|

Named Entity View

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-03-13 ps2017-027-06-004-006 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

6. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 297/ - druhé čtení

Date2019-03-13
Meetingps2017/027
Agenda Itemps2017/027/006
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/027schuz/s027207.htm
Page 1 > 2
Místopředseda PSP Petr Fiala6. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 297/ - druhé čtení Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede paní ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, paní ministryně, ujměte se slova. Ministryně financí ČR Alena SchillerováDěkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi stručně, abych uvedla ještě pár slov. Jak již bylo uvedeno při prvním čtení, je vládní návrh tohoto zákona, kterým se mění zákon o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, zpracován na základě povinnosti transponovat evropskou směrnici o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi. Jedná se o přepracovanou směrnici, která reguluje tyto instituce, rozšiřuje požadavky na jejich činnost. Konkrétně se jedná zejména o úpravu systému správy a řízení instituce, politiku odměňování, rozšířené požadavky na informační povinnosti vůči účastníkům a dále o možnost přeshraničních převodů penzijních plánů. Také jsem řekla už v prvním čtení, že v České republice není systém zaměstnaneckých penzí zaveden, přesto jsme povinni ustanovení této nové směrnice do právního řádu provést. Proto jsou doplněna stávající ustanovení zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, která již byla implementována v předchozí směrnici v této oblasti. Povinnost transponovat všechny ustanovení byla řečena již před Evropským soudním dvorem, který rozhodl, že ačkoliv není systém zaměstnaneckých penzí v České republice zaveden, je Česká republika povinna transponovat všechna ustanovení směrnice. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Petr FialaDěkuji paní ministryni. V prvém čtení jsme přikázali k projednání tento návrh rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru máme k dispozici jako sněmovní tisk 297/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Jan Řehounek. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Jan ŘehounekDěkuji, pane předsedající. Mým úkolem je nyní ve druhém čtení vás seznámit, kolegyně a kolegové, s usnesením rozpočtového výboru ze dne 6. února 2019 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění pozdější předpisů. Je to sněmovní tisk 297. Po úvodním slově náměstkyně ministryně financí Lenky Dupákové, zpravodajské zprávě poslance Jana Řehounka a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 297, schválila bez připomínek, a zároveň II. zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Už jen v krátkosti bych dodal to, že projednávání v rozpočtovém výboru bylo velmi krátké, nekonfliktní. Pokud se nemýlím, tak podpořili všichni členové rozpočtového výboru. Děkuji. Místopředseda PSP Petr FialaDěkuji, pane zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Jan Bauer. Prosím, máte slovo. Poslanec Jan BauerDěkuji za slovo. Vážený pan místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych vám představil a následně v podrobné rozpravě se přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který byl podán do systému pod číslem 2371. Chtěl bych říci, že jde o návrh, který posouvá účinnost zrušení karenční doby, a to ve třech variantách. Já jsem spolu s několika kolegy poslanci toto předložil v reakci na podle mého názoru totální chaos, který doprovází přijímání systému elektronické neschopenky, a samozřejmě vzápětí osvětlím i důvody, které nás vedly k předložení tohoto návrhu, konkrétně k tomuto projednávanému zákonu. Přiznám se, že tak jak vidím opravdu nesystematičnost a chaos, který provází zavádění eNeschopenky v praxi, se ani nedivím, že praktičtí lékaři v poslední době vyzývají dokonce i k občanské neposlušnosti. Podle veřejně učiněného příslibu premiéra Andreje Babiše mělo zavedení eNeschopenky doprovázet zrušení karenční doby v červenci roku 2019, a to takové eNeschopenky, která mimo jiné zlepší a zrychlí přehled zaměstnavatelů o dočasné pracovní neschopnosti svých zaměstnanců a možnosti kontroly. Tento zásadní vliv vláda však zjevně není schopna standardní legislativní cestou naplnit. Takzvaná elektronická neschopenka již stihla projít v naší legislativní praxi velkou anabází a já se musím přiznat, že by si člověk musel skoro najmout detektivní agenturu, aby se v tom vyznal, ale přesto mi dovolte jenom zkráceně zmínit vývoj této legislativy. První milník. Byla zavedena zákonem č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589, o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a to s účinností od 1. ledna 2019. Jednalo se o sněmovní tisk 926 v 7. volebním období. Nebyla však obsažena v původním vládním návrhu, ale do zákona se dostala až na základě rozsáhlého pozměňovacího návrhu poslance Jiřího Běhounka - jednalo se o sněmovní dokument 6036, taktéž v 7. volebním období -, který obsahoval i obsažnou důvodovou zprávu podrobně popisující budoucí proceduru postupného zavádění takzvané elektronické eNeschopenky. Milník číslo dvě. Protože Ministerstvo práce a sociálních věcí nebylo schopno zavedení elektronické neschopenky technicky realizovat, přišlo s návrhem na její zrušení, spojené s mlhavým příslibem budoucí nové právní úpravy elektronické neschopenky. Tento návrh byl v podobě sněmovního tisku číslo 204 předložen 13. července 2018, tedy v době, kdy na technickou realizaci od 1. ledna 2019 zbývalo ještě půl roku. Dne 18. září 2018 prošel v prvním čtení a 23. listopadu 2018 jej sněmovní výbor pro sociální politiku doporučil neschválit. Třetí milník. Situaci zachránil pro Ministerstvo práce a sociálních věcí poslanec Roman Sklenák, který navrhl a prosadil pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 582, o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a který se posléze stal zákonem č. 335/2018. Tento zákon odložil účinnost těch ustanovení příslušného zákona č. 259 z 1. ledna 2019 na 1. leden 2020.
Text view • Dependencies • Wavesurfer • List names