Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2014-03-19 ps2013-007-02-003-055 [ParCzech.ana]

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová ~~55 .~~ Aktuální situace na Ukrajině a postoj vlády České republiky Tento bod jsme začali projednávat na 6 . schůzi Poslanecké sněmovny dne 13 . února 2014 . Jednání jsme přerušili před otevřením všeobecné rozpravy . Prosím , aby místo u stolku zpravodajů zaujala navrhovatelka tohoto bodu poslankyně Miroslava Němcová a ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek . Na úvod se táži paní navrhovatelky Němcové , zda se chce k tomuto bodu vyjádřit . ~~Poté pan ministr zahraničí .~~ ~~Prosím , paní poslankyně .~~ Poslankyně Miroslava Němcová ~~Děkuji za slovo .~~ Vážená paní místopředsedkyně , vážené kolegyně a kolegové , jenom krátce . Teď jsme v obecné rozpravě . Chtěla bych Poslaneckou sněmovnu informovat , že při zahájení projednávání tohoto bodu jsem navrhla nějaká usnesení , která samozřejmě už v čase pozbyla své platnosti . Situace se vyvinula úplně jinak . V době , kdy jsme začali tento bod projednávat , jsme registrovali bitvy , které se odehrávaly na náměstí Majdan v ukrajinském Kyjevě a registrovali jsme také to , že někteří z účastníků ještě v době prezidentování Viktora Janukovyče byli odváženi , mučeni a podobně . Na to jsem chtěla svým návrhem usnesení reagovat . Od té doby , jak jistě všichni pozorujeme , se stala řada věcí . A tou nejdůležitější je to , že Ruská federace anektovala část území Ukrajiny , tedy Krym , a myslím , že bavit se nyní o usnesení , které jsem navrhla , už nemá smysl . Proto mám připravena usnesení , která už korespondují s událostmi , které jsou nyní v běhu . Týkají se jednak toho , co uslyšíme jako informaci od ministra zahraničních věcí . Já jsem pozorně sledovala jak jeho vyjádření po všech jednáních , která absolvoval na mezinárodní půdě , tak také vyjádření předsedy vlády . Myslím si , že jako příslušnice Občanské demokratické strany a členka parlamentní opozice mohu říci , že jsem s postoji , které reprezentoval jak ministr zahraničí , tak předseda vlády , víceméně souhlasila . Myslím , že odpovídaly vývoji událostí , jak jsme je sledovali . Co považuji za nejzávažnější a co si myslím , že je úkolem Poslanecké sněmovny dnes , je přijmout usnesení , které by skutečně dalo vládě mandát k dalším jednáním , tedy aby toto usnesení potvrdilo i teze , které jsme jako dílčí východiska slyšeli právě od ministra zahraničních věcí či předsedy vlády o tom , že anexe Krymu je porušením mezinárodního práva . Myslím , že tohle by měla Poslanecká sněmovna konstatovat proto , aby členové vlády nebo naši zástupci na mezinárodních jednáních , ať už to bude v rámci Evropské unie , nebo v rámci NATO či jiných mezinárodních institucí , jejichž je Česká republika členem , tento mandát Poslanecké sněmovny měli . Jenom připomenu , že například polský Sejm se k této otázce postavil jednoznačně . Podařilo se to , co si myslím , že v takových klíčových událostech je pro zemi vždycky velkým povzbuzením , najít shodné stanovisko levice i pravice , protože vnímali , že porušením mezinárodního práva není ohrožena pouze Ukrajina , ale je ohroženo dosavadní uspořádání nejenom v Evropě , a tudíž Poláci se vyjádřili jako Sejm jednomyslně právě proti krokům , které podniká Ruská federace . ~~Proto jsem v jemném optimismu .~~ ~~Očekávám naše dnešní nadcházející jednání .~~ S usneseními , která mám připravena , vás teď předběžně seznámím , protože v podrobné rozpravě bude prostor , aby ještě někdo předložil svůj návrh . První by znělo - teď to říkám ne úplně učesaně , ale mám to připraveno . První bod by zněl : " Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere na vědomí informaci ministra zahraničních věcí o aktuálním stavu dění na Ukrajině . " Druhý bod by zněl : " Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky odmítá anexi části Ukrajiny , tedy Krymu , a považuje tento krok ze strany Ruské federace za porušení mezinárodního práva . " Třetím bodem by byl mandát pro vládu České republiky pro další jednání na všech mezinárodních úrovních k tomu , aby postupovala v rámci nějakého jednotného postoje jak na straně Evropské unie , tak na straně NATO , aby byl zabezpečen pokud možno nejenom návrat do právního stavu na Ukrajině , ale též bezpečnost České republiky . To je předběžný návrh usnesení , ke kterým samozřejmě budeme moci vést debatu . Děkuji vám nyní za pozornost . Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová ~~Děkuji , paní poslankyně .~~ Stahujete tedy tímto svoje návrhy z 13 . února . Poprosím vás , abyste případně potom návrhy usnesení přednesla v podrobné rozpravě . ~~Děkuji .~~ Nyní prosím pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka . Máte slovo , pane ministře . (11.10 hodin) Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek ~~Děkuji .~~ ~~Přeji vám dobrý den .~~ Dámy a pánové , vážení kolegové , dovolte mi tedy , abych to dnešní jednání , eventuálně rozpravu , uvedl vystoupením , ve kterém bych chtěl shrnout a vyjádřit se k těm událostem , které se odehrály v posledních dnech . Nemyslím si , že by vystoupení , které jsem tady měl před časem , ztratilo význam . Myslím si , že i to , co tady zaznělo při tom minulém jednání Sněmovny na adresu situace na Ukrajině , odpovídalo situaci , která tehdy byla . Já bych si jenom dovolil teď k tomu připojit to , co se odehrálo v posledních dnech a týdnech , protože si myslím , že i to si zaslouží komentář . A bohužel to nejsou události , které by situaci nějak zjednodušily nebo ji posunuly směrem , který by nás nějak měl uspokojit . Je to bohužel spíš naopak . Samozřejmě klíčovou událostí , která proběhla a proti které jsme vystupovali , nejen Česká republika , ale i celá řada dalších zemí , bylo referendum , které proběhlo na Krymu . Dovolte , abych připomněl před rozpravou některá základní fakta . Referendum , které proběhlo na Krymu , bylo v rozporu s články ústavy Ukrajiny . Pokud vím , tak bylo v rozporu s článkem 134 ukrajinské ústavy a s článkem 73 ukrajinské ústavy . V případě článku 134 jde o to , že v ústavě Ukrajiny se konstatuje , že Krym je integrální součást Ukrajiny . A článek 73 , to je otázka vyhlašování referenda . Z článku je evidentní , že Krym neměl možnost vyhlásit referendum o něčem , co by muselo být hlasováno na celém území Ukrajiny . To , proč říkám , že byl porušen článek 134 , souvisí s tím , že jedna ze dvou otázek , která byla položena , byla právě ta , která je ve sporu s článkem 134 , protože to byla otázka na to , jestli souhlasíte s připojením Ukrajiny v Krymu . Opakuji , v ústavě stojí , že Krym je integrální součástí Ukrajiny . Takže podle mě je evidentní , že tak jak to proběhlo , tak to skutečně bylo v rozporu s ukrajinskou ústavou . Já bych chtěl ještě k těmto informacím přidat to , že situací na Ukrajině se 15 . března zabývala Rada bezpečnosti OSN . Mně připadá důležité informovat vás o tom , co na Radě bezpečnosti proběhlo , protože Rada bezpečnosti sice nepřijala rezoluci o situaci na Ukrajině . . . A mimochodem , ta rezoluce také obsahovala pasáž , která se týkala referenda . A i v této rezoluci Rady bezpečnosti bylo odmítnuto pořádání referenda na Ukrajině . Ano , je pravda , že nebyla přijata rezoluce . Jenom bych chtěl připomenout , že nebyla přijata díky vetu , které použila ruská strana . Bylo to jediné veto a jediná země , tedy Čína abstenovala . Já bych jenom uvedl , že při tom hlasování rezoluce byla předložena Spojenými státy , všemi členskými státy Evropské unie , také Albánií , Austrálií , Kanadou , Japonskem , Norskem , Islandem , Lichtenštejnskem , Moldavskem , Černou Horou , Gruzií , Novým Zélandem , Tureckem . Všechny tyto země předložily tuto rezoluci a v hlasování se 13 států Rady bezpečnosti vyjádřilo pro , jeden , tedy Rusko , proti a Čína abstenovala . Je podle mě docela podstatné zmínit ta čísla , protože všichni vědí , že použít právo veta v takovéto situaci , kdy je země sama , je něčím výjimečným , a samozřejmě i samotné státy se takové situaci vyhýbají , protože to je krajní prostředek , jak vlastně zabránit přijetí rezoluce . Ale ten poměr asi jasně také naznačuje , že tady je naprosto jednotné mezinárodní společenství , tzn . nejde to jen omezovat teď na stanovisko Evropské unie . Když vidíte výsledek hlasování Rady bezpečnosti , tak je vidět , že i stanovisko mezinárodního společenství je poměrně jednoznačné . A Rusko se v případě té debaty v Radě bezpečnosti dostalo podle mě jednoznačně do izolace . Já sám , abych neříkal jenom čísla , tak řeknu , že mě upřímně docela překvapilo vyjádření ruského velvyslance Čurkina v Radě bezpečnosti , který řekl , že to právo , které dává Rusku použít právo veta , to právo má Rusko díky onomu množství prolité krve , které Rusko prolilo v průběhu druhé světové války . Já to tady zmiňuji proto , protože když to člověk slyší , tak si uvědomí , že je to právě shodou okolností Ukrajina , kde Timothy Snyder ve své knize Krvavá země uvádí 14 milionů padlých . . . Čtrnáct milionů mrtvých Ukrajinců jako důsledek světové války speciálně na Ukrajině . Já si tady dovolím říci , že právě Ukrajina je ta část světa , která snad druhou světovou válkou utrpěla jako žádná jiná . Myslím , že málokdo z nás si dovede představit to peklo , kterým prošla právě Ukrajina za druhé světové války . A to číslo mrtvých Ukrajinců je strašné . Připomínám 4 . ukrajinský front . A mohl bych mluvit dlouho o tom , že jestli bylo místo skutečného pekla , tak to byla Ukrajina . Jestli bylo prolito neuvěřitelné množství krve a ztracených životů , tak to byla právě Ukrajina . A přišlo mi zvláštní , že si ruský velvyslanec , když mluvil o té krvi prolité ve druhé světové válce , neuvědomil , že tady je ve sporu s někým , kdo má největší právo mluvit o prolité krvi . Ale je to pro mě jenom důkaz toho , že skutečně ta diskuse vedla k tomu , že stanovisko Ruska i na půdě Rady bezpečnosti zůstalo v izolaci . Rád bych také zmínil , že situací na Ukrajině se zabývala také Rada Evropy . Rada Evropy a Výbor ministrů Rady Evropy přijal rozhodnutí k Ukrajině , pro které sice také nehlasovalo Rusko , Srbsko a Arménie se zdržely , jinak všechny další země hlasovaly pro přijetí stanoviska Rady Evropy , ve kterém byla konstatována podpora územní celistvosti , jednotě a nezávislosti Ukrajiny . V této rezoluci vyjádřila Rada Evropy solidaritu s Ukrajinou a vyslovila se pro politické řešení krize za přispění Rady Evropy . Takže i tady si myslím , že hlasování ukazuje , jak vypadala situace a rozložení sil . A opakuji , nejde tedy jenom o Evropskou unii , o které ještě budu mluvit , ale máme také sice neschválené , ale přece jenom jednání Rady bezpečnosti , jehož průběh je pro nás významný . A zároveň také pokládám za důležité to , co se odehrálo 14 . března na Radě Evropy . Tedy 15 . březen Rada bezpečnosti OSN v New Yorku a 14 . 3 . bylo jednání Rady Evropy . I tady ta stanoviska jsou poměrně jednoznačná . (11.20 hodin) A já se teď dostávám ke stanovisku Evropské unie , protože jsem teď v posledních dnech trávil čas na jednání Rady ministrů , Evropské rady a ministrů zahraničí a včera také na Radě pro všeobecné záležitosti , která vlastně také se nakonec z velké části zabývala Ukrajinou , a komentoval bych závěry , ke kterým se tady došlo . Dovolte , abych vás informoval o tom , že Rada ministrů , Evropská rada na úrovni ministrů zahraničí členských států Evropské unie , se dobrala určitého závěru . My se v této chvíli kvůli vývoji situace , která se , jak je zřejmé , opravdu dobře nevyvíjí , tak jsme v duchu stanoviska , které ministři přijali 6 . března a ve kterém bylo jasně řečeno , že pokud nedojde k deeskalaci situace , tak budeme dále postupovat v přijímání restriktivních opatření vůči Rusku , tak v duchu tohoto usnesení jsme vzhledem k vývoji situace rozhodli o tom , že bude uplatněno restriktivní opatření , které se týká zamezení vstupu do členských států Evropské unie a zmrazení aktiv finančních a majetkových některých vybraných osob . V diskusi , která se vedla i v pracovních skupinách , jsme se rozhodli , že toto restriktivní opatření bude použito proti 21 osobám , z nichž osm jsou Ukrajinci z Krymu , třináct jsou z Ruska , mezi nimi jsou tři vysocí představitelé armády a je tam deset představitelů obou komor ruské Dumy . Ta restriktivní opatření se přijímají na šest měsíců a řeknu , že pro jejich přípravu bylo důležité i posouzení jednotlivých osob a jejich skutků a projevů z toho hlediska , aby eventuální žaloby , které je dost pravděpodobné , že mohou být podány , obstály před Evropským soudním dvorem . To znamená , že to , že jsme některé osoby zařadili na tento seznam , znamená , že máme a jsme schopni dodat také i tzv . material evidence , která bude sloužit jako důkazní materiál pro Evropský soudní dvůr , pokud bude ze strany těchto osob uplatněna žaloba , protože asi chápete , že by bylo politicky naprosto těžko hájitelné , pokud bychom byli nuceni nějakou osobu z toho seznamu kvůli tomu , že by u soudu uspěla , stáhnout . Proto tedy je zájem , aby ty věci byly i před soudem obhajitelné a prokazatelné . Kdybyste se mě ptali , podle jakého klíče byly ty osoby vybírány , tak jste samozřejmě asi zaregistrovali , že klíč použitý ve Spojených státech pro oněch jedenáct osob , které jsou na tomto seznamu ve Spojených státech , je odlišný než klíč , který byl použitý v Evropě . Základní odpověď je , že to vychází z jiného právního systému Spojených států a jiného právního systému Evropy . Zatímco ve Spojených státech se řídí spíš funkcemi , které zaujímají ti dotyční , my jsme se řídili spíš materiálními důkazy , jejich vyjádřeními a rolí , kterou ti dotyční sehráli . Chtěl bych poukázat na to , že zařazení představitelů Dumy a Rady federace pokládám za docela promyšlené rozhodnutí z toho hlediska , že my pokládáme představitele parlamentu té či oné země za vrcholnou reprezentaci lidu . Vy všichni víte , že Rada federace dokonce přijala usnesení , kterým vyzvala pana Putina , aby se angažoval vůči Ukrajině , takže tady opravdu představitelé Rady federace sehráli aktivní úlohu v řešení situace na Ukrajině a já sám jsem se už veřejně vyjádřil , že pokládám za naprosto nemožné a za něco , co je nepřípustné , aby se parlament jedné země vyjadřoval k ústavním záležitostem země druhé a vstupoval do těchto věcí . Pokládám to za naprosto nehájitelné a nepochopitelné . A také je faktem , že poslanci z Dumy , kteří jsou zařazeni do toho seznamu , jsou vysoce postavení poslanci , předsedové výborů , a vy pravděpodobně máte informace , že poslanci připravovali právní návrh zákona , na základě kterého by bylo možné připojit Krym k Ukrajině . Já jsem dokonce četl tento právní návrh , který nakonec podle všeho nebude použit , ale připadá mi , že pro kvalifikovaného právníka mezinárodního práva to byl velmi kuriózní dokument , který poměrně velmi komplikovaným způsobem zdůvodňoval , že pokud v nějaké jiné zemi se prosadí extremistické síly , pokud se tam prosazují fašistické názory , tak vzniká právo a nárok státu v takové zemi zasáhnout a chránit ostatní občany v zájmu uchování demokracie v té zemi . Já to říkám trochu volně , ale zhruba takovéto formulace jsou použity v návrhu , který zpracovali poslanci Dumy a který byl připraven v případě potřeby k použití pro připojení Krymu . Nyní se zvolila jiná cesta . Jednoduše řečeno to vypadá tak , že nebude použit návrh , který oni vypracovali , protože se to odehraje poměrně jednodušším způsobem na základě toho , že - já vám jenom sdělím ta fakta a taky ty poslední události . Vy víte , že v úterý 18 . 3 . v přímém televizním přenosu byla v Moskvě podepsána dohoda mezi Ruskou federací , republikou Krym a městem Sevastopol o přistoupení k Ruské federaci . Víte , že při příležitosti podepsání té dohody vystoupil také prezident Putin , nejdřív ve státní Dumě s projevem , ve kterém se poměrně ostře vyjádřil na adresu nejen Evropy , ale Západu v tom obecném slova smyslu , a současně prohlásil , že po Krymu už Rusko nebude mít vůči Ukrajině žádné další územní požadavky . Následně prezident Putin vystoupil na Rudém náměstí před asi stotisícovým davem , dočkal se tam , jak jsem registroval , ovací vestoje . A nyní se ruský prezident obrací na Ústavní soud Ruské federace se žádostí o vyjádření , jestli tato dohoda , která byla podepsána 18 . 3 . , o připojení nového subjektu federace , je v souladu s ústavou Ruské federace . Ústavní soud rozhodne , zda je navrhovaný ústavní zákon v souladu s ústavou , a tato mezinárodní dohoda o připojení nového subjektu federace bude předána k ratifikaci oběma komorám Federálního shromáždění společně s návrhem ústavního zákona , ve kterém jsou definovány název , status a hranice budoucího subjektu federace . Pokud tato ratifikace v obou komorách ruského parlamentu bude úspěšná , dojde ke změně ústavy a vlastně k vytvoření nových subjektů federace . Takže celý schvalovací proces podle informací , které mám , má být ukončen do konce týdne . To je tedy zhruba to , co se odehrálo , a proto si myslím , že je třeba brát vážně to , co se odehrává v parlamentu , i mluvit o těch lidech , kteří tento proces vlastně garantují , kteří vlastně připravili několik možných scénářů . Říkám , ta předloha , o které jsem mluvil , nakonec použita nebyla , protože se zvolil jiný postup . Ale v každém případě odpovědnost představitelů parlamentu , ruské Dumy , Rady federace je zásadní , protože přece žijeme v parlamentní demokracii a parlament je vlastně představitelem a hlavním reprezentantem vůle lidí žijících v té či oné zemi . Na druhé straně bych nechtěl vytvářet dojem , že ten seznam je konečný , těch dvacet jedna jmen , a že to jsou poslední jména , která se na něm objeví , protože už v průběhu především pondělí jsme debatovali i o dalších návrzích . Nevylučuji ani to , že se tam mohou objevit jména , která figurují na seznamu , který vyhotovily Spojené státy americké , protože u některých osob také máme dneska už vlastně doklady , které by umožnily je na ten seznam zařadit . Já pokládám vzhledem k tomu , jak se situace vyvíjí , za poměrně pravděpodobné , že se premiéři , kteří se sejdou zítra a pozítří , pokusí a zřejmě doplní a rozšíří ten seznam o některá další jména . ~~Ale to předbíhám událostem .~~ Tohle je kompetence , která přísluší premiérům a předsedům vlád členských zemí , kteří budou jednat od zítřka . Za sebe si myslím , protože vím , jak pracují pracovní skupiny , které vlastně nepřerušily práce nad sestavováním seznamu do budoucna , tak vím , že zpracovávají další jména a že to rozšíření je poměrně pravděpodobné . Takže k tomu , co se odehrálo , to je jedna poměrně zásadní věc . Zároveň bych chtěl upozornit na to , že nejenom byla přijata tato restriktivní opatření a bude se zřejmě jednat dále na jednání premiérů o zrušení summitu mezi Evropskou unií a Ruskem , který se měl konat v Soči . Pokládám za pravděpodobné , že i tento summit nakonec bude zřejmě premiéry zrušen . Kromě toho , že se v této chvíli nacházíme v té druhé fázi restriktivních opatření , tak bych vás rád informoval , že pracovní skupina už zkoumá v této chvíli eventuální dopady těch sankcí , které by , kdyby byly použity a kdyby se otevřel ten třetí balík , zkoumají se v této chvíli dopady těchto sankcí na ekonomiku a důsledky , které by to mělo pro státy Evropské unie . Takže zpracovává se dopadová analýza právě třeba i na oblast energetiky , kde se zkoumají možnosti snižování energetické závislosti Evropy a států Evropské unie na Rusku . A samozřejmě i v souvislosti s touto prací mohou být přijímána potom další rozhodnutí . Pokud se premiéři rozhodnou otevřít třetí balík restriktivních opatření , tak už mají dneska k dispozici studie , které jim k tomu poskytnou informace . Rozhodování bude v rukách premiérů . (11.30 hodin) Rád bych potom ještě připomněl to , že co bylo důležité a co rozhodli ministři , je , že jsme se rozhodli , že 21 . bude vše připraveno k tomu , aby se podepsala politická část asociační dohody mezi Evropskou unií a Ruskem (správně: Ukrajinou) . Politická část znamená , že vybrané kapitoly - jsou to kapitoly 1 , 6 , 7 oné smlouvy , kterou měla uzavřít Evropa s Ukrajinou , jak víte , už v minulých měsících s prezidentem Janukovyčem - takže se vybírají ty politické části . A z těch ekonomických , které spadají pod Komisi , tak tam došlo k tomu , že se vyňala některá opatření v oblasti celní a obchodní a podpisem se rozhodne o tom , že se takto poskytnou Ukrajině určité výhody v ekonomické oblasti , které se týkají snadnějšího a bezcelního pohybu zboží z Ukrajiny do evropských zemí . Zvláštnost té úpravy je v tom , že oproti původní nebude to znamenat automatické závazky pro Ukrajinu , aby také ona byla , její výrobky byly cleny nebo aby podléhaly clu . Takže je to jednostranné výhodné opatření pro ukrajinskou stranu , které znamená určitou poměrně významnou ekonomickou pobídku současné ukrajinské vládě . Toto bylo také rozhodnutí a ministři a premiéři budou mít 21 . vše připravené k podpisu této dohody s Ukrajinou , upravené dohody mezi Ukrajinou a Evropskou unií , která by byla podle mého výraznou a významnou pomocí . Zároveň samozřejmě se jedná o dalších formách finanční pomoci . Významnou roli tady bude sehrávat Mezinárodní měnový fond . A chtěl bych zdůraznit , že jakákoliv finanční pomoc , která bude poskytována Ukrajině , přestože je vyjádřením naší solidarity , bude zároveň podléhat poměrně dost přísné kondicionalitě , to znamená , zacházení s těmito penězi bude poměrně přísně vázáno na to , aby toky byly pod kontrolou , abychom měli garantováno , že nebude docházet k tomu , že by peníze končily v kapsách oligarchů a nebyly efektivně využity . Dokonce součástí usnesení přijatého ministry jsou pasáže , kde se zdůrazňuje , že právě kontrola zacházení s těmito prostředky je důležitou součástí pomoci . Ale opakuji , toto nebudou jenom kroky nebo prostředky , které by šly z Evropské unie na Ukrajinu . Ale ta zásadní část se bude týkat prostředků poskytovaných Mezinárodním měnovým fondem . Důležitý prvek dohody , který byla také učiněn , a rezoluce , která byla přijata v pondělí , je rozhodnutí , že usilujeme o vyslání mise a podporujeme vyslání mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě na Ukrajinu . Tahle mise by měla monitorovat situaci na celém území Ukrajiny . Je to mise , která by měla mít dost velký rozsah . Týkalo by se to vlastně stovek pozorovatelů , takže to může být , odhadnu , třeba 1 500 , takže to je opravdu velice rozsáhlá mise . Byl by to zdroj objektivních informací . Samozřejmě problémem schvalování tohoto kontingentu pozorovatelů je , že do této chvíle , pokud mám poslední zprávy , stále chybí souhlas z Ruska s tím , aby mise mohla být definitivně vyslána . Takže je to věc , o které se permanentně jedná , a já věřím , že je to něco , co musí být splněno , a dělá se pro to všechno . Takže tato mise pozorovatelů na území Ukrajiny , to je věc , která je dalším požadavkem , který podpořila Rada ministrů členských států Evropské unie . Takže stručně shrnuto , nacházíme se stále ještě v onom druhém stadiu restriktivních opatření , ale zároveň se pracuje už na otevření toho třetího balíku . K čemu dojde , o tom rozhodnou premiéři v průběhu zasedání ve čtvrtek a v pátek . Za sebe jsem přesvědčen , že se bude jednat o rozšíření oněch restriktivních opatření vůči určitým konkrétním osobám a bude se hledat pravděpodobně využití některých dalších opatření , na kterých bude mezi členskými státy shoda . To je to , co se bude odehrávat v nejbližších dvou dnech . Dovolte mi , abych se tedy ještě obecně vyjádřil k tomu , co se odehrálo v posledních dnech na Krymu . Já bych tady rád řekl , vážení kolegové , asi toto . My samozřejmě tady můžeme mít různé názory na současnou ukrajinskou vládu . Můžeme mít různou míru víry , skepse , pochyb , protože víme , že ta vláda je určitým kompromisem . Můžeme vést diskusi o tom , že bylo by lépe , kdyby ta vláda byla inkluzivnější , což byl vlastně také původní požadavek Unie , a to prosazovali ti tři ministři na své misi uprostřed těch nejdramatičtějších dnů , když navštívili Ukrajinu a snažili se pomoci vést k tomu , aby byla sestavena vláda dostatečně široce rozkročená , která by odřezala ty dva extrémy a opírala se spíš o politický střed . Víte , že se to úplně nepovedlo . Chtěl bych tady , protože jsem v ukrajinském parlamentu byl , znovu připomenout , že skutečně jsem slyšel od představitelů současných opozičních stran , jako je Strana regionů , že jim to bylo nabídnuto a oni to odmítli z důvodů , které nám řekli . Takže ta vláda samozřejmě není ideální . My jsme mnohokrát a opakovaně a teď i v posledních dnech opakovali ukrajinským představitelům , já jsem mluvil třeba s ukrajinským ministrem zahraničí v pondělí , že nám nesmírně jde o to , aby se skutečně zvládlo připravit prezidentské volby na 25 . května . Pokládáme to za velmi důležitou věc a myslím si , že je tady více politiků Unie , kteří si přejí , aby se tento proces zvládl . Hlavní úkol vlády je normalizovat situaci v zemi , garantovat to , že bude fungovat policie , že země bude maximálně pod kontrolou státní administrativy . Ale můžeme mít různé pochyby . Víme , že extrémy se nepodařilo ořezat . Že i , řekněme , v těch politických reprezentantech Ukrajiny se ozývají názory , které musíme kritizovat , protože nám nemůže vadit (nevadit?) , pokud jsou tam třeba v rámci Pravého bloku , to jsou politici , kteří jednoznačně odmítají Evropu , jsou jednoznačně protievropští . A pokud by neuspěla i ta evropská mise , tak si umím představit , že by se vezli po vlně boje proti všem . Což je určitě něco , co nepomáhá . Že lze mít velké výhrady a pochyby o tom , jak tato vláda , která je poměrně křehká , zvládne všechny těžké úkoly , které před ní stojí . Ale já bych vás tady teď požádal , abychom toto trochu odsunuli bokem a věnovali se věci , která mi připadá v posledních dnech úplně zásadní , a to je to , co se odehrálo na Krymu . Referendum , které se odehrálo . A to , co se odehrálo v posledních dnech , kdy ruský prezident , ruská Duma a ruská politická elita se rozhodli , že Krym připojí k Rusku . Na tohle bych chtěl teď soustředit vaši pozornost , protože mně připadá , že bychom si měli uvědomit , že tohle je skutečně něco nesmírně nebezpečného . Pokládám za velice nebezpečné , aby se prosadila myšlenka , že se budou konat referenda o hranicích . ~~Chápete ?~~ Že budeme dělat referenda o hranicích státu . Já bych vám rád řekl , že tady v Evropě žijeme celá desetiletí v míru právě proto , že respektujeme své hranice . Chtěl bych vám připomenout , vážení kolegové , že se tady respektují hranice mezi Německem a Francií . Že se respektují hranice mezi Německem a Polskem . Že se tady respektují hranice mezi Maďarskem a Slovenskem . Tady nikdo nepřichází s tím , jak to bude s Alsaskem - Lotrinskem nebo kolik žije Poláků na Těšínsku . (11.40 hodin) My jsme si zvykli na to , že se tyto věci nestávají součástí politických debat , protože asi všichni tušíte , kam mířím . Pokud připustíme tuto debatu o hranicích , pokud řekneme , že se budou konat referenda o hranicích , tak se řítíme do pekel a celý život , který jsme tady měli , a byl tu určitý bezpečnostní řád , může být velmi rychle rozmetán . Já bych vám , přátelé , rád řekl , že jsem velice znepokojen , když v různých denících a různých časopisech , plátcích v Evropě čtu , že někteří političtí představitelé řekněme některých extrémně nacionalistických stran s obrovským nadšením vítají výroky pana Putina o právu na sebeurčení . Přál bych vám si přečíst některé články a titulky v Maďarsku extrémních nacionalistů , kteří jsou nadšeni tím , co se dneska děje , a říkají : ano , konečně to řekl někdo nahlas . A teď bych mohl jmenovat etnika , která dneska říkají - v Evropě ! nejsme někde na Středním východě , jsme v Evropě - konečně slovo do pranice ! Konečně někdo přišel s tím úžasným nápadem ! Co kdybychom také začali dělat referenda ? Přátelé , já vám garantuji , jestli se tahle myšlenka má prosadit , je veta po mírové a bezpečné Evropě ! ~~To je konec !~~ Jestliže se přestanou respektovat hranice , jestliže si řekneme , že to všechno je věcí debat , tak se nedobereme nikdy ničeho . Uvědomte si , přátelé , že to je debata , která nikdy nekončí . Kdo má právo kde žít a budeme počítat počet obyvatel . ~~Vezměte si samotný Krym .~~ Říká se - vždyť tam přece Rusů je hodně . Samozřejmě je jich tam hodně , protože všichni víte , že v roce 1944 , když se Stalin rozhodl , že chce mít klid na Jaltskou konferenci , tak to tady vystěhoval . A jak dlouho tam byli ? Říká se , že patří Rusku Krym . ~~Jak dlouho ?~~ Sto padesát dvě stě let . ~~Předtím tam žili Tataři .~~ Jak to budeme počítat , komu to patří ? Patří to tomu , kdo tam žil 400 let předtím , nebo tomu , kdo tam žil potom 150 let ? Obyvatelstvo , které tam zrovna je , budeme sčítat a budeme podle toho rozhodovat , kam to patří ? Chápete , to nejsou věcí , které dnes jsou napsány na nebi . To je otázka dohody lidské společnosti , že si řekne : Tohle budeme respektovat , protože chceme žít v míru . Nebudeme na sebe vytahovat , kdo kdy s kým bojoval , kolik nás tady bylo přes 100 lety , 150 lety . Přesně tohle jsou věci , které mají v sobě strašnou nebezpečnost , obrovský rizikový potenciál ! Ve chvíli , kdy se takto učiní předmětem debat , tak se z toho stane nenávist a nakonec to může vést k občanským válkám a k rozmetání systému , ve kterém žijeme . Takže já říkám jako základní věc , na které bych byl rád , kdybychom se shodli . Ve chvíli , kdy někdo začne pořádat referenda kvůli hranicím na základě toho , že řekne " mám tam národnostní menšinu " , tak jsme v pekle ! Přátelé , jeden výrok vám řeknu z projevu pana Putina . V projevu , který měl , řekl tato slova . On tam řekl : Naši ruští občané večer uléhali do svých postelí spát . Ráno se probudili a zjistili , že jsou za hranicemi jiného státu . ~~Chápete ?~~ Říká : A zjistili , že jsou najednou jenom menšina . A říká : My Rusové , zřejmě tedy v roce 1991 , kdy došlo k rozpuštění původního Sovětského svazu , on říká : my jsme byli agrableni , my jsme byli oloupeni , nám to bylo ukradeno , ta území . My jsme si mysleli , že když vzniklo Společenství nezávislých států , říká Putin , že to nakonec stejně bude jedno gasudárstvo , jak říká . Ale ukázalo se , že ne . Vždyť v tom byl rubl společný a podobně ! Ukázalo se , že ne , a tak jsme byli oloupeni a bylo nám to ukradeno . Nezlobte se , nechtěl bych být tedy v kůži dneska představitelů těchto zemí . A také si všimněte , že reakce těchto států - Kazachstánu , Běloruska a dalších - jsou velmi opatrné . Tam je evidentně vidět , že oni jsou téměř zmateni situací a nevědí , jak na to reagovat , protože všechny ty státy počítají třeba , kolik mají Rusů na svém území , a teď se dozvěděly , že vlastně jejich území byla ukradena Rusku . ~~Chápete ?~~ To je to , co mi na tom projevu připadá velmi zásadní . Jako by se tady tvrdilo , že rozpad Sovětského svazu byl jakoby zločin spáchaný na Rusku , a teď je otázka - to znamená , že ten zločin se má napravit ? Mám potom věřit slovům pana Putina , když říká , že mu stačí Krym , že nebude vznášet další nároky , když vlastně ten projev sám vede zároveň i jiným směrem ? On vede k tomu , že tady je oloupené Rusko , které bude chtít , aby se ti , kteří se stali národními menšinami , stali opět součástí zřejmě nějakého jednoho velkého společného Ruska , kde mohou společně žít s ostatními Rusy . A teď je otázka , kolik tam musí být Rusů v tom prostoru , abychom o tom mluvili jako o potenciálně ruském území , a kde tento proces skončí . Je to pravda , že byli Rusové utlačováni na Krymu ? ~~Ptám se .~~ Máme nějaké doklady toho , že Rusové na Krymu skutečně trpěli , tak jak to zní v oficiálních prohlášeních ? ~~To je složité .~~ Já si pamatuji , že jsem viděl časopis Time z roku 1938 , který byl celý věnován tomu , jak Němci trpí v hraničních územích Československa . A byl to časopis , který mě fascinoval , protože z toho časopisu jsem si odnesl pocit , že ti Češi jsou něco strašného . Týrají tam téměř ty ubohé , ty , kteří tam žijí , třou bídu s nouzí , a ti Češi jim to dělají naschvál . Rozumíte , tohle jsme zažili na vlastní kůži , tento typ propagandy ! A teď máme být přesvědčováni o tom , že Rusové na Krymu trpěli , a proto bylo nutné , aby teď dokonce v tomto projevu Vladimir Putin přiznal , že to jsou ruské jednotky . Všichni víte , že to popřel . Mnohokrát to opakovaně veřejně popřel . V tomto projevu poprvé oficiálně řekl : Ano , my jsme rozšířili kontingent ruských jednotek na Krymu , protože jsme se rozhodli , že pomůžeme oněm Rusům , kteří tam trpěli a byli utiskováni . Vy všichni tušíte , že když ruskojazyčného obyvatelstva na Krymu bylo 58 % , tak je těžko si představit , pod kým tam tedy vlastně trpěli . Samozřejmě můžeme říci , že obyvatelé Krymu trpěli . Trpěli proto , že na Ukrajině byla vláda , o jejíž úrovni nemáme dneska iluze , a samozřejmě že trpěla celá Ukrajina pod vládou , která byla zkorumpovaná , se kterou drtivá většina obyvatel byla nespokojena . To znamená , nespokojenost obyvatel na Krymu byla velmi podobná nespokojenosti , kterou byste našli i všude jinde v té zemi , a každý by mohl říkat , že se cítí frustrovaný z toho , že nemá kvalitní vládu , nežije v zemi , která je dobře spravována . Ale domnívám se , že to nebylo něco , co by se speciálně týkalo rusky mluvících , a ještě chápete , že z těch rusky mluvících je otázka , kdo se cítil být Rusem stoprocentním . ~~To je složité .~~ Ale tím chci říci , že tahle argumentace je naprosto nejasná , mlhavá . Jestliže se stává základem referenda a pak dokonce připojení země , tak je to popření principů , na kterých stojí bezpečnostní stát , mezinárodní řád , a na tom vlastně stojí samozřejmě Evropa , ale na tom stojí nejenom Evropa . A proto mně připadá tak důležité o tom tady ve Sněmovně mluvit a proto jsem pokládal za důležité to téma tady otevřít , abychom si uvědomili , že tohle jsou principy , na kterých stojí i Česká republika . A nechci to rozvádět do detailu , protože každý si to uvědomí sám . I my žijeme z toho , že naši sousedé respektují naše hranice . A v Evropě máme mír jenom díky tomu , že jsme se dohodli , že to budeme respektovat . Já pokládám tento princip za nebezpečný ! Znovu vám opakuji , že je velmi nepříjemné vidět , kolik politických sil extrémních , nacionalistických ožilo a které v tomto vidí vodu živou . A to je nebezpečí , které nás ohrožuje . Proto vlastně tady Vladimir Putin a jeho politika skutečně přináší nebezpečné téma do Evropy a to téma tady skutečně žije . ~~Ono už tady vlastně začalo působit .~~ A proto si myslím , že je důležité , abychom si tady v české debatě v českém parlamentu uvědomili , s čím máme tu čest a že bychom tohle měli odmítnout . A měli bychom to odmítnout bez ohledu na to , že máme různé politické denominace , a měli bychom to odmítnout bez ohledu na to , že můžeme mít různý názor na to , jakou dáváme perspektivu této ukrajinské vládě , bez ohledu na to , jakou dáváme naději evropské perspektivě Ukrajiny . (11.50 hodin) To může být věc jiné debaty a vím , že nemusí být jednoduchá . Můžeme mít na to různé názory . Někteří můžeme být skeptičtí , někteří můžeme být v tomto více angažovaní . A já bych vás chtěl požádat , abychom to nechali stranou . Debata o Ukrajině je složitá . Nechme si to třeba na výbor . Mně připadá dnes důležité mluvit o tom , že porušení principu ochrany a respektování hranic je něco životně důležitého pro kulturu , civilizaci , pro evropskou kulturu a civilizaci , pro Evropu i pro Českou republiku . Byl bych rád , abychom se na tom dokázali shodnout . Když tohle dokážeme , tak má smysl , že toto téma není jen potom věcí výborů , kde jsem připraven o tom mluvit . Včera jsem byl na evropském výboru , kde jsme o tom vedli diskusi . Myslím si ale , že je to tak zásadní , že to patří i na plénum Sněmovny . Tohle téma je podle mě důležité , abychom si tady vyjasnili . Protože já bych si přál , aby v tomhle česká politika měla jasno a věděla , že toto je cesta do pekel , ať sedíme tady více vpravo , anebo sedíme více vlevo . A ještě bych vám řekl možná jednu věc , poslední , nakonec , je to řekněme poznámka na závěr k té situaci mimo můj oficiální referát . Když jsem byl malý kluk , pamatuji se , jak se dávala dětem hádanka . Dospělí se jich ptali : Jak si poradíš ve stepi , když se na tebe žene požár a ty máš v kapse krabičku sirek ? Jak si tam před požárem poradíš ? Správná odpověď , na kterou z nás téměř nikdo nepřišel , byla , že se požár žene díky nějakému větru a člověk má kupodivu zapálit trávu kolem sebe . A ta tráva když shoří , vytvoří ostrov , který ho zachrání před požárem , který se na něj žene . Tato stará hádanka pro děti mi přišla na mysl . A rád bych vám řekl , že mi připadá , že k té situaci na Ukrajině a Krymu se tato příhoda velice hodí . ~~Víte proč ?~~ Protože je zajímavé , je evidentní , že revoluce v Kyjevě byla pro Vladimira Putina velice nepříjemná věc . Byl to příklad něčeho , čím se zřejmě i Vladimir Putin cítil prakticky ohrožen . Připadá mi , že strategie na to použitá by se dala nazvat strategií druhé revoluce , druhého požáru , který se zažehne někde jinde . A dokonce bych si dovolil tvrdit , že prvním místem , kde se o to pokusil , byl ten Antimajdan , který měl vzniknout v Charkově . To byl pokus , který následoval bezprostředně , dokonce se čekalo , že tam Janukovyč odjede , to se nezdařilo , a pak tím místem druhé revoluce už zůstal jenom Krym . Rád bych vás upozornil na to , jak překvapivě podobné jsou rysy těch revolucí . Uvědomte si , že i na Krymu se začaly obsazovat vládní budovy , i na Krymu se začaly vyvěšovat vlajky , jenom jiné , i na Krymu se začali pohybovat ozbrojenci bez označení , bez jasné identifikace , podobně jako byla domobrana a podobně . Jste překvapeni , když zjistíte , že celá řada prvků té jakoby revoluce krymské má překvapivě analogické znaky jako to , co se odehrálo na Ukrajině . Dávám vám to spíše jako motiv , že strategicky je to velmi zajímavé - jednu revoluci utlumit tím , že vyvoláte druhou a ta druhá vlastně vás chrání před tou první . Připadá mi to jako zajímavá myšlenka pro pochopení událostí . Proto si také myslím , že i postup Ruska a Vladimira Putina na mě působí dojmem poměrně velmi promyšlených kroků , které mají určitou vnitřní logiku . Kdybych dokázal mluvit o tom , proč byly provedeny , myslím si , že jejich motivem je jednak ohrožení myšlenky euroasijské celní unie , ale zároveň je to podle mě i odpověď na ekonomické problémy , které Rusko mělo doma a které jsou poměrně zásadní . Rád bych vás upozornil na to , že jedna věc jsou sankce , o kterých se mluví v souvislosti s Ruskem , a druhá věc je , že si myslím , že pokud se Rusko vydá na tuto cestu izolace a nezmění své chování , tak se domnívám , že z dlouhodobého hlediska riskuje , že nepříjemné dopady budou pro Rusko samotné . Domnívám se , že Evropa nebyla špatným partnerem pro Rusko . Velice mi vadí to , že se ve vystoupení pana Putina ozval tón , který jako kdyby činil z Evropy nepřítele . ~~Mně tohle nesmírně vadí .~~ Protože jsem přesvědčen , že Evropa není část světa , která by stála o to dělat politiku na základě obrazu nepřítele . Dokonce jsem za českou politiku vždycky zdůrazňoval , že bychom neměli stále vzpomínat na rok 1968 , měli bychom minulost nechat minulostí a dát Rusku šanci budovat nový typ politiky , nový typ státu . Mohl bych vám přečíst projev Vladimira Putina z roku 2002 . Projev , ve kterém Vladimir Putin - a myslím , že to řeknu z hlavy docela přesně - ve kterém říká : Rusko nechce stát samo proti zbytku světa . Rusko nechce být ten , kdo stojí na jedné straně a má ostatní jako nepřátele . Rusko je stát , který chce být moderní , který se chce jasně hlásit k principům mezinárodního práva , k principům , které jsou základem mezinárodní bezpečnosti . Rusko chce být předvídatelné a chce být dobrým partnerem všem . To je Putinův projev z roku 2002 . Jsem opravdu nešťastný z toho oblouku , který se tady opsal , když dnes poslouchám pana Putina , který mluví o Evropě jako o nepřátelském celku . Jsem přesvědčen , že Evropa , a to tady garantuji , na jednáních Rady je celá řada ministrů , se kterými si budeme velice rozumět v tom , kdybychom měli šanci vytvořit mosty , utvořit prostor pro jednání , abychom bránili této eskalaci , ke které v tuto chvíli dochází . Nemyslím si , že je to jen kvůli strachu o Evropu a její pohodlí . Jsem přesvědčen , že tohle je nevýhodné i pro Rusko samotné . Ano , Rusko může v případě ekonomických sankcí přesunout část své ekonomické aktivity na východ , ale jednak plynové trouby jen tak rychle nenatáhne , to je záležitost pěti šesti let , to je komplikovaná věc , a pak se domnívám , že Číňané i takovouto pomoc pak neudělají nikdy zdarma . Tím jsem si jist , že i tohle je poměrně nákladná operace . Domnívám se , že Evropa byla pro Rusko vždy výhodný a korektní partner a že bude těžko někoho podobného ve světě jen tak hledat . Protože mezinárodní obchod není jednoduché a pohodlné prostředí . Připadá mi , že v tomto smyslu je to obrovská chyba . Pokud se Rusko vydá na cestu izolace , myslím , že po čase zjistí , že se zbavilo partnera , který byl obrovskou šancí pro Rusko z hlediska modernizace , technologií a podobně . Nemyslím si , že je to věc jen naší váhavosti . Pokud nemáme radost z toho , že se děje proces , ve kterém se najednou jakoby mění zásadně ta situace . Připadá mi , že je to proces , na kterém sice ztrácíme , ale že na něm bude významně ztrácet Rusko . A přál bych si , kdyby k tomuto procesu nedošlo . Já si nemyslím , že bychom stáli na prahu nějaké studené války . Já si nemyslím , že bychom mohli znovu spět do prostředí nějakého bipolárního světa . V tom se svět dnes změnil . Myslím si , že Rusko tuhle roli hrát do budoucna ani nemůže a podobné úvahy a řeči nepřijímám . Myslím si ale , že pokud Rusko nezmění směr svého chování a uvažování , může se samo dostat do izolace politické a do určité izolace i ekonomické , která bude pro Rusko samozřejmě podle mě z dlouhodobého hlediska velice nevýhodná . Takže to je mé vidění situace . Možná poslední , co bych vám rád ještě řekl , je , že z hlediska České republiky samotné bych vás ujistil , že samozřejmě bezprostřední nebezpečí dnes České republice nehrozí . V krátkodobém a střednědobém horizontu může docházet k věcem , které souvisí s možnými protiruskými sankcemi a především s možným uplatňováním onoho třetího balíčku sankcí . Nicméně to jsou ale věci , kde začínáme pracovat na dopadových studiích a zvažovat , co by to znamenalo pro funkční hospodářství a hospodářskou situaci v zemi . Z hlediska dlouhodobějšího bude nepochybně nezbytné analyzovat dopady této krize na vztahy k Rusku i vzhledem ke globálnímu bezpečnostnímu pořádku a dopady na bezpečnost České republiky . Analýzy v této oblasti dnes probíhají , jak jsem řekl , v Evropě , zpracovávají se , a mohu vás ujistit , že v České republice se jimi začínáme zabývat také . To základní ale platí : v této chvíli podle mne nemáme problém s nějakým nebezpečím zvýšené migrace a ani si nemyslím , že by teď byla nějakým způsobem ohrožena bezpečnost země . Jakkoli čelíme vážné politické krizi , akutní to pro Českou republiku ještě zdaleka není . ~~Děkuji .~~ Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji panu ministrovi a paní poslankyni za jejich úvodní vystoupení . A dříve než zahájíme všeobecnou rozpravu , musíme se vypořádat se dvěma faktickými poznámkami . S první přichází pan poslanec Benešík a prosím , aby se připravil pan poslanec Petr Fiala . ~~Prosím , pane poslanče .~~ Poslanec Ondřej Benešík Vážená paní předsedající , vážená vládo , dámy a pánové , milé kolegyně a kolegové , jen pro informaci . Výbor pro evropské záležitosti včera po zasedání Sněmovny pořádal schůzi , která byla monotematická . Zabývali jsme se situací na Ukrajině . Naším jediným hostem , zásadním hostem , byl pan ministr zahraničních věcí Zaorálek . Nepřijali jsme žádné usnesení , nebylo to ani v plánu , ale z diskuse bylo zřejmé , že panu ministrovi vyslovujeme podporu v jeho krocích , které v této záležitosti učinil . (12.00 hodin) A ještě využiji toho , že mám slovo , jenom krátce zmínit jeden aspekt problému na Ukrajině , který není dostatečně zmiňován , a sice jaderná bezpečnost . Ukrajina se výměnou za záruky za územní soudržnost , jejichž signatářem je taktéž Rusko , vzdala jaderných zbraní . Tím , co Rusko udělalo , že porušilo tuto dohodu , tuto garanci , vysílá jasný signál režimům , jako je Severní Korea , jako je Írán , které se Západ , a nejenom Západ , i Rusko snaží přimět k tomu , aby jaderné zbraně nevyvíjely . Čili potom tento tlak v podstatě ubírá na síle a možná nemá žádnou váhu . ~~Děkuji .~~ Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji panu poslanci a prosím pana poslance Petra Fialu . Prosím , pane poslanče , máte slovo . Poslanec Petr Fiala ~~Děkuji .~~ Vážená paní místopředsedkyně , dámy a pánové , ve svém vystoupení , které je vlastně otázkou , mohu navázat na pana předsedu Benešíka . Jsem rád , že po včerejším velmi důkladném jednání výboru pro evropské záležitosti i po dnešním vystoupení pana ministra zahraničí mohu konstatovat , že jako představitel opozice podporuji nejenom kroky vlády , dosavadní kroky vlády , které v ukrajinské krizi dělá , ale i způsob , analýzu , přístup k tomu , jak je tady představil pan ministr zahraničních věcí , protože , myslím , správně chápe to mimořádné nebezpečí ruského postupu na Krymu , potenciální ohrožení mezinárodního řádu , mnoha nebezpečí , která z toho vyplývají . Jediné snad , v čem bych se od něho odlišil , je to , že já se domnívám , že i ve střednědobé perspektivě tento postup Ruska ohrožuje bezpečnost České republiky . Ale s tím se pojí i moje otázka . My jsme ráno na výboru pro evropské záležitosti měli přítomného pana premiéra , který nás seznamoval s pozicí České republiky před jednáním v Evropské radě , a samozřejmě že debata o dalším postupu vůči Rusku bude mezi evropskými zeměmi poměrně složitá . Jsou země , které jsou pro velmi tvrdý postup , pro zpřísnění toho druhého balíku sankcí , pro zavedení třetího balíku sankcí , a je jasné , že z toho vznikne nějaký společný výsledek . Ale mně není jasné , jakou pozici bude česká vláda při tomto jednání zastávat . Zda bude patřit k těm zemím - což si myslím , že bychom z důvodu našeho ohrožení i naší historické skutečnosti měli - zda bude patřit k těm zemím , které budou pro co nejpřísnější postup vůči Rusku a proti jasnému ( ? ) " NE " této ruské politice . Takže to je moje otázka na pana ministra zahraničních věcí . Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová ~~Děkuji panu poslanci .~~ Zahajuji tímto všeobecnou rozpravu , do které mám s přednostním právem přihlášeného pana předsedu Sněmovny Jana Hamáčka , místopředsedu Sněmovny pana Vojtěcha Filipa a potom pana poslance Schwarzenberga . Táži se , pánové , v tomto pořadí jestli můžete . Prosím , pane předsedo , máte slovo . Předseda PSP Jan Hamáček Vážená paní místopředsedkyně , vážená vládo , dámy a pánové , děkuji za slovo . Svoje vystoupení bych chtěl zahájit tématem , na které zde zatím řeč nepřišla , ale já ho také pokládám minimálně z pozice České republiky za důležité . A musím říci , že jsem ještě trošku pod dojmem své schůzky , kterou jsem měl asi před hodinou s paní Snidevyčovou , která je zástupkyní volyňských Čechů , kteří žijí v Žitomirské oblasti , a současně i místopředsedkyní České národní rady na Ukrajině , což je střešní organizace , která sdružuje naše krajany , kteří žijí na Ukrajině . Pozval jsem ji na jednání , protože jsem chtěl slyšet její názor na situaci na Ukrajině . Chtěl jsem slyšet , v jaké situaci se nacházejí naši krajané , co je trápí , jakým problémům čelí . A samozřejmě jsem chtěl také slyšet , co by pro ně mohla Česká republika udělat . Musím říci , že to bylo velmi zajímavé , do jisté míry i smutné , protože naši krajané jsou opravdu v těžké situaci . Mají velkou obavu z budoucnosti . ~~Nevědí , co je čeká .~~ Jejich synové , někteří , dostali povolávací rozkazy , že musí nastoupit službu buď v národních gardách , nebo v ukrajinské armádě . A to všechno jsou věci , které je samozřejmě trápí . Já bych byl rád , kdyby Česká republika k tomuto problému přistoupila odpovědně , kdybychom si vzpomněli na to , že tito lidé patří k nám , jsou to naši krajané , abychom jim nabídli pomocnou ruku . Slíbil jsem paní Snidevyčové , že požádám pana premiéra i příslušné ministry , aby se této věci věnovali . Určitě je v silách České republiky přijít s nějakým řešením a s nějakým programem , který by jim nabídl například i možnost přesídlení do České republiky . Koneckonců máme za sebou velmi úspěšný program přesídlení našich krajanů , kteří byli dotčeni černobylskou katastrofou . Bylo to několik tisícovek lidí , kteří sem přišli v 90 . letech . Tito lidé a jejich rodiny jsou dnes plně integrováni v české společnosti a určitě byli velkým přínosem pro ta místa , kam přesídlili . Chtěl bych se obrátit i na paní předkladatelku usnesení s tím , zda by souhlasila , kdyby se do tohoto usnesení doplnil odstavec , který by požádal vládu České republiky , aby se věnovala problému českých krajanů na Ukrajině . Myslím si , že by to bylo důležité a to usnesení by tím bylo i vyváženější . Tolik k té první věci . K té obecné debatě mám pár poznámek . Za prvé jsem rád , že Česká republika je v Evropské unii předvídatelná , že skončila taková ta dobrovolná izolace , kdy Česká republika postupovala naprosto nekoordinovaně , kdy přišla s nějakým nápadem , většinou kritickým vůči našim partnerům v Evropské unii , a své postupy s partnery mnohdy nekonzultovala . Pokud chceme naplnit a pokračovat v tom , že Česká republika je v Evropské unii předvídatelná a že chceme být partnerem našim spojencům jak v Unii , tak v Alianci , musíme postupovat koordinovaně . Není možné přijímat jednostranná rozhodnutí a jednostranná opatření . Rozumím ministrovi zahraničních věcí i předsedovi vlády , když se vymezovali vůči výzvám , aby Česká republika zavedla jednostranné sankce , jednostranná opatření , aby jednostranně zaujímala stanoviska . To možné není , a pokud máme být spolehlivými spojenci , musíme postupovat koordinovaně . To , co se stalo na Krymu , je situace , kdy Ruská federace překročila Rubikon a rozhodla se řešit situaci něčím , co není ničím jiným než jasným a do jisté míry bezprecedentním porušením mezinárodního práva . Je potřeba to jasně nazvat a je potřeba o tom takto mluvit . Myslím si , že v zájmu České republiky jako země menší či střední velikosti je , aby bylo mezinárodní právo vždy dodržováno , protože na tom stojí také naše budoucnost a naše samostatnost . Na druhou stranu je také potřeba říci , že v minulosti ne vždy Česká republika k tomu přistupovala takto principiálně . A bohužel to bylo i tady v Poslanecké sněmovně , já si tu debatu pamatuji . Poslanecká sněmovna vyzývala vládu , aby ve věci Kosova dodržovala rezoluci 1244 a Kosovo neuznávala . ~~Vláda se rozhodla jinak .~~ A my jsme už tehdy říkali , že tím otvíráme naprosto výbušnou Pandořinu skříňku a že dopady tehdejšího rozhodnutí nás doženou . A možná bohužel zpětně by stálo za to říci " ano , byla to chyba " . Nicméně takovéto paralely a takovéto analogie nemůžou nijak ospravedlnit to , co se na Krymu stalo . Prostě řešení formou nasazení vojenské síly na teritoriu jiného členského státu je nepřijatelné . Já samozřejmě tu pozici mám jednodušší než někteří moji kolegové , já jsem byl proti Kosovu , mluvil jsem proti Jižní Osetii a Abcházii a té anexi , která tam proběhla , a jsem tedy proti situaci na Krymu . Nicméně ta věc nemá jen tento rozměr . Tam se objevila ještě jedna velmi zajímavá věc , na kterou je potřeba také upozornit , a to je ten aspekt , který je na rozdíl od příkladů , které jsem uváděl v minulosti , docela nový , a to je nasazení jednotek , které jsou neidentifikované . To jsou jednotky , které nemají žádné označení , ke kterým se nikdo nehlásí . To podle mého názoru otevírá další Pandořinu skříňku . Ptám se , jak to bude v budoucnu , jestli není zase nějaký nový precedens , který tady v tomto případě zavedlo Rusko , kdy se má nějaký malý stát , který sousedí s velkým státem , bát , kdy se na jeho území objeví nějaké neoznačené tanky , které dojedou až do hlavního města a nikdo se k nim hlásit nebude . Je to nový precedens z hlediska ženevských konvencí . Já vůbec nevím , jak by se postupovalo v případě nějakého konfliktu k takovýmto neoznačeným kombatantům . A to je věc , která je podle mne taky velmi nebezpečná . Nicméně situace na Krymu - a já si myslím , že je možné debatovat o tom usnesení , jak ho navrhla paní poslankyně Němcová , a myslím , že celkem velmi jasně vystihuje postoj Poslanecké sněmovny , aspoň jak ho vnímám , a vystihuje i postoj České republiky , potažmo Evropské unie - situace na Krymu by asi neměla zastínit to , co se děje ve zbytku Ukrajiny . Tam je potřeba stále trvat na tom , aby situace na Ukrajině samotné , tedy mimo tu otázku konfliktu na Krymu , dále neeskalovala , aby celá věc směřovala k politickému řešení . (12.10 hodin) V této věci je potřeba říci , a pan ministr o tom tady mluvil , že ukrajinská vláda udělala celou řadu chyb , a je potřeba ty chyby tady pojmenovat a je potřeba na tu vládu působit , aby tyto chyby neopakovala . Jazykový zákon byla samozřejmě fatální chyba . Myslím si , že to došlo už i těm největším radikálům v ukrajinské vládě , že tímto směrem se vydávat neměli . V této souvislosti si kladu otázku , a možná by stálo za to , aby nám na to ministr zahraničí odpověděl , jaký je osud té dohody tří ministrů zahraničních věcí s tehdejším prezidentem Janukovyčem . Ta dohoda platí , neplatí , nebo jaké jsou podklady a východiska pro jednání o nějakém uspořádání na Ukrajině ? Platí stále to , že na Ukrajině bude snaha o ustavení vlády národní jednoty ? Pokud ano , tak je potřeba také na vládní garnituru působit , aby tak konala a aby se aspoň pokusila vyslat signál k regionům na východ , aby měly pocit , že jsou také v Kyjevě zastoupeny . A co je podle mého názoru naprosto klíčové , je prezidentská kampaň . Souhlasím s tím , že je potřeba uspořádat prezidentské volby . Nic jiného než volby situaci na Ukrajině nevyřeší , ale je potřeba i ze strany Evropské unie působit na jednotlivé kandidáty , kteří budou v té kampani kandidovat , aby ta kampaň neznamenala další rány a další trhliny na jednotě Ukrajiny , protože podle mě stále platí , že tím největším nebezpečím , které by mohlo být na konci celého příběhu , je nějaké rozdělení Ukrajiny na východní a západní , se všemi důsledky a dopady , které by to mělo . Tady já vidím velký prostor i pro evropskou diplomacii a pro naši demokracii , abychom působili na ukrajinskou politickou reprezentaci , aby dále neprohlubovala rány , které byly učiněny , a aby se snažila zemi udržet pohromadě . K tomu by samozřejmě měla sloužit i prezidentská kampaň . Poslední věcí , ke které se chci vyjádřit , jsou sankce a opatření mezinárodního společenství . Všichni se shodneme , že jakkoliv je ta situace složitá a jakkoliv je komplikována jednostranným krokem Ruska na Krymu , tak by neměla mít jiné než politické řešení . Abychom k takovému politickému řešení dospěli , je potřeba zasednout u jednacího stolu a začít vyjednávat . Já chápu a vidím , že ne všichni aktéři jsou k jednání ochotni . K tomu asi tedy mají sloužit i sankční opatření , aby stimulovala či donutila všechny partnery nebo všechny aktéry , aby zasedli k jednacímu stolu . Nicméně i v otázce sankcí je potřeba postupovat velmi opatrně . Já souhlasím s tím , že sankce mohou být velmi dobrým nástrojem k tomu , abychom dosáhli nějakého cíle . V této věci je potřeba si tedy jasně definovat , jaký ten cíl je , zda tím cílem je - a já doufám , že ano - dostat všechny aktéry k jednacímu stolu a zahájit seriózní rozhovory o tom , kam se bude Ukrajina ubírat . Nicméně nic by se nemělo přehánět a je potřeba mít na paměti také širší kontext této věci . Víte , tady se mluví o tom , že je potřeba zavést tvrdé ekonomické sankce vůči Rusku , že je potřeba zacílit na ruskou ekonomiku a jít tímto směrem . Já bych před tím velmi varoval z jednoho prostého důvodu . My jsme tady historicky v době studené války měli jistou míru stability díky tomu , že tady fungovala taková ta doktrína vzájemně zaručeného zničení , to znamená , že obě strany věděly , že když zmáčknou ten knoflík a vyletí rakety , tak to bude to poslední , co ve svém životě udělaly , protože odveta , která přijde z druhé strany , bude obrovská . Já bych varoval před eskalací napětí a rétoriky do situace , kdy bychom se rozhodli zavést nějaké drastické ekonomické sankce proti Ruské federaci za prvé bez jasného cíle - já zatím nevím , co by mělo být cílem nebo důvodem k zavedení takovýchto masivních sankcí - , ale současně kdy bychom takovéto sankce zaváděli za cenu , že na konci toho příběhu bude zničená evropská ekonomika , zničená ruská ekonomika , naprostá destabilizace . Na konci tohoto příběhu může být velmi turbulentní vývoj jak v Evropě , tak v Ruské federaci . Já se obávám , že kdybychom se vydali touto dle mého názoru velmi nebezpečnou cestou , tak na konci tohoto příběhu tady mnoho z nás sedět nebude , bude tady sedět úplně někdo jiný , s úplně jinou rétorikou . Myslím si , že to by bylo nebezpečné . K té věci je potřeba přistupovat uváženě , diplomaticky , s rozmyslem , a vždy mít na paměti , že jiné řešení než diplomatické možné není . ~~Děkuji vám za pozornost .~~ Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová ~~Děkuji panu předsedovi .~~ Prosím k mikrofonu pana místopředsedu Poslanecké sněmovny Vojtěcha Filipa . ~~Prosím , pane místopředsedo .~~ Místopředseda PSP Vojtěch Filip ~~Děkuji .~~ Vážená paní předsedající , členové vlády , paní a pánové , já si dovolím , ač nerad čtu projevy , vám něco přečíst . Obdržel jsem v pátek dopis předsedy Komunistické strany Ukrajiny Petra Simoněnka a dovolím si vám ho odcitovat , už z toho důvodu , že ty věci , které budu dále říkat , mají základ právě v tom , za co nejen mně , ale i členům KSČM děkuje . Děkuje za podporu , kterou poskytujeme pracujícím a Komunistické straně Ukrajiny : Desítky tisíc ukrajinských komunistů , kteří v současných těžkých podmínkách nadále obhajují naše společné ideály a zájmy pracujících , žádají mezinárodní komunistické , dělnické a levicové hnutí o podporu a solidaritu . O tragických událostech v Kyjevě ve dnech 20 . až 22 . února 2014 , v průběhu kterých zemřelo mnoho našich spoluobčanů , i o našem stanovisku k těmto událostem jsme vás nejednou informovali . - I to vám mohu přečíst , jakou jsem dostal informaci . Upozorňovali jsme na stále intenzivnější vměšování do vnitřních záležitostí Ukrajiny ze zahraničí . Prosazovali jsme názor , že napětí na Ukrajině je třeba řešit dialogem všech politických sil . Navrhovali jsme vytvoření nezávislého lidového kontrolního orgánu , který by dohlížel na činnost vlády a připravil celostátní referendum , ve kterém by lid Ukrajiny právoplatně rozhodl o své budoucnosti . Navrhovali jsme vytvoření instituce volitelných soudců i politickou reformu , která by vedla k decentralizaci státní moci na Ukrajině . Naše výzvy nebyly vyslyšeny ani bývalým prezidentem Janukovyčem , ani vůdci tehdejší opozice . Ukrajina se dostala na samou hranici společenského a sociálního rozvratu , faktického bezvládí a anarchie . V důsledku demoralizace celého mocenského aparátu na Ukrajině téměř přestal fungovat systém výkonné a soudní moci . V současné době není nikdo , kdo by zajišťoval dodržování zákonů . Na Ukrajině stále posilují moc ozbrojené nacionalistické a ultrapravicové skupiny , které jménem revoluce mohou občanům zabírat majetek , dopouštět se na nich násilí a zastrašovat je . Situace se vymkla kontrole , přičemž vedoucí představitelé policie a vnitra , kteří se rekrutují ze včerejší opozice , v lepším případě nemají na ozbrojené skupiny žádný vliv a v horším případě se sami tiše účastní nezákonností . Aktivisté KS Ukrajiny se stali prvními oběťmi útoků . Je všeobecně známo , že snahou ukrajinských nacionalistů a západních velmocí je úplná likvidace komunistického hnutí na Ukrajině . V podmínkách rozpadu právního systému jsou komunisté vystaveni vydírání a zastrašování , jsou fyzicky napadáni , dochází k zabavování majetku včetně stranických tiskáren . Jsou snahy o úplné paralyzování činnosti KS Ukrajiny . Nejmarkantnějším příkladem byla " revolucionáři " provedená konfiskace kanceláře Komunistické strany Ukrajiny v Kyjevě a okradení pracovníků , kteří byli v budově . Velká část našich regionálních kanceláří byla vyrabována a vypálena . Na Ukrajině byly zničeny stovky památníků druhé světové války . Tragické události na Ukrajině jsou důsledkem sebevražedné politiky uskupení , která v boji o moc úplně ignoruje možnost kompromisu a dialogu s oponenty , čehož aktivně využívají radikální hnutí , která si osobují právo se pod opozičními hesly dopouštět jakýchkoliv nezákonností . V této těžké době KS Ukrajiny hájí práva prostých lidí , bojuje za splnění svých programových cílů a snaží se o obnovení a růst vlivu komunistické strany na celé Ukrajině . I nadále podporujeme zájem lidu na zachování teritoriální jednoty Ukrajiny . K tomu je potřeba zahájit co nejširší dialog všech politických sil . Komunistická strana Ukrajiny zastává názor , že federalizace a zvýšení pravomoci regionů může zachránit teritoriální jednotu Ukrajiny a vytvoření podmínek pro návrat ke klidu a vzájemnému porozumění mezi občany celé Ukrajiny . Obracíme se na všechny komunistické , dělnické a levicové strany se žádostí , aby i nadále poskytovaly Komunistické straně Ukrajiny podporu a pomoc v jejím nelehkém boji za společné principy a cíle . Jménem tisíce našich členů vám děkuji . S úctou Petr Simoněnko . Já jsem to přečetl právě proto , abych nebyl podezírán z nějakého nahrávání tomu , co se odehrálo na Krymu , a chránění zájmů jiných států na území Ukrajiny . (12.20 hodin) Já jsem přesvědčen , že pokud tady někdo hovoří o společných hodnotách Evropy , o hodnotách , které je třeba chránit v rámci Evropské unie , tak je potřeba mezi tyto hodnoty brát také minimálně právo na odlišný politický názor , na právo se podílet na správě věcí veřejných , na tom , aby všechny politické názory mohly být zastoupeny na rozhodování o dalším osudu jakékoliv země . A v tomto ohledu je potřeba říct , že není možné jednostranně podporovat moc , která se ujala svých funkcí způsobem , který odporuje zásadním evropským hodnotám . Já jsem na to upozorňoval i v televizním pořadu , že ukrajinský rabín vyzval Židy žijící na Ukrajině , aby se vystěhovali do Izraele , právě při paměti toho , že už za Bohdana Chmelnického byly pogromy na Židy , že za druhé světové války to bylo také neustálé vybíjení od nacionalistů , a myslím si , že česká populace tam byla také ve velmi těžkých podmínkách a nakonec je tam v těžkých podmínkách i dnes . Bandy banderovců skutečně zavraždili nemálo občanů České republiky , Slovenské republiky , venkoncem i mé příbuzné . Takže v tomto ohledu jsem přesvědčen , že zásadní otázka , která tady je , je , jestli vůbec nová moc je schopna respektovat dohodu , kterou udělal prezident Janukovyč s třemi ministry zahraničních věcí Evropské unie . Jestli tedy ovládají onen Majdan , jestli skutečně mohou být těmi , kteří budou reprezentanty státní moci na Ukrajině . Já podporuji co nejdřívější volby jak prezidentské , tak samozřejmě parlamentní , aby se moci na Ukrajině uchopili lidé , kteří byli zvoleni ve svobodných volbách , protože jinak se tady dostaneme do situace , kdy budeme podporovat někoho , kdo jenom jiným způsobem do jiných kapes rozkrade případné miliony eur , miliony korun , nebo miliardy , které nebudou sloužit občanům Ukrajiny . V tomto ohledu mi tedy není jasno a rád bych znal názor pana ministra zahraničí na to , jaká je odpověď na zveřejněný telefonát mezi paní Ashtonovou a ministrem zahraničních věcí Estonska , kdo to vlastně střílel do policistů , do demonstrantů na Ukrajině . ~~Kdo to byl ?~~ A v této souvislosti mám další otázku , kterou by neměla odpovědět paní Ashtonová , ale zejména by ji měli odpovědět ti , kteří jsou dnes ve vládních funkcích na Ukrajině . Proč není ochota vytvořit vyšetřovací orgán , který by řešil to , co se tam ve skutečnosti odehrálo ? Nikdo v hodnocení nezpochybňuje , že situace tam dobrá nebyla dlouhou dobu . Válka jednotlivých skupin oligarchů pravděpodobně nemůže být vydávána za fungování demokratického právního státu . Já bych v tomto ohledu byl rád , aby Česká republika jako člen Evropské unie postupovala minimálně s velkou odpovědností za to , že svého času , od roku 1919 , byla jedna z částí současné Ukrajiny také součástí bývalého Československa . A v tomto ohledu , pokud budu respektovat názor KS Ukrajiny a většiny ukrajinského lidu , že má být zachována teritoriální jednota Ukrajiny , tak pravděpodobně pro to musíme nějakým způsobem přispět . Jeden návrh tady řekl předseda Poslanecké sněmovny . Nemám proti němu vůbec nic . Ano , postarejme se tedy o to , pokud se někdo z volyňských Čechů bude chtít vystěhovat zpátky do České republiky , nic proti tomu nemám , ale udělejme to slušným způsobem , aby to nevypadalo , že rozebíráme jednotnou Ukrajinu . To asi není smyslem takového opatření . Ale proč o to volyňští Češi žádají ? ~~Cítí se tam bezpečně ?~~ Cítí tam nějakou perspektivu , v tomto státě , o kterém si myslím , že by měl zůstat jednotný , demokratický a s evropskými hodnotami ? Požadujeme od těch , kteří jsou dnes vůdci na Ukrajině , aby respektovali evropské hodnoty včetně práva na politickou organizaci , politický názor a účasti ve volbách ? Chceme to od nich , nebo je naším zájmem něco jiného ? Teď myslím zájem České republiky . V tomto ohledu si myslím , že unáhlené závěry jsou závěry , které nemají hodnotu do budoucna , a požaduji od české zahraniční politiky , aby všem měřili stejným metrem . To jsou podle mého soudu zásadní kroky , které můžeme udělat my jako téměř sousední stát pro jednotnou Ukrajinu .