|

ps2013-025-06-015-047.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-02-11 ps2013-025-06-015-047 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

47. Návrh poslanců Jiřího Dolejše, Miloslavy Vostré, Josefa Vondráška, René Čípa, Vojtěcha Filipa, Pavla Kováčika a Alexandra Černého na vydání zákona o majetkovém přiznání a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o majetkovém přiznání) /sněmovní tisk 235/ - prvé čtení

Date2015-02-11
Meetingps2013/025
Agenda Itemps2013/025/047
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/025schuz/s025209.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 1 > 2
Místopředseda PSP Petr Gazdík47. Návrh poslanců Jiřího Dolejše, Miloslavy Vostré, Josefa Vondráška, René Čípa, Vojtěcha Filipa, Pavla Kováčika a Alexandra Černého na vydání zákona o majetkovém přiznání a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o majetkovém přiznání) /sněmovní tisk 235/ - prvé čtení Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 235/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Jiří DolejšDěkuji za udělení slova. Milé kolegyně a kolegové, když dovolíte, tak pro nováčky uvedu tento tisk v tomto volebním období poprvé. Pamětníci, kteří tady už nějaký pátek zažili, si vzpomenou, že jak v mé osobě, tak i jiní kolegové z jiných stran s podobným tématem tady už stáli. Pravdou je, že to je skutečně evergreen, že tento nástroj na řešení šedé ekonomiky se diskutuje v podstatě po celou dobu existence Poslanecké sněmovny České republiky. Byl tady, jestli dobře počítám, desetkrát a z toho z mé politické frakce já tady stojím popáté. Nevím, jestli to bude šťastnější, ale věřím, že jistá vstřícnost mezi vámi se může najít pro projednání tohoto návrhu, protože o tomto či podobném řešení šedé ekonomiky se hodně diskutovalo už v předvolební kampani a mnozí jste něco podobného slibovali svým voličům. Pravdou také je, a to si dovolím připomenout, že tento instrument není něco, co by úplně vybočovalo, spadlo k nám z nebes, ale dokonce už byl dvakrát zakotven v našem právním řádu. Právní řád se samozřejmě vyvíjí, takže asi byste mě upozornili na to, že ten kontext je aktuálně trošičku jiný, ale prostě není to žádná divočina. Je pravdou, že nejen schválen, ale dokonce uplatňován byl tento instrument již v dobách Masarykovy republiky, konkrétně v letech 1920 až 1929. Bylo to v té podobě jak pro fyzické, tak právnické osoby, a protože tehdy samozřejmě nominální a kupní síla české měny byla trochu jiná, hranicí byl 1 milion korun tehdy československých. Znovu byl tento instrument zakotven do právního řádu po roce 1989, to je také dobré vnímat a uvědomit si, konkrétně to bylo jaro 1992, tedy doba převratných změn, kdy byl schválen na území České republiky tehdy ještě v rámci federace. Prosazovala to tehdejší vláda Petra Pitharta. Předkladatelem toho návrhu nebyl žádný levičák, ale tehdejší ministr financí Karel Špaček. Opět to bylo určeno, směřováno, k fyzickým i právnickým osobám, opět tou hranicí byl 1 milion korun majetku. Stalo se to, že se nám federace rozpadla, že od roku 1993 začala podstatná reforma daňového systému, a protože účinnost tohoto zákona měla být realizována rokem 1995, kdy se mělo poprvé dávat majetkové přiznání, tak k tomu už nedošlo a tento bohužel tehdy redundantní prvek v právním řádu byl zlikvidován v roce 1994. Ale existovalo to. Touto inspirací byli motivováni opakovaně různí předkladatelé podobného návrhu. Zejména bylo takové plodné období v dobách vlády premiéra Miloše Zemana, kdy návrh na majetkové přiznání nejprve v roce 1999 předkládal pan vicepremiér vlády Pavel Mertlík a o dva roky později pan ministr Jiří Rusnok. Vzhledem k tomu - známá věc - že tehdy vláda Miloše Zemana byla vázána opoziční smlouvou, tak si dovedete asi představit, jak to dopadlo a na co to přesně narazilo. Ale taková už je minulost. Nyní žijeme dnes a já si myslím, že je dobré si připomenout i mezinárodní souvislosti a mezinárodní komparace. Pravdou je, že institut majetkového přiznání v minulosti v řadě zemí byl, ale také je třeba dodat ve spojení s majetkovou daní, konkrétně s daní z bohatství, která je postupně v těch zemích nyní odbourávána, že tento institut už není zrovna četný a vyskytuje se v poněkud pozměněné podobě. Například na Slovensku, kde je uzákoněn od roku 2011, v Bulharsku, kde se vlastně nejedná o povinnost majetkového přiznání, ale o možnost reagovat na výzvu daňového úřadu, objevuje se to v pobaltských republikách, ve Švýcarsku to mohou dělat ve své kompetenci jednotlivé kantony. To je mezinárodní souvislost. Když jsem tady říkal, že někteří z vás jste to možná slibovali, ale v každém případě jste to měli napsané ve volebním programu, tak bych připomněl především sociální demokracii, která opakovaně podobný návrh předkládala, nejen ústy svých ministrů, ale v dobách, kdy seděla v opozici, i prostřednictvím svých poslanců jakožto poslanců opozičních. Teď na ně dolehl úděl koaliční loajality a koaličních souvislostí, ale přesto si myslím, že by měli návrh, který je velmi podobný tomu, co sami předkládali, vnímat, a to nejen proto, že mezi své politické priority to zařadil tehdy premiér, dnes prezident Miloš Zeman. Pokud jsem správně četl dokumenty hnutí ANO, tak před volbami mluvili o této věci spíše v souvislosti s přiznáními veřejných činitelů, politiků a úředníků. Ale je pravdou, že po vzniku vládní koalice korporovali do vládního programového prohlášení řešit tuto otázku, byť poněkud odlišným způsobem, než je návrh, který máte teď před sebou. Ve vládním programovém prohlášení se v podstatě chce, aby se to řešilo nikoliv na půdě samostatného systému majetkových přiznání, ale v rámci legislativy daňové a trestní. A pokud jsem dobře vnímal, tak se k tomu vyjadřoval i koaliční partner, strana KDU-ČSL, strana lidová, která dávala přednost, akcentovala ústy svých představitelů spíše to soudní řešení. A tady jsme u dilematu, před kterým budeme stát, pokud tedy chceme tento materiál vzít vážně a dál se nad ním zamýšlet, popřípadě ho dál diskutovat či ve druhém čtení ho zdokonalovat, protože si musíme uvědomit, že základní rozdíl, který tady je mezi možnými návrhy, je ten, že ten náš... (Řečník mluví velmi hlasitě, k řečništi přistupuje poslanec Kováčik a říká mu, aby ubral na hlasitosti.)Ale zas na druhou stranu ti, co méně slyší, tak slyší výborně, že? Já trošku uberu, jestli toho budu schopen. Ale jo, půjde to.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities