Waveform view
Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2020-01-31 ps2017-040-08-010-073 [ParCzech.ana]
Loading wave form: 0%
|
Speed: ⊖ 100% ⊕
|
|
fast_rewind
play_arrow
fast_forward
|
Zoom: ⊖ 200 pps ⊕
|
play_arrow play from start of transcription
Místopředseda PSP Tomio Okamura73. Návrh poslanců Markéty Pekarové Adamové, Věry Kovářové, Víta Kaňkovského a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk [162](https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?T=162&O=8)/ - prvé čtení Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk [162](https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?T=162&O=8)/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedla poslankyně Markéta Adamová Pekarová. Ano, již je připravena. Tak prosím. Poslankyně Markéta Pekarová AdamováDěkuji vám za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, když jsem tento týden žádala o předřazení tohoto bodu, nenapadlo by mě, že na něj přijde řada přirozeně, a jsem za to samozřejmě ráda, protože je to materie, kterou se snažíme tady společně s kolegy už několik měsíců dostat konečně na program. Tak nakonec všechno zlé pro něco dobré a ty prázdné lavice za námi pomohly tomu, že se dostává na bod, který se týká mého oblíbeného tématu, totiž zkrácených pracovních úvazků. Vaši pozornost bych tedy ráda upřela k tomuto sněmovnímu tisku, tedy k poslanecké novele zákona číslo 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o společný návrh, který jsme předložili společně s kolegy ještě ze dvou dalších stran, resp. hnutí, a totiž z KDU-ČSL a STAN, který vypouští ze zákona ustanovení o minimálním vyměřovacím základu u zaměstnanců a na něj navazující ustanovení. Vyměřovací základ by tedy činil skutečně dosažený příjem a zaměstnavatel by nebyl povinen odvádět za zaměstnance s vyměřovacím základem, který je nižší než dosavadní, tzv. minimální vyměřovací základ, rozdíl pojistného. Stanovení minimálního vyměřovacího základu v současné době demotivuje jak zaměstnance, tak především zaměstnavatele. (Odmlka pro velký hluk v sále.)Místopředseda PSP Tomio OkamuraJá vás požádám o klid. Poslankyně Markéta Pekarová AdamováAsi se kolegové potřebují o něčem nutně poradit. Místopředseda PSP Tomio OkamuraAle já vás požádám opravdu o klid! Poslankyně Markéta Pekarová AdamováDěkuji. Jak tedy zaměstnance, tak zaměstnavatele demotivuje k uzavírání pracovních poměrů na zkrácený úvazek a vede k obcházení povinnosti hradit doplatek do minimálního vyměřovacího základu prostřednictvím sjednávání dohod o provedení práce. Podle posledních dat Eurostatu je Česká republika v zaměstnávání na částečné úvazky až na 25. místě mezi zeměmi Evropské unie. Stejně nebo hůře si v tomto žebříčku vedou už jenom Chorvatsko, Bulharsko a Maďarsko. Podíl pracovníků ve věkové skupině mezi 20 až 64 lety zaměstnaných na tento typ úvazku je v České republice pouhých 5,6 %. Zkrácený úvazek má v současné době zhruba desetina žen a něco málo přes 2 % mužů. Na úplně opačném pólu v tomto žebříčku se nacházejí země, jako je Nizozemsko, kde tuto formu úvazku využívá dokonce 76 % žen a 26 % mužů. V sousedním Německu nebo i Rakousku jsou to polovina žen a každý desátý muž. V Evropské unii je to v průměru tedy bezmála třetina žen a 9 % mužů. Srovnejme to s těmi 10 %, resp. 2 % u nás. Na situaci, kdy nynější legislativa flexibilitu nejen nepodporuje, ale spíš jí brání, dlouho poukazuje také třeba Hospodářská komora a další zaměstnavatelské a jiné svazy.
Text view •
Dependencies •
Named Entities •
Help
