|

Named Entity View

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-02-13 ps2017-026-10-002-032 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

32. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 205/ - prvé čtení

Date2019-02-13
Meetingps2017/026
Agenda Itemps2017/026/032
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/026schuz/s026338.htm
Page 1 > 2
Předseda PSP Radek Vondráček32. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 205/ - prvé čtení Projednávání tohoto bodu jsme opětovně přerušili v obecné rozpravě ve čtvrtek 20. prosince na 24. schůzi. Já vás opakovaně žádám o klid v sále, abych slyšel aspoň sám sebe. Děkuji. Poprosím, aby místa zaujali paní ministryně Alena Schillerová a zpravodaj pan poslanec Jan Volný. Budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. V tuto chvíli je do obecné rozpravy jako první přihlášen pan poslanec Ferjenčík. Poslanec Mikuláš FerjenčíkDěkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se vás dnes, předpokládám, naposledy pokusím v prvním čtení přesvědčit, abyste hlasovali pro zamítnutí tohoto návrhu, který skutečně nepřináší nic pozitivního a naopak zatěžuje živnostníky a malé podnikatele zcela nadbytečnou byrokracií, která státnímu rozpočtu peníze navíc nepřinese. Z toho důvodu jsem si nechal zpracovat analýzu údajných výnosů EET, kterými operuje vláda, když se chlubí, kolik miliard EET v první a druhé vlně údajně přinesla. Musím zdůraznit, že mezi první a druhou vlnou a tou třetí a čtvrtou, kterou se vláda snaží zavést nyní, je obrovský rozdíl. Respektive dva obrovské rozdíly. Za prvé, tu třetí a čtvrtou vlnu zrušil Ústavní soud jako protiústavní a nepřiměřený zásah do svobody podnikání v ČR. To je první faktor. Vy se snažíte prosadit zákon, který už jednou Ústavní soud zrušil jako v rozporu s Ústavou. A za druhé, zatímco u maloobchodu a restauračních zařízení je skutečně reálně možné nějak základně to dodržování zákona o EET kontrolovat, tak v případě třetí a čtvrté vlny to možné prakticky vůbec není. Ve chvíli, kdy malíř pokojů vymalovává pokoj, tak skutečně obtížně bude daňová správa dělat fiktivní kontrolu, že si fiktivně nechá vymalovat pokoj, aby ověřili, jestli ten malíř vydává účtenku. To samé instalatér. Celá řada svobodných povolání, kde probíhá transakce jeden na jednoho, skutečně ty kontrolní možnosti jsou ze strany státu naprosto minimální. A jediný, kdo na tom skutečně masivně vydělá, jsou prodejci EET účetních systémů. To je jediná skupina v ČR, která skutečně na té třetí a čtvrté vlně vydělá, protože všichni živnostníci zcela nesmyslně budou platit nějaký paušál s tím, že ti poctiví, co dneska všechny tržby přiznávají, si akorát budou muset pořídit nějakou EET krabičku navíc a platit za to peníze, stát na tom nevydělá vůbec nic, a na ty nepoctivé to nedopadne, protože prostě nevydají tu účtenku. I dneska musí podle zákona všechny tržby přiznat, a tak kontrolní možnost státu se skrz zavedení tohoto zákona skutečně nerozšiřuje. Ještě se zkusím tedy vyjádřit k tvrzení, kolik miliard údajně přinesla první a druhá vlna. Já jsem měl možnost nechat zanalyzovat pouze údajné přínosy EET za rok 2017, určitě úplně stejně zanalyzujeme i údajný výnos za rok 2018, ale skutečně jsme na to neměli časový prostor. Nicméně základní problém metodiky Ministerstva financí, které tvrdí, že EET přináší nějaké miliardy, konkrétně tuším 5,7 za rok 2017, je to, celá ta metodika spočívá v tom, že se vezme autonomní růst výběru DPH, to znamená výběr DPH, o kterém Ministerstvo financí tvrdí, že je způsobený růstem ekonomiky, a následně se vezme skutečný růst výběru DPH, ta dvě čísla se od sebe odečtou. A Ministerstvo financí tvrdí, že rozdíl mezi těmito dvěma čísly je automaticky vliv EET, a přitom žádným způsobem toto tvrzení nepodkládá nějakými dalšími daty. Hlavní problém tohoto přístupu je, že ten autonomní růst vláda určuje podle odhadu spotřeby, podle odhadu růstu spotřeby. Kde já vidím problém: Za prvé, růst spotřeby je jenom odhad Českého statistického úřadu. Ve chvíli, kdy se změní o několik set milionů, což se běžně děje, tak najednou se jakoby změní ten údajný výnos EET. To samotné mi přijde velmi podivné, že podle vládní metodiky, když se změní odhad statistického úřadu, tak se změní vládní odhad výnosu EET. A za druhé, co považuji za větší problém, že ten autonomní růst si vláda určuje libovolně. Prostě to, kolik se v uvozovkách mělo vybrat, protože ekonomika roste, to určuje vláda podle toho, jak se jí to zrovna hodí. To je ten důvod, proč já operuji s touto infografikou toho, jak ve skutečnosti probíhá výpočet výnosu údajného EET na Ministerstvu financí. (Ukazuje fotografii Andreje Babiše s prstem na rtech. Pod fotografií je napsáno: Výpočet výnosu EET.)Prostě proto, že vláda si zcela libovolně určí, kolik je podle nich ten autonomní růst, a následně tedy řekne, že všechno navíc je vlivem EET. Proč si myslím, že tento přístup je problematický? Za prvé vláda vůbec žádným způsobem nezohledňuje další vlivy na výnos EET. Například ve chvíli, kdy roste ekonomika a roste inflace, tak víc podnikatelů spadne do kategorie plátců DPH. Prostě proto, že podnikatelé vydělávají víc peněz, protože roste ekonomika, tak překročí obrat jeden milion a spadnou do kategorie plátci DPH. A logicky tedy potom odvedou na DPH víc. A může to být víc, než o kolik stoupl ekonomický růst. Stejně tak inflace má podobný efekt. Takže ve chvíli, kdy máme více plátců DPH, tak logicky se vybere víc. Ale vláda žádným způsobem nevyhodnotila, kolik dělá například tento efekt. Těch efektů je celá řada: změna struktury spotřeby, rozdíl mezi zahraničními a jinými platbami. A vláda to žádným způsobem nevyhodnotila a nezohlednila ve svých odůvodněních toho, jak ten údajný vliv EET pomáhá. Dále, když k tomu autonomnímu růstu místo růstu spotřeby použijeme pro odhad růst hrubé přidané hodnoty, tak dojdeme k tomu, že efekt EET byl minus 2 miliardy. A při tomhle parametru v ostatních oborech, kde EET zavedeno nebylo, to vysvětluje lépe ten nárůst výběru DPH. A to je ten můj asi hlavní argument. Podle vládní metodiky, pokud použijeme vládní metodiku odhadu vlivu EET na výběr DPH, tak EET vyneslo 5,9 miliardy korun v oborech, kde vůbec zavedeno nebylo. Což je zcela evidentní nesmysl. Prostě když vezmeme metodiku vlády, podle které se odhaduje vliv EET na výběr DPH, tak EET "funguje" údajně i v oborech, kde EET vůbec zavedeno nebylo. Samozřejmě to je nesmysl. Z toho je zjevné, že ta metodika postrádá smysl. Ministerstvo by ji mělo přepracovat a skutečně nám dávat relevantní čísla, protože jinak nám nezbývá, než si skutečně myslet, že si to pan premiér vycucal z prstu.
Text view • Dependencies • Wavesurfer • List names