Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2020-06-17 ps2017-049-09-008-039 [ParCzech.ana] Czech parliamentary corpus, Chamber of Deputies, 2020-06-17 ps2017-049-09-008-039 [ParCzech.ana] Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2020-06-17 39. Vládní návrh zákona o odpadech /sněmovní tisk 676/ - druhé čtení Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies, 2020-06-17 39. Vládní návrh zákona o odpadech /sněmovní tisk 676/ - druhé čtení ps2017 ps2017/049 ps2017/049/09 ps2017/049/039 Matyáš Kopp TEI XML corpus encoding Linguistic annotation Vladislav Stankov Audio alignment LINDAT/CLARIAH-CZ: Digitální výzkumná infrastruktura pro jazykové technologie, umění a humanitní vědy LINDAT/CLARIAH-CZ: Digital Research Infrastructure for Language Technologies, Arts and Humanities 3.0 79 promluv 79 speeches 18794 slov 18794 words LINDAT/CLARIAH-CZ: Digitální výzkumná infrastruktura pro jazykové technologie, umění a humanitní vědy LINDAT/CLARIAH-CZ: Digital Research Infrastructure for Language Technologies, Arts and Humanities www.lindat.cz http://hdl.handle.net/11234/1-3631 https://creativecommons.org/publicdomain/zero/1.0/

This work is licensed under the CC0 1.0 Universal (CC0 1.0) Public Domain Dedication.

 2021-05-31 Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies https://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/049schuz/s049326.htm 17.06.2020

ParCzech is a project on compiling Czech parliamentary data into annotated corpora

 Parlament České republiky - Poslanecká sněmovna Sněmovní 176/4 Praha Czech Republic 2020-06-17
Místopředseda PSP Tomio Okamura 39 . Vládní návrh zákona o odpadech / sněmovní tisk 676 / - druhé čtení Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr životního prostředí Richard Brabec . A já ještě nahlásím , že pan poslanec Ivan Bartoš , - už mi to říkal před tím hlasováním , tak do stenozáznamu , hlasuje s náhradní kartou číslo 18 už od začátku dnešního odpoledního programu . Takže zpátky . Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr životního prostředí Richard Brabec . Prosím , pane ministře , ujměte se slova . Prosím . Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo . Vážený pane předsedající , vážené kolegyně , vážení kolegové , je to , myslím , i v mém zájmu , abych teď nezdržoval dlouhým úvodním slovem v rámci druhého čtení , protože si myslím , že ta diskuze určitě byla velmi vydatná v jednotlivých poslaneckých výborech a nepochybně ještě bude . Já bych jenom chtěl velmi ocenit tu diskuzi , která proběhla ve třech výborech - ve výboru pro životní prostředí jako výboru garančním , v hospodářském výboru a také ve výboru pro veřejnou správu . A chtěl bych říct , že my jsme i jako Ministerstvo životního prostředí předběžně dali souhlas k celé řadě pozměňovacích návrhů , které tam padly . Je jasné , že mezitím byly načteny další pozměňovací návrhy . A já bych chtěl říct , že se nedivím i tomu počtu pozměňovacích návrhů , protože když se podíváte na jejich podstatu , tak zjistíte , že v řadě případů jdou proti sobě . Pro někoho je zákaz skládkování v roce 2030 příliš rychlý , pro někoho je příliš pomalý . Pro někoho poplatek je příliš nízký , pro někoho je příliš vysoký . Pro někoho je třídicí sleva příliš přísná , pro někoho zase příliš mírná . Takže není úplně jednoduché - a to si myslím , že je velký eufemismus - mezi těmito názory najít shodu . Já stále věřím , že tu shodu nakonec najdeme . Koneckonců pevně věřím , že ji nakonec najdeme minimálně při nějakém závěrečném hlasování . Ale myslím si , že ta debata , nebo jsem přesvědčen , že ta debata , která proběhla ve výborech , byla velmi zajímavá , a že se určitě . . . Chtěl bych za to ocenit všechny předkladatele , i když s některými pozměňovacími návrhy jsme nemohli vyslovit souhlas . Mezitím proběhla celá řada dalších jednání s hlavními partnery , to znamená se Svazem měst a obcí , Svazem průmyslu , Hospodářskou komorou , a jsme připraveni diskutovat o určitých kompromisech . Děkuji vám . Místopředseda PSP Tomio Okamura Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu . Dále byl tisk přikázán hospodářskému výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj . Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 676 / 1 až 8 . Prosím , aby se teď ujal slova zpravodaj výboru pro životní prostředí pan poslanec Jan Schiller a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil . Prosím , pane poslanče , máte slovo . Poslanec Jan Schiller Dobrý den . Děkuji za slovo . Já tedy musím říct , že já zrovna usnesení , které je docela dlouhé z výboru pro životní prostředí nemám . A jestli můžeme , načetl bych ho za chvíli ? Nebo já ho načítat nemusím . . . Místopředseda PSP Tomio Okamura Ještě jednou , pane poslanče . Poslanec Jan Schiller Já myslím , že usnesení výboru pro životní prostředí budeme načítat až ve třetím čtení ? Místopředseda PSP Tomio Okamura Ano , v podstatě ano . Ale teď nás seznamte jenom se zprávou o tom projednání , to máte u sebe určitě . (Posl. Schiller: To nemám.) Aha , tak momentíček . Já vám ho dám . Pojďte si kdyžtak . . . já mu to podám , momentíček . Takže je to výbor pro životní prostředí . Tak , tady to máte . (Podává poslanci Schillerovi zprávu.) Poslanec Jan Schiller Já vám děkuji . Já se omlouvám . Takže já bych tedy přečetl to usnesení výboru pro životní prostředí . Takže po odůvodnění náměstkyně Ministerstva životního prostředí Bereniky Peštové , zpravodajské zprávě poslance Jana Schillera a rozpravě výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR I . doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR , aby schválila ve znění přijatých pozměňovacích návrhů : 1 . V § 9 odst . 5 se za slova " podle odst . 4 " vkládají slova " a věci vyrobené v zařízení vymezeném v bodě 11 přílohy číslo 4 k tomuto zákonu . 2 . V § 18 se na konci odstavce 2 doplňuje věta : " Zákaz podle věty první se nevztahuje na odpad , jehož původcem je obec . " . 3 . V § 21 odst . 3 se za slovo " využití " vkládají slova " nebo skládkování " a číslo 1 se nahrazuje číslem 2 . 4 . V § 31 odst . 4 se za text v odstavci 2 doplňuje text " a tři " . 5 . V § 36 odst . 5 písm . a ) se slovo " vyšší " nahrazuje slovem " nižší " a slovo " nebo " slovem " a " . 6 . V § 67 odst . 2 zní : 2 . Kal , který nebyl upraven , se zařazuje jako ostatní odpad . S neupraveným kalem musí být nakládáno s ohledem na zdravotní rizika , která představuje . Osoby zúčastněné na přepravě neupraveného kalu musí plnit povinnosti podle § 78 a 79 , jako kdyby se jednalo o nebezpečný odpad . Každý , kdo nakládá s kalem , musí zajistit , aby byl kal označen způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva . Součástí označení kalu musí být vždy údaj o tom , zda se jedná o upravený kal či nikoliv , a v případě upraveného kalu podrobnosti o provedení úpravy kalu . 7 . V § 106 odst . 1 se na konci písm . c ) slovo " a " nahrazuje čárkou a na konci písm . d ) se tečka nahrazuje slovem " a " a doplňuje se písm . e ) , které zní - uf , je to hrozně dlouhý : e ) nebezpečných odpadů předcházení ( ? ) odstraňování či sanaci ekologických zátěží vzniklých kontaminací horninového prostředí podzemních vod či povrchových vod , k nimž došlo nakládáním s nebezpečnými látkami , pokud k takovéto kontaminaci došlo nejpozději do 31 . prosince 2005 , nebo pokud původce takové kontaminace není znám nebo již neexistuje v případě dílčího poplatku za uskladnění sanačních odpadů . 8 . Na konci § 107 se doplňuje věta : Sazba za ukládání odpadu pro dílčí základ poplatku za ukládání sanačních odpadů činí tisíc korun . 9 . V § 110 se na konci odst . 2 doplňuje věta : Výnos z dílčího poplatku za ukládání sanačních odpadů se stane příjmem obce , na jejímž území se skládka nachází . 10 . § 111 až 115 včetně nadpisu zní : § 111 Obecné ustanovení . . . Já se omlouvám , já nevím , jestli to tady mám celé číst , protože ono je to strašně dlouhý . Místopředseda PSP Tomio Okamura Já si myslím , že není potřeba to celé číst , ale nechci vám zasahovat do vašeho výkladu informace o projednání návrhu ve vašem výboru . Poslanec Jan Schiller Já si myslím , že k výkladu se určitě ještě budeme vracet a je to i součást pozměňovacích návrhů , které tady ještě určitě zazní , takže bychom se tady několikrát opakovali . Tak já , jestli dovolíte , přejdu úplně na konec : Pověřuje předsedkyni výboru , aby toto usnesení předložila předsedovi Poslanecké sněmovny . Za třetí zmocňuje zpravodaje výboru , aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednání tohoto návrhu na schůzi výboru pro životní prostředí , zmocňuje zpravodaje výboru , aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné technické úpravy . Já se potom přihlásím , jsem přihlášen i do obecné rozpravy , kde vás seznámím s mými pozměňujícími návrhy . Děkuji . Místopředseda PSP Tomio Okamura Děkuji . Nyní prosím , aby se postupně ujali slova zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Ivan Adamec a následně opět zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pan poslanec Jan Schiller . Informujte nás prosím o projednání návrhu ve výborech a případných pozměňovacích návrzích . Pane poslanče , máte slovo . Poslanec Ivan Adamec Děkuji . Vážený pane předsedající , vážený pane ministře , kolegyně , kolegové , já bych úvodem tady chtěl poděkovat organizačnímu výboru Sněmovny , že nám umožnil projednat druhé čtení návrhu zákona o odpadech v normálním režimu , protože v té původní době , kdy jsme ho měli probírat , paralelně probíhalo jednání výboru pro životní prostředí , a protože je to zákon , který se ekonomicky dotýká vlastně všech obyvatel České republiky , tak jsme chtěli , aby byla přítomna odborná veřejnost , a protože na rozdíl od výboru pro životní prostředí , který měl technickou pomůcku , že byl na streamu na internetu živě , tak pro náš výbor to možné nebylo v ten samý okamžik , takže děkuji moc za posunutí toho termínu . My jsme to projednali 10 . června . Návrh usnesení je velmi jednoduchý . Prošla tam jediná změna a tou je posun konce skládkování z roku 2029 na 2027 , což možná překvapilo i předkladatele pozměňujícího návrhu , nicméně to je jediný pozměňovací návrh , který v tomto prvním zákoně z toho odpadového balíčku v hospodářském výboru prošel . Usnesení je velmi jednoduché . Je tam jeden pozměňující návrh , resp . týká se § 40 odst . 1 , v úvodní části ustanovení se číslo 2030 nahrazuje číslem 2028 a v § 162 odst . 1 se číslo 2029 nahrazuje číslem 2027 . Pak je tam zmocnění a pověření , aby předseda výboru předal toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny . Já musím říct , že paradoxně to téma vypadá , jako že ten balíček se týká hlavně životního prostředí , ale já už jsem tady upozorňoval při prvním čtení , že to tak není , že vlastně je to ekonomický balíček , protože se dotkne každého obyvatele , a ta změna , která nás čeká , která podle mě je potřebná , protože jsme se k něčemu zavázali , a myslím si , že je potřeba se oprostit od tradičního souboje skládek versus spalovny , je to trošku jiné téma v tuto chvíli , a že určitě tam byly diskuse ohledně , řekl bych , motivačních prvků pro obce , aby separovaly , ale na druhou stranu jsme prostě konstatovali , že ten balíček sice máme před sebou připravený k hlasování , je tady na můj vkus hodně pozměňujících návrhů , které přijdou ještě dnes ve druhém čtení , v tom balíčku celém , nejen v tomto prvním zákoně . Myslím si , že takovýto složitý návrh zákona by měl být asi připraven v koalici trošku jiným způsobem . Nechci říkat lépe , protože to se samozřejmě nikdy nedá odhadnout , abych zase byl spravedlivý , aby to , co tady projde , a nějaká shoda tady nastane ve třetím čtení , prostě to , že něco odhlasujeme , to je potřeba si říci , že tak to bude . Jestli je to nejlepší , to v tuto chvíli nejsem schopen vám tady říct . Mně osobně na tom balíčku vadí jedna věc a tou je ta neurčitost cíle . My říkáme , že budeme separovat jako diví , což je v pořádku , nakonec obce to už dnes dělají , a když je povzbudíme , bude to ještě lepší . Ale jak bude vypadat ta recyklace ? A tady vidím velký problém , protože tam vidím na konci toho procesu velkou neznámou . Já osobně bych si dovolil vás varovat před tím , že budeme spěchat se zákazem skládkování velmi rychle . Myslím si , že čas a praxe ukáže , že na to bohužel zas tak úplně připraveni nejsme , a jestli si někdo myslí , že to datum je motivační , tak já si to nemyslím . Já si myslím , že Ministerstvo životního prostředí dobře zvolilo tu lhůtu roku 2030 , protože Evropa říká 2035 , a že je si velmi dobře vědomo toho , jak ten proces bude složitý . Takže chci jenom říci , že je to ekonomický balíček . Bude nás to stát hodně peněz . Odhady jsou dnes samozřejmě velmi ve vzduchu . Nechci tady argumentovat , že to je to správné číslo , ale myslím si , že kolem 30 mld . nás to všechny v následujícím období přechodu stát bude navíc , a je podle mě potřeba udělat všechno pro to , aby kvalita toho procesu byla lepší a lepší . Já si nakonec myslím , že toto není poslední balíček , který upravuje tuto metodiku likvidace odpadů a recyklace . Já si myslím , že se k tomu budeme stejně ještě muset vrátit . Hospodářský výbor doporučuje ke schválení s tím pozměňujícím návrhem , o kterém jsem tady hovořil . Za mě je to v tuto chvíli všechno . Děkuji za pozornost . Místopředseda PSP Tomio Okamura Nyní bych požádal pana poslance Jana Schillera , aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a případné pozměňovací návrhy odůvodnil . Poslanec Jan Schiller Děkuji . Já bych si dovolil možná teď panu kolegovi odpovědět . Ono je tam hodně pozměňujících návrhů , ale když se na ně podíváte , tak v podstatě jde o tři věci - o ukončení skládkování nebo o dobu ukončení skládkování , o financování a pak je tam ještě další věc , a to je výhřevnost v sušině . Ony všechny ty pozměňující návrhy se tak nějak jakoby trošku kryjí a jsou si hodně podobné , takže i když je jich tam možná teď asi 45 načtených , tak to zase není až tak úplně hrozné . Skutečně se to soustředilo jenom na pár bodů . Každého něco trápí , víme o tom , a o tom jsme se bavili ve všech výborech , že odpady jsou skutečně byznys , a snoubí se tady to , kde jsou na jedné straně skládkaři , na druhé straně ti , co chtějí energeticky využívat odpad , a na poslední straně ti , co chtějí recyklovat . Já si myslím , že právě je zapotřebí , abychom tento zákon dali , protože když byla nastavena kdysi ta doba 2024 , tak si myslím , že už ty firmy měly konat . Mohly se na to připravit , ale bohužel není připraveno nic a třeba zdroje na energetické využití těch odpadů doteď nejsou . Měly dostatek času na to , aby se připravily , ale tyto firmy potřebují signál . Já si myslím , že jim dáváme tímto novým zákonem , a nejenom jím , signál k dalšímu vývoji třeba v hospodaření , v tom , že můžou vznikat nové firmy na recyklace , můžou vznikat nové firmy na právě to energetické využívání odpadů . Takže si myslím , že doopravdy skutečně , za mě si myslím , že je zapotřebí , abychom tento zákon už právě schválili co nejdřív , aby ty firmy to mohly nastartovat . Ony samozřejmě budou i obce a všichni čekat na to , jak to dopadne - samozřejmě některých se to dotkne , ale k tomu se dostaneme dál - kde jsme hledali nástroje , aby to skutečně nebylo pro ty obce fatální , že skutečně ke zdražování dojde . A je to o tom , že hlavním důvodem je to , abychom se odklonili skutečně od toho , abychom skládkovali , a pak už je otázka , jestli budeme víc recyklovat , nebo víc využívat energeticky ten odpad , to už je potom na názoru každého z nás , co kdo nějakým stylem asi prosazuje . Ale myslím si , že doopravdy bychom měli takto postoupit . To bylo asi tohle . Já se domnívám , ale nejsem si úplně jistý , že na hospodářském výboru se načetl rok , nebo schválil se rok 2028 . Nevím , jestli 2027 , ale já jsem myslel , že 2028 , ukončení skládkování . To je pozměňovací návrh . Ale je to možné , je možné , že . . . Já jsem si zapamatoval 2028 , ale jenom abychom si uvědomili , že všechny ty podpůrné nástroje jsou nastavené až do toho roku 2030 včetně té - o té se tady budeme bavit - včetně třídicí slevy , která skutečně bude nastavena tak , aby to obce ustály a aby to bylo hodně motivační . Takže doufejme a uvidíme . Ale říkám , tam je několik pozměňovacích návrhů , od roku 2024 dokonce až do roku 2035 tam někdo navrhoval , takže tam je veliká škála . Já , abych nezdržoval , načtu usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj , kde jsem také zpravodajem . Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj z 37 . schůze dne 16 . dubna 2020 k vládnímu návrhu zákona o odpadech , sněmovní tisk 676 . Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 37 . schůzi po odůvodnění předlohy paní Ing . Veronikou Peštovou , PhD . , náměstkyní ministra životního prostředí , po zpravodajské zprávě pana poslance Jana Schillera , po rozpravě přijal usnesení , kterým I . doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 676 / 0 projednat a schválit v předloženém znění , II . zmocňuje zpravodaje výboru , aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu a III . pověřuje předsedu výboru , aby usnesení zaslal předsedovi Poslanecké sněmovny . Děkuji . Místopředseda PSP Tomio Okamura Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu , do které mám řadu přihlášených poslanců , takže jako první dostává slovo pan poslanec Elfmark . A já jenom , než dojdete , přečtu dvě omluvy . Takže pan poslanec Martin Kolovratník se omlouvá od hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů a zároveň se omlouvá zítra 18 . června po celý jednací den ze zdravotních důvodů . A dále se omlouvá pan poslanec Jan Pošvář dnes od hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů . Pane poslanče , máte slovo , prosím . Poslanec František Elfmark Děkuji za slovo . Vážený pane ministře , vážené kolegyně , vážení kolegové , já bych chtěl předem potvrdit to , co říkal pan ministr , že máme před sebou čtyři sněmovní tisky , které jsou velmi důležité , jsou velmi technicky složité , a dokonce bych řekl , že jsou i docela odborné . Evropská komise , potažmo Evropská unie nás nutí do určitých transpozic , a jaké věci bychom měli do naší legislativy implementovat . Pokud se budeme bavit o tom , co je potřebné tam dostat , tak to , co je tam to povinné , to se nám tam dostat podařilo , nicméně Evropská unie nám říká , že máme mít nějaké cíle , že do určitých let máme splnit určité cíle . Já si myslím , že těch cílů bychom mohli docílit i trošku ambiciózněji , než nám ministerstvo předkládá , a to , jakým způsobem si to představuji , okomentuji posléze , jak budu představovat své pozměňovací návrhy . My máme takové velmi jednoduché moto - nejlepší odpad je takový , který vůbec nevzniká . To , že tato legislativa je velmi složitá , můžeme zjistit i tak , když se podíváme , kolik se sešlo pozměňovacích návrhů . Říkal to i kolega poslanec Adamec . Sešlo se celkem skoro 100 pozměňovacích návrhů a my za Piráty jich podáváme dohromady ke všem čtyřem sněmovním tiskům skoro 30 . Už to tady bylo také určitým způsobem řečeno , já jsem si , když jsme tu legislativu , nebo když jsem ji za klub převzal před dvěma lety , tak jsem si vůbec nemohl ani uvědomit , jak moc velký je to byznys . Vůbec mě nenapadlo , co se kolem toho všechno motá . Tlaky skládkařů , tlaky spaloven , tlaky energetiků , potažmo obce , města - všichni tihle v tom mají nějaké své zájmy . A já jsem se jenom vždycky zastavil , jakou roli tady v těchto zákonech hraje obyčejný člověk , obyčejný občan , a zajímalo mě , když on je ten prvopočátek toho řetězce , on to spotřební zboží nakupuje , on ten odpad generuje , kde tam jsou ty jeho zájmy zainteresované . My jsme asi zhruba před rokem tady v Poslanecké sněmovně zavedli velmi jednoduchou věc a to je kvalitní třídění odpadu , vidíte to tady úplně všichni na chodbách . Zajímalo by mě , jestli si lidé všimli toho , jaké nastalo zlepšení , že tady už nemáme přeplněné koše atd . A to jsou všechno právě ty maličkosti , které začínají odzdola . Pokud chceme dostat oběhové hospodářství České republiky do 21 . století , měli bychom být více ambiciózní . Já si osobně myslím , že ministerstvo odvedlo velmi kvalitní práci , za to musím samozřejmě pochválit , ale jsou tam prvky , které dále představím a které si myslím , že ambicióznější být mohly . Já budu mít k tomuto sněmovnímu tisku trošku delší komentář a posléze také představím svých 16 pozměňovacích návrhů , které jsem k tomuto tisku dodal . Odpad , který neskončí na skládkách , v energetickém využití nebo nejhůř v přírodě , v oceánech , v půdě , je velmi často tvořen využitelným materiálem . Vyhazujeme to , co by mohlo sloužit jako surovina místo surovin takzvaně panenských . A to se asi shodneme , že je špatně , a vnímáme to všichni , že to je špatně . Takový přístup do 21 . století prostě nepatří . Budoucnost je v recyklaci a v maximálním využívání toho , co máme . Potřeba zachování životního prostředí , a tedy i nutnost řešit situaci s odpadem , kterého nám vzniká čím dál tím víc , se nyní promítá do legislativy vyspělých států . Je to jeden z důvodů vzniku nové evropské legislativy , směrnic , které mají vést ke vzniku tzv . oběhového hospodářství , cirkulační ekonomiky , zkrátka systému , kdy místo přímky surovina , výrobek a odpad budeme mít tzv . uzavřený kruh , koloběh surovin . Implementace této evropské legislativy je i důvodem vzniku novel českých zákonů , tzv . oběhového balíčku , tedy zákonů , které máme nyní před sebou . Finální podoba , kterou zákonům dáme , rozhodne , zda se Česko vydá na cestu k oběhové budoucnosti , anebo , jak já říkám , budeme stále popelnicí Evropy , což se někdy může i zdát . Já osobně se této problematice věnuje intenzivně šest let a jako poslanec jsem strávil stovky hodin diskusí s experty pro tuto oblast , a jak určitě i pan ministr potvrdí , uspořádali jsme i dva velmi velké semináře , které byly navštěvované , v podstatě kapacita byla naplněna , byli tam experti ze všech stran a myslím si , že určitě jsme si tam spoustu témat rozvykládali a také možná ministerstvo se některým výkladem inspirovalo . Vytvořili jsme jako Piráti speciálně k tomuto sněmovnímu tisku , nebo potažmo k celému tomu oběhovému balíčku , i speciální web obehovehospodarstvi.eu . K zlepšení oběhových zákonů se snažím přispět svými pozměňovacími návrhy , o nichž budu za okamžik mluvit . Jejich podoba je výsledkem blízké spolupráce s experty z naší pracovní skupiny , s experty , s nimiž jsem spolupracoval a kteří přispívali svými podněty , návrhy a komentáři . Jsou to lidé pohybující se na různých místech okolo odpadového a oběhového hospodářství . Jednalo se o zástupce neziskových organizací , asociací odpadového a oběhového hospodářství , firem , které zpracovávají odpad , kolektivních systémů a také i autorizovaných společností . Odborná veřejnost i veřejnost laická by měla mít možnost podílet se na legislativě , která se jí bezprostředně týká . Již to tady vzpomněl pan kolega poslanec Adamec . Jakožto člena výboru pro životní prostředí mě zamrzelo , že jednání výboru bylo kvůli opatření v souvislosti s pandemií koronaviru neveřejné . Předsedkyně našeho výboru kolegyně Dana Balcarová se ale zasadila alespoň o to , aby bylo jednání výboru streamováno online , za což jí já osobně velmi děkuji , a veřejnost aspoň trochu měla možnost nebýt pasivní , ale mohla se aspoň tímto způsobem seznámit s tím , co v tom výboru a co ten balíček oběhového hospodářství obsahuje . Byl jsem rovněž pro to , abychom podobně jako hospodářský výbor jednání výboru odložili až na dobu , kdy účast veřejnosti při jednání klubu (výboru) bude povolena . Bohužel někteří kolegové z výboru neměli stejný názor jako já s kolegyní , a proto se obě dvě jednání výboru konala v nouzovém či mimořádném stavu . Odůvodnění , že je nutné legislativu projednat , či dokonce schválit co nejrychleji , a tedy vyhnout se případným sankcím od Evropské komise na základě nedodržení transpozičního procesu , který nám má končit 5 . 7 . 2020 , jsem se rozhodl si tuto informaci ověřit u orgánů státního zastoupení ČR pro Evropskou unii v Bruselu a dále i u zdejších orgánů Ministerstva zahraničí a Úřadu vlády České republiky , odboru komunitárního práva . Obecně k celé věci chci říct , že povinnost České republiky implementovat právo Evropské unie vyplývá z jejího členství v Evropské unii . U směrnic je součástí povinnosti řádné implementace kromě úplného a včasného provedení transpozice do vnitrostátního právního řádu a jeho následné aplikace také sdělení přijatých vnitrostranických opatření Evropskou komisí , a to nejpozději v termínu stanoveném konkrétní směrnicí . Pokud nedojde ke splnění uvedení závazku , zahájí Evropská komise takzvaným formálním upozorněním , v němž dotčený členský stát informuje o tom , že jí nebyly poskytnuty informace o vnitrostátních právních předpisech , které provádějí příslušnou směrnici , a stanoví mu přibližně dva měsíce na nápravu . Pokud ovšem do věci zasáhne vyšší moc , což COVID - 19 můžeme považovat za vyšší moc , jako možný liberační důvod nesplnění implementační povinnosti lze v obecné rovině připustit . Všichni experti z výše jmenovaných institucí sdělují , že k přijetí tak důležitého oběhového balíčku jsme ještě na základě vzniklých událostí dnešní doby v časové rezervě , který je úplně v pořádku , kdyby běžný legislativní proces přijetí směrnic Evropské unie v této věci proběhl až do konce tohoto roku 2020 . Tohle bylo moje zjištění a je to určitým způsobem reakce na projednávání výboru a usnesení , které se tam přijímalo , že si nemyslím , že bylo vůbec nutné . Myslím si , že bychom to do konce toho roku zvládli i bez toho , abychom takové usnesení přijímali . Pokud se podívám na právě projednávaný sněmovní tisk 676 , který se konkrétně týká odpadů , zákon o odpadech je klíčovým tiskem , který dává podobu našemu odpadovému hospodářství . Jeho novelizace obsahuje hned několik témat , jejichž konečné pojetí určuje přístup České republiky k oběhovému hospodářství . Jedná se o témata často veřejně diskutovaná . Nejsilnějším tématem - a můžeme se asi na tom shodnout s panem ministrem - je skládkování a vše , co s ním souvisí . Podle Evropské komise či směrnice musí být v roce 2035 skládkováno maximálně 10 % nebo méně z celkového množství vzniklého komunálního odpadu . V České republice přitom v současnosti skládkujeme cca 46 % komunálního odpadu . To je vysoko nad úrovni průměru států Evropské unie . Dále musíme do roku 2025 recyklovat 55 % komunálního odpadu . Do roku 2035 pak je toto číslo 65 % . Bohužel v současnosti zrecyklujeme pouze 37 % a to je pod úrovní průměru států Evropské unie . Současná novelizace odpadového zákona by tak měla směřovat ke splnění těchto cílů , a proto jsem předkladatelem a také podporuji ukončování skládkování k roku 2024 . Ale k tomu se vyjádřím potom ještě při obhajobě pozměňovacích návrhů . Mnohé obce i další subjekty odpadového hospodářství se podle toho snažily zařídit . Dle mých informací transponovaly své odpadové hospodářství , a možná i kolega poslanec Adamec by potvrdil , že vznikaly takzvané plány odpadového hospodářství , které i s tímto rokem v některých městech a obcích , které to braly zodpovědně , počítaly . Jeden takový odpadový plán jsem přímo já jako komunální politik taky řešil . Z toho důvodu je v novele zákona tento termín posunut až na rok 2030 . To je podle mého názoru špatně , protože posunutí skládkování o dalších šest let také prodlužuje negativní vlivy skládek na naše životní prostředí . Navíc nám tento termín nedává dostatek prostoru , abychom v případě , že se vyskytnou nějaké problémy , protože tam na to budeme mít jenom pět let , učinili taková opatření , abychom včas dosáhli evropských cílů . Takže na jednu stranu chápu , že města a obce chtějí , je tam nějaký konsenzus za rok 2030 , ale budeme mít na to pět let . Na všechno , aby začalo fungovat , bude pouhých pět let . Proto svými pozměňovacími návrhy a podporou pozměňovacích návrhů kolegů usiluji o to , aby byl původní termín zachován , případně aby byl využit termín kompromisní . Pozměňovacích návrhů k termínu skládkování , jak už tady zaznělo , se ve výborech sešlo více . Konkrétně jde o termíny rok 2024 , 2027 , 2028 a 2030 a dokonce i 2035 . A kolega mně ještě říká , i dokonce 2029 . Rozdíl několika let se nemusí zdát na první pohled až tak významný , ale musíme si uvědomit , že skládky nejsou jen nevzhlednou hromadou odpadu , ale nesou s sebou významná rizika pro životní prostředí , a o tom si myslím , že i mimo jiné jsou tady tyto čtyři sněmovní tisky . Předně z nich uniká takzvaný skládkový plyn tvořený z větší části metanem . A metan je plyn s velkým skleníkovým efektem . Dvacetosmkrát větším , než je efekt CO 2 , které ale skládkový plyn obsahuje také . Dá se tedy s klidem říct , že skládky tak přispívají ke změnám klimatu . Když skládkování nebudeme omezovat , budeme prodlužovat dobu , kdy nám bude do ovzduší unikat velké množství skleníkových plynů . Skládky také ohrožují v případě špatného technologického zabezpečení kontaminací spodní vodu a půdu . Každoročně je tak evidováno několik stovek požárů skládek , které ohrožují okolí toxickými zplodinami , voda po hašení je také kontaminovaná , a nehledě na to , kolik nás toto hašení stojí financí . Hrubý odhad je , že jsou to až miliardy korun . I tyto důvody by dle mého měly být dostatečné pro to , abychom se snažili skládkování co nejdříve omezit . Když k tomu přidáme , že využitelné odpady , které končí na skládkách , znamenají zbytečné plýtvání surovinami , a povinnosti vyplývající z evropské legislativy , myslím , že není pochyb o tom , že naše snaha ukončit skládkování by měla být maximální a měla by být prioritou . Proto mě nemile překvapilo , že na výboru pro životní prostředí nebyl žádný z návrhů na dřívější konec skládkování podpořen . Co třeba vůbec nechápu , je , že ve výboru pro životní prostředí , kde sedíme my , co se o životní prostředí zajímáme , nepodpoříme ani jeden návrh , a přitom na hospodářském výboru je návrh pana poslance Dolínka podpořen , který končí skládkování 2028 . Já to nechápu . Já jsem si myslel , že v tom výboru právě bychom měli fungovat tak . Nechápu . Pozměňovací návrhy se jinak kromě navrhovaného roku liší také ponecháním , úpravou nebo vypuštěním takzvaného parametru výhřevnosti . Tento parametr , na nějž se liší názor i mezi odbornou veřejností , je v zákoně nastaven takto : Od roku 2030 nesmí být na skládku ukládány odpady vzniklé při zpracování oddělené ( ? ) soustřeďovaných odpadů a výstupy z úpravy odpadů , jejichž výhřevnost v sušině je vyšší než 6 , 5 megajoulu na kilogram . Zde je otázkou , jak bude výhřevnost v sušině ověřována . Někteří experti také pokládají výhřevnost v sušině za parametr , který by měl být nahrazen výhřevností běžného vzorku . Vzhledem k výše popsaným rizikům skládek kromě rychlého ukončování skládkování podporuji také to , aby funkční skládky byly kontrolovány , maximálně technicky zabezpečeny a odpad na ně přijatý byl pečlivě evidován . Se skládkami se také vážou nově nastavené poplatky za skládkování . Pan ministr to tady taky vzpomínal , že je to jeden z faktorů , které se řeší a kde se dospělo k nějakému konsenzu . Po pečlivém zvážení dostupných informací podporuji jejich výši tak , jak je uvedeno v zákoně . Proto jsem na začátku říkal , že věřím v to , že jednání ministerstva byla složitá , a konkrétně v tomto případě já osobně podporuji to , co zákon navrhuje . Poplatky by měly být vybírány za veškerý přijatý odpad a není možné , abychom viděli ukládání odpadů na skládku jakožto technické zabezpečení , ačkoliv o žádné zabezpečení nepůjde . Množství materiálu použitého jako technické zabezpečení skládky , které je odvozeno od poplatku , není důvod dle mého zvyšovat . V zákoně máme navýšení na 25 hmotnostních procent místo původních 20 , a proto navrhuji svým pozměňovacím návrhem vrácení na 20 % . V souvislosti s poplatky musím vzpomenout pozměňovací návrh podaný poslancem Staňkem , který by fakticky způsobil zpětné osvobození od poplatků , které měly být zaplaceny , ale bohužel nebyly . Souvisí to s tzv . kauzou Čáslav . Asi většina z nás ji zná a nemusím ji dál komentovat . Obce mají být podle novely motivovány ke snižování skládkování a zvyšování recyklace tzv . třídicí slevou , což je další faktor , který tady i pan ministr Brabec vzpomenul . Do této slevy by dle mého názoru mělo být započítáno také domácí a komunitní kompostování , které je ideální cestou zpracování biologicky rozložitelného odpadu . Dochází při něm k využití přímo v místě vzniku , což je stav ideální . Navíc není nutný žádný další svoz , není tam žádná dopravní zátěž , dodatečné zpracování , požadavky na technologie , energie atd . Kompostovat může de facto každý občan , nic ho to nestojí a navíc získá domácí hnojivo . Proto je potřeba kompostování podporovat . Třídicí sleva je však v zákoně zatím nastavena tak , že domácí kompostování se nezapočítává , a pro obce , které nedosáhnout požadovaných úrovní třídění , může působit demotivačně , a proto aspoň nějakým způsobem navrhuji změnu jejího výpočtu . Odklon od skládkování je věc jedna , přesun odpadu do recyklace je však věc druhá . K navýšení recyklace nestačí jen stanovit cíle , kterých má být dosaženo . A bohužel právě to je to , co nový zákon dělá . K navýšení recyklace je třeba zlepšit třídění , podpořit trh s recyklovatelnými výrobky a především zvýšit recyklační kapacity , kterých máme v České republice nedostatek . V zákoně najdeme nastavení třídicích a recyklačních cílů , ale skutečná podpora recyklace je v něm obsažena pouze velmi sporadicky . Masivní navýšení recyklačních kapacit a investice do recyklace , dotřiďovacích linek a podobně , pokud mám správné informace , nechystáme . Avšak co se týče plánovaných investic , které jsem si zjistil , a vím , že budou , tak je v plánu výstavba či rozšíření minimálně šesti tzv . ZEVO , zařízení na energetické využití odpadů . Jedná se konkrétně o Brno , Mělník - v Mělníku dokonce proti tomu bylo referendum - Most , Malešice , České Budějovice , Opatovice , které mají navýšit kapacitu nikoliv recyklace , ale energetického využití odpadu ze současných zhruba 770 tisíc tun za rok na zhruba 1 , 650 mil . tun za rok . K tomu ještě můžeme připočíst stávající a plánované multipalivové kotle na tzv . TAP s kapacitou zhruba 180 tis . tun . V roce 2018 jsme v České republice vyprodukovali podle oficiálních údajů Ministerstva životního prostředí zhruba 5 , 8 mil . tun komunálního odpadu , z toho 2 , 8 mil . tun směsného komunálního odpadu . Pokud se nám podaří toto množství snížit podle evropského akčního plánu pro oběhové hospodářství o 50 % , jsme na 1 , 4 mil . tun směsného komunálního odpadu . Pokud bychom vycházeli z údajů o produkci odpadů nikoliv od Ministerstva životního prostředí , ale od Českého statistického úřadu , budou tato čísla ještě nižší . Důvodem je to , že v České republice máme stále přetrvávající problém dvojích dat o odpadech . Údaje vykazované Ministerstvem životního prostředí se totiž liší . Dle mých informací vykazují větší množství odpadu od údajů ČSÚ . Vzhledem k tomu , že data za Českou republiku reportujeme do EU a mohou z nich vycházet i různé subjekty při plánování svých záměrů odpadového hospodářství , a to jsou právě ta čísla , která jsem před chvilkou zmiňoval při vzniku nových ZEVO , považuji to za skutečný problém , který je potřeba , aby ministerstvo konečně vyřešilo . Ministerstvo životního prostředí tuhle věc dle mých informací údajně řeší a i na základě mnou navrženého usnesení schváleného výborem pro životní prostředí se zástupci MŽP se zavázali nás do konce tohoto roku informovat o situaci a podniknutých krocích k nápravě tohoto problému . Já si myslím , že konkrétně u těch dvojích dat se shodneme na tom , že by bylo dobré , abychom je vážně co nejdřív dali do pořádku tak , aby ten systém byl jednotný . Pokud se vrátíme k vyprodukovanému směsnému komunálnímu odpadu , tak i kdybychom celé toto množství odpadu poslali na energetické využití , přitom určitá část z něj se bude moci nadále skládkovat , a to konkrétně 10 % komunálního odpadu , jaké bude toto množství a parametry v případě České republiky , se uvidí podle finální podoby zákona o odpadech . Stejně nebude plánovaná kapacita ZEVO naplněna . A tady je právě ta moje obava : pokud máme nějaká data , o kterých nevíme , že jsou úplně stoprocentní , čerpají z nich např . firmy , které chtějí právě stavět ZEVO , co se potom stane s tím , když kapacita nebude naplněna ? Co se potom stane s tím , že oni budou potřebovat ten odpad nějakým způsobem zajistit ? Jeden z mých pozměňovacích návrhů právě řeší zákaz dovozu odpadu do ČR . Obávám se tedy , že recyklovatelný odpad , který budeme muset přestat skládkovat podle nového odpadového zákona , bude primárně přesunut právě do těchto zařízení . Energetické využití je jistě lepší než skládkování , to určitě nepopírám . Avšak chystaná ZEVO bude nutné konstantně tzv . krmit , což znamená , že po jejich nastavení a investování - zhruba informace moje je , že jedno takové zařízení vychází na dvě až tři miliardy korun - budou jejich provozovatelé potřebovat stálý přísun odpadu pro jejich provoz . A tam se právě vyskytuje problém s dovozem odpadu . Tato situace se mi nelíbí , neboť dle mého názoru mělo být maximum recyklovatelných surovin skutečně recyklováno , a nyní hrozí , že energeticky budou využity i odpady , které by mohly být bez problémů materiálově využity . Z tohoto důvodu podávám do druhého čtení pozměňovací návrh zavádějící tzv . spalovací poplatek . Tento poplatek je nižší než u skládkování , avšak měl by směřovat k tomu , aby spalování nebyla první a nejjednodušší možnost , jak se zbavit odpadu po zvýšení skládkovacích poplatků , potažmo po zákazu skládkování . Dále také podávám návrh zamezující dovozu odpadu ze zahraničí na energetické využití do České republiky . Recyklace by měla být také maximalizována využitím nových technologií včetně technologie chemické recyklace . Proto také navrhuji zařadit do zákona metodu chemické recyklace rozpouštěním , tzv . solvolýzu . Tato metoda umožňuje materiálovou recyklaci jinak obtížně recyklovatelných materiálů a výstupní materiály jsou v kvalitě vhodné i pro použití ve styku s potravinami . To považuji hlavně za významné a potřebné . Způsoby , jakými by se dala podpořit recyklace , se zabývala také expertní skupina RecHelp , to určitě pan ministr ví . Já jsem sice nebyl jejím členem , ale její práci bych chtěl tady z tohoto místa ocenit a chtěl bych tady vzpomenout právě jenom krátce těch 11 bodů , kterými se tato skupina zabývala , a jaký byl jejich výstup . Za prvé , snížení DPH na recyklované výrobky a vybrané recykláty . Za druhé , snížení zdanění práce v recyklačním průmyslu . Závazek státu , aby ve veřejných zakázkách preferoval určité procento , navrhováno bylo 15 % recyklovaných výrobků . Daňové zvýhodnění recyklace v rámci daně z příjmu . Podpora recyklace v rámci dotačních programů . Zapracování využití recyklovaných materiálů a recyklátů do technických norem . Definování efektivních nástrojů k motivaci samotných výrobců obalů a výrobků , definovat ekodesign a ekomodulaci . Příprava standardů pro sekundární plasty . Vyhotovení edukačního a osvětového materiálu pro možnost uplatnění druhotných surovin konkrétních případů . Potřeba evidence vzniku a využití druhotných surovin a v poslední řadě zdanění primárních surovin . Studoval jsem tyto čtyři sněmovní tisky docela důkladně a nevím , kolik věcí z těchto jedenácti tam bylo zapracováno na podporu recyklace - snad možná jeden , dva , víc ne . Je škoda , že se Ministerstvo životního prostředí těmito body nezabývalo a podpora recyklace tak v zákoně de facto chybí . Odklon od skládek nestačí a my všichni víme , a věřím , že to ví i pan ministr , že se musíme zabývat hlavně tou recyklací . Nyní bych vám , kolegyně a kolegové , představil své pozměňovací návrhy , které se týkají toho , co jsem vzpomněl v úvodu , ale je toho mnohem , mnohem víc . Tohle byly jenom největší třecí plochy , které tady vzpomněli i kolegové . Můj první pozměňovací návrh se věnuje takzvané buničině . Pozměňovací návrh navrhuje doplnit seznam zařízení na využití odpadu , která mohou být provozována bez povolení provozu zařízení a zařízení slouží k výrobě recyklované buničiny , k výrobě papíru , lepenky nebo k dalšímu materiálovému využití v průmyslu či mimo energetické využití . Důvodem pro předložení pozměňovacího návrhu je náprava absence dalších významných zařízení pracujících při výrobě s produkty a s odpady , definovaných bodem 1 přílohy č . 4 vládní novely zákona o odpadech . Mezi tento taxativní výčet jsou proto zařazena i zařízení sloužící k výrobě recyklované buničiny . Povaha zařízení užívaných k výrobě buničiny je ve vztahu k životnímu prostředí obdobná povaze zařízení na výrobu papíru nebo lepenky . Oproti výrobě papíru a lepenky má navíc tu výhodu , že při zpracování recyklovaného papíru nedochází k zatěžování životního prostředí , jako je tomu při výrobě papíru nebo lepenky , neboť při výrobě buničiny dochází k rozvlákňování recyklovaného papíru takzvanou suchou metodou . Můj druhý pozměňovací návrh se týká živnostenského odpadu . Ten konkrétně podávám i s kolegyní , předsedkyní výboru Danou Balcarovou . Pozměňovací návrh řeší zajištění svozu živnostenského odpadu tak , aby bylo ponecháno na dobrovolné účasti podnikatelů . Ti se mohou do obecního systému buď dobrovolně zapojit a zajistit svoz živnostenského odpadu na základě písemné smlouvy s příslušnou obcí , anebo musí smluvně zajistit předání odpadu oprávněné osobě . Ze závěrů sledování nádob na tříděný odpad , konkrétně jsem si sehnal data z Prahy 6 , vyplývá , že nádoby na tříděný odpad spadající do obecního systému hojně využívají i podnikatelé na odkládání odpadů z jejich činností . Podnikatelé však v tomto rozsahu nemohou obecní systém využívat , ledaže se smluvně dohodnou s obcí jinak . Praktické zkušenosti s dobrovolným zapojením podnikatelů do obecního systému však ukazují , že tato možnost je v praxi využívána pouze minimálně , a lze tudíž konstatovat , že tento institut se vůbec neosvědčil . Proto navrhuji zavést možnost obce stanovit obecně závaznou vyhláškou pravidla pro povinné zapojení podnikatelů do obecního systému . S ohledem na místní poměry a kapacitu obecního systému obce zvolí optimální variantu povinného zapojení podnikatelů do obecního systému . Obec může v obecně závazné vyhlášce i stanovit okruh podnikatelů , na které se povinné zapojení do obecního systému bude vztahovat . Navrhuje se , aby obce mohly vyjmout podnikatele z povinné účasti na obecním systému v případě prokázání , že má podnikatel zajištěno předání veškerého produkovaného odpadu smlouvou s jinou osobou oprávněnou k převzetí odpadů . Podnikatel by tak z obecního systému jednoduše vystoupil , nebylo by to povinné . Pokud však obec hodlá ještě více zohledňovat ekologické aspekty nakládání s odpady , může v obecně závazné vyhlášce zpřísnit podmínku pro vystoupení podnikatelů z obecního systému . V takovém případě musí podnikatel prokázat , že má zajištěno nakládání s veškerým komunálním odpadem , jehož je průvodcem , způsobem , který je v hierarchii odpadového hospodářství nadřazen způsobu nakládání s komunálním odpadem v obecním systému příslušné obce . Další pozměňovací návrh se týká takzvaných protektoroven . Doplňuji do § 9 odst . 4 , že odpad přestane být odpadem také v okamžiku zpracování do (výrobku v) zařízení na výrobu protektorovaných pneumatik . Protektorované pneumatiky jsou dle vládního návrhu zákona o odpadech vyráběny v zařízení ke zpracování odpadních pneumatik sloužícím výhradně k obnově opotřebované části pneumatik studenou nebo teplou metodou protektorování , vyjmenovaném v bodě 11 přílohy č . 4 tohoto zákona , pro které není vyžadováno povolení pro provoz zařízení a které běžně vyrábí finální výrobky , na jejichž uvedení na trh se vztahují přísné požadavky jak národní , tak evropské úrovně , a pochopitelně i ze strany samotných zákazníků , neboť přímo ovlivňují bezpečnost provozu a efektivitu nakládání i osobní hromadné přepravy . Protektory podléhají každoročně homologaci zkušebnou a jejich použití v autodopravě je přísně regulováno nařízením UNECE , což je Evropská hospodářská komise OSN . Ukončení odpadového režimu je zde tedy naprosto zřejmé již ze samého účelu tohoto zařízení a zpracovávat ke každé protektorované pneumatice průvodní dokumentaci je dle mého nadbytečným administrativním požadavkem , a to právě můj pozměňovací návrh řeší . Další pozměňovací návrh , který předkládám s kolegyní Balcarovou , je evidence skládek . V tomto pozměňovacím návrhu navrhuji , aby provozovatelé skládek povinně vedli průběžnou evidenci přijatých odpadů v systému na základě vážení veškerého přijatého odpadu , kterou zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup inspekci a krajským úřadům . On - line zpřístupnění průběžné evidence odpadů napomůže v trendu narovnání odpadového toku v České republice a umožní efektivnější kontrolní činnost příslušných kontrolních orgánů . Další věc , která se týká podobné věci , je pozměňovací návrh na monitoring skládek . V současné době je obtížné zajistit , aby na skládku byly přijímány pouze odpady , které na ni přijímány být mají . Je sice možné kontrolovat průběžnou evidenci nakládání s odpady , ta je ale často dokládaná až například s týdenním zpožděním od proběhnutí kontroly . Tím pádem lze kontrolovat pouze odpady , které jsou na skládku zrovna v průběhu kontroly ukládány . Je tedy vhodné ustanovit přísnější podmínky monitoringu skládky . Navrhuji proto povinný kamerový monitoring skládek . Záznamy zachycené kamerovým systémem musí být uchovávány po dobu třiceti dní a po celou dobu musí být zpřístupněny České inspekci životního prostředí způsobem umožňujícím dálkový přístup . Monitoring skládek kamerami je jako povinný nastaven například v sousedním Polsku . Nadto je mnoho skládek kamerami monitorováno už v současné době . To jsme si také zjišťovali . Dalšími problémy skládek jsou environmentální havárie . Dvěma kritickými aspekty jsou požáry a poškození těsnicích vrstev skládky a následné ohrožení spodních vod v okolí skládek . Prevenci požárů by významným způsobem pomohlo povinné zavedení termočlánků napojených na Hasičský záchranný sbor . Požáry by tak mohly být zachyceny v raném stadiu vzniku a uhašeny dřív , než by mohly způsobit vážnější poškození životního prostředí . Využití takzvaných termočlánků dlouhodobě doporučují i zástupci Hasičského záchranného sboru . V oblasti kontroly kvality těsnicích vrstev , a tedy prevence úniku škodlivin do spodních vod , by bylo přínosem zpřísnění elektronického monitoringu těsnosti těsnicí fólie , a to v tom smyslu , že by kontroly těsnosti probíhaly v pravidelných intervalech . Můj další pozměňovací návrh řeší takzvaný režim odpadu . V případě , že nedochází k ohrožení životního prostředí , je opětovné použití nejlepším způsobem , jak předcházet vzniku odpadu . Pokud by byl zákon , tak jak je navržen , vykládán striktně , pak by do definice přípravy k opětovnému použití spadaly i veškeré opravy , kontroly a tak podobně . Náročnou administrativu by tak bylo třeba provádět i například v opravnách a to by mohlo proces oprav zejména u menších subjektů dosti zkomplikovat . Při opravách čištění a tak dále , při kterých není ohroženo životní prostředí , osobně nevidím důvod , aby tato činnost byla prováděna v režimu odpadu v zařízení pro nakládání s odpady . Nyní je například běžnou praxí , že se krabice používají znovu pro odesílání nových zásilek . V současném legislativním nastavení to nejde udělat legálně právě mimo režim odpadů . Další pozměňovací návrh , který předkládám s kolegyní Danou Balcarovou , se týká kompostování . Obce mají povinnost dosáhnout vysoké míry třídění komunálních odpadů . Obce však nesmějí být motivovány odpady vytřídit i za cenu nelogických kroků . Takovými nelogickými a neekologickými kroky by mohlo být rušení domácího a komunitního kompostování a snaha vytřídění do té doby na místě kompostovaného odpadu . Aby se předešlo těmto snahám a obce i nadále podporovaly domácí a komunitní kompostování , je nutné domácí kompostování započítat mezi odpady vytříděné . Obdobným způsobem započítává i domácí kompostování mezi vytříděné komunální odpady již nyní v Rakousku . Tam jsem to i vzpomínal na výboru , že tam je to jenom v jednom okrsku , takže z toho bych si úplně příklad nebral . Ale také je dobrá praxe v Itálii . A právě z tohoto modelu jsme si vzali příklad . Z italského modelu lze vyjít při tvorbě samotné metodiky . Ministerstvo nebo samotné obce nastaví podmínky vyhláškou , která bude domácí kompostování regulovat . Kompostující občané dobrovolně registrují svůj kompostér , který bude svými parametry vycházet z vyhlášky ve své obci . Obec pak vykazuje množství zkompostovaného bioodpadu na svém území na základě výpočtu průměrného objemu kompostu , který se vytvoří v kompostéru podle jeho velikosti a množství občanů , kteří jej využívají , pro každý registrovaný kompostér . Další pozměňovací návrh řeší již mnou zmiňovaný dovoz odpadů . Dovoz odpadů ze zahraničí do České republiky ke spálení ve spalovnách ZEVO není dlouhodobě povolen . § 47 odst . 4 však dovoz odpadů za účelem energetického využití ve spalovně komunálního odpadu umožňuje . Hrozí tak účelový dovoz odpadů do České republiky a s tím spojené problémy . Navržená změna výjimku ze zákazu dovozu odpadu ruší a dovoz odpadu za účelem energetického využití ve spalovně komunálního odpadu zrušuje . K tomuto jsem už měl rozpravu a jde o ta čísla . Jde o to , že pokud budeme mít ZEVO a budou nadkapacitní , budou potřebovat doplnit kapacitu , nebudou ji mít v okolí , kde se ta kapacita potom vezme a tak dál . Obávám se , že to bude ze zahraničí . Proto tento pozměňovací návrh . Další pozměňovací návrh , který předkládám s kolegyní Balcarovou , se týká takzvané solvolýzy . Aby byly splněny ambiciózní klimatické evropské cíle , ale zejména cíle pro plnění recyklace , je třeba recyklovat mnohem více odpadů odpadního plastu . Technologie jako pyrolýza , plazma a solvolýza jsou považovány za technologie takzvané chemické recyklace v rámci kategorie materiálové recyklace a vhodně doplňují technologie takzvané mechanické recyklace . Jedná se o výroby nových PET lahví z použitých PET lahví , výroba plastových plotů či střešních tašek z recyklátu a podobně . Technologie chemické recyklace pomáhá řešit problém , kdy je v dnešní době řada plastů obtížně recyklovatelných či nerecyklovatelných a končí na skládkách nebo ve spalovnách . V České republice jsou již připraveny řešení a zpracovatelské kapacity pro technologie takzvané chemické recyklace , to jsou technologie pyrolýzy , plazmy a solvolýzy plastových či jiných a můžou to být například i komunální odpady . V zákoně v příloze 2 je chemická recyklace pomocí pyrolýzy a plazmy . Pro zachování technologické neutrality je třeba obdobně zařadit ještě technologii solvolýzu , je to takzvané rozpouštění s produkty použitelnými jako původní surovina . Ta tam právě chyběla . Chemická recyklace může plnit mezeru v recyklační smyčce plastů , šetřit cenné zdroje a přispět k vytvoření nízkouhlíkové oběhové ekonomiky . Procesy chemické recyklace jsou schopné zpracovávat kontaminovaný nebo směsný plastový odpad , který nelze recyklovat mechanickou recyklací nebo rozpouštěním , který by jinak skončil spalováním nebo na skládce . Tyto technologie umožňují použití plastového odpadu jako suroviny pro výrobu nových chemikálií a plastů , jejichž kvalita je stejná jako při výrobě z původních zdrojů , což umožňuje jejich použití i v náročných aplikacích , jako je styk s potravinami a balení potravin . Další výhodou je možnost využití chemické recyklace k zachycení a oddělení problematických nečistot , takzvaných látek vzbuzujících mimořádné obavy , které mohou být přítomny v plastických hmotách už na konci životnosti . Další pozměňovací návrh , který předkládáme s kolegyní Balcarovou , se týká takzvaného spalovacího poplatku . Rozšířit skládkovací poplatek také o poplatek za energetické využití odpadů doporučuje České republice jak OECD , tak Evropská komise . Evropská unie prosazuje poplatek za spalování odpadů jako jeden z významných ekonomických nástrojů podporujících splnění cílů oběhového hospodářství . Podle rámcové směrnice o odpadech musejí členské státy Evropské unie zajistit 65 % míry skutečné recyklace komunálních odpadů a podle akčního plánu pro oběhové hospodářství plánuje Evropská komise snížit produkci směsného komunálního odpadu na polovinu . A ekonomické nástroje by tomu měly přispívat . Evropská komise navíc ZEVO přidala vedle uhelných a jaderných projektů na seznam neudržitelných aktivit a odmítla jim jakoukoli podporu . V Evropské unii je sedm států , které již zavedly poplatky za spalování a energetické využívání odpadů . Jsou jimi Belgie , Dánsko , Španělsko , Portugalsko , Francie , Nizozemí anebo třeba Rakousko . Výše poplatků je v těchto státech mezi zhruba 7 až 20 eur za tunu a zavedení poplatku za spalování je uvedeno jako doporučený ekonomický nástroj přímo v příloze IVa transponované směrnice o odpadech 2018 / 851 . Proto navrhuji zavést v době ukončení skládkování využitelných odpadů tento poplatek také v České republice . Měl by sloužit k tomu , aby recyklovatelné odpady byly primárně skutečně recyklovány . Nyní se dostanu k několika pozměňovacím návrhům , které se týkají skládkování . Jelikož jsem připodepsal pozměňovací návrh , který podala kolegyně poslankyně Pekarová Adamová , tak jsem podal pozměňovací návrh , který řeší zákaz skládkování k roku 2024 i s parametrem výhřevnosti . V České republice skončí ročně bez jakékoli předchozí úpravy až 2 , 5 milionu tun směsných komunálních odpadů na zabezpečených skládkách . Česko však dlouhodobě neplní články 5 a 6 a skládkové směrnice . Jako nápravné opatření tohoto stavu byl v roce 2014 prosazen do legislativy zákaz skládkování odpadů od roku 2024 . Návrh zákona o odpadech nyní navrhuje odložení zákazu skládkování , a to až ke zmiňovanému roku 2030 . Z jedné tuny neupraveného směsného komunálního odpadu však vznikne 100 až 300 metrů krychlových skládkového plynu obsahujícího metan , z nějž 30 až 80 % unikne do okolí a podílí se na klimatických změnách . Skládkovat odpad bez jakékoli úpravy do roku 2030 znamená vytvořit 1 , 7 až 5 , 2 miliardy metrů krychlových skládkového plynu . Do okolí z něj unikne , jen pro představu , 0 , 5 až 4 , 2 miliardy metrů krychlových , tedy asi 10 milionů tun CO 2 ekvivalentu . Proto navrhuji zachovat původní termín a skládkování využitelných odpadů ukončit v roce 2024 . Vzhledem k tomu , že tak jak Ministerstvo životního prostředí se snažilo komunikovat a snažilo se najít nějaký kompromis , tak stejně tak i já jsem s experty komunikoval a ptal jsem se , jak to bylo nastaveno v minulosti , jak ta komunikace probíhala , jaké tam byly dohody . A všeobecně jsme se shodli na tom , že rok 2027 byl v minulosti zmiňován . Byl to rok , který byl navrhnut zástupcům měst a obcí . A byl to také rok , který oni tenkrát tolerovali . Proto můj další pozměňovací návrh řeší zákaz skládkování k roku 2027 , taky s parametrem výhřevnosti . Tento pozměňovací návrh je shodný jako ten , který jsem před chvilkou okomentoval , avšak liší se navrhovaným rokem . Uvědomuji si totiž , že některé subjekty zatím nejsou na termín 2024 připraveny a je možné , že původní termín již nebude mít podporu . Proto , jak jsem říkal před chvílí , navrhuji tento kompromisní rok . Vzhledem k tomu , že jsem navrhoval rok 2027 s parametrem výhřevnosti , ale sám podporuji rok 2024 bez parametru výhřevnosti , tak i ministerstvo muselo pochopit , že moje pozměňováky jsou všechny možné varianty , abychom zkusili udělat něco pro to , aby skládkování bylo omezeno dřív než v navrhovaném a asi zřejmě i možná schváleném roce 2030 . Proto můj další pozměňovací návrh řeší zákaz skládkování k roku 2027 pouze bez parametru výhřevnosti . Co to je , jsem již komentoval předtím . Další pozměňovací návrh řeší tzv . technické zabezpečení skládky . Maximální množství odpadů uložených jako materiál pro technické zabezpečení skládky , které jsou osvobozeny od skládkovacího poplatku , se ve vládním návrhu zákona oproti aktuálnímu platnému zákonu zvýšilo o 5 % . A tak jak jsem říkal v úvodu , myslím si , že k tomu není úplně důvod , abychom tam měli 25 % , a proto můj pozměňovací návrh vrací zpátky 20 % technického zabezpečení bez poplatku . Když se podíváme ještě na závěrečnou zprávu hodnocení dopadu regulace , ukazuje , že podíl technického zabezpečení skládek se mezi roky 2009 až 2017 pohyboval mezi 16 , 4 a 27 až 27 , 1 % , přičemž jak v roce 2009 , tak v letech 2015 až 2017 bylo množství TZS pod 20 % . Proto nevidím důvod , proč bychom měli zvyšovat na 25 % . Můj další pozměňovací návrh a v této chvíli poslední , který předkládám k tomuto sněmovnímu tisku , je tzv . pozměňovací návrh , který řeší třídicí slevu . Tento pozměňovací návrh předkládám ještě s kolegyní poslankyní Krutákovou a s kolegyní poslankyní Pekarovou Adamovou . Podobně jako pozměňovací návrh poslance Schillera tento návrh zjednodušuje proces odvádění poplatku za ukládání odpadu na skládku a měl by motivovat obce k navýšení třídění komunálních odpadů . Vládní návrh tzv . třídicí slevy nemusí být pro mnoho obcí dostatečně motivační . Obce , které nedosáhnou požadovaných úrovní vytřídění , zaplatí vždy plnou sazbu za ukládání využitelných odpadů na skládku . Pokud tedy obec zjistí , že není stanovené úrovně schopna dosáhnout , nemá motivaci výrazně zlepšovat třídění odpadů na svém území . Navíc především menší obce , které vzniku bioodpadu předcházejí zkrmováním nebo domácím a komunitním kompostováním , mají bez započtení bioodpadu problém vůbec dosáhnout vysokých úrovní vytřídění . Proto navrhuji , aby se sleva odvíjela od produkce směsného komunálního odpadu a objemného odpadu v přepočtu na obyvatele . Velkou výhodou pozměňovacího návrhu je snazší kontrola než v případě vládního návrhu i jiných pozměňovacích návrhů . Vládní návrh i jiné pozměňovací návrhy motivují obce , aby se snažily započítat do vytříděných složek komunálních odpadů i materiály , které bohužel nejsou odpadem . Problém u jiných pozměňovacích návrhů také představuje započítávání domácího kompostování , které není fakticky možné zkontrolovat a muselo by se řešit odhadem nebo hrubým výpočtem . Tento pozměňovací návrh naopak motivuje obce k hledání nejméně nákladných způsobů , jak odklonit biologicky rozložitelné odpady ze skládkování . Mezi tyto způsoby patří i předcházení vzniku odpadů , jako je zkrmování , domácí a komunitní kompostování nebo mulčování travních ploch . Velkou výhodu pozměňovacího návrhu vidím v tom , že se sleva odvíjí od produkce směsného komunálního odpadu a objemného odpadu , že se vztahuje také na obce , které většinu svých směsných komunálních odpadů a objemných odpadů předávají do zařízení na využití odpadů . Podle tohoto pozměňovacího návrhu budou mít motivaci snižovat produkci směsných komunálních a objemných odpadů naprosto všechny obce . Je důležité , aby se motivace k vyšší míře třídění odpadu vztahovala na všechny obce , pokud má celá Česká republika dosáhnout evropských recyklačních cílů . Dalším důvodem , proč by se sleva měla odvíjet od produkce směsného komunálního odpadu a objemného odpadu , je Evropskou komisí navržený cíl snížit do roku 2030 produkci směsných komunálních odpadů na polovinu , jak jsem vzpomínal již v úvodu . Celkové množství odpadů , na které se vztahuje v kalendářním roce sleva , se vypočte jako násobek počtu obyvatel obce a množství odpadu na jednoho obyvatele uvedeného v tabulce pro každý kalendářní rok , ve kterém nastane poplatkové období . Kolegyně , kolegové , tohle byly všechny mé pozměňovací návrhy ke sněmovnímu tisku 676 . Já děkuji za pozornost a přihlásím se k nim potom v podrobné rozpravě . Děkuji za pozornost . Místopředseda PSP Vojtěch Pikal Já také děkuji . Seznámím sněmovnu nejdříve s omluvenkami , nicméně jsou zde dvě přihlášky k faktickým poznámkám . Pan poslanec Adamec a pan poslanec Holík . Než pan poslanec Adamec dorazí k mikrofonu , seznámím sněmovnu s omluvenkami . Paní poslankyně Malá se nám omlouvá mezi . hodinou a , tedy do konce jednacího dne , z důvodu nemoci , pan poslanec Lipavský se omlouvá z dnešního jednání od 17 . hodiny do konce jednání z pracovních důvodů , pan poslanec Zlesák se omlouvá mezi a . hodinou z důvodu nemoci a pan poslanec Jaroslav Dvořák se omlouvá ode dneška až do 19 . 6 . z důvodu nemoci . Prosím , pane poslanče , máte slovo . Poslanec Ivan Adamec Děkuji , pane předsedající . Jestli to stihnu , tak se odhlásím z obecné rozpravy . Já bych chtěl poupravit slova pana zpravodaje Schillera , protože občan ani obec si nemůže vybrat , kam ty odpady půjdou , cílem je 65 % recyklace v těch termínech , které máme nastaveny . A trošku mně tady vadí taková ta odporující si logika , kterou jsem slyšel od pana kolegy Elfmarka .