|

Named Entity View

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2016-10-26 ps2013-050-06-002-001 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

1. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 /sněmovní tisk 921/ - prvé čtení

Date2016-10-26
Meetingps2013/050
Agenda Itemps2013/050/001
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/050schuz/s050189.htm
Page 1 > 2
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová1. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 /sněmovní tisk 921/ - prvé čtení Z pověření vlády návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane místopředsedo, ujměte se slova. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej BabišDěkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vám uvedl návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2017, který byl vládou schválen dne 21. září 2016 a projednán rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu dne 12. října 2016. Základní údaje předloženého návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2017 jsou předkládány v této podobě: příjmy státního rozpočtu 1249,3 mld. korun, výdaje státního rozpočtu 1309,3 mld. korun. Saldo státního rozpočtu minus 60 mld., což je o 10 mld. korun méně, než činí schválený deficit pro rok 2016. V roce 2017 se očekává saldo hospodaření v sektoru vládních institucí v metodice ESA 2010 ve výši do minus 0,5 % HDP. Ani v letech 2018 a 2019 by neměl deficit sektoru vládních institucí překročit 0,5 % HDP, a to s ohledem na vládní opatření na vývoj národního hospodářství. Fiskální politika této vlády by měla být stabilizačním prvkem ekonomického vývoje. Proto je návrh státního rozpočtu pro rok 2017 sestaven tak, aby byl strukturální deficit sektoru vládních institucí plně v souladu se střednědobým rozpočtovým cílem pro Českou republiku. Tím je strukturální deficit ve výši 1 % HDP, který zaručuje, že ani při běžné hloubce hospodářské recese, kterou ovšem neočekáváme, nebude překročena hodnota maastrichtského konvergenčního kritéria a kritéria Paktu o stabilitě a růstu pro celkový deficit vládního sektoru. Plnění střednědobého rozpočtového cíle považuji za základní předpoklad pro obezřetnou fiskální politiku, která zaručuje potenciální makroekonomickou stabilizační roli. A je nutné zdůraznit, že tato vláda splnila střednědobý rozpočtový cíl v každém roce svého vládnutí, na rozdíl od vlád předchozích. Dovolte mi také zdůraznit, že srovnávání konkrétních hodnot strukturálního salda mezi aktuálním rokem a rozpočtovým rokem je poměrně zavádějící. Odhad aktuálního roku vychází z očekávání na základě skutečnosti za devět měsíců, zatímco údaje o roce 2017 jsou postaveny na navrženém rozpočtu se schváleným schodkem 60 mld. korun. Je nutné zdůraznit, že rozpočet je koncipován jako nepřekročitelný plán, a jsem přesvědčen, že jeho aktuální plnění bude lepší, stejně jako tomu bylo v roce loňském a bude v roce letošním, jak ostatně potvrzují aktuální data. V roce 2017 také očekáváme relativní stabilizaci podílu státního dluhu na HDP maximálně na úrovni konce roku 2016, to je 35,5 %, což bude i nadále přispívat k pozitivnímu vnímání České republiky ze strany investorů, a tím k úsporám úrokových výdajů na obsluhu státního dluhu. Očekávaná stabilizace státního dluhu v roce 2017 se projeví pozitivním způsobem společně s přebytkovým hospodařením územně samosprávných celků, tak ve stabilizaci vývoje dluhu veřejných rozpočtů. Střednědobý výdajový rámec státního rozpočtu a státních fondů na rok 2017, který byl nově stanoven v Poslanecké sněmovně Parlamentu dne 8. září 2016, ze kterého se vycházelo při sestavování návrhu státního rozpočtu na rok 2017, je dodržen. Nyní mi dovolte, abych vás seznámil se základními makroekonomickými charakteristikami návrhu státního rozpočtu na příští rok. Makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na rok 2017 byl sestaven na základě dat a informací známých do poloviny srpna tohoto roku. České ekonomice se daří velmi dobře, její výkonnost pokračovala během prvního pololetí letošního roku v růstu především vlivem spotřeby a zahraničního obchodu. Další udržení a intenzita růstu budou záviset jak na vnitřních, tak i vnějších faktorech. Vně naší ekonomiky záleží především na stabilitě a ekonomickém vývoji obchodních partnerů. Na domácím poli to znamená přiměřené hospodářské politiky, které respektují pozici ekonomiky v hospodářském cyklu. Světová ekonomika pokračuje ve slušném růstu. I nadále platí, že by rozvíjející se ekonomiky měly vykazovat vyšší tempa růstu než ekonomiky vyspělé. V rámci této skupiny zemí by růst mělo táhnout zejména hospodářství Spojených států, nejpomaleji naopak porostou eurozóna a Japonsko. Čínská ekonomika pozvolna zpomaluje za postupné přeměny struktury hospodářství od komoditně náročných velkovýrob směrem ke službám a znalostně náročnějším odvětvím. Vývoj v Číně a nadměrná produkce energetických komodit měly za následek výrazný pokles cen ropy, vrcholící počátkem tohoto roku. V průběhu roku 2016 se však tyto faktory začínají vyčerpávat a cena ropy Brent se v současnosti obchoduje lehce pod 50 dolarů za barel. Hospodářský růst v eurozóně zůstává pozvolný. Ve vývoji jednotlivých zemí přetrvává značná diferencovanost. V horizontu makroekonomického rámce by se nicméně tempa růstu měla sbližovat. V řadě států hospodářský růst stále brzdí strukturální problémy na trhu práce, ztráta konkurenceschopnosti, nízké tempo růstu investic či vysoká zadluženost vládního a soukromého sektoru. Příznivě však na ekonomický růst působí oslabené euro a nízké ceny energií. Rizikem pro výkon evropského hospodářství je odchod Velké Británie z Evropské unie.
Text view • Dependencies • Wavesurfer • List names