Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2021-03-23 ps2017-091-01-003-003 [ParCzech.ana] Czech parliamentary corpus, Chamber of Deputies, 2021-03-23 ps2017-091-01-003-003 [ParCzech.ana] Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2021-03-23 3. Návrh poslanců Jany Pastuchové, Jana Bauera, Hany Aulické Jírovcové, Víta Kaňkovského, Lucie Šafránkové, Markéty Pekarové Adamové a Lenky Dražilové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony /sněmovní tisk 1143/ - prvé čtení Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies, 2021-03-23 3. Návrh poslanců Jany Pastuchové, Jana Bauera, Hany Aulické Jírovcové, Víta Kaňkovského, Lucie Šafránkové, Markéty Pekarové Adamové a Lenky Dražilové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony /sněmovní tisk 1143/ - prvé čtení ps2017 ps2017/091 ps2017/091/01 ps2017/091/003 Matyáš Kopp TEI XML corpus encoding Linguistic annotation Vladislav Stankov Audio alignment LINDAT/CLARIAH-CZ: Digitální výzkumná infrastruktura pro jazykové technologie, umění a humanitní vědy LINDAT/CLARIAH-CZ: Digital Research Infrastructure for Language Technologies, Arts and Humanities 3.0 21 promluv 21 speeches 5442 slov 5442 words LINDAT/CLARIAH-CZ: Digitální výzkumná infrastruktura pro jazykové technologie, umění a humanitní vědy LINDAT/CLARIAH-CZ: Digital Research Infrastructure for Language Technologies, Arts and Humanities www.lindat.cz http://hdl.handle.net/11234/1-3631 https://creativecommons.org/publicdomain/zero/1.0/

This work is licensed under the CC0 1.0 Universal (CC0 1.0) Public Domain Dedication.

 2021-05-31 Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies Neautorizováno ! https://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/091schuz/s091017.htm 23.03.2021

ParCzech is a project on compiling Czech parliamentary data into annotated corpora

 Parlament České republiky - Poslanecká sněmovna Sněmovní 176/4 Praha Czech Republic 2021-03-23
Místopředseda PSP Petr Fiala 3 . Návrh poslanců Jany Pastuchové , Jana Bauera , Hany Aulické Jírovcové , Víta Kaňkovského , Lucie Šafránkové , Markéty Pekarové Adamové a Lenky Dražilové na vydání zákona , kterým se mění zákon č . 108 / 2006 Sb . , o sociálních službách , ve znění pozdějších předpisů , a některé související zákony / sněmovní tisk 1143 / - prvé čtení Stanovisko vlády máme k dispozici jako sněmovní tisk 1143 / 1 . Prosím , aby za navrhovatele předložený návrh uvedla paní poslankyně Lenka Dražilová . Dámy a pánové , prosím o klid ! Máte slovo . Poslankyně Lenka Dražilová Děkuji za slovo . Jak jsme slyšeli , je to opět společný návrh zástupců šesti poslaneckých klubů , sněmovní tisk 1143 , a také k tomuto návrhu dala vláda souhlasné stanovisko . Současná právní úprava podmínek poskytování sociálních služeb , druhů sociálních služeb a jejich registrace již neodpovídá potřebám dobré praxe a potřebám subjektů při poskytování sociálních služeb . Právní úprava sociálních služeb vede k přílišné administrativní zátěži . Předložený návrh reflektuje potřebu praxe , která volá po změnách stávající právní úpravy vedoucích zejména k větší efektivitě procesu poskytování sociálních služeb . Návrh vychází , jak už řekla paní ministryně , z návrhu novely zákona o sociálních službách předloženého vládě Ministerstvem práce a sociálních věcí v prosinci loňského roku . Na rozdíl od ministerského návrhu ovšem obsahuje pouze ty body , které nebyly předmětem rozporů v rámci rozsáhlého konzultačního procesu připomínkového řízení , a to jak na úrovni rezortů , tak na úrovni municipalit . Cílem navrhované právní úpravy je zpřehlednění a zjednodušení systému sociálních služeb , snížení administrativní zátěže , což povede k výraznému zefektivnění a také ke zvýšení srozumitelnosti a transparentnosti systému sociálních služeb . V neposlední řadě je cílem i ochrana zranitelných klientů . Jak jsem již řekla , obsah poslaneckého návrhu tvoří vybrané body vládní novely zákona o sociálních službách , na kterých nebyly z oficiálních připomínkových míst uplatněny žádné nevypořádané rozpory , byly nekonfliktní a byl k nim vysloven obecný souhlas . Jen bych upozornila , že k zákonu proběhlo deset diskusních setkání na Ministerstvu práce a sociálních věcí , proběhlo vnější , vnitřní připomínkové řízení a nespočet jednání s jednotlivými kraji , spolky a asociacemi . Jedná se například o zavedení distančních přístupů v době pandemie do procesu poskytování sociálních služeb , doplnění základních činností o novou činnost v pečovatelské a asistenční službě , sloučení pečovatelské služby a osobní asistence do pečovatelské a asistenční služby , sloučení pobytových služeb , domovů do jednoho druhu - domov sociální péče - , snížení administrativy poskytovatelům v procesu registrace sociálních služeb , zavedení valorizačního mechanismu u maximálních výší úhrad stanovených vyhláškou , upravení dokládání bezúhonnosti u pracovníků sociálních služeb i právnických osob , posílení ochrany uživatelů úpravou ustanovení opatření omezujících pohyb osob , zavedení flexibilnější úpravy dalšího vzdělávání v sociálních službách a stanovení odborné způsobilosti inspektorů kvality v sociálních službách . Ráda bych se zastavila u toho , že návrh novely zavádí valorizační mechanismus k navyšování stanovených maximálních úhrad za poskytování sociálních služeb s účinností od ledna 2022 . Chtěla bych zdůraznit , že jde o navýšení maximálních úhrad , to znamená limitů , do kterých lze s uživatelem výši úhrad sjednat . Rozhodně se nejedná o plošné navýšení cen za sociální služby , jak je nám vkládáno do úst , a dostáváme v tomto duchu spoustu mailů . V řadě případů , a to zejména v terénních službách , poskytovatelé možnost navýšení plně nevyužijí . Ostatně nedošlo k tomu ani v minulosti , když se maximální úhrady do roku 2014 pravidelně zvyšovaly . Institut maximální úhrady není závazným stanovením úrovně úhrady v sociálních službách , ale je to regulační mechanismus stanovující horní hranici , do které je možné úhradu sjednat . Konečnou úhradu podle zákona o sociálních službách sjedná poskytovatel s uživatelem individuálně ve smlouvě a měl by při sjednávání přihlédnout i k finančním možnostem uživatele . Na závěr bych chtěla zdůraznit , že s navrhovanou novelou vyslovilo souhlas 95 % poskytovatelů sociálních služeb , dále Asociace poskytovatelů sociálních služeb , charity , diakonie , armády spásy , Svaz měst a obcí , Ministerstvo financí , Ministerstvo práce a sociálních věcí a jednotlivé kraje . Vážené paní poslankyně , vážení páni poslanci , ještě jednou si dovoluji zdůraznit , že obsah poslaneckého návrhu tvoří vybrané body vládní novely zákona o sociálních službách , na kterých nebyly z oficiálních připomínkových míst uplatněny žádné nevypořádané rozpory , byly nekonfliktní a byl s nimi vysloven obecný souhlas . Já vás tedy prosím o podporu tohoto sněmovního tisku , abychom dále mohli diskutovat na různých úrovních všechny aspekty jednotlivých bodů návrhu . Děkuji vám za pozornost . Místopředseda PSP Petr Fiala Děkuji paní poslankyni Dražilové , která nám představila tento návrh za navrhovatele , a nyní prosím , aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení , kterým je pan poslanec David Kasal . Prosím , máte slovo . Poslanec David Kasal Děkuji , pane místopředsedo , za slovo . Já bych doplnil ve své zpravodajské zprávě , že předkladatelka nám podrobně popsala , jakým způsobem vznikala tato novela zákona o sociálních službách , která je velmi důležitá a kde jsou vybrané části , na kterých je všeobecná shoda . To je první část . Další část je , že je tato shoda právě i s poskytovateli i s jednotkami , jako jsou kraje a ORP . Z tohoto důvodu doporučuji Sněmovně , aby postoupila tento tisk do druhého čtení . Místopředseda PSP Petr Fiala Děkuji . Otevírám obecnou rozpravu . Do obecné rozpravy je jako první přihlášena paní poslankyně Olga Richterová , připraví se pan poslanec Beitl . Prosím , máte slovo . Poslankyně Olga Richterová Děkuji za slovo . Asi podobně jako s mnohými z vás , i se mnou byli v posledních dnech v kontaktu jak poskytovatelé služeb , tak právě lidi , kteří potřebují využívat příspěvek na péči , na osobní asistenci , potřebují využívat pomoc a podporu . To je hned první věc , která rozhodně není nekonfliktní , jak říkají předkladatelé . Je tady totiž navrženo v § 76 a navýšení maximálních limitů úhrad , což je velmi pochopitelné u dlouho nevalorizovaných příspěvků na stravu , příspěvků na tzv . ubytování nebo lůžkovné , nebo různě se tomu říká , ale je to velice problematické u úhrad osobní asistence . A teď se dostáváme k té provázanosti s tím předchozím bodem , poněvadž lidé , kteří jsou plně odkázáni na asistenci ve všech úkonech každodenních , jsou často lidé , kteří si zároveň snaží udržet alespoň nějakou samostatnost skrze vlastně plánování té osobní asistence . A co se tady navrhuje , je , že se bude pravidelně valorizovat - že se navýší ty maximální limity a pak se budou pravidelně valorizovat . A já souhlasím s valorizacemi a souhlasím s tím , že prostě je inflace , je to příznak naší reality , musíme s tím počítat , ale proto jsem se ptala v tom předchozím bodu , jak se vyrovnáme s tím , že by prostě dávalo smysl zejména u lidí naprosto odkázaných na podporu druhých fungovat samostatně a umožnit jim právě valorizaci toho příspěvku na péči . A teď - já jsem si vědoma toho , že mnozí z vás máte zkušenosti s různou , třeba i neblahou kvalitou péče doma atd . , umím si představit mnohé , také jsem mnohé viděla , ale znám stovky lidí zastupovaných organizacemi , kteří se snaží žít samostatný život , i když jsou na vozíčku . Sama jsem přes jednu takovou organizaci jezdila jako dobrovolník pomáhat a na celotýdenní tábory , na puťáky s vozíčkáři . Jsou to lidé , kteří třeba dneska byli tady před Sněmovnou a upozorňovali na to , že oni už dnes z příspěvku na péči tu osobní asistenci nejsou schopni uplatit a už dnes jim to vychází , že zvládnou uplatit zhruba 4 až 5 hodin denně asistence . A ta klíčová věc v tomhle návrhu je , že přece nemůžeme zvedat , pravidelně valorizovat ty platby , ty náklady , to , co musí ti lidé uhradit , a přitom jim neumožnit právě v té oblasti osobní asistence se s tím také finančně vypořádat . Znovu zdůrazňuji , je to fakt jiná oblast než to placení za obědy například v domovech pro seniory . Takže tam jsem samozřejmě se snažila zjistit informace , co by se s tím dalo dělat nějak logicky , poněvadž už dneska v těch úpravách to je samozřejmě dané tak , že poskytovatelé nemusí využívat ta maxima , stropy těch cen a hodnot . To je jasné . Takže je mi jasné to , že navýšení té úhradové vyhlášky neznamená , že u všech služeb dojde k navýšení ceny . Tak to není . Jasně . Ale to , u které služby dojde k navýšení , to vlastně ovlivňují nejenom ti poskytovatelé , ale také kraje podle toho , jakou dávají dotaci . A třeba by tam byla cesta vyjednávat s kraji , že budou třeba u té osobní asistence u těch lidí , kteří jsou v té kategorii příspěvek na péči stupeň čtyři a snaží se vést samostatný život , a proto si sjednávají osobní asistenci , více dotovat ty , kteří prostě objektivně potřebují , poněvadž opravdu nevykonají žádný úkon sami , jsou taková postižení , více dotovat toho poskytovatele , aby tam mohl strávit víc hodin . Tak to třeba byla jedna cesta , co vyjednávat , aby nezůstávaly jediné dvě možnosti , a to dneska je buď péče milující , obětující se rodiny , ale to také není jako úplně správně , anebo ústav . A opravdu mluvíme o těch případech , kterých není zas tak mnoho . Když jsem si počítala , tak mi to vyšlo , že mluvíme třeba zhruba o pěti tisících lidech . To je pět tisíc životů , na které bychom měli myslet , ale současně to není neřešitelné . Takže to je první otázka pro těchto , říkám , zhruba odhadem počítáno pět tisíc lidí . A co je druhá věc , co se týče těchto garancí , tak si myslím , že další garance , aby vlastně nedošlo ke snížení dostupnosti těch služeb pro lidi , co potřebují velké množství osobní asistence , tak že byste mohli to řešit s asociacemi poskytovatelů . A tam vlastně to téma za mě by mělo být maximálně intenzivní vyjednávání , aby bylo jasné řešení pro těchto , nevím , asi patrně několik tisíc osob , kterých se to týká . Další věc , která není úplně nekonfliktní vedle tohoto navýšení maximálních limitů úhrad , je zavedení distančních přístupů . A já si myslím , že to je nezbytná cesta , že poskytování distančních služeb i sociálních služeb je v pořádku . Jenom si myslím , že je tam potřeba být zaměřeni i na to vysvětlení , jakým způsobem se zajistí , že nedojde ke snížení kvality . To je celé . Tam je to podle mě jenom o komunikaci . Ale složitější z těch návrhů , které jste do novely zahrnuli , se domnívám , že je to sloučení pobytových služeb těch domovů do jednoho druhu , že by se vlastně všecko nazývalo domov sociální péče . Ono by to bylo administrativně jednodušší , ale současně by to mohlo jít dost zásadně proti zájmům právě osob se zdravotním postižením . A já jenom si dovolím velice stručně ocitovat tři věty vlastně z preambule Strategie práv osob se zdravotním postižením , kde se uvádí : " Osoby se zdravotním postižením mají právo na dobré podmínky na pracovišti , právo vést nezávislý život , právo na rovné příležitosti , právo plně se zapojit do života své komunity . Všichni mají právo na život bez překážek . A naší povinností jakožto společenství je zajistit jejich plné zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními . " A to je myslím si trochu v rozporu s tím , že by bylo velmi snadné na základě sloučení těch služeb do jednoho domova sociální péče být celý život bez nějakého zvážení , jestli by se pro toho člověka nehodilo něco jiného - v té jedné jediné službě . A to tady říkám jako jednu z těch námitek , co mně chodily od různých druhů odborníků , a zase si to ráda nechám vysvětlit , co vás k tomu vedlo , že je to nerozporné . Ale nemám tu zpětnou vazbu , že by to bylo nerozporné , v tom odborném terénu . Tak to jsou takové dvě velké věci a ještě to jaksi dovysvětlím . To sloučení domovů se zvláštním režimem dnes zaměřených zejména na lidi s Alzheimerovou nemocí v pokročilém stadiu a případně s nějakými dalšími podobnými nemocemi a domovů pro lidi se zdravotním postižením znamená , že se dají dohromady lidi velmi rozdílných projevů té choroby anebo postižení . Jenom chci zdůraznit , že mi není jasné , jestli to je opravdu vedeno jenom tím motivem snížit administrativu a zjednodušit to provozovatelům vlastně v byrokracii . Chápu , že by se tím snížily třeba nároky v období registrace . Stejně tak si uvědomuji , že někdy to může být na hraně , kam by ten člověk přesně patřil . Ale jestli jste si opravdu jistí , že to sloučení domovů se zvláštním režimem a domovů pro osoby se zdravotním postižením je cesta správným směrem ? A poslední poznámka . Stejně tak se vlastně navrhuje sloučení pečovatelské a asistenční služby , což zase znamená riziko , že se jaksi udělá kompromis pro podmínky a postupy platné pro asistenční službu a pro pečovatelskou službu , a hrozí podle mě , ale i podle řady těch , kteří se tomu dlouho odborně věnují , že ten kompromis prostě nebude dobrý ani pro jednoho . Buď tam budou tedy významné zvýšené náklady , anebo snížení rozsahu a kvality služeb . Prostě pečovatelské služby a asistenční služby se jeví podobné , ale není to totéž . Asistenční služby jsou mnohem víc rozlišené tím , jak to vlastně vyžaduje ten sám klient v tom smyslu , že jste - li - dám ten příklad konkrétní , ať si to všichni umíme představit - na vozíčku třeba od narození , jsou takové diagnózy , tak si prostě v té asistenci velice přesně říkáte , co jak chcete , co potřebujete , když na to máte ty schopnosti . A je to něco úplně jiného , když to takhle člověk má , než když se s postupem věku dostanete třeba v nějakém vysokém věku k potřebě té pečovatelské služby a naopak potřebujete být trošku i vedeni k tomu , co ta pečovatelská služba vám může nabídnout . Snažila jsem se na těchto dvou příkladech ukázat , že si prostě nejsem jistá , že to sloučení asistenční a pečovatelské služby je tak nekonfliktní , jak říkáte , že ze strategie práv osob se zdravotním postižením vyplývá to právo a podpora nezávislého života . A zase , tak jak je to navržené , tak si nemyslím , že to bude podporovat tu možnost nezávislého života . A potom to finálně , co pro některé je opravdu plně existenčně ohrožující - jak se chcete vypořádat u těch lidí , kteří dnes horko těžko vycházejí s tím příspěvkem na péči na asistenční služby , s tím , aby se jim vlastně navyšovaly úhrady , ale nenavýšil se jim ten příspěvek ? Děkuji za zodpovězení . Místopředseda PSP Petr Fiala Děkuji . S faktickou poznámkou nyní bude reagovat paní poslankyně Helena Válková . Prosím , máte slovo . Poslankyně Helena Válková Děkuji . Já jsem si úmyslně vzala jenom faktickou poznámku , protože na řadu těch otázek , které tady moje předřečnice paní poslankyně Richterová , vaším prostřednictvím , pane předsedající , nedovedu úplně odpovědět . Nicméně jsme tuhle problematiku také řešili na zasedání našeho Vládního výboru pro práva osob se zdravotním postižením , který probíhal nedávno . A samozřejmě že je to velmi obtížná problematika a že rozlišit přesně ty druhy služeb , a nejen jejich kvalitu , ale i jejich zaměření , může být i pro samotné poskytovatele nikoliv snadné . Já tady ale vycházím z toho , co tady řekla už i navrhovatelka . Za prvé , nejenže nikdo nechce těm zdravotně postiženým osobám jakýmkoliv způsobem upírat práva , o kterých jste tak přesvědčivě hovořila . Já jen můžu potvrdit ze své vlastní zkušenosti péče o svoji maminku , která bohužel skončila také v takovém zařízení , byť ve vysokém věku , ale i proto , že si myslím , nebo jsem o tom přesvědčena , že musíme poslouchat hlavně ty , kteří mají z té praxe dlouholeté zkušenosti a kteří se na nás , jak říkají navrhovatelé zákona , obracejí s žádostí o podporu tohoto tisku . Já sama jsem byla hodně rozpolcená a také jsem to říkala dneska na našem poslaneckém klubu . Nicméně si myslím , že přes to všechno , že se může stát a může se i zdát , že na první pohled to vypadá , že by mohlo dojít k nějakému snížení práv těchto osob , tak na ten druhý pohled a z hlediska těch , kteří odpovídají jako profesionálové za práva osob se zdravotním postižením a jejich uplatnění v praxi , tomu tak není . Takže my jako poslanci , jsem došla k závěru - poslední věta - že svým způsobem pokorně poslouchám hlasu těch , kteří by se o ty naše zdravotně postižené osoby měli kompetentně starat . (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji . Snad z toho bylo zřejmé , co jsem chtěla říci . Děkuji vám . Místopředseda PSP Petr Fiala Děkuji . Pan poslanec Petr Beitl v obecné rozpravě , připraví se paní poslankyně Aulická Jírovcová . Prosím máte slovo . Poslanec Petr Beitl Děkuji , vážený pane předsedající . Vážená paní ministryně , vážené kolegyně a kolegové , prezentovaným cílem dnes projednávané poslanecké novely je optimalizace , stabilizace , zpřehlednění a zjednodušení systému sociálních služeb a snížení administrativy , což má vést k výraznému zefektivnění a také ke zvýšení vstupní a procesní kvality , srozumitelnosti a transparentnosti . Fakticky návrh vychází z novely zákona o státních službách připravené Ministerstvem práce a sociálních věcí , v níž jsou však odstraněny novelizační body , které byly předmětem rozporů . Zahrnuta je pouze ta část změn z vládní verze , kterou předkladatelé považují za spíše zpřesňující a legislativně technickou . Navrhovaná úprava se tak zaměřuje zejména na umožnění distanční formy poskytování sociálních služeb , sloučení některých stávajících zařízení do nového zařízení - domovy sociální péče - , sjednocení dosavadních služeb pečovatelská služba a osobní asistence pod službu pečovatelská asistenční služba , doplnění některých nových základních služeb či zpřesnění a sjednocení služeb stávajících . Dále na úpravu údajů poskytovaných žadatelem o registraci a zavedení nových kompetencí ministerstva pro vedení registru poskytovatelů sociálních služeb , který bude nadále veden již jen v elektronické podobě . Dále rozšíření okruhu odborných pracovníků o inspektory sociálních služeb , zpřesnění plnění povinnosti dalšího vzdělávání sociálních pracovníků , zvýšení maximálních úhrad v rámci úhradové vyhlášky , zavedení valorizačního mechanismu pro navyšování maximálních úhrad za poskytování sociálních služeb , navržená každoroční valorizace úhrad za stravu , ubytování a péči v pobytových sociálních službách , která je rovněž v souladu s požadavky praxe a pomůže zajistit klientům pobytových sociálních služeb kvalitní servis i stravu . (V sále je trvalý hluk.) Již tady zaznělo , že se objevují i protiargumenty , které hlásají , že novelou dochází k automatickému zvýšení cen za sociální služby . Věřím , že to není a nebude pravda . Jedná se totiž o navýšení maximálních úhrad , to znamená limitů , do kterých lze s uživatelem výši úhrad sjednat . Institut maximální úhrady není závazný pro úroveň úhrady , ale je pouhým regulačním mechanismem stanovujícím horní hranici . Věřím , že v řadě případů , zejména v terénních službách , poskytovatelé možnost navýšení plně nevyužijí . Konečnou úhradu podle zákona o sociálních službách sjedná poskytovatel s uživatelem ve smlouvě a přitom přihlédne i k finančním možnostem uživatele a v souladu s dalším ochranným mechanismem . Například podle zákona musí po úhradě za ubytovací a stravovací služby uživateli zůstat minimálně 15 % z jeho příjmu . Je potřeba doplnit , že maximální úhrady v sociálních službách nebyly valorizovány od roku 2014 a do té doby byly navyšovány pravidelně . To znamená , že poskytovatelé se pohybují teoreticky na cenových hladinách roku 2014 , což například v případě mzdových nákladů je samozřejmě neúnosné . Já sám jsem osobně paní ministryni několikrát upozorňoval a vyzýval ke zvýšení úhrad . Jak už jsem řekl , od roku 2014 došlo k zásadnímu navýšení také starobních a invalidních důchodů i příspěvků na péči , ale oproti tomu vzrůstají náklady na poskytování . Opomenutí valorizace limitů maximálních úhrad dlouhodobě působí celou řadu problémů například v oblasti stravování seniorů a osob se zdravotním postižením . V pobytových terénních ambulantních službách vede toto omezení k prokazatelnému snižování kvality a pestrosti stravy , což je samozřejmě velmi špatné . V oblasti hodinové sazby za poskytovanou péči může navýšení úhradového stropu umožnit poskytovateli kompenzovat nedostatečné veřejné financování poskytování terénních služeb a hlavně pečovatelských služeb v méně osídlených oblastech , kde například i ta logistika zajištění daného výkonu sociální služby může být nákladnější , a tudíž nedostupnější . Všechno má svou hodnotu , i poskytování sociálních služeb . Příspěvek na péči je tu od toho , aby si potřební mohli sociální služby koupit . Samozřejmě na druhé straně toho servisu je poskytovatel , kterého nikdo nenutí , aby své služby zdražoval , naopak měl by vytvářet příznivé podmínky pro své klienty . Poskytovatelé sociálních služeb jsou v každodenním kontaktu s osobami se zdravotním postižením , se seniory i se svými dalšími klienty a jsou v těchto i v jiných složitých dnech klientům oporou a často jedinými blízkými osobami , s nimiž se senioři a další uživatelé teď v době pandemie koronaviru setkávají . Nikdo je nemůže podezírat , že by chtěli klienty přestat podporovat , chránit je a poskytovat jim péči . Je potřeba jim i v tuto chvíli za to poděkovat , vyjádřit úctu a vytvořit jim takové podmínky , které jsou pro jejich práci co nejvstřícnější . Jsem přesvědčen , že navrhované změny povedou k větší dostupnosti sociálních služeb , ke zvýšení jejich kvality a lepšímu fungování sociálních služeb . To byl tedy komentář k tomu navýšení a nyní zpátky k návrhu zákona . Návrh , který dnes projednáváme , má být podle předkladatelů zaměřen především na systémové změny v oblasti sociálních služeb , a to zejména co se týká kvality jejich poskytování , úpravy získání oprávnění k jejich poskytování , jejich druhů a základních činností . Návrh samotný však stanovený cíl plní jen částečně , neboť změny v něm obsažené neřeší problematiku sociálních služeb souhrnně a v dostatečné šíři na to , aby mohly mít za následek výraznější změny ve fungování systému poskytování sociálních služeb . Vymezení sociálních služeb a jejich druhů zůstává téměř nedotčeno . Není například zahrnuta kategorie sociálních služeb poskytovaných osobám v terminálním stavu a jejich osobám blízkým , možnost komunitního poskytování sociálních služeb a dále také redefinice některých dalších stávajících služeb . Návrh pak zcela opomíjí zřejmě nejpalčivější otázku týkající se sociálních služeb , kterou je způsob jejich financování , a nezabývá se ani problematikou zkvalitnění sociálních služeb prostřednictvím stanovení jasných standardů poskytování , úpravy povinností sociálních pracovníků a stanovení opatření na ochranu klientů . Tedy s výjimkou jediného ustanovení upravujícího opatření omezující pohyb osob v § 89 . Vážení kolegové , jistě si pamatujete , kolik času tato Sněmovna trávila tématem financování sociálních služeb . Do návrhu není zahrnuta úprava přestupků v souvislosti s opatřením omezujícím pohyb osob , a pravidla tak nejsou vymahatelná . Součástí nové komplexní úpravy sociálních služeb by dále měly být i změny některých navazujících zákonů , například zákona číslo 111 / 2006 Sb . , o pomoci v hmotné nouzi , ve znění pozdějších předpisů , které by zajistily efektivní spolupráci mezi státními orgány a orgány územně samosprávných celků , na něž je odkazováno i v samostatném názvu návrhu , avšak jeho součástí nejsou . Návrh vychází z vládního návrhu novely , na rozdíl od něj však novelizuje pouze ty oblasti , které se v rámci rozsáhlého ministerského konzultačního procesu k vlastnímu návrhu ukázaly jako bezproblémové . Legislativní postup , kdy je návrh novely tvořen v zásadě pouze vybranými novelizačními body z jiného návrhu , však může být problematický , neboť v sobě zahrnuje poměrně velké riziko vzniku chyb v důsledku absence některých změn , které na sebe navazují . Předkladatelé se takto vzniklých chyb zcela nevyvarovali . Jako příklad lze uvést neřešené prokazování bezúhonnosti u sociálních pracovníků nebo u inspektorů sociálních služeb . Ohledně sociálních pracovníků je relevantní § 110 odst . 2 , který není novelou dotčen a který odkazuje v otázce prokazování bezúhonnosti na jiný paragraf . Tato ustanovení ale způsob prokazování bezúhonnosti neupravují . Obdobná situace nastává u inspektorů sociálních služeb , kdy ustanovení § 115 a odkazuje na § 110 , který v otázce prokazování bezúhonnosti odkazuje na nevyužitelné ustanovení § 79 . Návrhu lze dále vytknout na několika místech se objevující nesoulad důvodové zprávy a textu novely , který zřejmě vznikl rovněž v souvislosti s výše popsaným legislativním postupem . Například odůvodnění k novelizačnímu bodu číslo 5 se hovoří o doplnění cílové skupiny pečujících osob u pečovatelské a asistenční služby , ke vztažení této služby i na pečující osoby však navrženou textací nedochází . Zřetelný je i nesoulad u odůvodnění přechodných ustanovení , kterých má být dle důvodové zprávy osm , ve skutečnosti jich je v návrhu pouze šest . Oproti tomu , co avizuje důvodová zpráva , chybí v návrhu přechodné ustanovení upravující postup při inspekčních kontrolách poskytování sociálních služeb , které nebyly dokončeny ke dni nabytí účinnosti navrhovaného zákona , a dále přechodné ustanovení řešící zajištění plnění minimálních personálních podmínek u stávajících poskytovatelů sociálních služeb . Obě tato přechodná ustanovení je potřeba do návrhu doplnit . Platnost registrace poskytovatelů sociálních služeb , kterým bylo vydáno rozhodnutí o registraci podle dosavadní úpravy , je potom řešena pouze přechodným ustanovením článku 2 v bodě 4 návrhu , jež upravuje případy poskytovatelů sociální služby , která se novou úpravou slučuje s další sociální službou . Je však třeba obecně upravit i další platnost registrace všech ostatních poskytovatelů , kteří byli zaregistrováni podle dosavadní úpravy , neboť podmínky pro registraci se novou úpravou zásadně mění . Mohl bych pokračovat dál , dají se tam najít ještě další vady a nepřesnosti , ale já už se raději posunu k závěrečnému shrnutí . Vláda nám na počátku volebního období slibovala koncepční novelu zákona o sociálních službách . To , co nakonec Ministerstvo práce a sociálních věcí zplodilo , nemělo většinovou podporu , jak přiznala paní ministryně , a nedostalo se ani včas do legislativního procesu . A my nyní máme před sebou pouhé torzo původního záměru , obsahující věci , na kterých byla plus minus shoda , a k tomu se naštěstí podařilo přihodit dlouhodobě poptávané navýšení maximální výše úhrad . Bohužel , a to je nejhorší , vláda a Ministerstvo práce a sociálních věcí úplně rezignovaly na nastavení dlouhodobého a předvídatelného financování , které je zoufale poptáváno jak z úrovně krajů , tak obcí , měst i samotných organizací . Tento horký brambor tak bude nadále přehazován mezi těmito úrovněmi . Jinými slovy , vláda selhala , nesplnila své sliby a teď se snaží podporou dílčí poslanecké novely protlačit alespoň něco . I když si uvědomujeme , že je to nekoncepční a dostatečně neprojednané , vnímáme pozitivní body v návrhu i požadavky terénu a umožníme projednání tohoto materiálu na půdě Poslanecké sněmovny . Děkuji za pozornost . Místopředseda PSP Petr Fiala Děkuji . A nyní v rozpravě vystoupí paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová , v tuto chvíli poslední přihlášená do obecné rozpravy . Prosím , máte slovo . Poslankyně Hana Aulická Jírovcová Děkuji , pane předsedající . Vážené kolegyně , vážení kolegové , nebudu dlouhá , myslím , že předřečníci už všechno víceméně řekli . Za KSČM se ztotožňujeme s touto novelou , opravdu je to takzvané , když to můžu říct až takhle drsně , vykostění toho vládního návrhu , které řešilo mimo jiné i to financování , které opravdu vnímáme v terénu a z těch připomínkových míst , že ten návrh nebyl zdařilý . Ale zase tato část , která byla projednávána i s Asociací poskytovatelů sociálních služeb , která je dnes předložena , tak víceméně reaguje právě nejenom na kompromisy , ale požadavky toho terénu . Jsme přesvědčeni , a tak jak jsem si prošla všechny dopisy Asociace poskytovatelů služeb , nebo Svaz měst a obcí a i Asociace krajů , tak se ztotožňují a podporují tento poslanecký návrh všichni a vlastně žádají o to , aby se přijal . Za nás tedy prosíme , aby byl v prvním čtení , aby prošel . A samozřejmě ta diskuze , která se nese k určité oblasti , která asi nejvíce vzbuzuje nějaké rozpaky , myslím si , že by se měla přesunout i za účasti právě těch dalších partnerů na výbor pro sociální politiku . Děkuji . Místopředseda PSP Petr Fiala Děkuji . V rozpravě nyní vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová . Prosím , máte slovo . Poslankyně Věra Kovářová Vážené kolegyně , vážení kolegové , já bych se také chtěla vyjádřit za klub STAN k návrhu této novely . Je zřejmé , že navýšení cen u služeb je oprávněné , odůvodněné , dá se snadno vysvětlit a pro poskytovatele sociálních služeb je rozhodně důležité . Je jasné , že řada z nich má zvýšené náklady , ty náklady , vstupy rostou , mzdové náklady rostou . Z tohoto pohledu není vlastně o čem diskutovat . (V sále je velmi rušno.) Na druhou stranu zde máme poskytovatele - a jak zmínila zástupkyně předkladatelů , tak souhlas s touto novelou mají téměř od všech poskytovatelů sociálních služeb . Na druhou stranu zde máme tedy skupinu , která je na té druhé straně , a to jsou ti , kteří využívají těchto sociálních služeb a kteří si tyto sociální služby platí . A to je něco , co v tom zákoně tak trochu chybí . Na jedné straně není možné , aby poskytovatelé měli ceny , které neodpovídají těm nákladům , ale na druhé straně není možné , aby pečující osoby , popřípadě ti , kteří využívají těchto služeb , pobírají příspěvky , a ty jim na tyto služby po zvýšení nebudou stačit . To , co zde zaznělo , že se pravděpodobně někdy nemusí stát , že k navýšení těch cen nedojde , tak si myslím , že to není pravda , protože si vzpomeňte na příklad , když došlo k navýšení příspěvku na péči , a to bylo v roce 2016 , tak okamžitě poskytovatelé sociálních služeb navýšili tyto ceny , a zase oprávněně , protože věděli , že pokud dojde k navýšení příspěvku na péči , tak je tam nějaká rezerva , v uvozovkách , i ze strany těch pečujících . Já si myslím , že je potřeba upozornit na ty , kteří jsou pečujícími osobami a pobírají příspěvek na péči , nebo sami pobírají příspěvek na péči , zůstávají doma , nejdou do pobytových zařízení , a z toho jasně vyplývá , že tyto osoby šetří náklady státu . Proto si myslím , že to , co v zákoně chybí , je úprava toho , jakým způsobem bude pracováno právě s tím příspěvkem na péči , a měl by být také nějakým způsobem potom valorizován , resp . navýšen , aby to zkrátka a dobře bylo fér . Musím konstatovat - a tím chci moc poděkovat paní magistře Petře Rohovské , která pečuje o čtrnáctiletou dceru s kombinovaným postižením , od které jsem dostala mail , a myslím , že jste ho dostali , vážení kolegové a vážené kolegyně , také . Musím říci , že je dobré si takovýto mail přečíst , a to z toho důvodu , že jsou to slova matky , která to všechno prožívá jako osoba pečující na vlastní kůži . A ona například ve svém e - mailu uvádí , že si nebude moci dovolit uhradit navýšení osobní asistence , neboť hodinová sazba bude nad mé finanční možnosti . Konstatuje , že je sice hezké , že jak zřejmě konstatují předkladatelé , že úspory ze snížení dotací se budou moci použít - a zde cituje - " pro rozvoj terénních a ambulantních služeb , jejichž kapacity jsou v České republice nedostatečné . Ale když já jako pečující osoba " - tedy mluvím o paní , která píše mail - " jako pečující osoba si je z důvodu zdražení služeb nebudu moci dovolit , tak to pro mě rozhodně nebude podporující . " A tak bych mohla pokračovat dále v tom , jakým způsobem se chováme k těm , kteří jsou osobami pečujícími o dítě s postižením , a to bez nároku v podstatě na odměnu . Čili tím chci říci , že by bylo dobré , aby ten návrh prošel do druhého čtení s tím , že budou připraveny pozměňovací návrhy , které toto budou upravovat , a to tak , že příspěvek na péči by se měl navýšit adekvátně tomu zvýšení cen sociálních služeb . Dále musím říci , že nemůžeme souhlasit s tím , že pečovatelská služba bude sloučena s dalšími , a to z toho důvodu , že pečovatelská služba a osobní asistence by neměly být rozdělovány ( ? ) . Jedná se o výrazně odlišné služby . Zjednodušeně řečeno , pečovatelská služba je více zaměřena na pomoc a není až tak vyžadována spolučinnost klienta či klientky . U osobní asistence je naopak vůči klientovi směřována podpora tak , aby on sám co nejvíce zapojoval své vlastní schopnosti a možnosti tak , aby byla jeho míra samostatnosti co nejlépe využita . Pečovatelka rozhodně nemůže plně bez dodatečné praxe nahradit službu osobního asistenta . Obě pozice pracují s klienty zcela odlišně . To samé platí o sloučení sociálních služeb - domovy pro seniory , domovy se zvláštním režimem a domovy pro osoby se zdravotním postižením - do jednoho druhu sociální služby . A tak bych asi mohla dále pokračovat . Každopádně klub STAN podpoří propuštění do druhého čtení s tím , že pevně věříme , že se domluvíme na pozměňovacích návrzích , aby takováto novela byla užitečná jak pro poskytovatele , tak i pro příjemce sociálních služeb . A ještě jednou moc děkuji paní magistře Petře Rohovské za její vysvětlující e - mail . A vám kolegům , kdybyste si našli čas , doporučuji , pokud jste tento e - mail obdrželi , si ho přečíst . Děkuji . Místopředseda PSP Petr Fiala Děkuji . Do rozpravy se ještě přihlásil pan poslanec Ondřej Profant . Prosím , máte slovo . Poslanec Ondřej Profant Děkuju . Dobrý podvečer . Já bych tady chtěl zdůraznit jednu otázku , kterou tady již pokládala kolegyně Olga Richterová a na které se tady od předkladatelů nedostalo odpovědi . Jedná se o § 76 a , kde se hovoří o valorizaci . A já se chci zeptat , z čeho hradit tu valorizovanou , takže navýšenou částku za osobní asistenci , když příspěvek na péči se nevalorizuje . To znamená , tyto dvě věci spolu dost úzce souvisejí a jedna se valorizuje a druhá ne . Toto asi není vhodné , je to příklad takových těch nedomyšlených opatření , která tu všichni budou ignorovat do momentu , než se o tom natočí několik reportáží a odvysílají se v prime time . A v ten moment se to tady aktivně začne řešit , všichni se budou předhánět , kdo to dřív předloží . A přitom je to věc , kterou my tady můžeme ošetřit již na začátku . Takže bych se rád zeptal předkladatelů , jestli mi tam něco třeba uniká , jestli je to řešeno nějak jinak . A popřípadě , jestli tedy podpoří nějaký pozměňovací návrh , který by vedl tím směrem , aby se obě ty částky valorizovaly . Děkuji za odpověď . Místopředseda PSP Petr Fiala Děkuji . Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy ? Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí , obecnou rozpravu končím . Zájem o závěrečná slova má paní poslankyně Dražilová . Prosím , máte slovo . Poslankyně Lenka Dražilová Děkuji za slovo , já už jenom velice krátce . Slyšeli jsme tady spoustu vystoupení , spoustu námětů , spoustu pozitivních věcí a myslím si , že to je právě o tom , že téměř všichni , kdo vystupovali , tak na závěr řekli , že budou souhlasit s tím , že se tento návrh posune do druhého čtení . A to je přesně to , o co jde . V žádném případě nikdo nechce ublížit zdravotně postiženým , nikdo nechce zhoršit kvalitu sociálních služeb , ale právě naopak . Pojďme tedy tento návrh posunout tam , kam skutečně patří , na půdu výboru pro sociální politiku , eventuálně podvýboru pro sociální služby a zdravotně postižené . Pojďme se bavit o tom , co ještě můžeme v téhle Poslanecké sněmovně udělat . Děkuji vám za pozornost . Místopředseda PSP Petr Fiala Děkuji . Pan zpravodaj také vystoupí se závěrečným slovem . Pan poslanec David Kasal . Prosím , máte slovo . Poslanec David Kasal Děkuji za slovo , pane místopředsedo . Já bych jenom shrnul , že vystoupilo šest poslanců , nepadl návrh na zamítnutí a nebyly jinak upravené lhůty . Děkuji . Místopředseda PSP Petr Fiala Děkuji . Znamená to , že se budeme nyní zabývat návrhem přikázání výborům . Opět organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu . Navrhuje někdo jiný výbor jako výbor garanční ? Nikdo nenavrhuje . Takže budeme hlasovat o přikázání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu . Zahajuji hlasování . Kdo je pro ? Kdo je proti ? Hlasování číslo 5 , přihlášeno 96 poslanců , pro 89 , proti nikdo . Návrh jsme přikázali jako garančnímu výboru výboru pro sociální politiku . Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh jinému výboru . Je takový návrh z pléna od někoho z poslankyň , poslanců ? Není . Nezazněly ani návrhy na zkrácení lhůty , takže děkuji panu zpravodaji , děkuji paní navrhovatelce a končím projednání tohoto bodu . Nyní se budeme věnovat bodu číslo