Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-03-11 ps2013-026-02-020-017 [ParCzech.ana]

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová ~~17 .~~ Vládní návrh zákona , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti / sněmovní tisk 413 / - prvé čtení Prosím , pane ministře , máte slovo . Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš ~~Děkuji .~~ Vážená paní předsedající , dámy a pánové , předkládaný návrh zákona je doprovodným zákonem k zákonu o pravidlech rozpočtové odpovědnosti , který provádí ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti . Vedle snahy upevnit národní fiskální rámec komplexní návrh právní úpravy sleduje některé požadavky Paktu o stabilitě a růstu reformovaného v roce 2011 . Příprava komplexní právní úpravy nicméně vychází z předpokladu , že provádění rozpočtové politiky a odpovědnost za ni spadá do kompetencí členských států Evropské unie . Návrh zároveň reaguje na povinnost řádně transponovat směrnici Rady č . 2011 / 85 / EU ze dne 8 . listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států do vnitrostátního právního řádu . Předkládaným návrhem zákona se mění 19 právních předpisů , a to zejména v souvislosti se zavedením nových číselných fiskálních pravidel , uložením povinností veřejným institucím sestavovat návrh rozpočtu a střednědobý výhled rozpočtu a zveřejňovat je zřízením Národní rozpočtové rady a zejména volbou jejího předsedy a členů . Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s právními zásadami práva Evropské unie a přibližuje právní řád České republiky k ustanovením zakládajících smluv a k sekundárnímu právu Evropské unie . Vedle snahy upevnit národní fiskální rámec návrh zákona sleduje některé požadavky Paktu o stabilitě a růstu reformovaného v roce 2011 a transponuje do vnitrostátního právního řádu směrnici Rady č . 2011 / 85 / EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států . Členské státy se zavázaly uvést v účinnost právní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31 . 12 . 2013 . Česká republika v dané souvislosti obdržela od Evropské komise v lednu loňského roku tzv . formální upozornění ohledně neúplné implementace uvedené směrnice . Účinnost zákona je navržena od 1 . ledna 2016 s výjimkou změny zákona o rozpočtovém určení daní , u nichž je navrženo nabytí účinnosti dnem 1 . ledna 2018 . ~~Děkuji za pozornost .~~ Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová ~~Děkuji .~~ A i nyní prosím , aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení tohoto tisku a tím je pan poslanec Václav Votava . ~~Prosím .~~ Poslanec Václav Votava ~~Děkuji za slovo .~~ Vážená paní místopředsedkyně , kolegyně , kolegové , budu velice stručný . Jedná se o změnový zákon , který promítá změny do 19 zákonů , a to právě v souvislosti s právní úpravou rozpočtové odpovědnosti . ~~Děkuji .~~ Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová ~~I já děkuji .~~ A nyní otevírám obecnou rozpravu sloučenou pro všechny tři tisky , a to 411 , 412 a 413 . Sloučená rozprava k bodům 15 , 16 a 17 Jako první s přednostním právem pan poslanec Kalousek . ~~Prosím , máte slovo .~~ Poslanec Miroslav Kalousek Děkuji za slovo , paní předsedající . Vážené dámy , vážení pánové , když jsem slyšel úvodní řeč pana ministra financí , tak se přiznám , že jsem byl mírně dojat . Byl to totiž ten samý text , který mi úředníci Ministerstva financí psali v roce 2013 k návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti , který jsem sem v roce 2013 předkládal . K tomu návrhu , tak jak byl tenkrát předložen , ten text byl odpovídající . K tomu návrhu , který dnes máme k dispozici , je to úvodní slovo hořkým vtipem , když mluví o stabilizaci veřejných rozpočtů , o rozvoji , o odpovědnosti . Protože bohužel to jediné , co nám zůstalo , je to úvodní slovo , které zůstalo dva roky stejné , a název zákona o rozpočtové odpovědnosti . To všechno ostatní je úplně jiné , je to vykastrované a bylo by spravedlivé , kdyby ten název nebyl ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti , ale ústavní zákon o rozpočtové neodpovědnosti . Protože tím zákonem nám vláda neříká nic jiného , než že souhlasíme s tím , že dluh očištěný od dluhových rezerv by neměl být vyšší než 60 % . Do té doby nejsme připraveni dělat téměř nic . Na 55 % chceme dělat nějaká vágní prohlášení bez sankcí , a protože teď máme zhruba 43 % očištěných od těch rezerv , neříká ta vláda nic jiného , než že my se tady formálně hlásíme k nějakému názvu , kterému říkáme rozpočtová odpovědnost , a nepředstavujeme si pod tím nic jiného , než že zhruba půl bilionu - opakuji půl bilionu korun - si můžeme ještě dál půjčit na účet příštích generací , aniž bychom se z toho museli jakkoli zpovídat , nést za to jakékoli sankce nebo dělat jakákoli opatření . To je , prosím pěkně , zákon o rozpočtové neodpovědnosti . To není zákon o rozpočtové odpovědnosti . (17.40 hodin) ~~Možná vás překvapím .~~ Já se teď nebudu přít o to , co by podle mého názoru v ústavním zákoně mělo být . Vím , že řada z vás se o to bude snažit . Já bych si také přál , kdyby tam nebylo jen 55 % , kdyby tam bylo 45 % oranžová signální , 50 % oranžovo - červená sankce , 55 % už velký problém . Kdyby tam prostě byly ty postupné brzdy a pojistky . Tady nejsou žádné postupné brzdy a pojistky . To , co jsme kdysi předkládali my , byla snaha v určitém okamžiku začít brzdit , ale ne natvrdo . ~~Brzdit .~~ Aby se nestalo , že bychom narazili do té zdi . To , co předkládá pan ministr Babiš , je výzva k tomu , jet na plný plyn až do okamžiku , než to tím čumákem do té zdi narazit . S tím , že předpokládám , že v té době už nebudu ministr financí , takže mi to bude jedno . To opravdu není norma , která by jakýmkoli způsobem nabádala vládu nebo Poslaneckou sněmovnu k rozpočtové odpovědnosti . Ale o to já se chci přít nechci . Já se nechci přít o 45 % nebo 50 % , o tom , zda tam má být , nebo nemá být takováto sankce . Já chci říci , že ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti , pokud by splňoval aspoň základní kritéria , tak by byl důležitým segmentem , ale jen segmentem , klíčových pravidel odpovědné rozpočtové politiky vlády . A klíčové pravidlo odpovědné rozpočtové politiky není jen dluh . Je to už také strukturální deficit . Ne náhodou fiskální smlouva , ke které se vláda přihlásila v hlavě III a v hlavě IV , sleduje tato dvě základní kritéria , strukturální deficit a výše dluhu , a sleduje především trendy , nikoli ten statický ukazatel . Šedesát procent , kdyby měla dnes Česká republika , tak je to pro ni hrozivé číslo , protože ve skutečnosti má 43 . Šedesát procent kdyby dnes měla Itálie , tak je to pro ni fantastické číslo , protože ve skutečnosti má 110 . Sklenice je buď poloprázdná , nebo poloplná a to statické číslo nám nic neříká o odpovědné rozpočtové politice vlády . To nám říkají ty trendy . Jestli se to zlepšuje , nebo jestli se to zhoršuje . Absolutní výše dluhu ve výši zhruba 43 % , když tak ať mě pan ministr opraví , hovořím o dluhu očištěném od dluhových rezerv , nikoli o nominálním dluhu , a ten se počítá pro účely fiskálního kompaktu , absolutní výše dluhu není dramatický problém pro Českou republiku . Ten je relativně v porovnání s řadou dalších zemí , dokonce i s Německem , relativně nízký . Absolutní problém je ten trend . A trend určuje ten druhý klíčový ukazatel , strukturální deficit . Jinými slovy , jestli se ta sklenice bude naplňovat , nebo jestli se naopak bude vyprazdňovat . ~~To je to důležité .~~ My jsme , teď mluvím za poslance TOP 09 , nabídli vládě , už to bude skoro rok , a nabídli jsme jí to poté , co se formálně přihlásila k fiskálnímu kompaktu , že pokud se k tomu fiskálnímu kompaktu nepřihlásí pouze formálně , ale přihlásí se k němu skutečně , tzn . že bude vážně brát hlavu III a IV , tedy ukazatel dluhu i ukazatel strukturálního deficitu , že jsme připraveni podpořit ratifikaci tohoto fiskálního kompaktu , ke kterému je potřeba ústavní většina , že jsme připraveni podpořit i zákon o rozpočtové odpovědnosti a že jsme připraveni podpořit každý návrh státního rozpočtu , který bude to přihlášení respektovat a který bude respektovat ono minimální doporučené snižování strukturálního deficitu o půl procenta ročně . Protože to je tempo , které nám zaručí , že bez ohledu na to , zda budeme mít v ústavním zákoně o rozpočtové odpovědnosti 55 , 50 nebo kolik , tak to je tempo , které nám zaručí , že se do krizových oblastí nedostaneme , přičemž půl procenta ročně je velmi mírumilovný a vlídný požadavek . Dovoluji si připomenout , že podle otevřených informací Ministerstva financí vlády v letech 2010 až 2013 snižovaly strukturální deficit průměrným tempem 1 , 4 % ročně , což je zhruba 60 miliard . Jestliže říkáme , že bychom měli snižovat strukturální deficit tempem 0 , 5 % ročně , mluvíme o 20 miliardách korun . Meziroční přírůstek při předpokládaném dvouprocentním růstu HDP je zhruba 23 až 25 miliard korun . Takže my tímto požadavkem dokonce ani nechceme po vládě , aby šetřila . My jen chceme , aby zbytečně nevyhazovala peníze , aby nezvyšovala výdaje . A když je nebude zvyšovat , tak meziroční přírůstek z HDP jí naprosto bezpečně zařídí onoho půl procenta , ke kterému se zaváže . Když se k tomu půl procentu zaváže , tak nám nehrozí , že se dostaneme k 55 , 50 či 60 . Budeme prostě snižovat strukturální deficit tempem půl procenta ročně . Znovu opakuji , po čtyřech letech průběžného snižování strukturálního deficitu a ozdravování veřejných rozpočtů došlo k prudkému zhoršení v roce 2014 oproti roku 2013 , a co hůř , k dalšímu zhoršení oproti roku 2015 , takže v letošním roce máme strukturální deficit ve výši 1 , 8 % . Dobrá , 1 , 8 % strukturální deficit a 43 % dluhu je sice zbytečné zhoršení stavu veřejných rozpočtů a neodpovědnost , ale není to tragická a dramatická situace . A kdyby se vláda rozhodla pro odpovědnou rozpočtovou politiku snižování strukturálního deficitu o toho půl procenta ročně , tzn . že se rozhodne nešetřit , jak slibovala . Slibovala šetřit - to nechceme . Jen nezvyšovat výdaje , nevyhazovat peníze a 25 miliardami příjmů z vyššího meziročního růstu snižovat strukturální deficit , tak jsme za čtyři roky na vyrovnaných rozpočtech bez jakýchkoli sociálních otřesů . K tomuto když se vláda zaváže , může počítat s naší podporou všech těchto základních dokumentů . Ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti , ratifikace fiskálního kompaktu i rozpočtů , které budou respektovat tuto strategii bez ohledu na to , že výdajové , tedy politické , priority v těchto rozpočtech budou takové , že nám nebudou vyhovovat . Jde o vládní priority , opozice měla jiné priority . Ale pokud rozpočty budou splňovat onen základní požadavek , že následující rok bude strukturální deficit o půl procenta nižší než rok předcházející , tzn . že vláda sice nebude šetřit , ale nebude zvyšovat výdaje , pak může počítat s naší podporou u všech těchto dokumentů . Protože to je logická , srozumitelná a odpovědná finanční politika . Pokud se k tomu vláda nebude chtít zavázat jak vůči Evropské komisi , tak vůči české veřejnosti , tak nemůže počítat s naší podporou Potěmkinových vesnic . My prostě nemůžeme podpořit vládní zákon o rozpočtové odpovědnosti , který se tak jmenuje , a ve skutečnosti je vládním návrhem zákona o rozpočtové neodpovědnosti . My nemůžeme podpořit ratifikaci fiskálního kompaktu , ke kterému se vláda formálně přihlásila , ale vyžádala si výjimku ze všech důležitých bodů toho fiskálního kompaktu , protože kromě hlavy III a IV už jsou tam jen formulace o rozpočtové odpovědnosti . Ale skutečné instrumenty rozpočtové odpovědnosti jsou obsaženy v té hlavě III a IV . Pak už tam nic jiného není než formulace typu " doufajíce " , " chápajíce " , " společně usilujíce " . (17.50 hodin) ~~Zrovna tak ty rozpočty .~~ Těžko mohu říkat , že šetřím , a každý rok vyhodit o 40 miliard víc , jak máte v úmyslu . Takže pokud se zavážete skutečně naplnit to , co jste verbálně říkali , že chcete šetřit , pokud se skutečně přihlásíte nikoliv formálně , ale doopravdy k tomu , k čemu jste se přihlásili na úrovni Evropské unie , že chcete respektovat fiskální kompakt , tak není problém podpořit i tento zákon , jakkoliv je špatný . Protože jsme v situaci , kdy strukturální deficit je pro nás neskonale důležitější kritérium než absolutní výše dluhu , a kdybyste dodržovali toto kritérium , tak se nemůže stát , že dojde ke kritické situaci v otázce dluhu . Jiné státy jsou na tom jinak , proto jsou ve fiskálním kompaktu kritéria dvě . Pro nás je klíčový strukturální deficit . To je korektní nabídka opozičního klubu . A to je korektní nabídka klubu , kterému záleží na rozpočtové odpovědnosti . Když budete chtít doopravdy , nikoliv formálně naplnit to , k čemu se hlásíte , můžete počítat s naší podporou . Když se k tomu budete chtít hlásit pouze formálně a doopravdy budete chtít dělat něco jiného , tak nejenom že vám to nemůžeme podpořit , ale budeme dnes a denně upozorňovat na vaše pokrytectví . ~~Já děkuji za pozornost .~~ (Potlesk z řad poslanců TOP 09.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi . Nyní s přednostním právem pan předseda Tomio Okamura . Připraví se pan kolega Klaška za předsedu klubu . Prosím , pane předsedo , máte slovo . Poslanec Tomio Okamura Vážené dámy , vážení pánové , já bych se rád vyjádřil jménem poslaneckého klubu Úsvit . Dluhy obecně nejsou nic dobrého . Ekonomové by k tomu dodali , že není dluh jako dluh . Pokud si půjčím na rozumnou věc , tedy pokud půjčené peníze dobře investuji , pak může být dluh i správným krokem z potíží či startem k prosperitě . Platí ale také to , že dlouhodobé zadlužování je cestou do pekla . V debatě o dluhové brzdě je třeba vidět priority trochu jinak , než jak je nastavuje vláda , a o tom bych chtěl hovořit . Zadlužení ve výši 55 % může , i nemusí být katastrofa podle toho , jak dlouho by trvalo . Platí samozřejmě , že čím déle , tím hůře . Protože rostou náklady na dluhovou službu a klesá bonita země na finančním trhu . Princip ústavní pojistky proti předlužení by měl podle našeho názoru v prvé řadě všechny vlády zavazovat k dlouhodobé vyrovnanosti rozpočtu a to tady chybí . Byť v současnosti je kvůli dosavadnímu neodpovědnému hospodaření vlád takový požadavek utopií , ovšem utopií , které by jednou měla být realitou . Osobně vidím jako riziko schválení v uvozovkách bezproblémové ústavní míry zadlužení , kdy celkem logicky hrozí , že se hranice 55 % stane spíše standardem pro další zadlužování . To správné cílování by totiž mělo být podle mého názoru zcela opačné . Ideálem je přebytek , nebo alespoň nula a pouze ve zlých časech dluh podle akutní potřeby , nikoliv podle předem dané laťky . To je myslím už ten základní rozdíl v pohledu této vlády a v pohledu , který vidíme my , to znamená v pohledu na zdravé hospodaření . Ústava by měla proto deklarovat v prvé řadě povinnost vlád hospodařit s vyrovnaným rozpočtem a zavázat budoucí vlády , aby směřovaly k tomuto cíli . To nám tady v tomto návrhu prostě úplně chybí . Další problémy skrývá i navazující zákon o rozpočtové odpovědnosti . Návrh o pravidlech rozpočtové odpovědnosti stanoví úsporná opatření , která neplatí v případech katastrof nebo finančních krizí , které jsou definovány poklesem HDP v posledních dvou letech . Takže tady mi také připadá , že to není zdaleka ideální , protože krize , tedy krize faktické , nikoliv krize podle ekonomických příruček , se mohou objevit ze dne na den . ~~A dám konkrétní příklad .~~ Kdyby například byla americká federální vláda limitována navrhovanými českými zákony , to znamená tím , co tady teď navrhuje vláda , nesměla by v roce 2008 schválit programy TARP , zachraňovat automobilky a proticyklicky vykrývat hospodářský propad . Těsně před vypuknutím krize reálná ekonomika v USA rostla . V roce 2007 o 2 , 2 % . To znamená , že podle tabulek by USA nebyly v ekonomické krizi a výjimka na vládní hospodaření by se tedy nemohla uplatnit . To , co z toho plyne , je , že daleko lepší než zavazovat vládu konkrétními čísly , která nikdy nemohou reflektovat realitu života , je zavázat vlády všeobecně po vzoru konkrétně švýcarské ústavy . Ta v podstatě říká krátce ve třech bodech , že konfederace musí udržovat svoje příjmy a výdaje v rovnováze v průběhu času . Za druhé , pokud celkové výdaje federálního rozpočtu překročí strop ve smyslu ústavního zákona , je třeba kompenzovat tyto nadměrné výdaje úsporami , přičemž detaily budou specifikovány zákonem . A konečně za třetí , existují přitom některé typy výdajů , které jsou vyloučeny ze švýcarské dluhové brzdy . Jde především o zdravotní výdaje a dále výdaje spojené s pojištěním v nezaměstnanosti , které mají fungovat anticyklicky . Švýcarská dluhová brzda byla uzákoněna v roce 2003 a snížila růst veřejných výdajů z průměrné hodnoty 4 , 3 % na 2 , 6 % . V minulém desetiletí v roce 2004 stoupla sice hrubá zadluženost Švýcarska nejprve na 57 , 9 % HDP , poté v roce 2010 opět klesla na 42 , 1 % . A takového výsledku dosáhlo Švýcarsko mimo jiné právě díky své podobě takzvané dluhové brzdy . Cílem švýcarského systému je udržet celkové výdaje federální vlády relativně nezávisle na hospodářském cyklu tak , aby růst výdajů odrážel trendový dlouhodobý růst ekonomiky . Daňové příjmy pak mohou kolísat podle hospodářského cyklu , přičemž v tom případě není potřeba zvyšovat daně v době recese , a tudíž prohlubovat hospodářský pokles . A právě taková pružně nastavená dluhová brzda není procyklická , nezhoršuje průběh recese , naopak pomáhá recese vyrovnávat a dlouhodobě držet rozpočet na nejlepší možné úrovni . To by mělo být primárně naším cílem a cílem této vlády , a nikoliv držet formálně nějakou ústavou danou míru zadlužení . Tímto směrem se však vláda neubírá . Tímto moderním směrem z nejvyspělejších zemí světa . Takže když to shrnu , my sice budeme za klub hnutí Úsvit hlasovat pro propuštění do druhého čtení , protože jsme to měli i v našem programu , že je potřeba prosadit ústavní dluhovou brzdu , nicméně naše výtky , a myslím , že jsou to docela zásadní výtky , jsem tady sdělil a budeme návrh dále diskutovat a pokoušet se navrhovat změny . ~~Děkuji za pozornost .~~ Místopředseda PSP Vojtěch Filip ~~Děkuji panu poslanci Okamurovi .~~ Nyní pan poslanec Klaška v zastoupení předsedy klubu KDU - ČSL . Prosím , pane poslanče , máte slovo . Poslanec Jaroslav Klaška ~~Děkuji za slovo .~~ Pane místopředsedo , vážená vládo , kolegyně a kolegové , dovolte mi , abych shrnul dosavadní diskusi , jak ji sleduji poslední rok , ohledně rozpočtové odpovědnosti nebo tohoto tématu . Mám za to , že nejde o to , zda být rozpočtově odpovědný , na to odpovídá v podstatě Evropská unie , jejímž jsme členským státem , a její směrnice , také nedávné zkušenosti s dluhovou krizí , ale jde více o to , jak být rozpočtově odpovědný . A o tom je také dnešní diskuse . Jak jsem sledoval tuto diskusi v posledním roce , tak může být , že má někdo mantru , že pokud nebude v zákoně , a to prosím v ústavním zákoně , pravidlo o dluhové brzdě , že při dosažení hranice veřejného dluhu 55 % HDP , který vyhlásí nezávislá Národní rozpočtová rada , musí vláda co nejdříve do 15 nebo do 30 dní předložit vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet . A je to pro něho natolik klíčové opatření , že nic jiného ani nebere . Nebo je to pro něho nepodstatné nebo málo podstatné . Podle mého názoru jde ale v podstatě o opatření typu fiskální útes . A víme , jak taková řešení , která nabízí fiskální útes například v USA , dopadnou . Prostě vždycky dojde k nějaké dohodě , protože to je problém pro jakoukoliv vládu . Toto opatření tedy není účinné . V tomto kontextu mi dovolte zmínit , že Česká republika nežije ve vakuu . Okolo je Evropa , zejména Evropská unie se svou snahou o restart hospodářského růstu , s jejími pilíři restartu hospodářského růstu , s jejím unijním právem , obchodními vztahy a vazbami , je tady globalizovaná ekonomika , mezinárodní vývoj , a toto všechno objektivně a každodenně ovlivňuje také Českou republiku . (18.00 hodin) Proto podle mého názoru není rozpočtová odpovědnost jenom ustanovení o dluhové brzdě , ale o více provázaných principech , stanovení příjmů na základě seriózní makroekonomické prognózy se stanoviskem výboru pro prognózy , ve kterém mají působit velmi erudovaní odborníci . Dále výdajové pravidlo s proticyklickým působením a účinkem , s projednáním s Národní rozpočtovou radou . Mimochodem , doporučuji velmi pozornosti toto výdajové pravidlo , v důvodové zprávě zejména box pět . Dále je tam nápravná složka jako polštář maximálně 2 % HDP pro rozdíl mezi plánovaným a skutečným hospodařením , pokud přijdou horší časy . Princip sektoru veřejných institucí . Nejde tedy jenom o státní rozpočet , jde o rozpočty dalších státních institucí , ale také zdravotních pojišťoven hospodařících s veřejným zdravotním pojištěním , veřejné vysoké školy atd . Je zde také princip Národní rozpočtové rady , nezávislého odborného orgánu působícího v oblasti fiskální rozpočtové politiky . My nechceme být formální , nechceme vést jen diskusi . Chceme být rozpočtově odpovědní s primárním úkolem snižovat deficit až k vyrovnanému rozpočtu a pak snižovat stávající dluh a vytvářet rezervy na horší časy . Důležité podle nás tedy je být rozpočtově odpovědný bez odkladu , ale také zohledňovat hospodářský cyklus , současnou situaci národní ekonomiky , globální ekonomiky a nevzbuzovat nežádoucí šoky v ekonomice , a to proto , abychom se té hranici 55 % veřejného dluhu k HDP vůbec nepřiblížili . Znovu tedy opakuji , nejde o to , zda být rozpočtově odpovědný , ale jak být rozpočtově odpovědný . ~~Děkuji vám za pozornost .~~ (Potlesk poslanců KDU-ČSL.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová I já děkuji a nyní s přednostním právem pan místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip . ~~Prosím , máte slovo .~~ Místopředseda PSP Vojtěch Filip ~~Děkuji .~~ Vážená paní předsedající , pane ministře , paní a pánové , dovolte mi dvě poznámky k tomuto tisku , k návrhu ústavního zákona . Tvůrci se ani nepokusili zařadit nějak fakticky tento návrh ústavního zákona do logiky Ústavy . Pravděpodobně by musel přijít před hlavu pátou nebo šestou , případně za ni podle toho , jak by vnímali otázku České národní banky , respektive jak by pokračovali v tom , co je potřeba udělat z pohledu moci výkonné . To je čistě ústavní hodnocení . Budu v něm ještě pokračovat , než řeknu určité organizační opatření , respektive návrh , který by k tomu měl směřovat . Na začátku našeho volebního období jsme neschválili vytvoření ústavní komise Poslanecké sněmovny , a nemáme tedy žádný orgán , který by byl zrcadlově připojen k tomu , abychom jednali s druhou komorou Parlamentu České republiky , se Senátem , o tom , jak dosáhnout shody v našem ústavním systému , abychom měnili , případně doplňovali Ústavu buď jednotlivými články Ústavy , nebo samostatnými ústavními zákony . To se nám vymstilo a myslím si , že to je trvalý deficit práce Poslanecké sněmovny . Nejde o to , že tady snad není ústavněprávní výbor , ten tady jistě je , ale jeho povinností je projednávat běžné zákony z pohledu náplně práce tohoto výboru a zabývat se tím , jakým způsobem respektují Ústavou daný systém . A když jsme jednali v podvýboru pro novelizaci Ústavy České republiky , tak vláda předložila ústy nebo dokumentem Jiřího Dienstbiera 11 návrhů na změnu a žádný takový návrh tam nebyl . Jiné návrhy , které vznikly při jednání podvýboru , těch bylo celkem 14 , jeden tedy pocházel z toho rozpracovaného ústavního zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu , tedy z té konkrétní ústavní změny a potom z toho vyplývajících dalších zákonů , a potom těch dalších 13 se týkalo různých odvětví , nebo různých částí Ústavy , a jenom péčí členů podvýboru vůbec se téma rozpočtové odpovědnosti dostalo bez jakéhokoliv zpracování na jednání podvýboru . Z toho vyplývá , že spíše než bychom si vážili Ústavy České republiky a zacházeli s ní , s případnou její změnou , s odpovědností řádného hospodáře , a v tomto ohledu tedy řádného hospodáře i v oblasti práva , tak se k tomu chováme , jako že to lze přijmout ad hoc . Nejsem toho názoru , že je to možné . Jsem přesvědčen , a vůbec se nevyhýbám důkladné diskusi nad tímto návrhem ústavního zákona , jsem přesvědčen , že je potřeba , abychom tady jasně vymezili pravidla , jak dlouho je možné pracovat s deficitním hospodařením , jakým způsobem se od něj odpoutat a v jakých krocích sledovat to , aby jednotlivé složky státu , ale i samospráva podle Ústavy , která má svou možnost rozhodovat , respektovaly určitý finanční rámec . To je jistě věc , která každému odpovědnému hospodáři , ale i každému odpovědnému politikovi náleží . Chci tedy říct , že diskuse nad tímto zákonem je jistě velmi důležitá . Nebudu se bránit tomu , aby - a myslím si , že to bude ve vystoupení mých kolegů z klubu Komunistické strany Čech a Moravy i z pohledu samotného textu ústavního zákona zřetelně řečeno - diskusi na toto téma , v tom samostatném ústavním zákonu . Ale na druhou stranu si troufnu říct , že bez toho , že by současně po postoupení tohoto zákona do druhého čtení , abychom nezřídili komisi pro Ústavu nebo pro novelizaci Ústavy , byť dočasnou , která by měla ukončit i v tomto volebním období určitou etapu té naší , promiňte mi to slovo pro někoho pejorativní , revize Ústavy , ale uvědomme si , naše Ústava platí 23 let a vlastně největší debata o jejím působení , o jejím fungování byla po desetiletém působení . Pamatuji si na ten poměrně obsáhlý seminář tehdy v Senátu , která hodnotila jednotlivá ustanovení Ústavy a kam se posunujeme v tom ústavním systému . Ale od té doby , promiňte mi , se používá spíše salámová metoda a ta se k Ústavě nikdy nehodí . A proto kromě toho , že chci vést velmi vážnou debatu na toto téma , a to nejen v ústavněprávním výboru , ale myslím si , že právě v komisi pro Ústavu , kterou by bylo potřeba , abychom zřídili společně se Senátem , protože Ústavu nemůžete schválit jenom tím , že máte prostou většinu nebo ústavní většinu v jedné komoře . Když se podívám na poměry po volbách do Poslanecké sněmovny , po volbách do Senátu , tak je evidentní , že třípětinovou většinu v Senátu budeme možná dávat dohromady mnohem složitějším způsobem než třípětinovou většinu v této komoře , když nabízí za určitých podmínek podporu tohoto ústavního zákona z jedné strany TOP 09 , a my deklarujeme naši ochotu se té debaty zúčastnit , i když to není pro nás priorita , ale na druhou stranu si uvědomujeme , že není možné , aby Česká republika se vyvíjela způsobem , který povede k jakémusi finančnímu krachu . A v tomto ohledu také jako řádní hospodáři se chceme na takovém textu podílet . (18.10 hodin) ~~Z mé strany vše .~~ A jako doprovodné usnesení si dovolím navrhnout Poslanecké sněmovně , aby po jednání v prvém čtení o rozhodnutí o garančním výboru , o rozhodnutí o tom , jakým způsobem budeme postupovat , přijala doprovodné usnesení , případně to nechám , kdyby nebylo přijato , na příští jednání Poslanecké sněmovny , že Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky pro toto volební období zřizuje dočasnou komisi pro Ústavu České republiky . ~~Děkuji vám .~~ (Potlesk zleva.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová ~~Děkuji .~~ Nyní prosím s přednostním právem pana poslance Stanjuru . ~~Prosím , máte slovo .~~ Poslanec Zbyněk Stanjura ~~Děkuji za slovo .~~ Než se vyjádřím k finanční ústavě , tak se chci vrátit ke svému předchozímu vystoupení k dani z tabáku , kdy jsem řekl , že všichni členové koalice hlasovali proti pozměňujícím návrhům . ~~Není to pravda .~~ Takže těm vládním poslancům , kteří před půl rokem hlasovali pro přijetí toho pozměňovacího návrhu , který jsem předkládal buď já , nebo pak kolega Fiedler , se tímto omlouvám . ~~Nechal jsem se strhnout .~~ Příště budu používat správnou formulaci téměř všichni vládní poslanci . Cítil jsem povinnost to říci . Dostávám se k finanční ústavě , což je dlouhodobý politický cíl mé politické strany , Občanské demokratické strany . My jsme v minulém volebním období ve vládě prosadili a do Sněmovny jsme poslali návrh finanční ústavy . Kdo z vás bude mít zájem , najde to jako sněmovní tisk číslo 821 z minulého volebního období . Cílem bylo a je vytvořit závazná pravidla pro politickou reprezentaci , která zabrání nadměrnému zadlužování České republiky . Musím říci , že v tom minulém volebním období jsme se poctivě snažili získat ústavní většinu , několik měsíců na Ministerstvu financí pracovala pracovní skupina , kde chodili zástupci všech poslaneckých klubů v minulém volebním období . Já jsem tam za svou politickou stranu chodil také . Vyjednávali jsme tam asi osm měsíců a zaregistrovali jsme a byli jsme připraveni připomínky a pozměňující návrhy opozice společně s nimi prosadit . Velká změna proti tomuto volebnímu období , kdy se vláda ani nepokusila , přitom my jsme měli dva opoziční kluby , v této Poslanecké sněmovně jsou čtyři opoziční kluby . My jsme v té době , aspoň na začátku , disponovali většinou 118 hlasů , vy máte 111 , ale pořád to není 120 . V této chvíli můžeme reálně porovnat čtyři návrhy . Já se to pokusím udělat , aby bylo jasné , jak budeme postupovat a proč tak budeme postupovat . První návrh je sněmovní tisk 821 z minulého volebního období . Druhý návrh podali kolegové z TOP 09 v tomto volebním období a je to sněmovní tisk číslo 24 . Ten v zásadě obsahoval ty připomínky opozice , na které jsme byli připraveni přistoupit . Ten Sněmovna zamítla , pokud se nepletu , v prvém čtení . Třetí je návrh Ministerstva financí vedeného Andrejem Babišem , který odešel do meziresortního připomínkového řízení . Čtvrtý návrh je ten tisk , který dnes projednáváme , to znamená sněmovní tisk 411 a navazující sněmovní tisky 412 a 413 . Než provedu podrobné srovnání těch návrhů , tak musím říci , že mezi návrhem 3 a 4 je podstatný rozdíl . Je to absolutní vítězství sociálních demokratů nad hnutím ANO , protože ten návrh , který poslalo Ministerstvo financí do připomínkového řízení , sice neodpovídá nám , byla tam jinak stanovena hranice , nebyly tam postupné hranice , ale přesto aspoň zachoval dluhovou brzdu . To , co vláda nakonec přijala po připomínkovém řízení , je vlastně prázdný dokument . ~~Zůstal nadpis .~~ ~~Nic jiného tam není .~~ Já jsem se díval do Wordu , už jsem to zapomněl , ale mám pocit , že ten ústavní zákon má 900 slov , není tam nic kromě obecných formulací , je tam jedna číslovka 55 % . Takže gratuluji kolegům ze sociální demokracie , oni to nikdy nechtěli a dokázali si v této koaliční vládě prosadit svou . Já si pamatuji ty debaty , jak chodil dnešní ministr průmyslu a obchodu Mládek za sociální demokraty v minulém volebním období . Jediný důvod , proč to vlastně projednáváme , je ten , že ta eurohujerská vláda to bere jako povinnost , protože to je ve fiskálkompaktu , takže to předkládá vlastně z povinnosti a ne proto , že je o tom přesvědčená . My budeme navrhovat ve druhém čtení pozměňující návrhy , které to vrátí zpátky ne do toho našeho návrhu , to bychom neuspěli , nebo možná také , ale do toho návrhu , který odešel z Ministerstva financí , protože návrh , pokud projde tak , jak byl na Ministerstvu financí , tak mohu slíbit za náš klub , že máte 16 hlasů , a to už se ta ústavní většina dá dosáhnout . A teď vám zkusím na faktech dokumentovat vítězství sociálních demokratů . Já jim to neberu , je to jejich politický názor , je to jejich legitimní politický názor , ale je škoda , že ho v tak neztenčené míře prosadili v koalici . V zásadě celá ta finanční ústava , nebo jestli to budeme nazývat zákon o ústavní odpovědnosti , řeší tři věci : Národní rozpočtovou radu , dluhovou brzdu a hospodaření samospráv . Nejjednodušší je národní rozpočtová rada . Ty čtyři návrhy se v zásadě neliší , když tak se liší jenom v detailu . V zásadě se říká , že budou sledovat hospodaření , jsou povinné materiály , ke kterým se budou vyjadřovat , složení 3 až 5 členů , o tom jsme debatovali , to je v zásadě jedno , bude je volit Poslanecká sněmovna , počet zaměstnanců se odhaduje mezi 10 a 15 , malý úřad , náklady se odhadují někde mezi 20 a 50 mil . Kč . To znamená , že ty návrhy jsou v zásadě identické . Neříkám , že se tam nemůžeme přít o nějaký detail , ale v oblasti Národní rozpočtové rady vlastně politický spor neexistuje . A proč by také existoval ? Ona v zásadě nemá žádné kompetence kromě toho , že se vyjadřuje povinně k některým materiálům . Já teď přeskočím na to třetí a to je hospodaření měst a obcí . Sedí tady mnoho zkušených zástupců samospráv . Reálně hospodaření obcí , měst a krajů není rozpočtovým problémem České republiky . ~~Prostě není .~~ Za těch 25 let , co hospodaří obce a města , a za těch 15 let , co hospodaří kraje , je jejich dluh srovnatelný s jednoročním deficitem státního rozpočtu , plus minus . ~~Tak to prostě je .~~ Města , obce a kraje na rozdíl od státu své dluhy platí a buď je stabilizují , nebo je dokonce v posledních letech snižují . A všichni víme , že klíčovou položku v zadlužení dělá hlavní město Praha , a je to logické . Když pak připočteme tři další velká statutární města , Brno , Ostravu a Plzeň , tak vlastně tvoří skoro polovinu , a jsme někde přibližně - nechytejte mě úplně za tu číslovku - kolem 60 miliard . A na všechny ostatní zůstává zhruba přibližně stejná částka . Návrhy jsou zase opět velmi podobné . Reagují , až když bude 60 % dluh HDP . V zásadě říkají , že samosprávy , které mají velký deficit , dlouhodobě nebo střednědobě velký deficit , pokud nebudou snižovat své zadlužení , tak jim bude krácena a zadržována určitá část rozpočtového určení daní . Návrhy se v zásadě neliší , jsou hodně srovnatelné . Jediné - vláda je přísnější . My jsme navrhovali , aby to platilo od 1 . ledna 2020 , to znamená , pokud přijde po příštích komunálních volbách nová reprezentace , aby ještě měla dva roky na to , aby s tím něco udělala . Vláda navrhuje 1 . leden 2018 . Ale je to věc , která nebrání případně i nám tento zákon podpořit , protože zase 2018 a 2020 je v zásadě dostatečná doba , aby se obce připravily . Budeme ale navrhovat , aby to bylo od 1 . ledna 2020 , aby i příští zastupitelstva měst a obcí měla aspoň dva roky na to , aby poznala , v jakém stavu přebírají hospodaření , a případně udělala nějaká opatření , ne že hned první rok přijdou o 5 % z rozpočtového určení daní . Věřím , že se na tom můžeme shodnout . Největší problém spočívá v dluhové brzdě . Slyšeli jsme tady nejenom dnes , ale i ve veřejné debatě za poslední týdny mnoho vzletných slov o tom , co všechno se stane , když se dosáhne číslovky 55 % HDP . Souhlasím s tím , že ta číslovka není klíčová . My jsme navrhovali nejdříve rozpětí od 40 do 50 % , byli jsme připraveni po konzultacích s opozicí to o pět procentních bodů zvednout , to znamená , že hranice mohly být 45 až 55 , takže se vlastně v poslední fázi přibližujeme číslovce , kterou navrhlo Ministerstvo financí a kterou schválila vláda . (18.20 hodin) Nicméně když se podíváte do sněmovního tisku 412 , což není ústavní zákon , což má velké kouzlo , protože každá vládní většina si to může měnit , jak chce , a už tam důraz na ústavní většinu prostě není , tak v dluhové brzdě , která je navržena v tom doprovodném zákoně , se vlády netýká vůbec nic . ~~Ale opravdu vůbec nic .~~ Je tam taková gumová formulace . Já mám podezření , že to vymyslel dnešní šéfporadce , bývalý premiér České republiky , který proslul výrokem " zdroje jsou " , a ta formulace tomu jeho politickému přesvědčení , a já ho respektuji , jenom ho nesdílím . Je tam taková ta gumová formulace , že v případě , že bude zadlužení 55 % HDP , vláda musí předložit rozpočet , který zajistí trvale udržitelné veřejné finance . A za to si každý může dosadit co chce . Ten mnou nejmenovaný bývalý premiér , dneska šéfporadce stávajícího premiéra , ten si prostě myslí , že zdroje jsou , takže pro něj každý rozpočet , který navrhne vláda , s jakýmkoli deficitem , odpovídá té gumové definici trvale udržitelné veřejné finance . Pak tam jsou samozřejmě opatření pro obce a města , na to vláda nezapomněla . To sice není velký problém v celkovém balíku , ale to tam nezapomněla , to tam je . Je tam povinnost zdravotních pojišťoven , ale vláda tam nemá žádnou povinnost , žádné automatické , natož brzdy . My jsme stáli o to a stojíme o to , aby ty brzdy byly domluvené , aby byly ústavní , a pokud se politická reprezentace v budoucnosti ústavní většinou shodne , že potřebuje změnit parametry , proč ne . Zatím si vlastně nepamatuji vládu ČR , která měla ústavní většinu v obou komorách . Ale stát se to může , nic proti tomu . Nenavrhujeme žádných 80 % poslanců , ale ústavní většinu , jak je velmi zvyklé . A teď si zkusme porovnat ty čtyři návrhy dluhové brzdy . (Kašel.) ~~Omlouvám se .~~ V našem návrhu se říká pět pásem , ale první pásmo bylo pod 40 % HDP a ten zákon konstatoval , že se neděje nic . Pak bylo druhé pásmo 40 až 45 HDP a bylo tam jenom , že vláda předloží zdůvodnění zvýšení dluhu v Poslanecké sněmovně , představí Poslanecké sněmovně přijatá opatření a návrhy opatření na následující rok . Rozsah opatření je konzultován s Národní rozpočtovou radou a dochází k poskytnutí nebo k omezení poskytování státních záruk . To se určitě shodneme , že to není žádná velká brzda pro kteroukoli vládu , žádné velké omezení . Pak v původním návrhu ve sněmovním tisku 821 bylo třetí pásmo mezi 45 a 48 % HDP a tam byly povinné kroky . Za prvé , že vláda rozhodne o vázání 3 % výdajů schváleného státního rozpočtu , s tím že se to nedotkne specifických vyjmenovaných položek , jako jsou např . důchody . Pokud vím , udělala to v minulém roce i tato vláda , že vázala nějaké prostředky , a dělaly to i předchozí vlády . Zase to není nic dramatického . ~~Byly z toho vyjmuty důchody .~~ Pak tam bylo napsáno , že pokud se překročení 45 % opakuje v několika dalších letech , vláda zmrazí výdaje státního rozpočtu , státních fondů i zdravotních pojišťoven . Dochází k snížení platů ústavních činitelů o 20 % . Jsem si vědom , že toto navržené opatření je nespravedlivé zejména vůči senátorům , kteří vůbec neprojednávají státní rozpočet , a také vůči opozici , resp . těm poslancům , kteří nehlasují pro státní rozpočet . Ale pojali jsme to systémově , bylo navrženo všem ústavním činitelům , vyjma soudců . Už po zkušenostech z toho , jak dopadají snahy skoro každé vlády omezit či zmrazit platy soudců , bylo tam navrženo vyjma soudců . A také tam bylo navrženo , že se zmrazí celkové výdaje , mzdové výdaje ve veřejné správě . To neznamená , že se zmrazí každému jednomu pracovníkovi ve veřejné správě plat , ale celkové výdaje . To znamená ti , kteří provedou nějakou úsporu pracovních pozic , klidně mohou v takovém případě zvyšovat platy.To bylo třetí pásmo . Čtvrté pásmo bylo 48 až 50 % , vláda by byla povinna předložit přebytkový nebo vyrovnaný státní rozpočet . Já bych přece jenom poprosil o trochu klidu . Koho to nezajímá , tak . . . Místopředseda PSP Vojtěch Filip Já vám rozumím , pane předsedo . ~~Sněmovnu žádám o klid .~~ Poslanec Zbyněk Stanjura ~~Opravdu je to vážný materiál .~~ Místopředseda PSP Vojtěch Filip Máme tisk 411 , jde o ústavní zákon . Prosím tedy , nechte řečníka souvisle hovořit . ~~Děkuji .~~ Poslanec Zbyněk Stanjura ~~Také děkuji .~~ Já chci právě vysvětlit následující postup , že nebudeme navrhovat žádné zamítnutí ani vrácení . Budeme hlasovat pro propuštění všech tří materiálů , ale chci vysvětlit jasně , jakou strategii a taktiku vyjednávání vůči vládní koalici zvolíme při projednávání ve výborech . V původním návrhu pásmo 48 až 50 % vláda měla povinnost předložit přebytkový či vyrovnaný státní rozpočet , rozpočty státních fondů a zdravotních pojišťoven . To samé by platilo pro územně samosprávné celky , tzn . kraje , města , obce , a ostatní veřejné instituce nesmějí přijímat nové dlouhodobé finanční závazky . A pak bylo poslední pásmo , větší než 50 % , kdy jsme navrhovali , aby si vláda přišla pro důvěru do Sněmovny . Což zase pro fungující koalici , ať je jakákoli , by neměl být problém . Pokud má vláda většinu , tak by si zase přišla pro důvěru , ale pokud koalice funguje , tak tu důvěru získá . Ale je to nějaké ověření si , že přestože zadlužení stouplo nad určitou částku , vláda má pořád podporu Poslanecké sněmovny . Žádná ústavní většina , prostá většina , tak jak se hlasuje o důvěře , a to je prostá většina přítomných členů Poslanecké sněmovny . Chci říct , není potřeba 101 hlasů , ale prostá většina přítomných . Navrhovali jsme výjimky , mnohé z nich jsou zachovány , aby se to nevztahovalo na období stavu ohrožení , válečného stavu , neuplatňuje se to v okamžiku , kdy dva kvartály po sobě by HDP propadlo o tři procentní body , resp . o pět procentních bodů za tři roky . Také by se to neuplatnilo v okamžiku , kdy stát postihne živelní pohroma a jsou třeba nové , neplánované výdaje státu . Také jsme navrhovali , aby rok po vyslovení , po jmenování nové vlády a vyslovení důvěry bylo moratorium , tzn . aby nová vláda měla jeden rok po svém jmenování na to , než se přistoupí k záchranným dluhovým brzdám . Kolegové z TOP 09 , sněmovní tisk 24 , v tomto volebním období vlastně ten návrh de facto použili . Jenom zvedli všechny ty hranice o pět procentních bodů . To znamená v návrhu , který Sněmovna zamítla , při 55 % si vláda musela říct o důvěru , při 53 % musela předložit vyrovnaný státní rozpočet . Rozdíl byl pět procentních bodů a vycházelo to právě z dlouhodobých konzultací s opozicí v minulém volebním období . Třetí návrh , to je návrh , který zpracovalo Ministerstvo financí pana ministra financí , který šel do meziresortního připomínkového řízení , měl jednu hranici 55 % . Naše stanovisko říká : není to dobře , ale proč ne . Není to důvod pro to , abychom hlasovali proti . Přestože si myslíme , že je lepší mít několik hranic a připravovat se postupně . Spor není o to , jestli to zasáhne tuto , nebo příští vládu . I náš návrh z minulého volebního období zasahoval až příští vlády , tak jako tento návrh , takže v tom jsou si podobné a v tom není spor . Můžeme dát pozměňující návrh , můžeme o tom debatovat , ale nebyl by to důvod pro to , abychom hlasovali proti . Ten návrh si z těch navržených opatření - ten totiž obsahoval v ústavním zákonu dluhovou brzdu , na rozdíl od toho , který přišel ve sněmovním tisku 411 , a bylo tam celkem pět opatření automatické dluhové brzdy . Za prvé , že když to překročí 50 % HDP , vláda předloží návrh vyrovnaného či přebytkového státního rozpočtu . Což s návrhem , kde my jsme říkali 48 až 53 , se liší o pouhá 2 % HDP a je to správně . To je věc , kterou bychom mohli podpořit . Za druhé , to jsou územně samosprávné celky , že musí rovněž schválit vyrovnané rozpočty . I to bychom podpořili , protože to je také správně . Za další to byly ostatní veřejné instituce , že nesmějí přijímat nové dlouhodobé závazky , zase se to liší jenom o pět procentních bodů . Pak tam bylo zase snížení platu ústavních činitelů 20 % v návrhu , který odešel z Ministerstva financí , takže to opět kopírovalo předchozí návrhy , jenom s jinou hodnotou zadlužení HDP . Pak tam bylo dokonce velmi odvážné opatření , o kterém jsem si myslel , že to byl tzv . bílý pes , aby Ministerstvo financí mohlo v něčem ustoupit . Dokonce Ministerstvo financí navrhovalo , že v okamžiku , kdy bude zadlužení 55 % HDP , vláda - ne Sněmovna a Senát - vláda může snížit důchody . Ne snížit valorizaci důchodů a ne zákonem , ale exekutivním opatřením . (18.30 hodin) Takhle odvážní my jsme fakt nebyli . Klobouk dolů před odvahou tohle navrhnout . Ale zcela nepřekvapivě to sociální demokraté zablokovali v rámci připomínkového řízení a zřejmě koaličního vyjednávání . A pak tam taky byl zákaz poskytování dalších státních záruk . Když si porovnáte ty návrhy , náš z minulého volebního období , kolegů z TOP 09 z tohoto volebního období a ten návrh , který předložil pan ministr financí do připomínkového řízení , tak se dá říct , že jsou v zásadě velmi podobné . ~~Opravdu .~~ Nejsou tam všechna opatření , není to postupně , je to najednou a já říkám , že pokud se dohodneme na tom , že vrátíme do toho návrhu zákona to , co bylo na začátku , co vzešlo z Ministerstva financí , tak jsme připraveni ten ústavní zákon podpořit . Pokud ne , tak je to legrace . Tak prostě máme jenom nadpis . To je taková ta evropská politika . Něco schválíme , ale nebudeme to vyžadovat . Nevím , jestli jste si všimli , že Francie dostala další dva roky na vyřešení svého schodku v rozpočtu . Dovedete si představit , co by se dělo u nás , kdyby Evropská komise od roku 2008 vedla do roku 2015 vytýkací řízení s Českou republikou , že neplní maastrichtská kritéria jako člen eurozóny a v roce 2015 že by nám dal někdo ještě dva roky ? Já myslím , že každý ví , že nám by to nikdy neprošlo . Takže jak se říká v jedné slavné knize , všechna zvířata jsou si rovna , jenom některá jsou si rovnější . ~~A to je realita .~~ Proto říkám , že ten vládní návrh je absolutní vítězství sociálních demokratů . Oni se sice škaredí , jako kdyby se za ten svůj názor styděli , ale oni to opravdu nechtějí . ~~Oni tomu nevěří .~~ Je to legitimní politický nástroj . Já jsem jenom překvapený , že hnutí ANO absolutně vyklidilo pozice . Když mluvil pan zpravodaj o dluhové brzdě , tak mu kladu veřejně otázku , ať mi najde v návrhu ústavního zákona jedinou povinnost vlády , která tvoří dluhovou brzdu . A nejenom v tom ústavním zákoně . Ať mně to najde i v tom doprovodném zákoně . Kdy už si to vláda ulehčuje tím , že nepotřebuje ústavní většinu . Z toho všeho je jasné , že jsme připraveni vést konstruktivní debatu . Je to opravdu náš dlouhodobý programový bod . A jenom připomenu veřejnou debatu v České republice . V roce 2009 se nám všichni smáli , protože Brusel to nechtěl . Tehdy se řešila Maastrichtská smlouva a mimo jiné se řešilo to , že jeden stát nesmí ručit za dluhy jiných států . Kam jsme se dostali za těch šest let do roku 2015 ! Jakmile to Brusel schválil , mainstream v Bruselu je pro fiskální pakt , finanční ústavu , dluhovou brzdu , tak najednou se i ti , kteří se nám smáli , a teď myslím zrovna kolegy z levice , říkají : tak to přijmeme . Ale oni jsou taková chytrá horákyně . Oni to sice navrhli schválit , ale nic tam není . Dneska jsem zase viděl v televizi titulek , resp . reportáž , " Dnes bude Poslanecká sněmovna projednávat návrh finanční ústavy , která zavádí povinnost vládě předložit vyrovnaný rozpočet " . To bylo v návrhu Ministerstva financí . V návrhu vlády nic takového není . S panem kolegou Volným jsme se o tom přeli v televizi . Nakonec se ukázalo , že mám pravdu já , že ten šéfporadce si tu svoji gumovou definici o trvale udržitelných veřejných financích do toho návrhu zákona prosadil . Za občanské demokraty chci říct , že pokud vláda chce podporu našeho klubu pro ústavní zákon , tak my budeme požadovat , aby skutečně fungovala dluhová brzda . Jsme připraveni podpořit i ten návrh , který původně poslalo Ministerstvo financí do připomínkového řízení . ~~Možná s nějakou modifikací .~~ ~~Nemusí to být takhle .~~ Jsme připraveni o tom věcně jednat . Pokud ovšem necháte tento bezzubý návrh zákona , který je výsměchem názvu finanční ústava , tak budeme muset hlasovat proti . Přestože nám někteří komentátoři říkají , že když nemáte býčka , tak si vezměte aspoň vola , já si nemyslím , že to je správné přirovnání , protože v tomto případě v návrhu ústavního zákona i v tom prováděcím není vůbec nic . Takže žádám kolegy z vládní koalice , pokud to myslíte vážně a pokud chcete přijmout finanční ústavu , to jsou mantinely a parametry , o kterých jsme připraveni s vámi debatovat opravdu seriózně , protože si myslím , že to Česká republika potřebuje , a ne proto , že to chce Brusel , (nesroz.) Evropské komise , ale proto , že je to dobré pro Českou republiku . ~~Děkuji .~~ (Potlesk části poslanců.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip ~~Děkuji panu poslanci Stanjurovi .~~ Ještě než dám slovo s přednostním právem panu zpravodaji , dovolte , abych konstatoval z osobních důvodů omluvu Daniela Korteho od 17.30 do 19 hodin , od 17 do 19 hodin Ivan Gabala , od 18 do 19 z důvodů jednání kolegyně Hnykové a od 17.45 do 19 paní poslankyně Golasowské . Nyní pan poslanec Václav Votava . Prosím , pane předsedo , máte slovo . Poslanec Václav Votava ~~Děkuji za slovo .~~ Vážený pane místopředsedo , kolegyně , kolegové , já bych možná na úvod zareagoval na slova pana kolegy Stanjury . On si posteskl , že nebyli přizváni při tvorbě tohoto návrhu . Nevím , zdali Ministerstvo financí konzultovalo s opozičními stranami tento návrh . To asi není otázka , na kterou bych já měl odpovídat . Je pravda , že tehdy v roce 2011 nebo 2012 , pokud si dobře pamatuji , tak já jsem byl členem té komise , která byla na Ministerstvu financí . Společně za naši stranu jsem tam byl s kolegou Mládkem . Byly tam i ostatní strany zastoupené v Poslanecké sněmovně . Ale musím říci , že když jsme tam vznášeli spoustu připomínek , tak nakonec výsledkem celého toho zákona byl zákon , kde naše připomínky nebyly . Minimálně ty připomínky , které byly nejdůležitější , ať se to týkalo těch jednotlivých hranic , limitů u té dluhové brzdy , ale i řady dalších . Já myslím , že pokud si tady někdo stýská , že nebyl přizván k projednávání na Ministerstvo financí , tak my jsme tam byli , ale nebylo nám to tehdy nic platné , protože stejně z toho nic se z ostatních připomínek , které jsme tam měli , neobjevilo v návrhu . Já bych chtěl zcela jasně tady říci , že cílem a politikou sociální demokracie jsou dlouhodobě udržitelné rozpočty . To jsme vždycky říkali a je tomu také tak . A i současná koaliční vláda ve svém programovém prohlášení , které vychází z koaliční smlouvy , se přihlásila k odpovědnému nakládání s finančními prostředky státu , a přihlásila se tedy k rozpočtové odpovědnosti . Ta finanční ústava s tzv . dluhovou brzdou je tedy opatřením , které ukládá právě povinnost udržovat dlouhodobě stabilní veřejné rozpočty , a tedy i veřejné služby , které zajistí kvalitní zdravotnictví , školství , důchodový nebo sociální systém a řadu dalších veřejných služeb . Možná stojí za zmínku , že na ústavní úrovni má finanční ústavu zakotvenu pouze devět států Evropské unie . Česká republika se tedy zařadí mezi tyto státy . Ostatní státy mají finanční ústavu buď implementovanou pouze na zákonné úrovni , tedy v běžném zákonu , anebo ji nemají vůbec , protože třeba nejsou členy eurozóny . My také nejsme členy eurozóny , budeme mít finanční ústavu . Pevně věřím , že ji budeme mít . Předkládaný ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti následuje po rozhodnutí vlády České republiky také přistoupit ke Smlouvě o stabilitě , koordinaci a správě v hospodářské měnové unii , tzv . fiskálnímu paktu , byť samozřejmě s odloženou účinností , a to tady zmiňoval i pan kolega Kalousek , s odloženou účinností rozpočtových ustanovení , jako je tedy hlava III a IV . Tyto hlavy III a IV samozřejmě po vstupu do eurozóny budeme muset plnit . To přistoupení je vlastně vyjádřením určitého symbolického návratu do hlavního proudu evropské integrace . Je také přihlášením se k tomu , že tedy Česká republika chce vstoupit do eurozóny . (18.40 hodin) Je to i v podstatě strategií této vlády . Chceme být plnohodnotným partnerem Evropské unie . A když jsme do Evropské unie vstoupili , tak máme i závazek přijmout euro . Členství v eurozóně pak pro nás bude samozřejmě znamenat i plnění těch odložených ustanovení fiskálního paktu , které se týká i zmiňované výše strukturálního schodku a mechanismu nápravy při jeho překračování . Ale to jsem trochu odbočil a myslím si , že bylo důležité , abych připomenul to , že Česká republika se přihlásila k evropskému fiskálnímu paktu poté , co se k němu nechtěla přihlásit bývalá pravicová koalice . A byla to Občanská demokratická strana , která nechtěla přijmout fiskálpakt a vstoupit do fiskálního paktu . To je třeba si říci . Chtěl bych se vyjádřit k některým připomínkám , které jsem zaregistroval především z řad představitelů Občanské demokratické strany a strany TOP 09 . Jedním z těchto argumentů je , že navržená hranice 55 % je málo důrazná , je mírná . Chtěl bych upozornit , že předkládaný návrh plně odpovídá požadavkům evropského práva , a není tedy vůbec důvod , aby naše zákonná úprava byla přísnější . Evropské předpisy hovoří o stabilních rozpočtech . Nikde se nehovoří o rozpočtu , že musí být přebytkový , že musí být vyrovnaný v tomto případě . Zásadní kritériem je hranice veřejného dluhu do výše 60 % hrubého domácího produktu a k tomu se také současná koalice přihlásila . Přihlásila se samozřejmě i ke snižování deficitu a udržení deficitu státních rozpočtů pod limitem tří procent domácího hrubého produktu . Myslím si , že vláda je v tomto ohledu přísnější . 55 % je přísnější kritérium , než je vůbec požadováno . Přitom aktuální zadlužení se pohybuje na hranici 43 % hrubého domácího produktu a predikce Ministerstva financí pro rok 2015 hovoří o úrovni 41 , 3 % . ~~Vláda snižuje zadlužení .~~ Domnívám se , a myslím si zcela oprávněně , že hranice 55 % nemusí být vůbec dosaženo . Samozřejmě při zodpovědném přístupu k veřejným financím , při odpovědné fiskální politice , a o to současné vládní koalici také jde . Dalším argumentem opozice je , že tehdejší návrh Nečasovy vlády , respektive Kalouskova Ministerstva financí počítá s přijímáním nápravných opatření již ve chvíli , kdy zadlužení země přesáhne 40 % hrubého domácího produktu . Hovořil o tom i kolega Stanjura . Trošku úsměvné a pokrytecké samozřejmě na tom je to , že už v roce 2012 naše zadlužení přesahovalo zdaleka hranici 40 % . Dosahovalo hranice 45 % . Je naprosto nesmyslné , aby tam tehdy byla hranice 40 % hrubého domácího produktu . Ono vůbec teď opozice , především tedy Občanská demokratická strana a TOP 09 , často pokrytecky ráda kritizuje současnou vládu za zadlužování . Stačí si připomenout , že to byly právě jejich pravicové vlády , které v letech 2007 až 2013 zadlužily Českou republiku na dvojnásobek toho stavu , který byl v roce 2007 . Z 900 miliard na 1 , 9 bilionu . Takže přátelé , to je třeba si také neustále připomínat , když tady tak plamenně hovoříte o tom , že my zadlužujeme tuto zemi . Zadlužili jste jí především vy . Katastrofických výsledků restriktivních fiskálních opatření jsme byli svědky právě za předchozí pravicové vlády , která tento druh nesmyslné hospodářské politiky také uplatňovala . Uplatňovala je v době nejtvrdších dopadů hospodářské krize , tak i v následném období . Politika škrtů vedoucí k utlumování spotřeby prodlužovala období ekonomické recese a následné stagnace české ekonomiky . Tento způsob nezodpovědné hospodářské politiky jsme právě v době projednávání tehdejšího návrhu finanční ústavy z dílny Kalouskova ministerstva také důrazně kritizovali . Proto jsme také nemohli přistoupit na takovou verzi finanční ústavy , která by tento druh restriktivních pravidel uplatňovala . Pravidel vedoucích k podvázání ekonomiky a k nemožnosti provádět proaktivní hospodářskou politiku . Domnívám se , že úsporné mechanismy nemohou být nasazovány plošně , tedy rovným způsobem , tak jak to činily předchozí návrhy finanční ústavy . Myslím si , že je věcí každé vlády , aby určila své politické priority , což znamená i své priority financování . Proto koalicí předkládaný návrh určuje vládě cíle , kterými jsou stabilní veřejné rozpočty , ale ponechává každé vládě , a chci zde zdůraznit a opakovat , že každé , i budoucí vládě , jiné vládě , prostor pro stanovení svých rozpočtových priorit . Očekávám na rozpočtovém výboru samozřejmě bohatou diskusi , nejenom na plénu Sněmovny . Samozřejmě co se týká nastavení dluhové brzdy a opatření s tím souvisejících , to už tady koneckonců padlo , ale i k postavení a kompetencím Národní rozpočtové rady . Určitě citlivým ustanovením je hospodaření územně samosprávných celků a opatření při tom , kdy by jejich dluh přesáhl danou hodnotu , která je v zákonu uvedená . Pokud by tedy nedocházelo ke snižování jejich zadlužení tak , jak předpokládá návrh zákona , to si myslím , že je určitě věc na debatu , na diskusi . Samozřejmě registruji i názory z jednotlivých obcí . Registruji i názor Svazu měst a obcí , který v tomto určitě také ještě bude promlouvat za jednotlivé obce . Myslím si , že pokud opozice hovoří o rozpočtové odpovědnosti a dnešní opoziční strany v minulosti delší nebo v minulosti kratší předkládaly své finanční návrhy , návrhy finanční ústavy , byť jsme se k nim vyjadřovali tehdy kriticky , a myslím , že důvody naší kritiky byly naprosto zřejmé , tak jsme určitě připraveni také hledat cestou k dosažení shody . My jsme připraveni , abychom tu shodu samozřejmě hledali , protože se jedná o ústavní zákon a je potřeba 120 hlasů poslankyň a poslanců , a abychom také ústavní zákon v Poslanecké sněmovně schválili . ~~Děkuji za pozornost .~~ Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu zpravodaji a budeme pokračovat v rozpravě s tím , že mám dvě faktické poznámky a poté přihlášku pana ministra financí . Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura , poté pan poslanec Kalousek . Prosím , pane poslanče , máte slovo . Poslanec Zbyněk Stanjura ~~Děkuji za slovo .~~ Připravené projevy mají ten problém , že předpokládají , že něco řeknu , a pak na to reaguje . Pan předseda rozpočtového výboru protestoval proti argumentaci , řekl členů ODS , zatím jsem byl první , který za náš klub vystoupil , a nic z toho , co on jakoby odvracel , jsem neřekl . Je škoda , že když seděl asi dva metry ode mě , že mě neposlouchal . Říkal jsem , že si sice myslím , že náš návrh byl lepší , ale že jsme připraveni hlasovat pro ten návrh , který zpracovalo Ministerstvo financí Andreje Babiše . Nemluvil jsem o tom a nekritizoval jsem hranici 55 % . Řekl jsem , že na to mám různé názory , ale že to není to klíčové a že hranice 55 % není taková věc , která by nám nedovolila podpořit návrh finanční ústavy . Takže prosím , abychom se poslouchali a protestovali a vyvraceli ty argumenty , které oponent použije v rozpravě , ne ty , o kterých si myslí někdo dopředu , že je použije . A říkal jsem , že i my jsme navrhovali něco , co by se týkalo následujících vlád , tak jak to navrhujete tato vláda , a nekritizoval jsem to , jenom jsem to konstatoval . A opravdu jsem si nestěžoval , že jsem nebyl v nějaké komisi . Jenom jsem konstatoval , že se vláda vůbec nepokusila - ne Ministerstvo financí , vláda a vládní koalice se nepokusila s opozicí tento návrh diskutovat předtím , než to poslala do Poslanecké sněmovny . Ale opravdu jsem si nestěžoval , nenesu to nijak úkorně . Jenom vám to vyrábí problém , že ta debata bude delší a že shoda se bude hledat možná delší dobu a možná složitěji . (18.50 hodin) ~~Takže se prosím poslouchejme .~~ Nemluvil jsem ani o pásmech ani jsem nekritizoval 55 % , jenom jsem řekl , že si myslíme , že naše hranice jsou lepší