|

Named Entity View

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2014-03-18 ps2013-007-01-006-009 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

9. Vládní návrh zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů) /sněmovní tisk 57/ - prvé čtení

Date2014-03-18
Meetingps2013/007
Agenda Itemps2013/007/009
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/007schuz/s007008.htm
Page 1 > 2
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová9. Vládní návrh zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů) /sněmovní tisk 57/ - prvé čtení Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr obrany Martin Stropnický. Prosím, ujměte se slova. Ministr obrany ČR Martin StropnickýDěkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych uvedl hlavní cíle a změny, které přináší návrh zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů. Návrh zákona je předkládán na základě usnesení vlády č. 865 ze dne 20. listopadu 2013 jako sněmovní tisk 57. Hlavním důvodem optimalizace vojenských újezdů je redukce počtu Armády České republiky. Pro názornost, v roce 1993 měla Armáda České republiky 115 tis. vojáků v činné službě, v současné době má Armáda České republiky 21 tis. vojáků. Vzhledem k reálným potřebám výcviku vojsk, ale také k četnosti výcviku a početním stavům jednotek je nutné přehodnotit stávající počet a rozsah vojenských újezdů a ostatních výcvikových zařízení, a to i s ohledem na snižující se zdrojový rámec Armády České republiky. Neméně podstatným důvodem optimalizace je narovnání občanských práv obyvatel vojenských újezdů, kteří při neexistenci obce na území vojenského újezdu nemohou volit ani být voleni do zastupitelstva obce a nemohou vlastnit ani movitý majetek. Navrhovanými změnami dojde k vyřešení dalších zásadních problémů spojených s existencí vojenských újezdů. Jednak obecně problematiky života obyvatel vojenských újezdů, cílový stav je stav bez obyvatel na území vojenského újezdu, a dále pak téměř všech restitučních nároků v okrajových částech přímým vyčleněním. Restituční nároky uvnitř vojenských újezdů je nutné řešit vykoupením, případně směnou za jiné pozemky mimo území vojenských újezdů. Současný stav je v rozporu s platnou právní úpravou a podle zákona je majetek na území vojenského újezdu ve vlastnictví státu. Tyto restituční nároky se však netýkají církevního majetku. Ten byl vyřešen finanční kompenzací státu dle zákona o církevních restitucích. Dále pak tím vyhovíme požadavkům okolních obcí na zpřístupnění újezdů. A co se týče problematiky péče o státem evidované památky, změnou hranic lze vyčlenit velkou část vyhlášených kulturních památek a z území újezdů je převést na jiné subjekty, obce, občanská sdružení a podobně. Myšlenka úpravy hranic vojenských újezdů provází armádu po celých uplynulých dvacet let. Současný návrh vychází z Bílé knihy o obraně, kterou následovala komplexní a detailní analýza Generálního štábu Armády České republiky, která pečlivě posoudila skutečné, zejména výcvikové potřeby naší armády a její možnosti v oblasti údržby a správy těchto zařízení. Vojenské újezdy Boletice, Hradiště a Libavá svými podmínkami plně vyhovují výcviku jednotek Armády České republiky ve všech druzích příprav včetně součinnostních cvičení za účasti všech druhů vojsk a pro společná alianční cvičení. Dále pak jsou komerčně nejvíce využívány zahraničními vojsky. Například Boletice v loňském roce znamenaly v tomto smyslu přínos do státního rozpočtu ve výši 10 mil. korun.
Text view • Dependencies • Wavesurfer • List names