|

ps2017-027-04-001-103.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-03-08 ps2017-027-04-001-103 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

103. Návrh poslanců Ivana Bartoše, Jakuba Michálka, Radka Holomčíka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 50/ - třetí čtení

Date2019-03-08
Meetingps2017/027
Agenda Itemps2017/027/103
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/027schuz/s027132.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 1 > 2
Místopředseda PSP Tomio Okamura103. Návrh poslanců Ivana Bartoše, Jakuba Michálka, Radka Holomčíka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 50/ - třetí čtení Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan poslanec Jakub Michálek a zpravodaj garančního výboru, jedná se o výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, poslanec Ondřej Profant. Návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 50/11, který byl doručen dne 30. ledna 2019. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 50/12. Nyní se táži navrhovatele, tedy poslance Jakuba Michálka, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Máte zájem. Dám vám hned prostor. (V sále je velký hluk!)Prosím. Prosím o klid. Poprosím vás o klid, aby se pan poslanec mohl vyjádřit. Prosím. Poslanec Jakub MichálekVážené poslankyně, vážení poslanci, vážená vládo, milá veřejnosti, dnes budeme ve finálním hlasování projednávat zákon, který zavede zveřejňování smluv ČEZu, Českých drah a některých dalších akciových společností s majetkovou účastí státu. Už víc jak deset let se věnuji právu na svobodný přístup k informacím, mám za sebou desítky úspěšných sporů v této věci a myslím si, že to, co bylo zavedeno v minulém volebním období, to znamená tato účelová výjimka pro společnosti, které vydaly cenné papíry obchodované na regulovaném trhu, je potřeba dneska zrevidovat. Původně se říkalo, že to bude pouze pro ČEZ, a následně po přijetí zákona naprosto nepředvídaně vydaly České dráhy dluhopisy, které daly na burzu, a od té doby nemusí České dráhy zveřejňovat smlouvy. (Hluk v sále neutichá.)Závazek ke zveřejňování smluv a k doplnění zákona o registru smluv je obsažen i v programovém prohlášení vlády. Na základě jednání se nám podařilo dosáhnout dohody, konsenzu velké většiny v Poslanecké sněmovně na tom, že akciové společnosti jako ČEZ a České dráhy budou zveřejňovat smlouvy ve stejném režimu, jako je dnes zveřejňuje národní podnik Budějovický Budvar, to znamená, nebudou zveřejňovat pouze smlouvy uzavřené v běžném obchodním styku a základní povinnost naplňovat budou. Samozřejmě když se podíváte na to, jakým způsobem byla tato výjimka pro ČEZ a České dráhy navržena, nenaleznete ani písmenko v důvodové zprávě v návrhu, kterým zde v Poslanecké sněmovně byla předložena. Základním principem nebo důvodem, proč se zavádí zveřejňování smluv, je samozřejmě transparence. Rád bych zde citoval Ústavní soud, který rozhodoval dne 30. ledna 2019 o zákonu o registru smluv a o tom, zda je v souladu s Ústavou, na návrh senátorů Parlamentu České republiky. Bylo zde ostatně z některých stran několikrát zmíněno, že je potřeba vyčkat rozhodnutí Ústavního soudu předtím, než tento návrh budeme projednávat. Proto si myslím, že je rozumné připomenout, co má Ústavní soud co říci k tomuto návrhu zákona. Ústavní soud ve svém nálezu píše, cituji: "Zákon o registru smluv stanoví v § 3 celou řadu výjimek z povinnosti uveřejnění. Zvláštní důraz je nutno klást na výjimku uvedenou v § 3 odst. 2 písm. r) tohoto zákona, která z povinnosti uveřejnění vylučuje smlouvy uzavřené v běžném obchodním styku. Současně je třeba zohlednit i ustanovení § 5 odst. 5 písm. a) a c), jakož i § 5 odst. 6 zákona, které umožňují dotčeným subjektům vyloučit z uveřejnění takzvaná metadata v podobě identifikace smluvních stran a ceny, eventuálně hodnoty, jsou-li taková data obchodním tajemstvím." Druhá relevantní námitka byla, že § 5 odst. 6 zákona chrání toliko obchodní tajemství osob uvedených v příslušných písmenech § 2 zákona, nikoliv obchodní tajemství druhé smluvní strany. Ani v tomto ohledu však Ústavní soud neshledává zásah do práva podnikat, neboť uveřejnění ceny, popřípadě označení smluvních stran, nebudou-li tyto současně představovat obchodní tajemství, sice určitým způsobem omezuje výkon daného práva, avšak pouze ve vztahu k dotčeným subjektům. Jinými slovy omezuje toliko volby protistrany, pokud tato protistrana nemá zájem na uveřejnění těchto dat, a to pouze tehdy, jestliže na danou smlouvu nebudou dopadat výjimky. Neomezuje tedy samotné právo podnikat, ani podnikání samé. Nyní je důležitá část nálezu: "Nelze zároveň pomíjet skutečnost, která se celou problematikou vine jako příslovečná červená nit, totiž že onou protistranou jsou subjekty nakládající alespoň dílem s veřejnými prostředky, což legitimně odůvodňuje potřebu dbát na jejich hospodárné využívání." Ani v tomto směru tedy Ústavní soud neidentifikoval takový zásah do dotčeného práva. Ústavní soud nepřisvědčil ani námitce, že je zákon o registru smluv nadbytečný, neboť se překrývá se zákonem o svobodném přístupu k informacím. Napadená právní úprava není ve vztahu k zákonu o svobodném přístupu k informacím duplicitní, ale naopak jej doplňuje, čímž rozšiřuje jednak aktivní složku práva na informace, veřejný sektor sám informuje, nikoliv pouze čeká na to, než se ho někdo zeptá, a zvláště pak možnost kontroly veřejné moci ze strany veřejnosti. Ústavní soud má za to, že cíl sledovaný zákonem o registru smluv nelze považovat za nelegitimní nebo svévolný. A opět důležitá část nálezu: "Je tomu tak i proto, že zákon o registru smluv posiluje jedno z nejvýznamnějších moderních politických práv, jehož smyslem je umožnit veřejnosti i efektivní kontrolu veřejné moci. Zároveň je zákonodárcem zvolené řešení podle názoru Ústavního soudu rozumným prostředkem, jak takového cíle dosáhnout." Stran otázky porušení principu rovnosti v právech Ústavní soud uzavřel, že je-li dotčený subjekt přímo anebo zprostředkovaně napojen na veřejné rozpočty a finance z nich plynoucí, nelze přijmout tezi, že takový subjekt je ve srovnatelném postavení s jinými soukromoprávními subjekty. U takových subjektů nelze akceptovat iracionální či nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky proto, že se tak děje v rámci jejich podnikatelské činnosti. Porušení principu rovnosti v právech proto Ústavní soud v tomto případě neshledal. Chtěl bych ocenit vládu, která v tomto řízení hájila zákon o registru smluv, a chtěl bych uvést, že citovaný nález Ústavního soudu byl přijat Ústavním soudem jednomyslně. To znamená, že to, co tady zaznívalo ze strany některých poslanců, že jsou pochybnosti o ústavnosti celého principu zveřejňování smluv či o ohrožení podnikatelského prostředí, například ve vztahu k Budějovickému Budvaru, který ostatně snad dával dohromady tuto ústavní stížnost, tyto pochyby nebyly opodstatněné a bylo to shledáno Ústavním soudem, že je to takto v pořádku.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities