|

Named Entity View

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2018-05-23 ps2017-013-02-004-073 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

73. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 91/ - třetí čtení

Date2018-05-23
Meetingps2017/013
Agenda Itemps2017/013/073
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/013schuz/s013043.htm
Page 1 > 2
Místopředseda PSP Vojtěch Filip73. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 91/ - třetí čtení Požádám, aby místo u stolku zpravodajů zaujala za navrhovatele ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová a zpravodajka garančního výboru, výboru pro sociální politiku, poslankyně Alena Gajdůšková. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 91/2, který byl doručen 11. dubna letošního roku. Usnesení garančního výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 91/3. Ptám se navrhovatelky, paní ministryně práce a sociálních věcí, jestli má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Je tomu tak. Požádám sněmovnu o klid. A paní ministryně, máte slovo. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jaroslava NěmcováVážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vládní návrh zákona, kterým se upřesňuje ustanovení § 271b odst. 3 zákoníku práce upravující výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemoci z povolání u uchazečů o zaměstnání a s ním i další související zákony, byl podrobně představen a odůvodněn v prvním i druhém čtení. Jen pro připomenutí. Jeho smyslem a účelem je zpřesnění předmětného ustanovení zákoníku práce tak, aby bylo zcela jednoznačně stanoveno, jaká výše minimální mzdy se u uchazečů o zaměstnání považuje za dosahovaný výdělek, a nedocházelo k tomu, že každá ze dvou pojišťoven, které realizují zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, zohledňovala při výpočtu náhrady její jinou výši. Vládní návrh zákona stanoví, že se bude již jednotně zohledňovat výše minimální mzdy, která byla platná v době, kdy se poškozený stal uchazečem o zaměstnání, nikoliv aktuální výše minimální mzdy, která při každém jejím zvýšení předmětnou náhradu za ztrátu na výdělku snižuje. Navržená úprava se týká nejen zaměstnanců, kterým je náhrada za ztrátu na výdělku poskytována podle zákoníku práce, ale i vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů, u nichž se rovněž v době, kdy jsou vedeni jako uchazeči o zaměstnání, považuje za dosahovaný výdělek výše minimální mzdy. K návrhu zákona byly podány panem poslancem dr. Kaňkovským, tisk 91/2, dva pozměňovací návrhy, které jsou totožné pro právní úpravu ustanovení § 271b odst. 3 zákoníku práce i ustanovení souvisejícího zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Pozměňovací návrh doplňuje vládní návrh zákona tak, že by se měla při každé následné evidenci uchazeče o zaměstnání zohledňovat výše minimální mzdy platná v den jeho prvního zařazení do této evidence. Pozměňovací návrh by se navíc dotkl i ustanovení zákona o vojácích z povolání, kterých se výpočtu předmětné náhrady při zohledňování výše minimální mzdy odkazuje na právní úpravu zákoníku práce. Stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí k pozměňovacímu návrhu je negativní, a to zejména z toho důvodu, že jeho přijetí by způsobilo rozdíly ve výši poskytované náhrady za ztrátu na výdělku mezi skupinami poškozených, aniž by k tomu existoval věcný důvod. Rovněž by byl popřen základní princip náhrady škody, který je založen na příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem či nemocí z povolání a vznikem škody, to znamená ztrátou na výdělku. V případě, že by ke skončení druhého nebo třetího pracovního poměru zaměstnance došlo např. z důvodu okamžitého zrušení ze strany zaměstnavatele, to znamená porušení povinnosti ze strany zaměstnance, jeho pravomocného odsouzení, nesplňování předpokladů pro výkon práce, pak je zcela zřejmé, že příčinná souvislost mezi ztrátou na výdělku a pracovním úrazem vůbec neexistuje. Navíc zaměstnavatel, resp. pojišťovna, která náhradu poškozenému poskytuje, nebude mít reálnou možnost důvod skončení pracovního poměru zjistit, a proto v souladu s právním předpisem nebude náhradu poskytovat. Hrozí tedy, že se tito poškození budou muset obracet na soud a tam příčinnou souvislost náročně prokazovat. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji, paní ministryni Jaroslavě Němcové a otevírám rozpravu, do které mám přihlášku pana poslance Víta Kaňkovského. Paní zpravodajka se také hlásí do rozpravy? Ne, do rozpravy ne. Tak pan kolega Kaňkovský. Prosím.
Text view • Dependencies • Wavesurfer • List names