Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-03-27 ps2017-027-10-002-162 [ParCzech.ana]

Místopředseda PSP Vojtěch Filip ~~162 .~~ ~~Informace vlády o ochraně klimatu~~ Prosím , aby se slova ujal pověřený člen vlády , pan ministr životního prostředí a místopředseda vlády Richard Brabec . (V sále je velký hluk. Spousta poslanců odchází ze sálu.) Pane místopředsedo vlády , ještě počkáme chvilku , až se sněmovna uklidní , abyste měl prostředí pro přednesení informace vlády . ~~Požádám sněmovnu o klid .~~ Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Já si myslím , že lepší už to nebude , pane předsedající . Místopředseda PSP Vojtěch Filip Dobře , pane místopředsedo vlády , máte slovo . Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec ~~Já si s tím poradím .~~ Děkuji , že jste se mě zastal . ~~Děkuji za tu snahu .~~ A doufám , že možná přilákám pozornost i některých latentně vyrušujících kolegyň a kolegů , a jak vždycky říkáte , nebudu jmenovat . (Hluk v sále trvá.) Jsem rád , že jsme se dostali k tomuto bodu . ~~Už jsem byl poměrně skeptický .~~ A troufám si říct , že teď se zase budeme bavit o něčem , co je opravdu velmi vážné . A možná , a doufám , že vás nepřekvapím na začátku konstatováním , že ať si o tom možná někteří stále ještě myslí něco jiného , tak jsem přesvědčen , že už i v České republice drtivá většina lidí rozumí tomu , že se s klimatem něco děje , a pevně věřím , že i většina lidí , teď nevím , jestli drtivá , si uvědomuje , že lidská činnost má zásadní vliv na růst průměrné teploty . (11.00 hodin) Konečně z pohledu mého původního vzdělání , tedy geologa , se to docela dobře dokladuje na jednom takovém lehce pochopitelném faktu , že jestliže příroda ukládala desítky milionů let ten uhlík procesem fotosyntézy do biomasy a lidstvo potom to , co příroda desítky milionů let ukládala , tak lidstvo za 250 let , možná o trochu víc , v zásadě zase zpátky do té atmosféry vrátilo . A jsou to stovky miliard tun CO 2 . (Ministr hovoří důrazně a hlasitě. Poslanci navzdory výzvám předsedajícího hlučně hovoří mezi sebou v lavicích.) To znamená , doufám , že je nás tady většina , kteří jsou přesvědčeni , že otázky změny klimatu a negativních dopadů - Místopředseda PSP Vojtěch Filip Pane místopředsedo vlády , já vás přesto přeruším a požádám Sněmovnu opravdu o klid ! Pokud diskutujete jiné věci , než je zpráva vlády o ochraně klimatu , tak prosím v předsálí ! Pan ministr to sice může překřičet , ale stenografický záznam , pochybuji , že budou schopny stenografky zaznamenat , protože nebudou slyšet vaše vystoupení . Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec ~~Ještě jednou vám děkuju .~~ Já jsem tajně věřil , že dramatickým hlasem tady ještě tomu dodám další váhu , i když si troufám říct , že ta čísla jsou jasná a že na ně není ani potřeba ten dramatický hlas . Tahle debata vznikla nebo vzniká na první pohled , ale opravdu jenom na první pohled , na základě aktivity studentů , a já jsem za ni velmi rád . Protože je skvělé , že si mladí lidé uvědomují i svoji odpovědnost za tuhle planetu . Koneckonců budou to oni , kteří budou čelit dopadům klimatické změny , i když jim čelí a bude čelit i naše generace . Přesto bych rád korigoval drobnou nepřesnost , která se v této souvislosti objevila . Především jde o informaci , že do 12 let hrozí planetě ekologický kolaps . Toto ve zvláštní zprávě mezinárodního panelu pro změnu klimatu z loňského října určitě nenajdete . Zpráva říká , že pokud chceme dosáhnout cíle udržet nárůst průměrné globální teploty pod hranicí 1 , 5 stupně do konce století , je třeba dosáhnout toho , aby globální emise dosáhly svého maxima , emise skleníkových plynů , před rokem 2030 a klimatické neutrality neboli rovnováhy emisí a propadů okolo roku 2050 . Jde však o cíle celosvětové , jejich dosažení nemáme zcela ve svých rukou za situace , kdy podíl Evropské unie na celosvětových emisích je zhruba 10 % a v dalších letech bude dále klesat . V této souvislosti je rovněž důležité doplnit , že závazky všech smluvních stran v rámci Pařížské dohody aktuálně odpovídají nárůstu průměrné teploty o více než 3 °C . K efektivnímu dosažení globálních cílů ochrany klimatu je klíčová široká mezinárodní spolupráce mezi jednotlivými státy včetně zapojení soukromých subjektů , municipalit a jednotlivců . S tímto účelem vznikla rámcová smlouva OSN o změně klimatu , která už roku 1992 jako první na mezinárodní úrovni stanovila cíl stabilizace koncentrace skleníkových plynů v atmosféře na úrovni , která by umožnila předcházet nebezpečným důsledkům vzájemného působení lidstva a klimatického systému Země . Ani následné stanovení závazných redukčních cílů pro ekonomicky vyspělé státy v Kjótském protokolu celosvětovou produkci emisí skleníkových plynů významně neomezilo . V prosinci roku 2015 byla proto v Paříži přijata nová mezinárodní dohoda , která zahrnuje široký okruh států a počítá nově se závazky pro vyspělé i rozvojové země . Hlavním cílem této Pařížské dohody je udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat tak o to , aby nárůst nepřekročil hranici 1 , 5 stupně . Ale jenom připomínám , že ten stávající nárůst už je zhruba 1 až 1 , 1 stupně , to znamená , do hranice 1 , 5 stupně už nám zbývají zhruba čtyři desetinky . Pařížská dohoda se kromě snižování emisí skleníkových plynů - to je tzv . mitigace - zaměřuje také na přizpůsobování se negativním dopadům změny klimatu . Tady mluvíme o tzv . adaptaci . Dále o financování klimatických opatření v rozvojových zemích , uplatňování moderních technologií a budování kapacit v rozvojových zemích . Dovolte mi ještě pár možná suchých čísel , ale významných . Řekněme si totiž něco o aktuální pozici emitentů . Evropská unie , jak už jsem říkal , má zhruba 9 , 8 % podílu na globálních emisích a v roce 2017 byla třetím největším producentem emisí za Čínou , která má 27 % , Spojenými státy se 16 % . Na čtvrtém místě následuje Indie s téměř 7 % globálních emisí , na pátém místě Rusko , které má téměř 5 % . Těchto pět největších znečišťovatelů odpovídá za téměř dvě třetiny všech globálních emisí CO 2 . Z Evropské unie je největším producentem CO 2 Německo s podílem globálních emisí ve výši zhruba 2 , 2 % . A ještě vám řeknu několik docela aktuálních čísel , která jste si možná taky našli . Objevila se nedávno před několika dny v rámci nových statistik . Minulý rok se zvýšily emise CO 2 ve Spojených státech meziročně o 3 % , v Číně o 2 , 5 % , v Indii o 4 , 5 % . A v Evropské unii klesly o 1 , 3 % . Celkově celosvětový meziroční nárůst emisí CO 2 je 1 , 7 % . Jedná se celkem zhruba o 33 mld . tun ročně . To znamená , když se podíváme na příspěvek jednotlivých zemí a jednotlivých kontinentů , tak je zřejmé , že čím dál tím více vzrůstá podíl Asie , a to zcela dramaticky . A vlastně vykompenzovává v tom negativním slova smyslu úspory , ke kterým se dneska zavazuje Evropská unie . Já to neříkám proto , abych byl alibistický , že nemá smysl něco dělat . Já to jenom říkám proto , že jak všichni víme , emise CO 2 nemají hranice na rozdíl od emisí znečištění typu SO 2 nebo oxidu dusíku nebo prachových mikročástic . Velmi často se tak může stát , že ve chvíli , kdy se emise CO 2 sníží v jedné části světa např . díky tomu , že tam dojde k nějakým zásadním změnám a omezováním , tak pokud se to nestane najednou ve všech částech světa a naopak ta druhá část světa emise o to alikvotně zvyšuje , nebo dokonce ještě víc , než by byla ta alikvóta , tak potom samozřejmě ten efekt se výrazně vytrácí . A teď z pozice České republiky . Česká republika jako členský stát Evropské unie je zapojena do společného evropského úsilí , do tzv . klimaticko - energetického balíčku , a přispívá k naplňování cílů snižování emisí skleníkových plynů , které jsou stanoveny do roku 2020 a 2030 . Česká republika se spolu s ostatními členskými státy EU zavázala ke snížení emisí skleníkových plynů o 40 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990 . Mezi roky 1990 a 2017 Česká republika snížila své emise skleníkových plynů zhruba o 35 % a Evropská unie ve stejném období snížila své emise o 22 % . Podle aktuálních emisních projekcí Česká republika splní své závazky v rámci EU do roku 2020 i 2030 . V roce 2017 byly emise CO 2 na obyvatele v České republice - a tady se bavíme pouze o emisích CO 2 , ty ostatní skleníkové plyny pak mají o něco vyšší číslo - 9 , 8 tuny , čímž se řadíme světově zhruba na 20 . místo . V případě České republiky jsou vysoké měrné emise zapřičiněny především velmi vysokým podílem průmyslu na hrubém domácím produktu . A mnozí z nás , myslím , že všichni , vědí , že Česká republika z hlediska podílu průmyslu na celkovém HDP je nejprůmyslovější zemí Evropy . (11.10 hodin) Ale pro zajímavost - ještě vyšší emise na hlavu než Česká republika má třeba Estonsko , Lucembursko , Nizozemsko , Belgie a jenom o drobíček méně na hlavu má emisí třeba Německo . Neříkám to proto , že by nám lichotila současná pozice , ale říkám to proto , že ta čísla jsou někdy šálivá a je potřeba samozřejmě je vidět i v kontextu ostatních zemí a také naší pozice . ~~A také historické pozice .~~ Protože - nepřekvapím vás tím , že řeknu , že Česká republika byla historicky založena především na uhelné energetice , a nejenom výrobě elektrické energie , ale také tepla a v podstatě samozřejmě energetiky průmyslu . Ta pozice se mění , ale je zřejmé , že to budeme těžko porovnávat se severskými zeměmi typu Švédska , Norska , Dánska nebo zeměmi typu Rakouska . K nejvýraznějšímu - to je potřeba objektivně říct - snížení emisí v České republice došlo v období 1990 až 1994 zejména v souvislosti s restrukturalizací národního hospodářství , především přechodem na tržní ekonomiku a významným propadem produkce v rámci těžkého průmyslu . Od roku 1998 emise oscilovaly přibližně kolem hodnoty 140 milionů tun CO 2 ekvivalentu . Od roku 2008 potom můžeme sledovat sestupný trend , který souvisel s ekonomickou recesí a zpomalením hospodářského růstu . Ke snížení emisí skleníkových plynů v České republice výrazně přispěl především pokles spalování fosilních paliv ve zpracovatelském průmyslu a v energetice , kde docházelo a i nadále dochází k postupnému nahrazování výroby uhelných elektráren jadernými a obnovitelnými zdroji energie . I přes celkový nárůst od roku 2008 rovněž klesají emise skleníkových plynů z dopravy . Emise ze zemědělství se pak snížily přibližně o polovinu oproti stavu z roku 1990 . A řekněme si asi na rovinu , že příčinou toho zásadního propadu v zemědělství je především výrazný úbytek živočišné výroby , což je ovšem záležitost kontroverzní , protože pak nám zase samozřejmě chybí ta organická složka v půdě . Přístup České republiky k problematice změny klimatu lze rozdělit na politiku , jejímž předmětem je redukce antropogenních emisí skleníkových plynů - to je ta takzvaná mitigace , a na politiku přizpůsobení se a posílení odolnosti vůči negativním dopadům změny klimatu . Protože je potřeba si připustit - a já doufám , že mi odpustíte jako ministrovi životního prostředí a jako vládě to , že my nemůžeme spoléhat , že ta mitigace , to znamená zmírnění těch důsledků , bude nakonec úspěšná , abychom se plně spolehli , že všechny prostředky , které máme k dispozici , budeme věnovat na to zmírnění , na které máme ale jenom velmi omezený dopad , a pak zjistíme , že jsme emise nezastavili , nezmírnili , respektive nezastavili jsme klimatickou změnu , nezastavili jsme ten globální růst . My samozřejmě potřebujeme , abychom výraznou část těch prostředků také si nechali na tu adaptaci , protože se připravme na to , a už se to dneska děje , že se musíme adaptovat na změnu klimatu i v podmínkách České republiky . To je ten základní rozdíl , vážené kolegyně a kolegové , který nastává v hlavách . Protože my jsme opravdu ještě před pěti sedmi lety , a já si myslím , že všichni si tu dobu pamatujeme , ještě tenkrát pod vlivem - a já jsem to dneska říkal v nějakém rozhovoru - velmi silné osobnosti Václava Klause staršího , který byl , a myslím , že doteď je , přesvědčen , že neexistuje žádná vazba , nebo minimální vazba mezi lidskou činností a dopadem na klimatickou změnu , tak si myslím , že česká společnost byla přesvědčena o tom , že jsou zbytečné . A tady jsou někteří další kolegové , kteří jsou o tom přesvědčeni doteď , zdá se . (Dva poslanci z hnutí ANO přikyvují s úsměvem směrem k řečníkovi.) I z oblasti , kde bych to nečekal tedy (s úsměvem) . ~~Ale dobře .~~ To je trošku kudla do zad , ale já se s tím srovnám . Nicméně podařilo se v tu chvíli tehdejší politické reprezentaci přesvědčit občany , že ten dopad tady není a že je možná něco , co se bude dít na Tichomořských ostrovech anebo v Arktidě , ale že samozřejmě vliv na střední Evropu , nebo dokonce na Českou republiku tady žádný neexistuje . Já se domnívám , vážené kolegyně , kolegové , že aktuální stav , kterému čelíme , dlouhotrvající období sucha , které nemá v novodobé historii České republiky nebo Československa obdoby , extremizace počasí a další faktory jasně naznačují , že se prostě něco děje . Něco , s čím jsme se zatím nesetkali . A je pro mě samozřejmě i jako pro původem geologa možná vědecky zajímavé se bavit o tom , že taková období už v historii Země byla . ~~No určitě .~~ V historii planety tady byla celá řada daleko dramatičtějších období . A musím říct , že je tady x dob ledových a x dob meziledových , ale nebyli jsme u toho jako lidstvo se sedmi miliardami obyvatel , kde prudce vzrůstá samozřejmě počet obyvatel i na kontinentech , jako je Afrika , které jsou a budou naprosto dramaticky postiženy klimatickou změnou . Jak říkám , ale vidíme i to i tady v České republice . Ale co bych chtěl říct . Za působení této a předchozí vlády byla přijata řada zásadních strategických dokumentů a taky rozjeta celá spousta konkrétních kroků v oblasti ochrany klimatu , které určují cíle a priority České republiky . V roce 2015 byla přijata adaptační strategie . Tuto strategii v roce 2017 potom aktualizoval Národní akční plán na změnu klimatu v České republice , který obsahuje 52 konkrétních prioritních opatření , respektive 160 prioritních úkolů v oblasti adaptace . V současné době se intenzivně pracuje na vyhodnocení a aktualizaci těchto dokumentů . Zranitelnost České republiky vůči projevům změny klimatu byla vyhodnocena jako vysoká , a to především v oblasti povodní , zvyšování průměrné teploty a dlouhodobého sucha . Na tyto tři klíčové dopady změny klimatu jsou a budou prioritně zaměřena adaptační opatření . Jeden z nejdůležitějších prvků zranitelnosti v České republice je hospodaření s vodou v krajině , kdy díky špatnému hospodaření nedochází k dostatečnému zadržení vody v krajině . A asi vás nepřekvapím tím , a už jsme se tady o tom i v této slovutné Poslanecké sněmovně několikrát bavili a nepochybně se budeme bavit ještě mnohokrát , kolik set opatření dneska děláme v rámci zadržení vody v krajině , lepšího hospodaření s vodou , protože ta bezstarostnost a ten vodní blahobyt , tak jak jsme ho zažívali v posledních desítkách , možná stovkách let , prostě končí . Na základě výstupů činnosti meziresortní komise VODA - SUCHO přijala vláda v roce 2017 koncepci na ochranu před následky sucha pro území České republiky a problematika sucha je dlouhodobou prioritou vlády . Nejedná se samozřejmě přitom pouze o úspěšný program Dešťovka jak pro občany nebo pro obce , ale samozřejmě dlouhodobě podporujeme zadržování vody v krajině v rámci operačního programu Životní prostředí , v rámci operačního programu Zemědělství a dalších operačních programů včetně OP PIK a včetně regionálního operačního programu a do oblasti adaptační jdou desítky miliard korun do skutečně tisíců opatření . Jenom z operačního programu Životní prostředí jsme za posledních zhruba pět nebo šest let udělali zhruba 10 000 konkrétních opatření , jakým způsobem zadržet vodu v krajině a lépe s ní hospodařit v oblasti zemědělství , v oblasti hospodaření v rámci měst a obcí , v rámci průmyslu , samozřejmě i z hlediska zadržení vody v těch nejmenších oblastech typu regionů . Nebo máme speciální program , který je třeba zaměřen na nové zdroje pitné vody . Jsou to skutečně stovky opatření . Mohli bychom o nich diskutovat velmi dlouho . Pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů , přijala vláda v roce 2017 na můj návrh politiku ochrany klimatu v České republice . Ministerstvo se nyní rovněž významně podílí na dopracování Národního energeticko - klimatického plánu do roku 2030 , který z této politiky vychází . To je materiál primárně MPO , na kterém jsme samozřejmě také spolupracovali . Základní linkou těchto dokumentů je přechod na nízkoemisní hospodářství , ke kterému musí dojít ve všech oblastech , tedy nikoliv pouze v energetice a v průmyslu . Politika ochrany klimatu kromě cílů do roku 2020 a 2030 , které vycházejí z klimaticko - energetického balíčku Evropské unie a z Pařížské dohody , obsahuje poprvé rovněž dlouhodobý indikativní cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050 o 80 % oproti roku 1990 . (11.20 hodin) Tady je potřeba říct , že v těch modelech jsme vyhlédli do této vzdálené budoucnosti , kde samozřejmě si můžeme říkat , že ve chvíli , kdy nevíme , co se bude dít s klimatem za pět či deset let , tak se možná bude zdát zbytečné se dívat prostě s tímto výhledem do roku 2050 . Ale my jsme to udělali záměrně proto , abychom se podívali , jaké podmínky budou muset v této společnosti být splněny , abychom byli schopni dosáhnout snížení emisí o 80 % . Řekl bych možná , odpusťte mi ty uvozovky , o pouhých 80 % . Protože dneska víte , že se v Evropě mluví o tom , jak dosáhnout takzvané klimatické neutrality , to znamená , aby rozdíl mezi absorbovaným a emitovaným uhlíkem byl nula . I těchto 80 % znamená naprosto dramatické změny ve všech oblastech našeho života . Například to , že už na českých silnicích nebude v té chvíli smět jezdit ani jedno auto na fosilní paliva , například to , že kompletně bude muset být elektrifikována doprava , například to , že to samozřejmě znamená dramatické změny z hlediska naší spotřeby , z hlediska živočišné výroby , z hlediska snížení množství energie , zateplování , což je asi něco , co si umíme představit velmi dobře . Už nebudou moci být použita žádná fosilní paliva ve spalování , což si v roce 2050 už určitě umíme představit . Nicméně mezi těmi zhruba 45 % snížení do roku 2030 a těmi 80 % do roku 2050 se ukazuje , že už to není o nějakých evolučních cestách , ale že to je o opravdové revoluci . Nejenom technologicky , ale i v hlavách , a to si myslím , že je ta hlavní výzva , které bude dneska určitě svět čelit . Klíčovým opatřením ke snížení emisí bude i nadále reformovaný systém obchodování s emisními povolenkami , který by do roku 2030 měl vést ke snížení emisí skleníkových plynů o dalších více než 6 mil . tun CO 2 ekvivalentu . Pokračující podpora opatření ke snižování energetické náročnosti průmyslu a budov by měla přinést další snížení emisí o přibližně 3 , 5 mil . tun . Velmi úspěšný program Nová zelená úsporám , který je považován za nejlepší program na zateplování ve střední a východní Evropě , se na tomto snížení bude podílet zhruba půlmilionem tun . Podporou obnovitelných zdrojů a vysoce účinné kogenerace lze dosáhnout snížení emisí o dalších 3 , 5 mil . tun . V průmyslu by měly ke snižování emisí nejvíce přispět emisní limity a aplikace nejlepších dostupných technologií , které by měly do roku 2030 snížit emise o přibližně 2 , 7 mil . tun CO 2 ekvivalentu . Výrazně by se měla rovněž projevit regulace fluorovaných skleníkových plynů , která by měla vést ke snížení emisí o další přibližně 2 mil . tun . V dopravě by pak měly ke snižování emisí nejvíce přispět nové emisní limity pro osobní i nákladní automobily , které by v podmínkách České republiky měly vést ve svém důsledku ke snížení emisí o více než 1 , 5 mil . tun už do roku 2030 . Troufám si říct , že automobilový průmysl , a všichni dobře víte , že Česká republika je prostě autoland , který je hodně závislý na automobilovém průmyslu , teď čelí největší výzvě od vynálezu spalovacího motoru . Je to něco , co samozřejmě vypadá na první pohled relativně jednoduše , ale znamená to obrovskou změnu , skutečně doslova strukturální převratnou změnu tohoto důležitého segmentu a v České republice samozřejmě výraznou podporu elektromobility , nebo obecně čisté mobility , protože to nemusí být jenom o elektromobilech , bavíme se i o CNG vozech a bavíme se nejenom o elektromobilitě bateriové , ale také o elektromobilitě vodíkové . Troufám si říct , že vodík , který byl dneska v určité fázi předběhnut elektromobilitou bateriovou , se na svoji pozici jistě vrátí , a já v tom vidím velkou budoucnost . Významnou roli budou hrát také programy podporující přechod na alternativní paliva , tedy nejenom z hlediska osobní automobility , ale také veřejné dopravy . A zase pro vás není tajemstvím , že už dneska stovky autobusů v České republice díky dotacím jezdí nejenom na CNG , ale samozřejmě jsou založeny na bateriové elektromobilitě a v nejbližší době vidíme právě v oblasti veřejné hromadné dopravy také boom vodíkové elektromobility . V sektoru odpadů se dosud emise skleníkových plynů zvyšovaly a jejich snižování bude záviset na rychlosti snižování skládkování . Jak už jsem uvedl , v zemědělství je situace trošku složitější , protože v současnosti se tam počítá s určitým nárůstem emisí do roku 2030 , zhruba o 6 % oproti současnému stavu . A má to svoji logiku , protože plány Ministerstva zemědělství počítají s nárůstem živočišné výroby . Není to ovšem v uvozovkách jenom problém České republiky nebo výzva pro Českou republiku , ale je to výzva pro všechny evropské zemědělské země , protože pokles živočišné výroby potom samozřejmě znamená nedostatek organických hnojiv , organické složky v půdě . V neposlední řadě je nezbytné hledat vhodná opatření k posílení propadů emisí v půdě a lesích , protože uhlík se v podobě CO 2 nebo dalších skleníkových plynů emituje , ale také se spotřebovává nebo absorbuje fotosyntézou . Ovšem momentálně čelíme , jak všichni víte , bezprecedentní kůrovcové kalamitě , která tyto parametry zhorší , a to výrazně , protože tady bude nesporně dopad z hlediska menšího množství absorpce . Hodně se v minulosti spoléhalo na takzvaný systém CCS , to znamená systém jímání uhlíku nějakým způsobem například do vytěžených dolů a tak dále . Musím říct , že projekty , které se dělají celosvětově , ukazují , že ta metoda je použitelná , ale zdaleka zatím nedosahuje toho , co si od ní vizionáři a stratégové slibovali v masovém průmyslovém měřítku . Z hlediska dalších opatření - už se blížím ke konci . Například aktuálně do konce března běží poslední výzva kotlíkových dotací , která samozřejmě také směřuje ke snížení spotřeby fosilních paliv . V poslední výzvě není už možné získat dotaci na uhlí , a to ani v kombinaci , tedy ani na kombinovaný kotel na uhlí a biomasu . V oblasti energetické účinnosti a podpory obnovitelných zdrojů pokračuje , jak jsem říkal , program Nová zelená úsporám a dál budou spuštěny nové výzvy na snížení energetické spotřeby i pro veřejné budovy v rámci operačního programu Životní prostředí . Tam musím říct , že jsme úspěšní z hlediska snižování emisí , respektive z hlediska snížení energetických úspor jak v oblasti občanských staveb , tak i veřejných budov . Města a obce rovněž podporujeme v rámci čisté mobility . Hodně se tady diskutovalo o možnosti podpor elektromobility i pro občany . Teď s tím nechci zdržovat , ale rád na případné otázky odpovím . Česká republika se v posledních letech také aktivně angažuje v mezinárodní spolupráci v oblasti ochrany klimatu , kdy přispěla více jak 100 mil . korun do takzvaného Zeleného klimatického fondu , který podporuje opatření na zmírnění a adaptaci v nejchudších zemích světa , a díky aktivitě Ministerstva životního prostředí a ve spolupráci s německou agenturou GIS čeští experti dále pomáhají například ve Vietnamu , Gruzii , Tádžikistánu , Kyrgyzstánu či na Balkáně konkrétním projektům na snižování emisí CO 2 . Závěrem , vážené kolegyně a kolegové . Podle aktuálního výzkumu Masarykovy univerzity považuje až 88 % českých občanů změnu klimatu za závažný problém a 67 % za závažný problém na úrovni České republiky . To jsou čísla , která jsou skutečně , kdybychom to srovnali s průzkumy veřejného mínění před pěti , sedmi , deseti lety , zásadně jiná . Je skvělé , že priorita se mění , ale to je , řekněme , ta dobrá zpráva . Ta horší zpráva je , že stále mají občané spíš představu , že záležitost klimatické změny za ně nějak vyřeší stát a že naše míra účastnit se na ní a vzdát se svým způsobem svého pohodlí , protože už to zasahuje do našich osobních bublin z hlediska dopravy , z hlediska spotřeby a tak dále , tak k tomu už příliš náchylní nejsme . Povědomí občanů o změně klimatu také zvyšuje Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím vzdělávání , výchovy a osvěty . Z poslední doby jsme se třeba podíleli na přípravě nedávno odvysílaného čtyřdílného cyklu České televize Klima mění Česko . (11.30 hodin) Závěrem , protože určitě k tomu bude i podle počtu přihlášených velmi zajímavá debata , bych chtěl říct , že si velmi dobře uvědomuji , a já jsem opravdu možná na rozdíl od některých svých předchůdců s těmi vědci v neustálém kontaktu , takže pokud jsme vyzýváni , abychom poslouchali vědce , tak minimálně v případě Ministerstva životního prostředí to opravdu je trošku vlamování se do otevřených dveří , protože já jsem upozorňoval , nebo začal upozorňovat na problém klimatické změny a dopady na ČR v roce 2014 hned po svém nástupu na Ministerstvo životního prostředí , kdy to opravdu ještě takřka pro nikoho nebylo téma . Mám ve svém týmu celou řadu špičkových odborníků , založil jsem národní koalici boje proti suchu , kde jsou špičkoví vědci , troufám si říct nejlepší , které máme na úrovni České republiky z hlediska boje s dopady sucha , a řekl bych dokonce , boj s klimatickou změnou , ale to není úplně přesný termín , protože prostě s klimatickou změnou příliš bojovat nemůžeme . Můžeme se ji pokusit nějakým způsobem zmírnit , ale musíme být připraveni především na ta adaptační opatření . Chtěl bych říct , že samozřejmě vím , že Česká republika stejně jako ostatní země má určitě , nepochybně ve všech oblastech ještě rezervy v tom , abychom dělali ještě více , pracujeme na nich poměrně intenzivně , a já jsem nedávno vyjádřil své přání podílet se na vzniku tzv . uhelné komise , tedy podobného týmu , jako vznikl v Německu a který by v rámci aktualizace státní energetické koncepce , na které se momentálně pracuje a měla by být hotová v průběhu příštího roku , jsme diskutovali budoucnost energetiky , a nejenom výroby elektrické energie , ale samozřejmě i tepla a obecně energetiky včetně průmyslové energetiky , budoucnost fosilních paliv v České republice a konkrétní dopady každého jednotlivého zdroje emisí CO 2 , velkého zdroje , na energetickou bezpečnost a soběstačnost České republiky a konkrétní dopady , protože vždycky , a to vás nepřekvapí , je něco za něco . To znamená , určitě jsme připraveni a jsme otevřeni dalším debatám . Zároveň věřím , a neberte to prosím opět jako alibismus , ale jako v této chvíli pragmatismus , který vychází z nějaké elementární znalosti dějů , že ve svém úsilí o ochranu klimatu Evropa nesmí zůstat osamocena , a jak jsem četl ta čísla z roku 2018 , tak vidíme , že zatím nejsou plněny podmínky Pařížské dohody a že ty samé státy , které samozřejmě něco deklarovaly , tak výrazně zvyšují své emise CO 2 , ať už je to Čína , ať už je to Indie , ať už jsou to Spojené státy , a že tedy každý si musí uvědomit svůj podíl na změně klimatu . A je to o uhlíkové stopě , a ať to bude brát jako klišé nebo jako frázi , ale o uhlíkové stopě každého z nás , a tam se potom bude lámat chleba . Protože samozřejmě je to v našich hlavách a to my všichni víme . Je to o tom , kolik chceme spotřebovávat , protože celý svět , celá ekonomika světa prostě je založena na větším a větším růstu , na větší a větší spotřebě , že i ty národy , které samozřejmě dneska mají nově stovky milionů , nebo kontinenty miliardy obyvatel , tak chtějí mít také ta auta , chtějí mít ty chytré telefony , chtějí si kupovat nové oblečení , vyhazujeme obrovské množství potravin , máme tam nadprodukci potravin . Ta výzva je celosvětová a je v našich hlavách , proto je tak složitá . Takže celý svět musí na tomhle spolupracovat , tak jak jsme viděli nadšení u Pařížské dohody při jednání v Paříži , a pouze tak je šance , že můžeme ještě zabránit , nebo zmírnit , nevratným škodám a nevratným změnám , které nepochybně můžou dramaticky ovlivnit život mnoha desítek a možná stovek generací , které přijdou po nás . ~~Děkuji za pozornost .~~ Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru životního prostředí a nyní požádám , aby se slova ujala navrhovatelka paní poslankyně Dana Balcarová , která , bude - li souhlasit , se také zároveň stane zpravodajkou tisku . Prosím , paní poslankyně , máte slovo . Poslankyně Dana Balcarová ~~Děkuji za udělení slova .~~ Vážený pane předsedající , vážený pane ministře , vážené dámy , vážení pánové , já bych na začátku úplně krátce zareagovala na vystoupení pana ministra . On se tady zmínil o tom , že vlastně my jsme tento bod zařadili i trošku na základě podnětu studentů , kteří na své akci Fridays for Future vyzvali vládu a politiky , aby se klimatickou změnou zodpovědně zabývali . Je to vlastně protest proti naší nečinnosti . Já tady odcituji , co řekl pan ministr a čím mě velmi zarazil . On řekl , že vítá , že mladí lidé si uvědomují odpovědnost za svoji planetu . Já si myslím , že to je velmi špatná interpretace . Mladí lidé nám říkají , že my si máme uvědomit naši odpovědnost , odpovědnost vlády , odpovědnost politiků . Oni toho v tuto chvíli zase tak moc dělat nemůžou , ale je naprosto legitimní , že na nás tlačí , že od nás požadují konkrétní kroky , požadují od nás , abychom se vyjádřili ke konceptu Čistá planeta pro všechny , který předložila Evropská komise . Takže to jsem jenom chtěla uvést , co vlastně je důvod těch studentských protestů . Já tu iniciativu studentů velmi vítám . Chápu to , že oni v roce 2050 budou padesátníci , a to , jak bude vypadat jejich život a jak bude kvalitní , záleží na nás , záleží na tom , jak my budeme teď rychle jednat a jak zásadě se k tomu postavíme . Piráti hned poté , co byla zveřejněna zpráva IPCC o postupující změně klimatické změny , která postupuje mnohem rychleji , a ty projevy jsou mnohem drastičtější , než se očekávalo , jsme začali pracovat na pirátském konceptu pro klimatickou změnu , kde máme konkrétní kroky . Úplně zásadní je odklon od spalování fosilních paliv . Když to srovnám s tím , co se chystá v současné době v ČR , chystá se zvýšení těžby uhlí o 11 % . Dále pokračuje spalování uhlí v zastaralých uhelných elektrárnách a na vypouštěné emise , které znečišťují naše ovzduší a vypouštějí skleníkové plyny , jsou udělovány výjimky , nebo je možnost udělit výjimky . Takže to je naprosto v rozporu s tím , co tady pan ministr říkal , že česká vláda chce dělat nebo dělá už nějaké konkrétní kroky . Další úplně zásadní věc , co zmínil také pan ministr , je zachování vody v krajině . Ano , to je jedna ze zásadních adaptačních strategií . Zmiňuje se to velmi často - a jaká je skutečnost ? Skutečnost je , že my teď ve výboru životního prostředí máme návrh novely malá vodní díla . ~~Jak ten návrh vypadá ?~~ Ve skutečnosti jde o díla , která můžou být velká až dva hektary . Toto přece vůbec není nějaký šetrný přístup ke krajině , který by podporoval budování šetrných nástrojů , jak zachovat vodu v krajině , ale je to další betonování české krajiny . Je to úplně v rozporu s tím , jaké jsou strategie pro zachování vody v krajině . Další věc , to tady pan ministr také zmínil , jsou lesy . Lesy jsou úplně zásadní pro adaptaci na klimatickou změnu . V době horka a sucha můžou fungovat jako zásobárna vody a při přívalových deštích zase tu vodu , pakliže jsou zdravé , zasakují . A my máme v tuto chvíli ve výboru životního prostředí novelu lesního zákona . Očekávali byste , že tam budou právě principy , jak zachovat naše lesy zdravé , nebo spíš jak hospodařit tak , aby zdravé byly , ale nic takového tam nenajdeme . Není tam tak dlouho deklarovaná potřeba , že by se měla změnit skladba lesa tak , aby byl druhově pestrý , aby obsahoval také listnaté stromy , aby nebyl pouze lesem hospodářským , jehož cílem je získávat peníze a zisk , ale aby byl lesem , který bude mít významnou ekologickou funkci , který bude podporovat biodiverzitu , který bude fungovat v době sucha . Nic takového v novele lesního zákona , kterou předkládá vláda , v tuto chvíli není . Není tam ani nic o tom , že by se omezily holoseče , že by se snížil jejich rozsah , takže dále se může , pakliže tato novela projde tak , jak je navržena , dále se budou vytvářet veliké mýtiny . Není tam ani podpořeno to , že by se měla umožnit přirozená obnova lesa , která , pakliže se les obnovuje aspoň částečně přirozeně , je úplně nejvíc stabilní z hlediska jeho budoucího vývoje . Prostě lesní zákon , který nám vláda předkládá , v sobě nezahrnuje nic , co by podporovalo adaptaci na klimatickou změnu . (11.40 hodin) Takže to jsou konkrétní věci , které můžu zmínit , že teď tady ve Sněmovně máme , a vidíme , že jsou nám předkládány novely zákonů , které nejsou v souladu s tou strategií adaptace na klimatickou změnu , a dokonce jsou s ní v rozporu . Takže to je věc , kterou jsem zde chtěla říct . Pak jsem chtěla zmínit , co se týká toho dokumentu Čistá planeta pro všechny . Je to strategická vize , kterou předkládá Evropská komise . A chtěla jsem říct , že ta vize není o tom , že cílem je být nějak moc zelený nebo být udržitelný . Cílem je , aby ekonomika byla prosperující , moderní , konkurenceschopná - území , které bude mít tak silnou ekonomiku , že prostě i ty dopady klimatické změny bude zvládat . A to , že Evropská komise chce být lídrem , má také svoje opodstatnění . Vychází z toho , že nikdo jiný jako první tuto otázku neotvírá . Takže když to nebudeme my , zřejmě to nebude nikdo . ~~Nemůžeme říkat , že Čína nic nedělá .~~ Prostě ta zodpovědnost v tuto chvíli je především na nás a je to i tím , že Evropská unie je silná ekonomika , která nejenom že může být první , ale i na to má . A dalším důvodem je , že je to pro nás výzva , která nám přinese výhodu . Když my budeme ti první , tak budeme určovat , jak budou vypadat technologie , budeme podporovat vývoj , který podpoří náš průmysl . Takže když budeme lídři , budeme vlastně čerpat všechny výhody , které to přináší . Takže toto jsou vlastně ty hlavní důvody , pro bychom se měli zapojit a být iniciativní , a ne říkat , že když nebude nic dělat celý svět , tak teda my taky nic nebudeme nic dělat . Protože my jsme tak malá ekonomika a malý stát , že vlastně ty naše aktivity nebudou mít žádný významný dopad . Ale skutečnost je taková , že my možná , Česká republika , nemáme tak úplně výrazný dopad na průběh klimatické změny , ale klimatická změna bude mít velmi výrazný dopad na Českou republiku . Takže tak bychom k tomu měli přistupovat . Ne se alibisticky schovávat za Čínu nebo jiné země . Už i jenom proto , že Česká republika je v rámci Evropské unie čtvrtá země , která vypouští nejvíc skleníkových plynů na hlavu v absolutních číslech . To opravdu není dobrá pozice . Měli bychom se chovat zodpovědně a měli bychom začít utlumovat spalování fosilních paliv . Ne tak , jak je to teď . Nechci mluvit dlouho , chci dát také prostor ostatním řečníkům . Takže v tuto chvíli bych vás ráda seznámila s usnesením , které chci navrhnout . To usnesení přímo kopíruje usnesení , které bylo přijato minulý týden v Senátu . A bylo tam přijato - nikdo nebyl proti a bylo vlastně přijato napříč všemi stranami včetně koaličních stran ANO a ČSSD . Takže bych v tuto chvíli přečetla to usnesení , když mi dovolíte . Dovolte mi , abych představila toto usnesení , které zní : " Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky I . v souladu s usnesením Senátu číslo 126 ze 7 . schůze dne 20 . března 20 1 . podporuje dlouhodobou strategickou vizi pro klimaticky neutrální ekonomiku do roku 2050 předloženou Evropskou komisí , která potvrzuje snahu Evropské unie být lídrem v plnění cílů vyplývajících z Pařížské dohody o změně klimatu ; 2 . je toho názoru , že předložené sdělení má za cíl zahájit celoevropskou debatu o tomto závažném tématu , a proto nesdílí argumentaci vlády , že by strategická vize Evropské unie měla již v této fázi vyčíslovat konkrétní dopady na jednotlivé členské státy . Domnívá se , že je právě na členských státech , aby dopady vyčíslily a navrhly vlastní realistické opatření k jejich zmírnění dle svých individuálních podmínek ; 3 . vyzývá proto vládu , aby vyčíslila konkrétní dopady dekarbonizace na Českou republiku a pokusila se navrhnout opatření k jejich zmírnění . Toto vyhodnocení dopadu lze následně využít v probíhajících debatách jako podklad pro argumentaci , proč je některý z uvedených scénářů pro Českou republiku nevhodný ; 4 . žádá rovněž vládu , aby výrazně podpořila výzkum , vývoj a inovace v oblasti obnovitelných zdrojů energie (včetně akumulace energie z těchto zdrojů) a jejich využití v dalších přírodních podmínkách ; II . vyzývá vládu České republiky , aby vyjasnila svůj postoj k dokumentu Čistá planeta pro všechny předloženému Evropskou komisí a předložila do 30 . 4 . 2019 Poslanecké sněmovně informaci o konkrétních krocích , které podniká a hodlá podnikat v reakci na klimatickou změnu ; III . pověřuje předsedu Poslanecké sněmovny , aby toto usnesení postoupil Evropské komisi . " Takže toto je můj návrh usnesení . A protože vím , že se budou i někteří další kolegové hlásit s návrhy usnesení , tak v tuto chvíli končím a dávám prostor jiným řečníkům . ~~Děkuji vám za pozornost .~~ Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji paní poslankyni Daně Balcarové . Otevírám všeobecnou rozpravu , do které je šest přihlášených plus tři přihlášení s přednostním právem . První přihlášený s přednostním právem je místopředseda Tomio Okamura , potom paní ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková a pak místopředseda Hanzel . Takže v rozpravě prosím , pane místopředsedo , máte slovo . Místopředseda PSP Tomio Okamura Vážené dámy a pánové , debatu o klimatu bychom měli vidět ve dvou rovinách . Ta jedna je Pařížská dohoda , která formuluje dlouhodobý cíl ochrany klimatu , jímž je přispět k udržení nárůstu průměrné globální teploty pod hranicí 2 stupně v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a usilovat o to , aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1 , 5 stupně . A přináší závazky snižování emisí skleníkových plynů . Bylo by špatné , kdybychom sklouzli do debaty , zda oteplování planety způsobují skleníkové plyny , nebo přirozené přírodní cykly . Pravdou bude nejspíš částečně obojí . Oteplování je pro mnohé , zejména ostrovní země doslova likvidační . Česká republika , ani kdyby se rozkrájela , teplotu planety nesníží . Neznamená to , že se nemáme snažit . Naopak , musíme se snažit daleko více , protože máme větší problém než zvýšenou teplotu v Praze nebo v Pelhřimově . Naši občané už totiž dnes denně na následky emisí umírají . Vážené dámy a pánové , mnohý z vás zaznamenal nelichotivou statistiku . Nejvíce sídel s vysokou koncentrací jemného polétavého prachu v Evropské unii se nachází v Polsku a České republice . Na vině je především závislost polské i české ekonomiky na uhlí , které je spalováno v domácnostech i v elektrárnách . Ke stovce v evropském měřítku nejhorších sídel patří naše velká města , jako je Ostrava nebo Brno , kde nadměrnou koncentraci zdraví škodlivého polétavého prachu způsobují především auta . V debatě o ochraně klimatu se často debatuje o tom , co způsobuje změny klimatu . Zda je to více přírodní cyklus , nebo třeba vysoké emise CO 2 . Pro naši debatu o ochraně klimatu by to mělo být celkem jedno . Klima se otepluje a současně přibývá v ovzduší nejen CO 2 , ale stovky dalších a daleko jedovatějších nebo nebezpečnějších zplodin . Pokud se bavíme o ochraně klimatu , měli bychom mít na paměti , že nejde jen o klima . Emise , které vypouštíme do ovzduší , jsou problém , se kterým se nedá moc dlouho žít , ale naopak se s tím dá velmi rychle a bolestivě umírat . Každý třetí z nás onemocní rakovinou , každý čtvrtý umře . Zpráva o životním prostředí České republiky z roku 2017 , kterou v úterý schválila vláda , říká , že Česko má v rámci Evropské unie nadprůměrné emise skleníkových plynů na obyvatele . Podle posledních vědeckých studií znečištěné ovzduší zabíjí více než války , nemoci i nehody . Tento neviditelný zabiják se tak stává nejhorším , v uvozovkách , masovým vrahem , který zkracuje život téměř všem obyvatelům planety . (11.50 hodin) K emisním částečkám , které zabíjejí , patří saze , kouř nebo prach . Ty se pak spolu s kyslíkem dostanou do těl lidí a mohou způsobit zdravotní potíže . Čím menší částečky jsou , tím hlouběji se do lidského organismu dostanou . Ty menší se skrze plicní vaky dostanou do krevního oběhu , kde mohou zvyšovat krevní tlak a vytvářet krevní sraženiny . Po čase tak může jejich přítomnost v krvi vést k mrtvicím a infarktům . Nebezpečné mohou být částečky i pro mozek . Pokud se dostanou až k němu , způsobí , že mozek rychleji zestárne , kognitivní funkce jsou sníženy a výsledkem může být i onemocnění Alzheimerovou chorobou . Hodnota menších částeček v Česku byla v roce 2016 vypočítána na 17 , 3 mikrogramu na metr krychlový . Bezpečný limit tedy překročila o 7 , 3 mikrogramu . Nejhůře v měření dopadl Bruntál , Kroměříž a Šumperk . Pokud by se povedlo dostat tuto hodnotu na bezpečnou úroveň , mohla by se doba dožití Čechů prodloužit o 8 , 5 měsíce . Emisní náročnost hospodářství byla v roce 2016 o 66 , 5 % vyšší než průměr členských států Evropské unie . Je to dané mimo jiné také povahou naší výroby . Jsme prostě ekonomická kolonie , takové smetiště , kam se posílají nejen druhořadé potraviny a zboží , ale také se sem přesouvá špinavá výroba . Není to jen ukázka přístupu západních firem , ale i naše . Nějak jsme si tady na tu naši ocel a uhlí zvykli . ~~Bohužel je to jako s AIDS .~~ Dá se s tím žít až do smrti , ale ta přijde daleko rychleji . A vlády i my jako parlament bychom měli na problémy reagovat . Protikuřácká lobby tady prosadila plošný zákaz kouření , které zabíjí daleko méně lidí než smog a prach , které jsou zřejmě hlavní příčinou rakoviny plic , dokonce i u mnoha kuřáků . Teď bychom tedy mohli spojit síly a řešit skutečný problém , který opravdu zabíjí . Ve světě se osvědčuje několik metod . Je to v prvé řadě takzvaná uhlíková daň na všechny produkty , které spalováním produkují emise a nebezpečné zplodiny . Je to také systémová podpora změny třeba lokálního vytápění . Kotlíkové dotace , které se dostanou pouze na pár vyvolených , to nejsou . Každý , kdo je ochotný stát se například energeticky nezávislým například pomocí fotovoltaiky , větrné elektrárny anebo jinak , by měl mít nárok na podporu investice do technologií , které mu to umožní . Mluvím samozřejmě o rodinných domech a tak podobně . Vždyť například všechny rodinné domy by mohly být ihned energeticky soběstačné . Jen je třeba k tomu majitele motivovat . A ihned bychom ušetřili nový blok Temelína a za méně peněz . V rodinných domech přitom žije přes 43 % domácností . Úspora , která se tu nabízí , je v řádu milionů megawattů ročně , přičemž do výhod můžeme započítat i úspory za výstavbu a údržbu elektrického vedení anebo ztráty přenosové soustavy nebo ztráty v přečerpávacích elektrárnách . A mít elektřinu zdarma , není to sen všech našich občanů ? Pokud jde o klima , nejde jen o dopravu a energetiku . Málokdo ví , že zvyšování obsahu organických látek v půdě snižuje obsah oxidu uhličitého v ovzduší a samozřejmě zvyšuje schopnost půdy vázat tolik potřebnou vodu . Problém je , že nám tu chybí skutečně koncepční analýza stavu s návrhem systémového řešení , které není jednoduché , ale obsahuje stovky dílčích změn od výsadby lesů přes ochranu a zlepšování půdy až na omezení spotřeby uhlí a ropných produktů . Bohužel my v České republice se radujeme , že Volkswagen k nám přesune končící výrobu aut se spalovacími motory , zatímco v Asii nebo Latinské Americe je už standard , že ve městech jezdí elektrotaxi a elektrické vozy na rozvoz zboží , a Čína za pár let končí definitivně se všemi spalovacími motory . Američané dokonce zkoušejí vyvíjet motorky na dřevoplyn . Jen u nás se uklidňujeme mýtem , že ropa a uhlí nám vystačí na věky . Bohužel , vlak s nejnovějšími trendy nám už dávno ujel . A marně hledám zemi , která by na tom byla hůř , protože popravdě čínská solární osvětlení , a to veřejná i v chatrči , už mají domorodci v africké nebo jihoamerické džungli . Od vlády bych proto očekával alespoň návrh nějaké prvotní strategie , jak se dopracujeme skutečné změny , která nastartuje zlepšování energetické náročnosti , snižování emisí a podobně . Tuto strategii však není vláda hnutí ANO a ČSSD schopna předložit . Dílčí nápady , jako jsou už zmíněné kotlíkové dotace ve vybraných krajích pro pár lidí , co si vystojí frontu , tím systémovým řešením prostě nejsou . ~~Děkuji za pozornost .~~ Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu místopředsedovi Okamurovi . Nyní s přednostním právem ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková . Ještě než jí udělím slovo , konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny od 13.30 hodin do konce jednacího dne - poslankyně Lucie Šafránková . Paní ministryně , prosím , máte slovo . Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková ~~Děkuji .~~ Dobré dopoledne , pane předsedající . Vážené paní poslankyně a páni poslanci , já bych za Ministerstvo průmyslu a obchodu jen ráda možná doplnila některé informace , které tady již přednesl pan vicepremiér Brabec , ministr životního prostředí . Jednak Ministerstvo průmyslu a obchodu je zcela zodpovědné a má ve svých kompetencích takzvaný národní klimaticko - energetický plán . Tento národní klimaticko - energetický plán vytváří Česká republika jako součást celého evropského klimaticko - energetického plánu , kdy z Evropské komise byly nastaveny základní cíle pro Evropskou unii jako celek . My v tom našem národním klimaticko - energetickém plánu jsme zanalyzovali a nastavili pravidla tak , abychom byli schopni v jednotlivých oblastech , kterých se plán dotýká , dosáhnout cílů , kterými by měla Česká republika přispět k těm evropským cílům . Tento plán byl poslán do Evropské komise , ale zároveň není ještě ani uzavřena naše interní národní diskuse nad tím plánem . Diskutujeme jednotlivé položky se všemi zainteresovanými subjekty , kterých se jednotlivé oblasti dotýkají . Tento národní klimaticko - energetický plán bude zároveň základem aktualizace státní energetické koncepce , která je také v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu . Státní energetická koncepce je strategický dokument , jehož poslední aktualizace je z roku 2015 , a já bych tady chtěla podotknout , že je to jeden ze strategických dokumentů , nad kterým byl jakýsi politický konsenzus napříč politickým spektrem . Tento dokument nám zároveň určuje energetický mix do roku 2040 . V rámci toho energetického mixu počítáme s úbytkem energie vyráběné z fosilních paliv a počítáme také s tím , že tento úbytek by měl být nahrazen rozšířením zdrojů energie jaderné . Asi bychom tady na téma rozšíření jaderné energetiky mohli vést diskusi poměrně hodně dlouho , nicméně je to jedna z částí , kterou my jako vláda a i Česká republika považujeme za zcela komplementární náhradu za fosilní paliva . Součástí energetické koncepce je také zvyšování podílu obnovitelných zdrojů . Pokud se týká podílu obnovitelných zdrojů , Česká republika vlastně už dnes , pokud se týká evropských plánů do roku 2020 , naplňuje ten podíl , který máme jako závazný pro rok 2020 . Pokud se budeme bavit o podílu do roku 2030 , máme připravena taková opatření , abychom se vyrovnali s těmi cíli , které , předpokládám , budeme mít dojednány v rámci Evropské komise . Říkám , že předpokládám , protože zatím v rámci Evropské komise a pro Českou republiku není žádný konkrétní závazný cíl , je tady jenom ten evropský , a jednotlivé země si dneska stanovují své vlastní cíle , kterými se na tom celkovém evropském cíli chtějí podílet . A je tedy otázkou dalšího jednání v Evropské komisi , abychom cíle , který jsme si nastavili , 20 , 8 % podílu obnovitelných zdrojů , potom dosáhli . (12.00 hodin) Chtěla bych tedy říci , že konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů stále roste a roste daleko více , než tedy jsou plněny naše závazky v oblasti úspor energie . Tady si myslím , že je celospolečenská výzva , jak v oblasti úspor energie nadále pokračovat . Chtěla bych říci , že pokud se týká obnovitelných zdrojů , tak máme dlouhodobě státní podporu , především provozní podporu pro obnovitelné zdroje , a je tedy i naplánovaná podpora pro provoz obnovitelných zdrojů i do budoucnosti . Chtěla bych říci , že dnes tedy již není podporována provozně fotovoltaika jako taková , ale jsou podporovány vodní elektrárny , biomasa , větrné elektrárny , geotermální energie a takzvaná kombinována výroba elektrické energie a tepla . Podpora obnovitelných zdrojů je nastavená v národní legislativě , primárně tedy v zákonu o podporovaných zdrojích a v Národním akčním plánu pro obnovitelné zdroje energie . Je třeba tedy opět zdůraznit , že Česká republika své závazky již vůči Evropské komisi splnila . My jsme předložili novelu zákona o podporovaných zdrojích a předložili jsme i ten Národní klimaticko - energetický plán . Já bych chtěla říci , že k té novele o podpoře obnovitelných zdrojů jsme dostali víc než 500 připomínek a ministerstvo se s nimi v současné době tedy vypořádává . Ještě bych možná chtěla zareagovat na apel paní zpravodajky a pana místopředsedy Okamury prostřednictvím pana předsedajícího , a to je otázka podpory investic do vědy a výzkumu pro oblast obnovitelných zdrojů . My jako Ministerstvo průmyslu a obchodu máme ve své gesci v oblasti vědy a výzkumu program TRIO , jehož jedna významná část se má právě týkat energie a hledání nových zdrojů energie i zdrojů ukládání elektrické energie . Ministerstvo průmyslu a obchodu je zadavatelem , věcným zadavatelem těchto programů a implementační agenturou je Technologická agentura České republiky . Mám tady samozřejmě i celou řadu grafů , na kterých můžu jednoznačně prokázat , jak se tato vláda vypořádává s podporou obnovitelných zdrojů , a pokud by vás to zajímalo , tak jsem samozřejmě připravena zodpovědět vaše další otázky . ~~Děkuji za pozornost .~~ Místopředseda PSP Petr Fiala ~~Děkuji paní ministryni .~~ S faktickou poznámkou bude reagovat nejprve pan poslanec Třešňák , po něm pan poslanec Skopeček . ~~Prosím , máte slovo .~~ Poslanec Petr Třešňák Pěkné poledne , vážené kolegyně , vážení kolegové . Já bych jenom reagoval na paní ministryni . Našel jsem si některé citace jak z toho SEKu z roku 2015 , tak z Národního akčního plánu . Ty zde nebudu číst , abych stihl tu faktickou , ale dostanu se rovnou tedy k tomu návrhu vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu , kde tedy , když půjdu ke konkrétním číslům , se tvrdí , že v roce 2030 by mělo být zhruba 31 až 32 gigawatthodin z jaderných elektráren , což znamená navýšení výroby z těch stávajících . V roce 2035 je to už 36 , 2 gigawatthodiny , což znamená jeden nový jaderný blok k těm stávajícím , a v roce 2040 by to mělo být dokonce 42 , 5 gigawatthodiny , což tedy by v reálu znamenalo už možná i tři nové bloky v letech mezi 2035 až 2037 , s tím , že dále se počítá se snížením té souhrnné výbory z černého a hnědého uhlí z hodnoty zhruba 49 terawatthodin za rok v roce 2010 na těch 15 terawatthodin v roce 2040 . Vzhledem k tomu , že vláda v současné době mluví pouze o výstavbě jednoho bloku v lokalitě Dukovany , tak ta ambiciózní čísla z toho vnitrostátního plánu vlastně tvrdí něco jiného . Takže máme to tedy chápat tak - to je otázka na paní ministryni - že budou paralelně postupovat ty práce na obou lokalitách , a bavíme se tedy o jednom bloku v lokalitě Dukovany a o jednom v lokalitě Temelín ? Mám čas , ale já určitě tu svou otázku zopakuji ještě tedy za hodinu na stálého výboru . ~~A dovolím si možná jednu poznámku .~~ Nepřijde mi od vlády úplně fér svolat tento výbor do plenárního týdne , obzvlášť když se ho mají tedy účastnit ministři i poslanci . Místopředseda PSP Petr Fiala ~~Děkuji .~~ ~~Pan poslanec Skopeček s faktickou poznámkou .~~ ~~Prosím , máte slovo .~~ Poslanec Jan Skopeček ~~Děkuji .~~ Já jsem chtěl zejména reagovat na paní navrhovatelku , respektive zpravodajku Balcarovou , která tady v úvodu říkala , že Evropská unie je nejsilnější ekonomika , a proto si může dovolit být lídrem té dekarbonizace a podobně . ~~Já bych ji chtěl opravit .~~ ~~Není to pravda .~~ Když se podíváte na tempa růstu evropských ekonomik , tak ta jsou v porovnání s ostatními ekonomickými centry jedna z nejnižších . Je to dáno jejich velkou přeregulovaností , mě to mrzí , ale i tím , že podle mého názoru se z boje proti klimatické změně stalo náboženství a dneska ty návrhy , které přicházejí , jsou už iracionální a ohrožují prosperitu Evropské unie . A ohrožují i prosperitu České republiky , protože Česká republika má jeden z největších podílů průmyslu na ekonomice jako takové , a pokud my budeme následovat ta iracionální opatření , tak to samozřejmě bude mít velmi dramatický dopad na náš ekonomický růst a na zaměstnanost . A bude to mít dopad i na peněženky našich občanů , protože když se podíváme , co se děje v automobilovém průmyslu , kde ty normy na přísnější imise jdou už dávno za hranici fyzikálních zákonů , tak to znamená jediné : dramatické zdražování automobilů pro normální občany . Ty elektromobily , které jsou samozřejmě mnohem dražší , protože technologie ještě nejsou tak vyvinuty , ty si samozřejmě běžní občané dovolit nemohou , a ti budou platit za toto opatření v daleko větších cenách těch běžných automobilů . Takže já bych poprosil , chraňme životní prostředí . Chránit životní prostřední je samozřejmě velmi konzervativní hodnota . Je naším úkolem předat naši krajinu , naše životní prostředí dalším generacím v co nejlepším stavu , pokud možno v takovém stavu , ve kterém jsme my ji převzali , ale nepodléhejme zelenému náboženství . Dělejme skutečně racionální věci , kterými životnímu prostředí pomůžeme . Tím , že se budeme přihlašovat ke stále přísnějším normám na CO 2 , pouze podkopeme náš ekonomický růst , což ve finále samozřejmě povede k tomu , že životní prostředí se zlepšovat nebude . Protože životní prostředí se zlepšuje v zemích , kterým se ekonomicky daří . Místopředseda PSP Petr Fiala ~~Děkuji .~~ S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Zahradník . ~~Prosím , máte slovo .~~ Poslanec Jan Zahradník ~~Děkuji , pane předsedající .~~ Dámy a pánové , já nebudu vystupovat s nějakou faktickou argumentací . To si nechám na vystoupení , ke kterému jsem přihlášen . Ale nevím , zdali k němu dneska vzhledem k přednostním právům dojde . Chtěl bych se jenom technicky vyjádřit k návrhu usnesení , který předložila paní předsedkyně výboru pro životní prostředí Balcarová , usnesení k tomuhle bodu . Konstatuji , že výbor pro evropské záležitosti se sdělením Evropské komise Čistá planeta pro všechny zabýval na své schůzi 6 . února , přijal k tomu usnesení , které se k těm jednotlivým aspektům celkem podrobně vyjadřuje . Vzhledem k tomu , že nedošlo ke zpochybnění nebo k návrhu projednat toto usnesení na plénu Sněmovny v daném čase , který je v jednacím řádu stanoven , tak je to usnesení výboru pro evropské záležitosti podle jednacího řádu také stanoviskem Sněmovny . Takže Sněmovna v tuto chvíli má vlastně platné stanovisko , které je vlastně převzato jako stanovisko výboru pro evropské záležitosti . Já to samozřejmě potom ještě upřesním . Také vás pak seznámím se zněním toho stanoviska výboru pro evropské záležitosti . Ale jenom teď chci upozornit na to , že Sněmovna k této problematice svoje stanovisko již má . Místopředseda PSP Petr Fiala Děkuji , pane poslanče , a s další faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Kopřiva . ~~Prosím , máte slovo .~~ (12.10 hodin) Poslanec František Kopřiva Děkuji za slovo , pane předsedající . Já bych ve své faktické měl pouze technickou připomínku , resp . procedurální k tomu , co říkal můj předřečník pan kolega Zahradník . Je sice pravda , že výbor pro evropské záležitosti , když přijme usnesení a toto se do nějaké lhůty nepřenese na plénum , tak to usnesení výboru platí jako usnesení pléna . ~~To je pravda .~~ Nicméně je to usnesení , které my postupujeme vždycky v tom usnesení jako poslední bod , je , že předseda výboru má seznámit s usnesením výboru Evropskou komisi . Načež je to usnesení nahráno do systému a vlastně evropské instituce si můžou přečíst , jaké stanovisko zaujala česká sněmovna prostřednictvím výboru pro evropské záležitosti stanovisko . Nicméně může se stát , a já si myslím , že je naprosto legitimní , abychom toto usnesení výboru nějakým způsobem doplnili , ne směrem vůči Evropské komisi nebo vůči evropským institucím , ale např . vůči české vládě , případně českým institucím . Myslím si , že je naprosto legitimní , abychom se na toto usnesení odkázali a zaujali nějaké další usnesení . Samozřejmě nemělo by to další usnesení být v rozporu s tím původním usnesením výboru . Takže tam potom je samozřejmě k diskusi a na uvážení předsedajícího , jestli ty další body nebo to nové usnesení bude v rozporu nebo jestli bude hlasovatelné . ~~Děkuji za pozornost .~~ Místopředseda PSP Petr Fiala ~~Děkuji , pane poslanče .~~ Pan poslanec Zahradník bude reagovat s faktickou poznámkou . ~~Prosím , máte slovo .~~ Poslanec Jan Zahradník Vážený pane místopředsedo , prosím vás , abyste vyřídil panu kolegovi Kopřivovi , že jsem v žádném případě neříkal , že by nebylo možné o tom usnesení , které paní kolegyně předložila , hlasovat . ~~To jistě možné je .~~ Akorát je třeba vědět , a to myslím , že jsme s kolegou Kopřivovu ve shodě , že již takové jedno stanovisko Sněmovna , samozřejmě nikoliv svým přímým rozhodnutím , ale vlivem tedy jednacího řádu , má . K tomu předložení Evropské komisi . Ono jeomu tak , předseda výboru pro evropské záležitosti předkládá ta stanoviska výboru Evropské komisi a já vím , že v tom návrhu paní kolegyně Balcarové je také uloženo předsedovi Sněmovny předložit to naše usnesení předsedovi Evropské komise . Tak si jenom musíme ohlídat , aby náhodou ta naše dvě stanoviska nebyla v nějakém rozporu . To tedy se pokusím udělat tak , že až na mě přijde řada potom a až pak bude otevřena podrobná rozprava , tak se to pokusím nějak vyřešit , tak abychom mohli obě ta stanoviska nějak dát dohromady . Místopředseda PSP Petr Fiala ~~Děkuji .~~ Pan poslanec Skopeček s faktickou poznámkou . Po něm s faktickou poznámkou paní poslankyně Balcarová . ~~Prosím , máte slovo .~~ Poslanec Jan Skopeček Také chci reagovat na kolegu Kopřivu . Skutečně je potřeba si tady nahlas říct , že výbor pro evropské záležitosti , pokud přijme usnesení , tak je chápáno , že ho přijala celá Poslanecká sněmovna . Je pravdou , že se toto usnesení poté směřuje evropským institucím , ale samozřejmě ne pouze jim . To usnesení platí samozřejmě i pro české instituce , a přijme - li výbor pro evropské záležitosti Sněmovny Parlamentu ČR nějaké usnesení , tak to dozajista není pouze informace pro evropské instituce , ale je to poměrně významná informace i pro vládu , Sněmovnu , Senát , tak aby se podle toho usnesení nějakým způsobem chovaly . To , že můžeme přijmout usnesení dneska jiné nebo doplňující , je samozřejmě pravda , ale ten výbor zkrátka nějaké usnesení přijal , proběhlo to usnesení na základě nějakého kompromisu dohody , kdybychom ho formulovali my s kolegou Zahradníkem , tak by pravděpodobně bylo mnohem tvrdší než pro vás pro Piráty , než je dneska . Nicméně nějaký kompromis vznikl , a pokud do něj budeme chtít dneska vrtat , tak můžeme otevřít Pandořinu skříňku a může to usnesení skutečně nabrat úplně jiný směr . Navíc pokud kdokoliv z členů výboru pro evropské záležitosti sezná , že to téma je dalece přesahující ten výbor a že je tak vážné , aby ho projednalo plénum Poslanecké sněmovny , tak samozřejmě má právo při projednávání toho bodu na výboru pro evropské záležitosti o toto požádat . Myslím si , že atmosféra na tomto výboru je taková , že by mu to kolegové schválili , a v té době , ve které jsme to ve výboru pro evropské záležitosti řešili , tak by se to dostalo i na plénum