|

Named Entity View

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2017-01-19 ps2013-054-07-005-291 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

291. Ústní interpelace

Date2017-01-19
Meetingps2013/054
Agenda Itemps2013/054/291
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/054schuz/s054243.htm
Page 1 > 2
Místopředseda PSP Vojtěch Filip291. Ústní interpelace Jenom mi dovolte, abych konstatoval omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. A to omluvu paní Michaely Marksové, ministryně práce a sociálních věcí, od , dále se omlouvá pan poslanec Kudela, od do konce jednacího dne pan ministr Stropnický, dále se omlouvá pan poslanec Pavel Šrámek z odpoledního jednání, pan poslanec Petrtýl od hodin, dále se omlouvá pan ministr Ludvík od hodin a mezi a . hodinou pan poslanec David Kádner, dále pan ministr Chvojka, a to od hodin. To jsou omluvy, abychom s tím mohli počítat při interpelacích. Začneme interpelací pana poslance Jaroslava Borky, který interpeluje pana předsedu vlády ve věci těžby lithia v okolí Cínovce v Krušných horách. Pane poslanče, máte slovo. Poslanec Jaroslav BorkaVážený pane premiére, rád bych se vás dotázal na informace ohledně naleziště lithia v okolí Cínovce v Krušných horách, o kterém se mluví jako o druhé ropě. Lithium je klíčová surovina budoucnosti a nových technologií. Dle informací, které se ke mně dostaly, vaše vláda uvažuje prodat těžbu americké firmě Tesla, společnost Geomet patřící do australského konsorcia European Metals. Zájem má údajně také firma Cínovecká deponie, kterou vlastní skupina RSJ miliardáře Karla Janečka. Pod Cínovcem, jak je vám jistě známo, leží ohromné zásoby cínu, lithia, ale i wolframu. Žádný jiný tak velký zdroj v Evropě zatím neexistuje. Ekonomická návratnost ložiska je nezpochybnitelná. Vážený pane premiére, má otázka zní: Jaký záměr má vláda s tímto národním bohatstvím? Bude lithium těžit zahraniční firma, která bude zisky odvážet do zahraničí? Nebo soukromník, který zbohatne, a stát bude jenom přihlížet? Nemohl by lithium vytěžit státní podnik, který bude kontrolován vládou této republiky? Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji panu poslanci i za to, že nevyužil všechen čas, a můžeme tedy mít více interpelací. Pan předseda vlády odpoví. Prosím, pane předsedo vlády, máte slovo. Předseda vlády ČR Bohuslav SobotkaVážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, chci poděkovat za zájem pana poslance o problematiku lithia. Já myslím, že určitě lithium lze považovat za jednu ze surovin 21. století. O tom nejlépe svědčí způsob využití této zajímavé nerostné suroviny. Ve formě sloučenin se používá při výrobě dobíjecích baterií pro přenosnou elektroniku. To znamená, bavíme se tady o mobilních telefonech, o tabletech, noteboocích, fotoaparátech, kamerách, ale také třeba o lékařských přístrojích. Velký potenciál může mít i použití lithia v bateriích pro elektromobily či skladování energie. Mimo tato nová moderní použití se sloučeniny lithia používají také jako tavivo v keramickém a sklářském průmyslu. Používají se jako mazivo. Také se používají ve farmacii. Z toho výčtu je vidět, že to je skutečně velmi, velmi zajímavá surovina. V České republice jsou suroviny tohoto typu vázány především na lithné slídy, hlavně cinvaldit. Celkově ve státní bilanci evidované domácí geologické zásoby jsou cca 160 tisíc tun lithia, z čehož je téměř 142 tisíc tun vedeno jako zásoby nebilanční. Jedná se však o údaje, které pocházejí velmi často ze šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých let 20. století. Relevanci těchto údajů v tuto chvíli kriticky analyzují pracovníci České geologické služby. Evidované domácí zásoby i zdroje na evropské poměry významné jsou soustředěné prakticky výhradně v oblasti Krušných hor. To znamená, bavíme se o revírech Cínovec a Vernéřov u Aše a také Slavkovského lesa, kde to je revír Krásno, Horní Slavkov. Lithium patří mezi strategické suroviny, které byly stanoveny také v rámci evropské surovinové strategie, a díky svému využití v moderních technologiích, o kterých jsem už hovořil, je to surovina, o jejíž využití a pokud možno maximální zhodnocení na území ČR bychom měli mít zájem. Pokud jde o ty konkrétní aktivity, které se týkají získávání lithia tady u nás, je zde aktivita společnosti Cínovecká deponie, která připravuje k přetěžení sekundární ložisko Cínovec odkaliště, kde je zhruba odhadováno, že tam je zhruba 2,3 kilotuny lithia. Toto ložisko je tvořeno odpadním materiálem po gravitační úpravě cínowolframových rud, ke které tam docházelo. To znamená, tento projekt má silnou stránku, pokud jde o zlepšení životního prostředí, protože bude znamenat likvidaci staré ekologické zátěže právě ve formě přetěžení tohoto odkaliště. Současně bude získána cena surovina a bude zaměstnána místní pracovní síla. Protože Česká republika je otevřená ekonomika, my jsme součástí evropského trhu, zajímají se přirozeně o tyto nerostné zdroje i zahraniční společnosti. To je případ i aktivity společnosti Geomet, která spolupracuje s australskou společností European Metals, která usiluje o hlubinnou těžbu lithia v lokalitě Cínovec. Cínovec je velké, ovšem z hlediska kovnatosti podle těch údajů, které mám k dispozici, relativně chudé ložisko lithia. To znamená, nedá se zde úplně hovořit o tom, že ekonomická návratnost ložiska je v tuto chvíli nezpochybnitelná. Podle podkladů, které mám k dispozici, pro takové tvrzení není v současné době důvod. O ekonomické návratnosti se může hovořit až na základě standardní rozvahy, to znamená studie proveditelnosti a složitého výpočtu zásob surovin. Bez těchto dokumentů nelze připravit životaschopný projekt využití ložiska. Pro získání těchto kvalifikovaných úvodních informací je nezbytné realizovat podrobný ložiskově geologický průzkum. Jeho úvodní fáze na tomto zmiňovaném území teprve probíhají. Smyslem toho úvodního geologického průzkumu není jenom získat informace o množství a kvalitě suroviny, ale také nezbytné údaje a parametry potřebné pro posouzení všech případných budoucích projektů z hlediska jejich dopadů na životní prostředí. Tuto část problematiky pokládám také za velmi důležitou. Otázka nejenom tedy ekonomické výhodnosti takovéto těžby, ale také dopadů na životní prostředí v dané lokalitě. Místopředseda PSP Vojtěch FilipPane předsedo vlády, uplynulo pět minut, tak jedině v doplňující otázce. V doplňující odpovědi je možné dokončit. Je mi líto, rád jsem to poslouchal, ale nedá se nic dělat. Prosím, pan poslanec Borka s doplňující otázkou. Poslanec Jaroslav BorkaPane premiére, jenom ještě bych se chtěl zeptat. Mluvil jste o tom odkališti. To znamená haldy - ty má už firma RSJ miliardáře Janečka, která získala povolenky. A mně se jedná o ložisko, u kterého bude probíhat nějaký průzkum, jestli vůbec existuje firma u nás, nebo jestli s tím počítáte, že by právě tento zajímavý materiál těžila ryze česká firma s kontrolou z Ministerstva průmyslu. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch FilipAno. To byla doplňující otázka. Pan předseda vlády může odpovídat. Prosím. Předseda vlády ČR Bohuslav SobotkaAno, děkuji. Já se omlouvám, ta problematika je skutečně složitá. Chtěl bych jenom říci, pokud kdokoliv bude chtít těžit, tak musí splnit všechny zákonné podmínky, které jsou s tím spojeny. Pokud jde o ten námět, že by se v této věci mohl nějakým způsobem angažovat stát, myslím, že to je námět zajímavý, a o tom budu informovat ministra průmyslu a obchodu, pod kterého spadá státní podnik Diamo. Myslím, že by v rámci podnikatelského plánu tohoto státního podniku měli promyslet, jestli se neangažovat i třeba v takovýchto případech podnikatelských aktivit. Jiný státní subjekt mě v této souvislosti nenapadá. Ale je to skutečně otázka podnikatelského záměru, schopností, možností, kapacit této státní společnosti, zdali by aktivity podobného typu pro ně mohly být výhledově zajímavé.
Text view • Dependencies • Wavesurfer • List names