|

ps2017-079-07-002-497.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2021-02-09 ps2017-079-07-002-497 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

497. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 531/10/ - vrácený Senátem

Date2021-02-09
Meetingps2017/079
Agenda Itemps2017/079/497
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/079schuz/s079234.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 1 > 2
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel497. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 531/10/ - vrácený Senátem Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 531/11. Informace k pozměňovacím návrhům vám byly rozdány do vaší pošty. Vítám mezi námi senátora Miroslava Balatku a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček. Prosím, máte slovo. Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel HavlíčekVážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, znovu se zde setkáváme k projednávání návrhu novely takzvaného horního zákona, který zpracoval Český báňský úřad společně s MPO. Dovolte mi rekapitulaci. Dle platného znění horního zákona je v současnosti 40 % výnosů z úhrad účelově určeno přímo Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu životního prostředí k odstraňování škod způsobených dobýváním ložisek nerostů, na likvidaci a zajištění opuštění důlních děl, sanaci, rekultivaci a revitalizaci dotčených pozemků, ochranu a evidenci surovinových zdrojů. Na co reaguji? Reaguji na senátní návrh, který to vrátil Sněmovně právě s tímto pozměňovacím návrhem, který navrhuje rozdělit tyto výnosy z úhrad vydobytých nerostů mezi obce, stát a nově i mezi kraje, a to tak, že do státního rozpočtu má jít téměř o 50 % méně výnosů, než je tomu dnes. Proto jsem vlastně uvedl v úvodu to, jakým klíčem se to rozděluje. K čemu by došlo? Schválením tohoto pozměňovacího návrhu by došlo k významnému omezení jak Ministerstva průmyslu, tak životního prostředí plnit povinnosti uvedené v § 33 horního zákona čili odstraňování škod způsobených dobýváním ložisek nerostů, likvidaci zajištěných opuštěných důlních děl, sanaci, rekultivaci, revitalizaci všech dotčených pozemků a tak dále. Současně by zde vznikla mezera, která neřeší, kdo by tedy tyto činnosti místo MPO a MŽP zajišťoval, a to je ještě otázka, z jakých finančních zdrojů. Na schůzi Senátu zaznělo, že ambicí tohoto pozměňovacího návrhu má být skutečnost, že kraje lépe přerozdělí prostředky obcím zasaženým hnědouhelným dobýváním. Rád bych uvedl, že jak MPO, tak MŽP ze získaných prostředků financují odstraňování škod způsobených dobýváním ložisek nerostů a tak dále, sanaci po celé České republice, jinými slovy, pomáhají v tuto chvíli všem obcím, všem krajům. Jinými slovy, tyhlety peníze, tyhlety zdroje opětovně dáváme zpátky s tím, že odstraňujeme staré ekologické zátěže, které jsou způsobeny dobýváním, a do značné míry tak můžeme toto dělat ve všech regionech. Je pravda, že bezesporu by kraje dotčené dobýváním hnědého uhlí získaly do svých rozpočtů o něco více prostředků - abychom byli přesní, jedná se o desítky milionů korun, což s ohledem na to, kolik se chystáme těmto dotčeným krajům dávat z úhlu pohledu všech zdrojů typu takzvaného Just Transition Fundu nebo fondů spojených s ostatními evropskými zdroji, je zanedbatelná část, ale fakticky by se v tuhletu chvíli do značné míry omezila činnost Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva životního prostředí. Schválení tohoto pozměňovacího návrhu by tedy mělo za následek, jak už jsem říkal, významné snížení prostředků, které by šly do ostatních strukturálně postižených regionů, zejména potom v Moravskoslezském kraji. Pokud by prostředky získané kraji měly zjednodušeně řečeno směřovat k odstranění následků po těžbě, mělo by být rozpočtové určení úhrad krajů takto vysloveně stanoveno. Pro konkrétní představu jsem si ještě nechal provést srovnání konkrétních částek a provést přepočet přerozdělení prostředků z roku 2019, ať máme přesnější představu. Takže za rok 2019 šlo do státního rozpočtu 515 milionů korun, z toho do rozpočtu Ministerstva průmyslu bylo 144 milionů korun a do životního prostředí 61 milionů korun. Z této částky bylo v roce 2020 použito přibližně zaokrouhleně 148 milionů na pomoc regionům, čili je zřejmé, že ty peníze se dávají zpátky, jak už jsem říkal, v souladu s účelovým určením. Pokud bychom provedli přepočet prostředků podle předloženého pozměňovacího návrhu, obdrželo by Ministerstvo průmyslu pouze 70,6 milionu korun, čili je to v tuto chvíli přibližně polovina, na realizaci projektů k tomu určených a chyběla by logicky částka přibližně stejně velká. Tím pádem bychom tyto projekty nebyly schopni realizovat, takže opět by na tom byly bity kraje. Sečteno a podtrženo jsme toho názoru, že by to mělo zůstat tak, jak to bylo přijato Poslaneckou sněmovnou, a proto vás, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, prosím a žádám, abyste tento pozměňovací návrh nepřijali a hlasovali proti němu. Doporučuji, aby tento pozměňovací návrh nebyl definitivně Poslaneckou sněmovnou přijat. Děkuji mockrát. Místopředseda PSP Tomáš HanzelJá vám děkuji, pane ministře. V tuto chvíli poprosím, aby se slova ujal pan senátor. Prosím, máte slovo. Senátor Miroslav BalatkaDěkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené poslankyně, vážení poslanci, pokusím se vás přesvědčit, že změny navržené Senátem jsou potřebné nejen jako pomoc krajským rozpočtům, ale také jako náprava nespravedlivého rozdělení úhrady za vytěžený nerost u povrchového dobývání. Jedná se o hnědé uhlí a takzvané ostatní nerosty. Tento pozměňovací návrh je poměrně jednoduchý. Nemění výši poplatku, ale mění rozdělení úhrady za vytěžený nerost. U hnědého uhlí je úhrada nyní rozdělena tak, že z něj 33 % dostanou obce, v jejichž katastru těžba probíhá, a 67 % končí ve státním rozpočtu. Z těchto 67 % bychom chtěli část nově alokovat do rozpočtů krajů, jak už tady říkal pan ministr, ve kterých těžba probíhá a které jsou těžbou zatíženy. Z těchto peněz by mohly kraje hradit projekty na svůj rozvoj, to znamená, že by bylo rozdělení následující: 33 % pro obce, to zůstává beze změny stejné, 37 % nově pro kraje a 30 % pro státní rozpočet.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities