|

Named Entity View

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2014-09-25 ps2013-017-07-005-059 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

59. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 307/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Date2014-09-25
Meetingps2013/017
Agenda Itemps2013/017/059
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/017schuz/s017308.htm
Page 1 > 2
Místopředseda PSP Jan Bartošek59. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 307/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Nyní poprosím, aby z pověření vlády předložený návrh uvedl ministr zdravotnictví pan Svatopluk Němeček. Máte slovo, pane ministře. Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk NěmečekVážený pane předsedající, vážené paní poslankyně a páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl předkládaný návrh zákona novelizující zákon o veřejném zdravotním pojištění. Jde o návrh, který v souladu s programovým prohlášením vlády zlepšuje přístup pacientů k lázeňské léčebně rehabilitační péči a zároveň upravuje podmínky hrazení lázeňské léčebně rehabilitační péče ze systému veřejného zdravotního pojištění tak, aby byla právní úprava v této oblasti v souladu s nálezem Ústavního soudu spisová značka 43/13 ze dne 25. března 2014, vyhlášeného ve Sbírce zákonů pod číslem 77/2014 Sb., který ke konci tohoto roku ruší dosavadní vyhlášku z roku 2012 upravující tzv. indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči. V tomto nálezu Ústavní soud konstatoval, že podmínky omezující nárok pojištěnce musí být vzhledem k článku 31 Listiny základních práv a svobod uvedeny výhradně v zákoně, přičemž je podle Ústavního soudu nezbytné zjišťovat, zda se jedná o podmínku ryze medicínskou, nebo zda se jedná o podmínku - Místopředseda PSP Jan BartošekJá se omlouvám, pane ministře. Jsem velmi rád, že po interpelacích paní poslankyně a poslanci projevují radost nad projednávaným bodem. Každopádně bych chtěl poprosit, abyste tu hlasitou radost šli projevit do předsálí, abychom zde slyšeli, co se zde přednáší, co nám pan ministr říká. Děkuji vám za pochopení a pokračujte, pane ministře. Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček- nebo zda se jedná o podmínku, kde jsou poměřována nejen medicínská, ale také ekonomická kritéria. Pokud by nebyla poměřována pouze hlediska medicínská, mělo by stanovování takové podmínky povahu politického rozhodování, a tedy by nemohla být obsaženo v podzákonném právním předpisu. Vzhledem k tomu, že dosavadní vyhláška podle zmíněného nálezu nesplňuje výše uvedená kritéria, je nezbytné, aby podmínky, o nichž se Ústavní soud zmiňuje, byly nově stanoveny přímo zákonem. Jedná se zejména o délku léčebného pobytu, možnosti jeho prodloužení a následného opakování a podobně. Jako základní problém z hlediska medicínského je v současnosti spatřována stanovená délka pobytu u jednotlivých diagnóz. Vyhláška z roku 2012 sjednotila délku pobytu na 21 dnů s možností prodloužení. Praxe ukázala, že tato možnost prodloužení není využívána tak, jak by bylo žádoucí, a mnohdy jsou pacienti z lázní propouštěni bez dostatečného zlepšení jejich zdravotního stavu. Návrh tedy u vybraných indikací stanovuje délku pobytu komplexní lázeňské léčebné rehabilitační péče opět na 28 dní. Jedná se zejména o léčbu nemocí oběhové soustavy, dýchacího a pohybového ústrojí, duševních poruch, kožních nebo gynekologických onemocnění. Dále je rozšířena možnost prodloužení opakovaných léčebných pobytů, a to zejména u dětí, u nichž je stávající vyhláškou tato možnost omezena. Zároveň bylo přihlédnuto ke specifickým potřebám jednotlivých skupin pacientů, a tak je například nově navrženo, aby lidé trpící Parkinsonovou chorobou, u nichž je předpoklad zlepšení zdravotního stavu a udržení soběstačnosti, kteří dosud jezdili do lázní na komplexní pobyt pouze jednou za život, mohli na tento pobyt jezdit opakovaně alespoň jednou za dva roky. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud svým nálezem, který jsem v úvodu zmínil, zrušuje dosavadní vyhlášku upravující poskytování hrazené léčebně rehabilitační péče ke konci tohoto roku, je nezbytné, aby navrhovaný zákon nabyl účinnosti k 1. lednu 2015. Z tohoto důvodu si dovoluji požádat Poslaneckou sněmovnu, aby s posuzovaným vládním návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně a páni poslanci, věřím, že na základě uvedených skutečností s návrhem vyslovíte souhlas a podpoříte jej tak v dalším legislativním procesu. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Jan BartošekDěkuji vám, pane ministře. S přednostním právem se hlásí pan poslanec Horáček. Máte slovo. Poslanec Václav HoráčekDěkuji, pane předsedající. Jménem dvou klubů ODS a TOP 09 zamítáme projednávat tento zákon podle § 90. Vetujeme. Místopředseda PSP Jan BartošekDěkuji. Než budeme pokračovat dál, přečtu jednu omluvu. Omlouvá se dnes od hodin z jiných pracovních důvodů pan poslanec Josef Zahradníček. Nyní poprosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Soňa Marková. Poslankyně Soňa MarkováHezký podvečer, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte mi, abych se ve své zpravodajské zprávě k tomuto sněmovnímu tisku, kterým je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, řekla několik slov právě k tomuto zákonu. Jak už bylo řečeno předkladatelem panem ministrem, tento sněmovní tisk v podstatě napravuje důsledky nálezu Ústavního soudu k lázeňské léčebně rehabilitační péči a bude mít předpokládaný finanční dopad okolo půl miliardy korun do systému veřejného zdravotního pojištění. Zároveň tento zákon reaguje na skutečnost, že již od roku 2010 docházelo v lázních k úbytku poskytnutých léčebných pobytů. To bylo způsobeno několika faktory. Určitě to byly faktory medicínské, protože se používají nové metody léčby, kdy v některých případech lázně už nebyly voleny jako jediná možnost léčby. Dalším důvodem určitě bylo to, že postupně nám bohužel ubývá dětí v populaci a prevence nemocí je vyšší, to znamená, lázeňská léčba už není nutná například v některých případech dětské mozkové obrny. Další důvody, které se nám příliš nelíbí, jsou určitě v tom, že dospělí pacienti musí často volit, musí častěji řešit pracovněprávní vztahy a obávají se toho, že dlouhá lázeňská léčba by jim mohla neprospět v jejich pracovním zařazení. K tomu přistupuje i to, že finanční situace často těch pacientů a náklady na pobyt především u částečně hrazených příspěvkových lázeňských péčí jsou tak velké, plus doplnění o ještě tehdy existující regulační poplatky, znamenala prostě úbytek pojištěnců a těch, kteří lázeňskou péči čerpají. Toto všechno bylo ještě korunováno, umocněno, vlastně přijetím restriktivní vyhlášky číslo 267/20123 Sb. a potom její následnou aplikací v praxi, kde často docházelo i k chybám na straně ošetřujících a revizních lékařů, kteří prostě neuměli, v uvozovkách, předepsat lázeňskou péči. Už se tady hovořilo o nálezu Ústavního soudu, kterým byla k 31. 12. 2014 zrušena tato vyhláška, o které jsem již hovořila, o stanovení indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost. Ta určovala právě diagnózy a délku pobytu v lázních pro pojištěnce. Podle toho, jak se hovořilo tady na půdě Poslanecké sněmovny a vůbec, mělo být výsledkem novely, o které dneska hovoříme, určitě komplexní řešení celé problematiky lázeňské rehabilitační péče jako nedílné součásti následné péče, tedy přesný popis způsobu předkládání návrhů a jejich schvalování.
Text view • Dependencies • Wavesurfer • List names