|

Named Entity View

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-05-10 ps2017-028-08-002-148 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

148. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 410/ - třetí čtení

Date2019-05-10
Meetingps2017/028
Agenda Itemps2017/028/148
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/028schuz/s028279.htm
1 < Page 2 > 3
Z tohoto důvodu navrhuji ve svém pozměňovacím návrhu využít dobré aplikační praxe uvedené v zákoně číslo 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, kde je zcela zřejmé, že se jedná o zcela výjimečný institut povolování jiné výdělečné činnosti vojákům z povolání. Navíc se tímto odstraňuje navržená úprava, která by v praxi mohla vést k řadě výkladových problémů. Dále se navrhuje zpřesnit úroveň, ze které bude možné v pozici služebního funkcionáře rozhodovat o udělení výjimky. Tímto se předejde případným problémům v podobě nejednotnosti rozhodování jednotlivých služebních funkcionářů. (Vysoká hladina hluku v sále.)Odůvodnění pozměňovacího návrhu najdete v systému... (Poslankyně se obrací na předsedajícího, aby ztišil sněmovnu.)Já chci nějakou důtku! Předseda PSP Radek Vondráček(Zvoní na zvonec.)To už je na psychologa tady. Poslankyně Jana ČernochováNe, bič! (Smích v sále.)Předseda PSP Radek VondráčekAnebo. Tak prosím ještě jednou o klid! Nechte paní kolegyni dokončit její příspěvek do rozpravy! Děkuji. Poslankyně Jana ČernochováOdůvodnění pozměňovacího návrhu najdete v systému. Ale tady samozřejmě byl i zmíněn nález Ústavního soudu. Tady bych chtěla ještě připomenout, že ani z tohoto nálezu Ústavního soudu, ani z rozsudku Nejvyššího správního soudu nevyplývá, že by dosavadní praxe, která se u služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů, vojáků z povolání či ostatních zaměstnanců státu obešla bez správního řízení, resp. řízení ve věcech služebního poměru, byla nějak závadná. Je tedy zbytečné toto velmi nákladné řízení zavádět. Opět by se tím tedy vytvářely nerovnosti mezi služebními poměry, které naopak Ústavní soud kritizoval a kritizovat v budoucnu bude i nadále. Současně je třeba uvést, že se nejedná o rozhodování ve věcech, které se služebního poměru přímo týkají, ale o posouzení, zda chování a jednání příslušníka v době mimo službu není v rozporu se zájmy zaměstnavatele. Proto by mělo důkazní břemeno spočívat na straně příslušníka, který by měl doložit, že nebude ve střetu zájmů, nebude ohrožovat důležitý zájem služby nebo dobrou pověst bezpečnostního sboru. V případě konání řízení ve věcech služebního poměru by tomu bylo naopak. A pokud by příslušný služební funkcionář nedoložil dostatečné důkazy, pro které by bylo možné žádost zamítnout, stal by se souhlas vymahatelným. A opět bychom se dostávali k tomu, že to budou ti lidé dávat před Ústavní soud. A mohli by to tam dávat, pokud schválíme toto. Vojáci, kteří budou poukazovat na to, že byť slouží v jiném sboru podle jiného zákona, tak ale že oni jsou kráceni na svých právech. Podle navržené úpravy by bohužel příslušný služební funkcionář odůvodňoval pouze případné odnětí souhlasu. Třeba na základě zjištění nových informací. Například příslušník dostane souhlas k opravování vozidel a dodatečně se zjistí, že opravuje auta závadovým osobám. Možná auta pocházející z trestné činnosti. Zcela jistě by zde bylo vhodné souhlas odejmout a odůvodnit na základě zjištěných skutečností, že dochází k ohrožení dobrého jména bezpečnostního sboru. Stane se to? Nestane se to? Už to vyvolá v někom nějakou pochybnost a budou tyhle věci končit u soudu. Na konci projednávání ve výboru pro bezpečnosti vznesl pan kolega Ondráček žádost o upřesnění části mého návrhu úpravy uvedené v § 48 odst. 2. I jsem o této věci diskutovala se samotným panem ministrem, ještě i před tímto jednáním jsme si vyměňovali stanoviska. Já jsem to skutečně konzultovala opakovaně s naší legislativou, se zástupcem ředitele legislativního odboru, s panem Markem Musilem, a ten můj návrh je zcela bezvadný a je v pořádku. Ještě jenom pro kolegu Ondráčka, který není přítomen, ale který podpořil můj návrh, tak jenom bych pro steno to uvedla. Tedy § 48 odst. 2: Příslušník může výjimečně vykonávat výdělečnou činnost pouze s písemným souhlasem služebního funkcionáře, neovlivní-li tato činnost výkon jeho služby nebo jiný důležitý zájem služby. Příslušným služebním funkcionářem je vedoucí organizační části bezpečnostního sboru. K výkonu jiné výdělečné činnosti nelze udělit souhlas, jestliže by tato vedla ke střetu zájmů osobních se zájmy služby a k ohrožení dobré pověsti bezpečnostního sboru. Pan kolega chtěl především vysvětlit větu "Příslušným služebním funkcionářem je vedoucí organizační části bezpečnostního sboru." a chtěl vysvětlit pojem vedoucí organizační části bezpečnostního sboru. Raději odůvodním zvolení této formulace zde na plénu, aby nebyla pochybnost o jeho správnosti. Takže: pojem vedoucí organizační části bezpečnostního sboru není nový. Zákon jej zná. Například je uveden v § 2 odst. 1 zákona o služebním poměru. Cituji: Ve věcech služebního poměru příslušníků jedná a rozhoduje jménem státu ředitel bezpečnostního sboru, není-li dále stanoveno jinak. V rozsahu jím stanoveném jedná a rozhoduje též vedoucí organizační části bezpečnostního sboru. Konec citace. Jde tedy o služební funkcionáře, na které ředitel bezpečnostního sboru deleguje personální pravomoc, a to prostřednictvím svých interních aktů řízení. Personální pravomoc může samozřejmě být delegována i odlišně, záleží na konkrétním rozsahu. Pojem je též uveden v § 8 odst. 3 zákona, kde jsou - zase cituji - za vedoucí organizačních částí bezpečnostního sboru považováni ředitelé krajských ředitelství, útvarů s celostátní působností a ředitelství na Policejním prezídiu, ale nejsou to již jejich zástupci. Podle tohoto ustanovení jsou to lidově řečeno ti, které lze jmenovat, pane ministře, do generálské hodnosti, tedy desítkáři. A praxe je v tomto směru také ustálená. U mého pozměňujícího návrhu jde o to vymezit okruh služebních funkcionářů tak, aby ředitelé bezpečnostních sborů nemohli svěřit rozhodování o podnikatelské činnosti příslušníků někam na územní odbor či vedoucímu oddělení jako třeba schválení žádanky o dovolenou nebo služební cestu. Zvolení takovéhoto pojmu mělo i opodstatnění v tom, že je odlišné názvosloví u některých sborů, resp. jiná struktura řízení, např. na ÚZSI nejsou kraje, ředitelé krajských ředitelství Policie České republiky, celních úřadů, to je též kraj, ale u ředitele věznic v zákoně jsou popsány zase jako organizační jednotky. ÚZSI jsem zmiňovala. GIBS, tam to jsou vedoucí krajských pracovišť a ti jsou v 9. platové třídě. Pokud bychom tedy chtěli, aby se mohlo rozhodovat o udělení výjimky nejníže na úrovni ředitele kraje, ředitele věznice apod. navrhuji tedy toto jako nejvhodnější, protože si myslím, že skutečně bychom my nějaké manažerské principy u bezpečnostních sborů reflektovat měli. Ze zvolené formulace tedy vyplývá, že tu nebudou ti nejnižší vedoucí, ale statutáři v 10. platové třídě. U sboru, který je nemá - pane ministře - u sboru, který je nemá, tak by to měli z logiky věci být zástupci ředitele bezpečnostního sboru. Předpokládám, že jsem snad ctěným kolegům a kolegyním tuto věc dostatečně objasnila. Už se chýlím ke konci. Dovolte mi, abych ještě připomněla, že můj pozměňovací návrh zároveň vrací zpět navrženou vládní změnu týkající se nově zaváděných odměn pro funkcionáře v dozorčích a správních radách. Toto by se mohlo líbit zejména Pirátům, protože tady se to velmi rozvolňovalo. A ten můj návrh to vrací do současné úpravy. Jedná se o nemožnost, aby příslušníci v dozorčích a správních radách pobírali odměnu. Dnes tedy platí, že podle § 48 příslušník nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost, s výjimkou případů, kdy je do těchto orgánů vyslán bezpečnostním sborem. Vyslaný příslušník jedná v těchto orgánech jako zástupce České republiky, je povinen prosazovat její zájmy a nesmí od příslušné právnické osoby pobírat odměnu, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Odměna podle věty první nesmí být příslušníkovi vyplacena ani po skončení služebního poměru. Konec citace ze zákona. Nově ale dochází tedy ke změně, kdy ta 48 odst. 1: Příslušník nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost, s výjimkou případů, kdy je do těchto orgánů vyslán služebním funkcionářem, a s výjimkou členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je stát. Příslušník vyslaný služebním funkcionářem jedná v těchto orgánech jako zástupce České republiky a je povinen prosazovat její zájmy.
Text view • Dependencies • Wavesurfer • List names