně, a tehdy se velmi dbalo, aby úspory, které tím potenciálně vzniknou na straně státního rozpočtu, spojené s využíváním prostředků těch cizích subjektů, aby na druhé straně nevedly k nějakým negativním efektům. Svého času, a vím, že to bylo i v rámci této novely, kdy se projednávala na úrovni Ministerstva financí, se navrhovalo, aby i obce a kraje musely převést všechny prostředky v rámci rozpočtového určení daní. Navrhovalo se, aby všechny prostředky musely převést i vědecko-výzkumné instituce i veřejné vysoké školy. Teď je to omezeno. Samozřejmě je potřeba velmi vážit, aby to nevedlo k nějakým negativním efektům na straně těchto subjektů, jejichž prostředky by byly částečně nebo v úplnosti podřazeny pod státní pokladnu. Je přirozenou snahou Ministerstva financí, ať byl ministr ten, nebo onen, využívat těchto prostředků a v zásadě tím snižovat potřebný objem státních dluhopisů, který se vydává nebo musel vydávat ke krytí státního dluhu. Před rokem k tomu přibyl ještě takový ten politický aspekt ukazovat, že i přes schodkové hospodaření státní dluh neroste, protože se využívaly v okamžiku, kdy došly rezervy peněžních prostředků vytvářené podle rozpočtových pravidel, tak v tom okamžiku se začaly využívat krátkodobě v zásadě peněžní prostředky cizí těchto subjektů. Rizikem tohoto počínání a tohoto návrhu jsou významné skutečně dopady do komerční bankovní sféry, která jinak spravuje samozřejmě účty i jiných klientů než těch, které mají vazbu na státní rozpočet. Ono to finanční i politické pokušení státu je v tomto ohledu velké a já mám obavu, aby v zásadě z České národní banky postupně nevznikala bývalá Státní banka československá, která byla také nejen emisní bankou, ale byla regulátorem trhu před listopadem 1989, ale v zásadě všechny tehdy státní podniky a všechny instituce povinně měly účty u České národní banky. Co tedy tato... Účty u Státní banky československé. Co tedy tato novela kromě nějakých legislativních upřesnění především rozšiřuje, tak to je okruh peněžních prostředků napojených na státní pokladnu, a to nejen v případě řekněme těch fondů, jako je SŽDC a podobně, ale v případě zdravotních pojišťoven, což myslím bylo předmětem velké debaty a je předmětem poměrně velké kritiky ze strany zdravotních pojišťoven. Také je otázkou, jestli ten odklad, který se před těmi třemi nebo čtyřmi lety těžce rodil, napojení příspěvkových organizací na účty státní pokladny odklad pěti let, jestli se má snižovat na tři roky. Myslím si, že vysíláme dost negativní signál o nepředvídatelnosti konání státu, protože si pamatuju, že tehdy ze Senátu přišel ten odklad pěti let a Sněmovna to akceptovala. Přiznám se, nechci o tom - protože je to taková expertní debata, ale ona musí proběhnout, protože důsledky toho zákona mohou být velmi nebezpečné. Přiznám se, že zvláště u těch zdravotních pojišťoven oborových, podnikových rozšíření podřízenosti peněžních prostředků pod státní pokladnu považuji za velmi diskutabilní. Mohou to skutečně negativně pocítit tyto subjekty. Je třeba si uvědomit, že v okamžiku podřízenosti pod státní pokladnu tyto subjekty ztrácejí vlastně nárok na úrok, což v případě zdravotních pojišťoven dělá asi 100 milionů korun. Stát sice bude něco dotovat nebo kompenzovat, jak je psáno v důvodové zprávě, tím ovšem vznikají zase náklady na úrovni státu. Když jsem si přečetl, protože i ke mně doputovalo stanovisko Unie zaměstnavatelských svazů, tak samozřejmě Unie zaměstnavatelských svazů také odmítá velmi striktně, aby se změny rozpočtových pravidel vztahovaly i na zdravotní pojišťovny. To myslím, že je největší diskuse. Odůvodňuje to logicky tím, že v případě zdravotního pojištění sice jde o veřejné finance, nikoliv o finance státu spojené se státním rozpočtem. Jde o prostředky, které, a to cituji z toho stanoviska Unie zaměstnavatelských svazů, které zdravotním pojišťovnám svěřují pojištěnci. Navíc, a to si také uvědomme, ne všechny účty zdravotních pojišťoven souvisí s provádění zdravotních pojištění. To je také třeba uvést. Snížení těch úrokových příjmů by mohlo mít negativní dopad zhruba ve výši oněch 100 milionů korun každoročně na tvorbu třeba preventivních programů pro pojištěnce. Určitě by se dostavily překážky ve využívání některých bankovních instrumentů klienty pojišťoven. Protože je známo, že Česká národní banka vlastně nevydává platební karty a podobně. Prostě snaha začlenit pod státní pokladnu všechny účty zdravotních pojišťoven, obávám se, by mohla mít nejen neblahý dopad na samotné pojišťovny, ale potažmo i na klienty. A to je třeba si uvědomit. Podobně i zkrácení původně stanoveného období povinného začlenění účtu státních příspěvkových organizací pod státní pokladnu má taktéž svá rizika. Stát mimo jiné vysílá špatný signál, to už jsem uváděl, do bankovní sféry s tím, že se chová absolutně nepředvídatelně. Banky počítaly s tím, že budou spravovat, pokud vedou účty příspěvkových organizací státu, do 31. prosince 2017. Najednou přijde stát a tuto věc posune o rok nebo rok a půl blíže. Nechci samozřejmě, myslím, že ta debata musí proběhnout, zevrubná debata na rozpočtovém výboru především. Dokonce vzhledem k tomu, že se to týká i zdravotních pojišťoven, by ta debata měla, nejsem ani člen rozpočtového výboru ani člen výboru pro zdravotnictví, by měla také být vedena i ve výboru pro zdravotnictví. Protože je to prostě obrovský zásah do fungování zdravotních pojišťoven. Takže já teď nebudu navrhovat zamítnutí v prvním čtení, nicméně určitě předpokládám, že debata bude vedena, a to důkladně, nejen tak jakoby v obecných náhledech, protože fakt zasahujeme do fungování a do činnosti těchto subjektů. Věřím, že především členové rozpočtového výboru jsou si toho vědomi, předpokládám, že ve druhém čtení budou podány i pozměňovací návrhy. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová
Děkuji a dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo. Poslanec Miroslav Kalousek
Děkuji. Já to mimořádně zkrátím, protože pan poslanec Vilímec řekl asi 80 procent toho, co jsem chtěl říct já. Já to jenom obohatím o osobní vzpomínku a zejména se obrátím na kolegy ze sociální demokracie, se kterými jsme o tom před třemi lety vášnivě diskutovali. Byl rok 2012 a já jsem dokončoval technickou přípravu projektu státní pokladna. Tady jenom zdůrazňuji, nebo chci reagovat na pana kolegu Vilímce, že ty účty jsou v České národní bance ne proto, že se centralizují bankovní služby, ale proto, že Česká národní banka vede platební styk státní pokladny. Měl jsem tenkrát dvě možnosti, buď vytvořit ten platební styk na Ministerstvu financí, anebo použít již existující infrastrukturu v České národní bance. Použil jsem infrastrukturu v České národní bance. Vyšlo to tak levněji, ale taky by to klidně mohlo být na Ministerstvu financí. Řada států to tak má, např. hned sousední Slovensko. Podařilo se legislativně schválit ten zákon nebo tu novelu zákona o rozpočtových pravidlech tak, že platila k 1. 1. 2013, a k 1. 1. 2013 nastartovat pokladnu, což také umožňuje lepší správu dluhové služby. Teď se nebudu dál rozvíjet tím, jak rád a často mluví pan ministr Babiš o snižování státního dluhu. Ono se nemůže jednat o snižování čistého dluhu, protože dokud jsou rozpočty deficitní, tak čistý dluh roste, ale samozřejmě je možné rozpustit část rezerv a používat lépe cash flow díky státní pokladně, což je ovšem projekt, kde zatím neudělal žádný pozitivní krok. Používá jenom kroky svých předchůdců. Já jsem tomu rád, ale zatím neudělal nic, co by to mohlo zlepšit. Tohle je celkem logický krok, kde chce v té cestě pokračovat dál, a jsou tam ty zdravotní pojišťovny. Já jsem, přiznávám bez mučení, to chce každý ministr financí, já jsem tam toho chtěl mít taky co nejvíc. Chtěl jsem tam mít obce a kraje a zdravotní pojišťovny a teď jsem se na odborných seminářích a na jednotlivých výborech s vámi hádal a pral a vztekal a přesvědčoval a někde jsem vás nepřesvědčil, někde jste mě přetlačili, takže u obcí a krajů, tam jsem dokonce byl konfrontován s tím, že to není ústavně konformní, přetlačili jste mě u vysokých škol, přetlačili jste mě u nemocnic, které by se dostaly do nevýhodné konkurenční situace vůči soukromým nemocnicím, přetlačili jste mě v celé řadě věcí. Ale asi jste dobře udělali. Nakonec se podařilo tu novelu schválit napříč Poslaneckou sněmovnou. Vzpomínám si, že nakonec mi to podpořila i tehdejší opozice, sociální demokracie, ještě dnes za to děkuji. Jedna z nejkomplikovanějších diskusí byla právě u zdravotních pojišťoven. Jistě vás nepřekvapí, že se ten můj návrh velmi nelíbil mému stranickému kolegovi, ministru zdravotnictví doc. Hegerovi, tak se teď zcela jistě nemůže líbit ministru zdravotnictví, ať už z jakékoli politické strany. Byl uzavřen velmi klopotný kompromis s tím pětiletým odkladem. A byl uzavřen zejména na základě tlaku sociální demokracie. Já si na to dobře pamatuji. Sociální demokracie jasně deklarovala, že když tam nebude aspoň těch pět let, že to prostě nemůže podpořit a nebude s tím souhlasit. Můžeme si to najít v otevřených zdrojích. A mně tolik záleželo na podpoře opozice, že jsem na to kývl. Co s vámi provedl ministr financí teď, že najednou si to umíte představit daleko dřív? A to velmi překvapivým způsobem a způsobem, který nutně ty zdravotní pojišťovny musí poškodit a s největší pravděpodobností velmi nekomfortně poškodí i český bankovní sektor, protože v té bilanci se tam prostě plánuje s dobou, kterou ta česká legislativa řekla, že se to odkládá. Najednou se to neodkládá. Takhle se nejedná! To se nedělá. Jakkoli jsem za to tenkrát bojoval a chtěl jsem to mít co nejdřív, to se přiznám, kdybych se nepřiznal, tak vy si na to vzpomenete, tak prostě teď trvám na tom, že pravidla se nemění během hry. Protože když jsme řekli, na jak dlouho se to odkládá, tak bychom to měli dodržet, protože jinak možná.... Ano, stát bude o něco efektivněji spravovat dluhovou službu, dosáhneme nějaké drobné úspory, ale napácháme strašně moc škod vedle. A já avizuji ve druhém čtení stejnou vůli. Jakkoli panu ministrovi rozumím. Měl jsem stejnou ambici. Ale právě proto, že ta diskuse proběhla, právě proto, že jsme jasně řekli do toho světa, jak těm zdravotním pojišťovnám, tak tomu bankovnímu sektoru, kdy s tím má, může a musí počítat, tak jsem přesvědčen, že to nesmíme změnit, protože bychom se nechovali fér. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji, to byl pan poslanec Miroslav Kalousek. Ještě než budeme pokračovat, dovolte mi, abych ještě přečetl omluvu, která došla předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se z dalšího jednání do 19 hodin paní poslankyně Markéta Adamová. Nyní faktická poznámka pana poslanec Petra Bendla. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. Poslanec Petr Bendl
Děkuji za slovo. Já nejsem makroekonom, to se tady čestně přiznávám, ale rozumím tomuto návrhu zákona tak, že se snaží jako z trhu stáhnout finance, na které je schopen stát dohlédnout, stáhnout je do České národní banky. To znamená, že ty volné finanční prostředky, které normálně používají banky k tomu, aby poskytovaly úvěry a obchodovaly s nimi na trhu, že to množství volných finančních prostředků se v čase zmenší. Krom toho, že se má sáhnout na finance, které poskytuje stát, tak v tomto návrhu zákona se říká, že stát chce i sáhnout na finanční prostředky, které jakoby nejsou jeho, jenom je spravuje, tj. když nařídí občanům, aby platili své zdravotní a já nevím jaké další pojištění, tak v případě zdravotního pojištění chce stát uložit těm, kteří spravují tyto finanční prostředky, aby je uložili na účet, který on sám řekne, bez ohledu na to, že to jsou kolikrát subjekty, které jsou třeba veřejnosprávní, nezřizuje je stát, protože to není jenom Všeobecná zdravotní pojišťovna, ale jsou to i jiné zdravotní pojišťovny, které mají svá pravidla apod. Já myslím, že to je velmi závažný zásah do vůbec ekonomiky. Pan ministr financí je sám podnikatel a myslím si, že musí dobře vědět, že měnit pravidla hry v průběhu zápasu je vždycky složité. V okamžiku, kdy si vezmu nějaký úvěr a stát mi změní podmínky, pak nemůžu než na ten stát být naštvaný. A samo hnutí ANO říkalo, že stát má fungovat jako firma. Myslím si, že předvídatelnost v tomto ohledu by měla být jasná a zřetelná, s termínem by se hýbat nemělo, stejně jako je na pováženou, jestli má stát sahat na finanční prostředky, které mu nepatří. Ani já bych také nenavrhoval zamítnutí v prvním čtení, ale prosím, aby ministr financí - už končím - nebo Ministerstvo financí předložilo opravdu zdokumentované dopady tohoto návrhu na ekonomiku tohoto státu, protože to nebude určitě jednoduchá a laciná záležitost. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Pane poslanče, jsem tolerance sama. To byla poslední přihláška do obecné rozpravy. Ještě v rozpravě, pane zpravodaji, nebo už závěrečné slovo? Ještě v rozpravě, prosím. Poslanec Roman Kubíček
Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si dovoluji navrhnout zkrácení doby mezi prvním a druhým čtením na 30 dní. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Dobře, ano. Návrh. Ještě někdo v rozpravě? Pokud ne, tak obecnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Pane ministře, jestli chcete využít závěrečné slovo? Ano. Prosím. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš
Děkuji. Já jen pár slov k tomu charakteru těch peněz. No tak samozřejmě, otázka je, jestli ty fondy, které jsme tady vytvořili, SŽDC, SFDI, to jsou fondy, které často vykazují velké zůstatky, a to jsou peníze, které jdou ze státního rozpočtu, které nestihly ty fondy spotřebovat, a v podstatě je nějakým způsobem umísťují. A samozřejmě u zdravotních pojišťoven ty zůstatky na účtech jsou také obrovské a to jsou samozřejmě odvody za zdravotní pojištění. A já myslím, pan poslanec Kalousek o tom tady mluvil, a v některých státech mají všechno na jedné hromadě. I kraje i obce i vysoké školy atd. Samozřejmě ten odpor je obrovský, protože já tomu rozumím, že ty instituce si to chtějí dávat do komerčních bank. Nemá to absolutně žádný dopad na likviditu bank. Naopak to vylepšuje likviditu státu a samozřejmě vylepšuje to naše parametry, což má potom samozřejmě pozitivní dopad na naši emisi dluhopisů a na celkovou zadluženost země. Takže já si myslím, že je to dobré opatření. A sám pan bývalý ministr financí říká: jo, mně se to nepovedlo, teď je divný, že ta sociální demokracie to chce... Tak myslím, že z principu byste to měli podpořit. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu ministru financí. S přednostním právem se přihlásil pan předseda klubu ODS, tak vám udělím slovo. Pak teprve se budu bavit o případném závěrečném slovu zpravodaje. (Poslanec Stanjura chce dát přednost zpravodaji.)
Ne, protože budeme stejně hlasovat, tak já pana zpravodaje vyvolám. Prosím, pane předsedo. Poslanec Zbyněk Stanjura
Já chci říct, že jsme byli proti tehdy a jsme proti i teď. Myslím, že důvody shrnul pan kolega Vilímec. Spíš pružně změnil názor váš koaliční partner, pane ministře, který když byl v opozici, byl proti, a když je ve vládě, tak je pro. Takhle to bylo. Já jenom za nás říkám, že jsme byli proti už před třemi lety. Názor jsme nezměnili jen proto, že sedíme v opozičních lavicích. Kdežto sociální demokraté, když z opozičních lavic se staly vládní, tak najednou říkají no to je docela dobrý. A předtím proti tomu velmi ostře vystupovali. To je sice trošku úsměvné, ale mají na to plné právo. Za nás říkám, že máme názor stejný, a proto vystupujeme proti a proto to nemůžeme podpořit. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji. Ještě s přednostním právem předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo. Poslanec Miroslav Kalousek
Děkuji. Já jenom stručnou odpověď panu ministrovi. Zdůrazňuji, nikdo nenavrhuje zamítnutí, jenom to říkám do toho druhého čtení kvůli těm zdravotním pojišťovnám. Fondy, o kterých pan ministr mluvil, SŽDC, fond dopravní infrastruktury, ty už tam jsou. To už je teď platný právní stav, ty už musí mít účty podřízené státní pokladně. Největší zůstatek, ze kterého jsme všichni nejvíc těžili, já, Rusnok i pan ministr, jsou právě zůstatky na fondu dopravní infrastruktury, při té správě dluhu. To už běží. Ale ten rozdíl mezi zdravotními pojišťovnami a fondem dopravní struktury je ten, že SŽDC a fond dopravní infrastruktury je stát. (Hluk v sále.)
Zdravotní pojišťovny nejsou stát. I když obhospodařují povinné mandatorní odvody, tzn. jejich příjmy jsou povinné odvody, tak zdravotní pojišťovny nejsou stát. Tam je to mnohem složitější a i z hlediska ústavní konformity mnohem vachrlatější než u státních mimorozpočtových fondů. To je potřeba si uvědomit a o to je důležitější chovat se k nim fér. A když jsme řekli za pět let, tak prostě těch pět let bychom měli držet, protože za to to zase nestojí. Takový vývar pro ten státní rozpočet to nebude znamenat, to zaskočení a změna pravidel během té hry. Nad tím prosím přemýšlejte. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji. Protože byla ukončena rozprava, pan ministr už měl závěrečné slovo, hovořil s přednostním právem, požádám pana zpravodaje, aby mě kontroloval. Nepadl žádný návrh na vrácení ani zamítnutí. Budeme se tedy zabývat jenom návrhem na přikázání výborům k projednání a zkrácení lhůty, které padlo. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo jiný výbor než rozpočtový jako garanční? Není tomu tak. Přistoupíme tedy k hlasování. Já vás odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Tak, počet přihlášených je už stabilní. V hlasování číslo 12 rozhodneme o přikázání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 12, přítomných 104, pro 98, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh, aby byl přikázán dalším výborům? Ano, pan poslanec Adamec. Vilímec, pardon, omlouvám se. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Vladislav Vilímec
Vážený pane místopředsedo, s odkazem i na své vystoupení v obecné rozpravě navrhuji, aby dalším výborem k projednání byl výbor pro zdravotnictví. Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Dobře. Rozhodneme v hlasování číslo 13, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 13, z přítomných 107 pro 56, proti 4. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl dále přikázán k projednání zdravotnímu výboru jako dalšímu výboru k projednání. Protože jiný návrh není, budeme hlasovat o zkrácení lhůty na 30 dnů. Rozhodneme v hlasování číslo 14, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 14, ze 107 přítomných pro 80, proti 22. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru, dále byl přikázán výboru pro zdravotnictví jako dalšímu výboru a lhůta projednání ve výboru byla zkrácena na 30 dnů. Děkuji panu ministru financí a prvnímu místopředsedovi vlády Andreji Babišovi, děkuji panu zpravodaji panu Romanu Kubíčkovi. Končím bod číslo 6. Pan ministr zůstane u stolku zpravodajů, protože bodem číslo 7 je
