|

Named Entity View

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2021-02-10 ps2017-079-08-001-351 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

351. Vládní návrh zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona č. 165/2000 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 966/ - třetí čtení

Date2021-02-10
Meetingps2017/079
Agenda Itemps2017/079/351
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/079schuz/s079254.htm
Page 1 > 2
Předseda PSP Radek Vondráček351. Vládní návrh zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona č. 165/2000 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 966/ - třetí čtení Místo u stolku zpravodajů už zaujal místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček a zpravodaj garančního výboru, kterým je hospodářský výbor, pan poslanec Petr Dolínek. Návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 966/4, který byl doručen dne 26. listopadu 2020. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 966/5. Pan navrhovatel má zájem o vystoupení před otevřením rozpravy ve třetím čtení. Prosím, máte slovo. Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel HavlíčekVážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tento zákon, takzvaný dukovanský zákon, ale je lepší jej nazývat přesněji, protože jasně směřuje Českou republiku k nízkouhlíkové energetice, se dostává do třetího čtení, přičemž předkládám zákon s doporučením hospodářského výboru přijmout jeden pozměňovací návrh, a to návrh týkající se posunutí nabytí účinnosti na 1. březen - takto to bylo - a vzhledem ke stavu projednávání navrhuji tento termín posunout, a to na 1. květen. U jednoho pozměňovacího návrhu nebylo přijato stanovisko. Konkrétně se jedná o stanovení minimální hranice pro instalovaný výkon nízkouhlíkové výrobny, kde stanovujeme ponechat 100 MW. Vychází to z energetického zákona veřejného zájmu, respektive v případě zralosti technologií takzvaných malých modulárních reaktorů lze zákon novelizovat, ale je nepravděpodobné, že by to tak bylo v následujících pěti až deseti letech. Tento zákon vláda schválila již v červenci 2020, a to v návaznosti na projednání principu zákona a - důležité říct - široké, takřka jednohlasné podpory na stálém výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů - nikdo tehdy nebyl proti - kde mají svého člena všechny politické strany, které jsou zastoupeny v této Sněmovně. Rád bych tedy s ohledem na politickou diskuzi, logickou v posledních dnech, zopakoval, že tento zákon neřeší - a to je důležité stále říkat - bezpečnostní otázky. Tento zákon řeší ekonomicko-finanční zajištění nových jaderných zdrojů, princip výkupu elektřiny, a to nejenom z nových bloků v Dukovanech. Jsem velmi rád a vážím si toho, že toto stanovisko v jasné většině sdílí i členové hospodářského výboru, který dotčené pozměňovací návrhy odmítl, a to převážnou většinou. Prosím tedy ještě jednou, jestli bychom se mohli držet dohody ze stálého výboru, konkrétně z 9. prosince, a to tedy toho, že hledání velmi důležitého konsenzu ohledně bezpečnostních požadavků státu - a nikdo je nezpochybňuje - v rámci tendru na dodavatele probíhá na jiné úrovni. Konkrétně byla mimo jiné svolána i schůzka předsedů všech politických stran. Jak jsme slíbili, proběhla na konci ledna. Důvodem předložení zákona je, jak už jsem zmínil, vyřešit případné tržní selhání v případě výstavby nových jaderných bloků, které jasně identifikovala Evropská komise. Nový návrh zavádí jasný institut smlouvy o výkupu elektřiny, někdy tomu říkáme offtakový kontrakt mezi státem a oprávněným investorem čili ČEZ. S ohledem na nadcházející tendr na nový blok v Dukovanech a probíhající notifikační jednání Evropské komise ohledně slučitelnosti podpory s pravidly vnitřního trhu je návrh zákona v některých aspektech spíše obecnější, ponechává flexibilitu pro budoucí smluvní uspořádání mezi státem a mezi oprávněným investorem, opakuji, ČEZ. Mechanismus stanovení výkupní ceny vychází z principu energetického zákona, který už známe a který, podobně jako u podporovaných obnovitelných zdrojů, zahrnuje kontrolu překompenzace - myslíme si, že tím je to do značné míře řešeno. Model financování vychází z modelu financování podpory podle takzvaných POZE, a to skrze regulovanou složku elektřiny, čili je to stejný model. Nicméně všichni víme, že v rámci POZE v roce 2009, 2010 nám to nevyšlo. Dnes nás to stojí 47 miliard korun ročně. Toto v žádném případě nehrozí. Už když se podíváme jenom principiálně matematicky , tak s ohledem na zafixování ceny - a to je vlastně celá ta podstata - založené na vytendrování dobré ceny a na ceně financování - se budeme pohybovat o řád níže. Navíc od roku 2036, pokud cena elektrické energie v té době bude vyšší, budeme na tom vydělávat, pokud bude nižší, půjde to na úkor státu o řád méně než současná podpora obnovitelných zdrojů, čili bude to pod rozlišovací schopnost.
Text view • Dependencies • Wavesurfer • List names