Waveform view
Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2018-11-13 ps2017-020-09-004-010 [ParCzech.ana]
Loading wave form: 0%
Speed: ⊖ 100% ⊕
|
|
fast_rewind
play_arrow
fast_forward
|
Zoom: ⊖ 200 pps ⊕
|
play_arrow play from start of transcription
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal10. Návrh poslanců Vladimíra Koníčka, Stanislava Grospiče a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk [38](https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?T=38&O=8)/ - druhé čtení Bod byl přerušen v úterý 3. 10. a přerušili jsme ho ve chvíli, kdy si poslanecký klub KDU bral přestávku, takže nevím, jestli nás v úvodu seznámí poslanecký klub KDU s výsledky svého jednání. Pokud tomu tak není, budeme pokračovat v obecné rozpravě. Nevypadá to, do obecné rozpravy nemám v tuto chvíli nikoho přihlášeného. Pan poslanec Výborný se hlásí z místa. Prosím, máte slovo. Poslanec Marek VýbornýDěkuji za slovo, pane předsedající. Na úvod mi dovolte konstatovat, že zařazení tohoto bodu před body, které byly už pevně zařazeny na program schůze této Poslanecké sněmovny, beru jako obstrukční jednání ze strany předkladatele, protože já si myslím, že v tuto chvíli, kdy se máme zabývat návrhem zákona, který zjevně má charakter protiústavní, místo toho, abychom se věnovali tomu, co zajímá naše občany, abychom se zabývali platy učitelů, místo toho, abychom se zabývali příplatky pro třídní učitele, to mi přijde naprosto nehorázné. Lidé skutečně čekají na to, abychom pro ně něco konkrétního dělali a neřešili tady pseudokauzy KSČM, neřešili tady kauzy, které se zjevně svým návrhem pohybují na hraně nebo za hranou ústavnosti. Čili to, co od nás skutečně společnost očekává, to, co od nás očekává více než 65 000 třídních učitelů, to, co od nás očekávají učitelé en bloc, protože ten následující bod, to znamená projednání usnesení Poslanecké sněmovny číslo 66, jednoznačně hovoří o tom, že tady bylo přijato nějaké usnesení směrem k vládě a ta vláda podle něj nekonala. Učitelé měli mít navýšeny platy od 1. září tohoto roku a platy navýšeny nebyly. Tolik jenom na úvod, čili zařazení tohoto bodu je zjevně obstrukční. A teď tedy k projednávané novele zákona o majetkovém vyrovnání. Tato navrhovaná novela, jak už tady bylo mnohokráte řečeno, se dotýká situace, která i podle vyjádření ústavních právníků se pohybuje, jak už jsem říkal, na hraně zákona a na hraně ústavnosti. Když jsem pokládal při interpelaci dotaz premiérovi této země na to, zda by mohl doložit své výroky o tom, že finanční náhrady byly předraženy o 54 mld., tak mi odpověděl, že vychází ze slov poslance Haška, která pronesl zde u tohoto pultu na půdě Poslanecké sněmovny. No tak tento argument mi přijde skutečně naprosto scestný, zvláště v situaci, kdy podle § 15 odst. 2 jsou náhrady vyčísleny ve výši 59 mld. Žádnou konkrétní odpověď pana premiéra kromě toho odkazu na výrok poslance Haška jsem nedostal. Při projednávání novely zákona o majetkovém vyrovnání na půdě ústavněprávního výboru jsme se shodli na tom, že je třeba si k návrhu tohoto zákona vyžádat stanoviska ústavních právníků, tak jsme učinili a já v tuto chvíli považuji za důležité, aby s těmito stanovisky nebyl seznámen pouze ústavněprávní výbor. Nejsou to sněmovní tisky, čili nejsou běžně dostupné, a proto mi dovolte, abych se stanoviskem těchto ústavních právníků seznámil vás všechny. Začnu stanoviskem Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity v Brně. Toto stanovisko tedy bylo vyžádáno ústavněprávním výborem a odpověď zní takto: Posouzení ústavnosti poslaneckého návrhu zákona, kterým se mění zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi /dále zákon o vyrovnání/ a zákon o daních z příjmů. Východiska posudku - nejprve se tedy brněnští ústavní právníci zabývali povahou církevního majetku. Vychází se z toho, že zákon o majetkovém vyrovnání uznal odebrání původního majetku církvím jako majetkovou křivdu a že daný majetek byl původně ve vlastnictví církví. Zákon o vyrovnání neakceptoval výklad, že církevní majetek má zvláštní povahu a že stát má vůči tomuto majetku určitá práva, především ve vztahu ke katolické církvi jakožto původní státní církvi, kdy stát měl vůči tomuto majetku práva vycházející zejména z původních patronátních práv.
Text view •
Dependencies •
Named Entities •
Help